Šéfka Evropské komise představí svůj klimatický plán pro unii

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes představí veřejnosti podrobnosti svého plánu, kterým chce Evropskou unii nasměrovat ke klimaticky odpovědnému způsobu života. Před poslanci Evropského parlamentu bude prezentovat klíčové body takzvané Evropské zelené dohody, jež má přizpůsobit ekonomiku unijních zemí přísným ekologickým požadavkům. Brusel chce na plánu postavit základy budoucího hospodářského růstu, některé země včetně Česka však chtějí, aby neměl negativní dopady na průmyslové regiony.

Opatření, která dnes odpoledne von der Leyenová zveřejní, se mají podle unijních představitelů týkat řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl po zemědělství. Strategie má zahrnovat například tvorbu nových dobíjecích stanic pro elektromobily, výsadbu stromů či výraznou redukci používání pesticidů.

Komise hodlá novým plánem podpořit zpřísnění závazků k roku 2030. Zatímco dosud plánovaly země EU omezit do konce příštího desetiletí emise skleníkových plynů o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, plán EK počítá nejméně s 50 procenty. Von der Leyenová chce členské země přesvědčit i ke slibu takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050, o němž budou prezidenti a premiéři jednat na čtvrtečním summitu. Většina zemí tento závazek podporuje, některé státy včetně Česka však chtějí záruky, že pro ně nebude přechod k ekologicky odpovědnému hospodářství finančně neúnosný.

Klíčovou součástí dohody bude fond určený na pomoc oblastem závislým na fosilních zdrojích, jehož hrubé obrysy chce dnes komise rovněž zveřejnit. Unijní zdroje hovoří až o stovce miliard eur (2,55 bilionu korun) investic, které by peníze vložené do fondu měly vyvolat. Jeho konečnou výši však Brusel oznámí až v příštím roce poté, co bude jasnější struktura víceletého rozpočtu EU, na nějž bude navázán.

Hlavní body takzvané evropské zelené dohody (European Green Deal), tedy plánu nové Evropské komise (EK), jak do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent". O plánu, který má dnes v Evropském parlamentu představit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, již informovaly mimo jiné agentury Reuters a DPA:

- Vytvořit takzvaný spravedlivý tranzitní fond, čítající nejméně 35 miliard eur (asi 892 miliard Kč), který má pomoci regionům závislým na fosilních palivech s přechodem na obnovitelné zdroje energie. Podle informací novinářů k nim patří nejen regiony z Polska, České republiky či Maďarska, ale i více než desítka dalších zemí. Varšava, Praha a Budapešť má zatím vůči unijnímu plánu klimatické neutrality vážné výhrady.

- Zavést uhlíkovou přeshraniční daň, která má být uvalena na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší; daň podle EK nebude porušovat pravidla mezinárodního obchodu.

- Rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami na námořní a leteckou dopravu, které se podle EK podílejí na světových emisích skleníkových plynů asi čtvrtinou.

- Zpřísnit závazky snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990; dosud byl plán zemí EU omezit v této lhůtě emise skleníkových plynů o 40 procent.

- Připravit do března 2020 evropský klimatický zákon, který by zavazoval členské země EU dosáhnout "klimatické neutrality" do roku 2050. Klimatická neboli uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje (například výsadbou stromů) tolik emisí, kolik vyprodukuje.

- Dalšími body plánu jsou podle DPA mimo jiné: přísnější limity emisí pro auta; zemědělská reforma cílená na udržitelný rozvoj, která zahrnuje mimo jiné výrazné snížení používání pesticidů; rozšiřování lesů; boj proti plastům na jedno použití.

---

reklama

---