Senát možná odmítne část klimatického balíčku EU, chybějí dopady opatření

Senát bude v pátek schvalovat návrhy Evropské komise v rámci evropského klimatického balíčku, který je znám pod názvem Fit for 55. Některé návrhy nařízení a směrnic by měl podle doporučení svých výborů odmítnout. K důvodům patří mimo jiné to, že komise nepředložila dopady opatření na jednotlivé členské státy. Horní komora by proto podle doporučení svých výborů měla vyzvat vládu, aby napadaná opatření vetovala, pokud se Evropská komise s námitkami nevyrovná.

Klimatický balíček má unii pomoci splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Balíček obsahuje pět nových legislativních návrhů a osm návrhů změn už existujících předpisů. Komise je schválila v polovině července.

"Přijetí takto ambiciózního plánu Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) v situaci, kdy není znám způsob náhrady stávajících energetických zdrojů, je nezodpovědné," stojí například v návrhu stanoviska Senátu ke směrnici EU o zdanění energetických produktů a elektřiny. Horní komora by měla odmítnout jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energií.

Podobné odmítavé stanovisko doporučil senátní evropský výbor i k návrhům dvou unijních nařízení, a to o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého. Podle výboru tyto návrhy nezachovávají technologickou neutralitu, neboť preferují rozvoj elektromobilů.

"Zpřísňování výkonnostních norem pro CO2 bude mít negativní dopad na méně rozvinuté regiony EU a členské státy s nižšími příjmy, na jejichž trhy budou směřovat starší vyřazená vozidla se spalovacími motory a jejichž vozový park bude bez adekvátních protiopatření zastarávat více než v rozvinutějších oblastech EU," konstatoval senátní evropský výbor.

Komise chce do roku 2030 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů až na 40 procent, protože současný cíl 32 procent podle ní není dostačující. V důvodové zprávě ke směrnici o podpoře energie z obnovitelných zdrojů například uvádí, že cíl 40 procent nemá žádné nevýhody, a je tak upřednostňovanou a účinnou možností. Vláda má ale výhrady proti zavedení povinného podílu vodíku, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení budov nebo vůči změnám u úspor emisí v dopravě.

Senátoři sice s navýšením podílu energie z obnovitelných zdrojů na 40 procent souhlasí, ale zdůrazňují, že členské státy musí mít volnost ve výběru opatření, jak splnit své národní příspěvky k tomuto cíli. Senátní výbory uznávají, že Česko bude muset pro naplnění klimatických cílů postupně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, ale poukazují na to, že vzhledem ke geografické poloze země bude role obnovitelných zdrojů pouze omezená. Česko se proto podle nich bude muset spoléhat především na jadernou energii.

---

reklama

---