Senát se bude zabývat peticí části zemědělců za přenastavení podmínek dotací

Petice kritizuje nastavení takzvané redistributivní platby, kterou získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy. Od letošního roku je to 23 procent z celkové částky, předchozí vláda chtěla platbu nastavit na deset procent. Větší část peněz tedy směřuje k menším farmářům. Nastavení dotací kritizovala loni i Agrární komora ČR, uskutečnily se kvůli němu demonstrace.
Současné nastavení podle tvůrců petice vzniklo na ideologickém základu. "Žádáme odstranění 'duálního' rozlišování soukromých zemědělských vlastníků v ČR, a to jen ve prospěch mediálně aktivních zemědělců z ASZ (Asociace soukromého zemědělství ČR), svázaných s politiky, mnohdy i s jejich osobním prospěchem," uvádí se v petici.
Současné nastavení podle organizátorů petice ze Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku nebere v úvahu vlastníky sdružené do družstev, která jsou právnickou osobou. Družstvo Ostaš, které má 40 členů, podle nich dostane na hektar zhruba poloviční částku ve srovnání se samostatným zemědělcem. Předseda družstva Jaroslav Lád k tomu ČTK v říjnu řekl, že nastavení dotací je diskriminační a může vést účelovému rozdělování zemědělských podniků.
Na případné účelové dělení farem kvůli získání dotací by podle exministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) bylo možné pohlížet jako na dotační podvod, tedy i jako na trestný čin.
Diskusi o nastavení dotací považuje za nutnou i prezident Agrární komory Jan Doležal. "Při jejím zavedení bylo ostatně vládními představiteli slíbeno, že se k jejímu nastavení vrátíme na základě analýzy dopadů na konkurenceschopnost tuzemských zemědělských podniků a soběstačnost České republiky v základních komoditách. Česká republika od letošního roku uplatňuje redistributivní platbu na extrémní 23procentní výši podílu obálky přímých plateb, přičemž evropský průměr se pohybuje na úrovni deset až 12 procent," řekl ČTK.
Doležal také podotkl, že ve výsledku se znehodnocuje majetek drobných akcionářů či držitelů podílu zemědělských společností. "Považujeme proto za dobré, že se tímto tématem zabývá petice," dodal. Komora podle něj přispěla k distribuci petice mezi své členy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jaroslav Řezáč
7.12.2023 07:52pavel peregrin
7.12.2023 09:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
7.12.2023 07:56Michal Ukropec
7.12.2023 09:43pavel peregrin
7.12.2023 10:27 Reaguje na Michal UkropecNěmečtí zemědělci si ťukají na čelo, proč se zbavujeme výhody velkých polí. V celé části bývalého východního Německa nikdo nic takového nedělá a ani je k tomu nikdo nenutí, v západní části sedláci závistivě pokukují,ale tam již nikdo není scelení schopen udělat. Takže taková je realita, jen pro vaši informaci.

Jakub Graňák
7.12.2023 17:16 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.12.2023 06:41 Reaguje na Jakub Graňák
Jakub Graňák
8.12.2023 17:05 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.12.2023 19:30 Reaguje na Jakub GraňákJosef Valenta
9.12.2023 00:32Břetislav Machaček
9.12.2023 14:43 Reaguje na Josef Valentaa vedle nich bývaly na okrajích nudličky kovozemědělců a malých
sedláků. Ekonomika provozu už před 100 lety byla taková, že ten
kovozemědělec oral buď kravkou a nebo mu to koňmi pooral sedlák
za protislužbu, jako třeba jednocení řepy. Pak tu byly ty lány hraběte Larische a Rotschildů orané lokomobilami a pásovými
traktory. Nikdo nedostával na techniku, či koně dotace a musel si
na to vydělat. Kovozemědělec vlastní dřinou, sedlák zneužíval k
levné práci pacholky a děvečky a ti velkostatkáři to dotovali z
výtěžku dolů a hutí. Kdo to neustál, tak zkrachoval a byl pohlcen
tím větším a úspěšnějším. Vy se spoléháte na dotace, ale pouze pro
ty, kteří by ve skutečném tržním prostředí neobstáli. Trh je už tak
pokřiven, že nikdo nezná skutečnou hodnotu ničeho a bez dotací už
se mnozí neobejdou, aby nezkracovali. Kde ale na ty dotace brát?
Obrat o zisk ty velké? Dotovat na dluh? Proč dotovat nevyužitý traktor orající 20 ha, když může orat 200? Jste schopen pochopit,
že jste při své dřině příživník dotovaný ze zisků těch úspěšných?
Pokud jste přesvědčen o ekonomice svého podnikání, tak si vezměte
úvěr a splácejte ho ze zisku. Pokud zisk nemáte, tak NEPODNIKEJTE! Základní tézí podnikání že je to činnost konaná za účelem vytvoření zisku a nikoliv sosání dotací na přežití. Podnikání nesmí být charita žijící z milodarů(dotací)!