Senát ve shodě s vládou kritizoval požadavky EU na čistírny odpadních vod
10.3.2023 01:20 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Nekula označil návrh za vysoce ambiciózní. Pozastavil se nad protichůdností cílů směrnice, která klade požadavky na energetické neutrality, ale přitom zvyšuje investiční náklady na technologické vybavení a provozní nároky pro dosažení velmi zpřísněných parametrů vypouštění čištěné vody.
Senát doporučil nejprve řešit omezení nebo zákaz prodeje výrobků, které způsobují znečištění vod a ohrožují zdraví občanů a životní prostředí. Podle senátorů bude třeba jasně definovat, jak se výrobci léčivých a kosmetických přípravků budou podílet na odpovědnosti za znečištění městských odpadních vod. Nesouhlasil s povinností podporovat zřizování volně a bezpečně přístupných sanitárních zařízení ve veřejných prostorách ve všech aglomeracích s více než 10.000 obyvateli.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hydrolog: Odpady z kanalizací při dešti mohou zanášet například řeky
Potápěči vyměnili na přehradě Březová česla u výpustí hráze
Skončila tříletá oprava vodní nádrže LetoviceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
ss
smějící se bestie
10.3.2023 06:24Nejenom výrobci léčivých a kosmetických přípravků, ale i výrobci čistících a pracích prostředků, jež to " cpou do lidí horem dolem " reklamou !
Odpovědět
Katka Pazderů
10.3.2023 08:08Ať žijí kořenové čistírny! Ty si poradí s N, P, K, Mg a i s těmi léčivy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2023 08:18 Reaguje na Katka PazderůNo pro takové se doporučuje asi 20-50 m2 na člověka . To je asi 500 milionů m2 tj. rozšířit čističky o 500 km2, jen Praha 100 km2. Kde to vezmete?
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
10.3.2023 20:41 Reaguje na Katka PazderůA dovedete si představit kořenovou čistírnu třeba pro Prahu nebo jenom pro sídliště Jižní město?
Snít je hezké, ale nezapomínejte se občas vrátit do reality...
Odpovědět
Snít je hezké, ale nezapomínejte se občas vrátit do reality...
JD
Jindřich Duras
11.3.2023 19:44 Reaguje na Jiří KvítekSpíš jde o to, že každý způsob čištění odpadních vod má své využití. U měst a velkoměst je třeba vsadit na dokonalejší moderní technologie, to prostě jinak nejde. A ve venkovských lokalitách s usedlostmi a malými obcemi je příležitost pro kořenovky či dočišťovací rybníky - možností uspořádání je spousta.
Odpovědět
va
vaber
10.3.2023 08:54každý si může načepovat vodu z automatické pračky a podívat se co vypouští,
jde o to kolik pracího prášku ještě ve vypouštěné vodě zůstane,
to je úplný balzám pro všechny vodní živočichy, rybám to prý dobře vypere žáby,
ale koho to zajímá, v pračce se může prát každý den ,je to snadné,
voda z domácích čističek se může vypouštět přímo do rybníků a řek,
každý dům by měl mít svůj vlastní malý rybníček na vypouštěnou vodu ,aby byla vidět ta čistota vody co z čističky leze
Odpovědět
jde o to kolik pracího prášku ještě ve vypouštěné vodě zůstane,
to je úplný balzám pro všechny vodní živočichy, rybám to prý dobře vypere žáby,
ale koho to zajímá, v pračce se může prát každý den ,je to snadné,
voda z domácích čističek se může vypouštět přímo do rybníků a řek,
každý dům by měl mít svůj vlastní malý rybníček na vypouštěnou vodu ,aby byla vidět ta čistota vody co z čističky leze
BM
Břetislav Machaček
10.3.2023 09:17 Reaguje na vaberTo je to, o čem jsem tu psal i v diskusích o Bečvě. Každý, kdo
vypouští odpadní vody by měl mít před výpustí kontrolní nádrž s
chovem vodních organismů a ryb. To by viděl, co vypouští a zda by
si dal na Vánoce kapříka z takové domácí nádrže. Ty nádrže někteří
raději zruší(Energoaqa) a vypouští do řeky "limitované" množství.
To, že to už řeky za sucha nejsou schopny naředit čistou vodou
je nezajímá, protože oni limit dodrželi. Přehnaná hygiena pak
taky často zcela zbytečně produkuje tolik chemických sajrajtů v
odpadních vodách, že to je pro řeky nezvladatelné. Jsem pro to
zpřísnění vypouštění odpadních vod z čističek, ale přimlouvám
se za prodloužení termínu, protože hurá akce se setká s odporem
a zamítnutím. Kdysi jsem tu psal o využití vod z čistíren k
závlaze plantáží energetických dřevin a jiné biomasy na k tomu
"odepsaných" pozemcích. Bohužel ta voda bude chybět v tocích,
kterým jsme ji jako pitnou vzali. Proto tu musí přibýt přehrady
k dotování toků za sucha z období, kdy ji odtéká bez zbytečně
moc (povodně). To se ale ekologistům nezamlouvá a raději strpí nějaké ty otravy řek a jedovatou vodu v nich.
Odpovědět
vypouští odpadní vody by měl mít před výpustí kontrolní nádrž s
chovem vodních organismů a ryb. To by viděl, co vypouští a zda by
si dal na Vánoce kapříka z takové domácí nádrže. Ty nádrže někteří
raději zruší(Energoaqa) a vypouští do řeky "limitované" množství.
To, že to už řeky za sucha nejsou schopny naředit čistou vodou
je nezajímá, protože oni limit dodrželi. Přehnaná hygiena pak
taky často zcela zbytečně produkuje tolik chemických sajrajtů v
odpadních vodách, že to je pro řeky nezvladatelné. Jsem pro to
zpřísnění vypouštění odpadních vod z čističek, ale přimlouvám
se za prodloužení termínu, protože hurá akce se setká s odporem
a zamítnutím. Kdysi jsem tu psal o využití vod z čistíren k
závlaze plantáží energetických dřevin a jiné biomasy na k tomu
"odepsaných" pozemcích. Bohužel ta voda bude chybět v tocích,
kterým jsme ji jako pitnou vzali. Proto tu musí přibýt přehrady
k dotování toků za sucha z období, kdy ji odtéká bez zbytečně
moc (povodně). To se ale ekologistům nezamlouvá a raději strpí nějaké ty otravy řek a jedovatou vodu v nich.
Jakub Graňák
10.3.2023 10:15 Reaguje na Břetislav MachačekJéjo, všichni víme: "postav přehradu-zachráníš řeku"
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.3.2023 09:14 Reaguje na Jakub GraňákČímpak by se tak asi zavodňoval Soutok, nebýt
Nových Mlýnů? Kdepak seženete po suché zimě
jarní povodeň? A včil mudrujte! Čímpak by se
ředila voda při otravě Bečvy nebýt přehrady?
Nebýt v suchých obdobích roku Vltavská kaskáda,
tak je v Praze Vltava smradlavým potokem. Tak
totiž vypadají potoky a řeky, které nemají
možnost dotování vodou z přehrad. To se prostě
při současné "recyklaci" vody v čistírnách
odpadních vod bez ředění vodou z přehrad nedá.
Až bude "čištění" vody v čističkách na takové
úrovni, že půjde zpět do vodovodní sítě, tak
tu nemusí být ani ty vodárenské nádrže a už
vůbec ty ostatní. Samozřejmě pokud se i lidé
smíří s povodněmi, které mí předci na soutoku
Odry a Olše zažívali kdysi několikrát za rok.
Mimochodem na N. Mlýnech klesla kvůli umělé
povodni na Soutoku hladina o 50 cm a mají tak
rezervu na případné letní přívalové bouřky.
Odpovědět
Nových Mlýnů? Kdepak seženete po suché zimě
jarní povodeň? A včil mudrujte! Čímpak by se
ředila voda při otravě Bečvy nebýt přehrady?
Nebýt v suchých obdobích roku Vltavská kaskáda,
tak je v Praze Vltava smradlavým potokem. Tak
totiž vypadají potoky a řeky, které nemají
možnost dotování vodou z přehrad. To se prostě
při současné "recyklaci" vody v čistírnách
odpadních vod bez ředění vodou z přehrad nedá.
Až bude "čištění" vody v čističkách na takové
úrovni, že půjde zpět do vodovodní sítě, tak
tu nemusí být ani ty vodárenské nádrže a už
vůbec ty ostatní. Samozřejmě pokud se i lidé
smíří s povodněmi, které mí předci na soutoku
Odry a Olše zažívali kdysi několikrát za rok.
Mimochodem na N. Mlýnech klesla kvůli umělé
povodni na Soutoku hladina o 50 cm a mají tak
rezervu na případné letní přívalové bouřky.
Jakub Graňák
12.3.2023 16:14 Reaguje na Břetislav MachačekV nezregulovaném soutoku by nebylo třeba umělého povodňování. Aby nebyly řeky stokami stačí jediná věc - zakázat a tvrdě sankcionovat vypouštění svinstev - až tak je to jednoduché.
Apropos: nové mlýny budou do čtrnácti dnů na téže hladině, jako před upouštěním, proto se to dělalo teď, aby zachytili vodu co v průběhu minulých týdnů napršela - slova hrázného. Takže žádná rezerva na léto se nekoná, což jistě víte, jen se vám to nehodí do krámu a myslíte si, že mluvíte s blbem, jenže blb je tady někdo jiný.
Odpovědět
Apropos: nové mlýny budou do čtrnácti dnů na téže hladině, jako před upouštěním, proto se to dělalo teď, aby zachytili vodu co v průběhu minulých týdnů napršela - slova hrázného. Takže žádná rezerva na léto se nekoná, což jistě víte, jen se vám to nehodí do krámu a myslíte si, že mluvíte s blbem, jenže blb je tady někdo jiný.
BM
Břetislav Machaček
13.3.2023 08:03 Reaguje na Jakub GraňákPři suchu nebude povodeň ani v nezregulovaném
toku! Kde nic není, tak ani čert nebere a nebýt vodohospodářských staveb, tak je vše pouze dílem náhody. Řeky vysychají ve Francii, Itálii a už i Rakušáci mají obavy, co jim
roztočí na jaře a v létě turbíny vodních el.
Plácáte nesmysly, že sankcionování zajistí
čistotu toků, protože každé čištění odpadních
vod má své hranice a přijde na řadu limitní
množství znečištění, které při konstantní
produkci potřebuje k naředění konstantní
průtok v toku. Za sucha to bez dotování vodou
z přehrady nedokážete a je zaděláno na otravu
i při dodržení norem znečištění z výpustí.
Pokud toto nechápete, tak opravdu mluvím s
někým, kdo tomu nerozumí. To, že úbytek vody
v nádrži doplní už nyní neznamená, že by už neměli v nádrži rezervu na letní přívalové deště a na dotování toku v době sucha.
Odpovědět
toku! Kde nic není, tak ani čert nebere a nebýt vodohospodářských staveb, tak je vše pouze dílem náhody. Řeky vysychají ve Francii, Itálii a už i Rakušáci mají obavy, co jim
roztočí na jaře a v létě turbíny vodních el.
Plácáte nesmysly, že sankcionování zajistí
čistotu toků, protože každé čištění odpadních
vod má své hranice a přijde na řadu limitní
množství znečištění, které při konstantní
produkci potřebuje k naředění konstantní
průtok v toku. Za sucha to bez dotování vodou
z přehrady nedokážete a je zaděláno na otravu
i při dodržení norem znečištění z výpustí.
Pokud toto nechápete, tak opravdu mluvím s
někým, kdo tomu nerozumí. To, že úbytek vody
v nádrži doplní už nyní neznamená, že by už neměli v nádrži rezervu na letní přívalové deště a na dotování toku v době sucha.
Jakub Graňák
13.3.2023 08:16 Reaguje na Břetislav MachačekNezregulovaný Soutok měl hladinu spodní vody o 4 metry výše, tudíž platí co jsem napsal výše. O vlivu vysoušení krajiny, napřimování vodních toků... na objem a režim odtékající vody netřeba mluvit, to už znáte že?
Odpovědět
MU
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2023 12:00 Reaguje na Michal UhrovičNo já pamatuji Říčku, v letech do roku asi 1966 to byla čistá pstruhová voda, přestože tam šly bez čištění domovní odpady (Koupelna, mydlinky z praní..). Potom začali v Tuzexu prodávat automatické pračky a prášky do nich a všechen život od roku 1970 zmizel.
Odpovědět
Jakub Graňák
10.3.2023 12:09 Reaguje na Slavomil VinklerNikdo nikomu nebrání koupit mýdlo s jelenem, nastrouhat ho, smíchat se sodou a vyrobit prostředek na praní téměř zcela nezávadný, laciný a účinný. Jenže to by jsme nebyli v Čr plné lemplů a lemer neochotných udělat cokoli vlastníma rukama. To je přece jednodušší nastavět přehrady, ty humusy ředit a tvářit se, jak jsme tomu hrozně pomohli...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2023 12:52 Reaguje na Slavomil VinklerProtože dokud nepřišly automatické pračky a potom ještě k tomu splachovací záchody plus ještě více umyvadel na osobní hygienu a bojlery s teplou vodou a sprchy pro každodenní sprchování, do vodních toků nešel prakticky žádný tekutý odpad.
WC šlo na hnojiště nebo do senkruvně, odkud se vybíralo na hnojení pole nebo zahrady, vody z praní prádla se vynesly a vylily pod bez v rohu zahrady a voda z osobní hygieny nebo mytí zeleniny a masa se vynesla v kýblu a chrstla na trávník ke slepicím a kachnám. Do vodního toku tak šla prakticky jenom voda ze střechy.
Taky to pamatuji na místním malém potoku. Jenom si pamatuji dobu od roku cca 1968, kdy potok sice ještě nesmrděl, ale pstruzi a jiné ryby tam už nebyly. V roce 75 - 8 už ten potok silně smrděl a zatrubnil se.
Odpovědět
WC šlo na hnojiště nebo do senkruvně, odkud se vybíralo na hnojení pole nebo zahrady, vody z praní prádla se vynesly a vylily pod bez v rohu zahrady a voda z osobní hygieny nebo mytí zeleniny a masa se vynesla v kýblu a chrstla na trávník ke slepicím a kachnám. Do vodního toku tak šla prakticky jenom voda ze střechy.
Taky to pamatuji na místním malém potoku. Jenom si pamatuji dobu od roku cca 1968, kdy potok sice ještě nesmrděl, ale pstruzi a jiné ryby tam už nebyly. V roce 75 - 8 už ten potok silně smrděl a zatrubnil se.
Jakub Graňák
10.3.2023 13:02 Reaguje na Radim PolášekTo není možné, za komančů bylo všecko čisté jak slovo boží (sic), potoky se hemžily rybama a rakama... Pan Machaček vám to vysvětlí
Odpovědět
RP
RP
Radim Polášek
10.3.2023 13:12 Reaguje na Jakub GraňákOno to jinak částečně platilo, protože životní prostředí nebylo lidmi tak využíváno jako dnes. Když tehdy JZD silážními šťávami nebo podnik uniklou lázní vytrávil potok, za dva měsíce už tam byly nějaké ryby a za rok se to vůbec nepoznalo. Protože v okolních tocích byl přetlak ryb, které se do vod uvolněných od konkurence začaly okamžitě stěhovat.
Dneska nic takového neuniká, až na výjimky. Ale ve vodě jsou ryby buď vychytány rybáři nebo zlikvidovány chráněnými i invazivními predátory. Nebo od té doby byly to vodní toky zatrubněny a nebyly odkryty a nežije v nich nic.
Odpovědět
Dneska nic takového neuniká, až na výjimky. Ale ve vodě jsou ryby buď vychytány rybáři nebo zlikvidovány chráněnými i invazivními predátory. Nebo od té doby byly to vodní toky zatrubněny a nebyly odkryty a nežije v nich nic.
JB
Jarda Bobr
11.3.2023 10:22 Reaguje na Jakub GraňákNení to o komančích ale o dostupnosti technologií a látek, které znečištují vodu a zároven při tom usnadnují život.
V dětství jsem vyrůstal ve stejném prostředí jaké popisuje pan Polášek, navíc vylepšené tím, voda z domácí studně byla kalná, zbarvená solemi železa a tak se pitná voda(a voda na koupání 1x týdně) vozila v 25 litrů konvích na dvoukoláku z cca 500m vzdálené obecní studny.Případná odpadní voda + deštová odtékaly do potoka příkopy, v potoce byli ryby a raci.Potok protékal celou vsí a po roce 75 se zatrubnil.
Odpovědět
V dětství jsem vyrůstal ve stejném prostředí jaké popisuje pan Polášek, navíc vylepšené tím, voda z domácí studně byla kalná, zbarvená solemi železa a tak se pitná voda(a voda na koupání 1x týdně) vozila v 25 litrů konvích na dvoukoláku z cca 500m vzdálené obecní studny.Případná odpadní voda + deštová odtékaly do potoka příkopy, v potoce byli ryby a raci.Potok protékal celou vsí a po roce 75 se zatrubnil.
BM
Břetislav Machaček
12.3.2023 19:16 Reaguje na Jakub GraňákMůj vážený kritiku, tak vám na to odpovím !
Znečištěné toky nebyly pouze u nás za socíku,
ale byly i v kapitalistické cizině a my je pouze stále doháníme a to jak ve znečištění, tak i nyní v "čištění". Za socíku byly prací
prášky mizerné kvality, která se doháněla
horkou vodou na praní. Dnes vám stačí 40 stupňů a chemický sajrajt, který má ke kdysi
prášku na bázi mýdla sakra daleko. Navíc ty
prášky neobsahovaly zjasňovadla a parfémy,
jako ty nynější. Nikdo neznal aviváž a myčky,
které umyjí i připálené nádobí. Nedovedu si
představit, jak agresivní musí ty sajrajty
být, když to dokážou, protože všechno tlak
vody neudělá. Kdysi naše babičky praly prádlo
rovnou v potoce mýdlem a vyplachovaly ho v
tom potoce. V těch potocích byli pstruzi
a raci přímo pod místy, kde se pralo, ale
to se nepralo denně, jak se děje nyní.
Ono to bylo totiž pracné a ne jako nyní v
automatu a sušičce. Snadnost láká prát často
a tudíž s daleko větší spotřebou pracích
prostředků. Senzoricky špinavá voda nemusí
být jedovatá, ale senzoricky čistá ano. Na
pohled čistý potok vytékající z čističky
je mrtvý, ale kdysi byl na pohled špinavý,
ale živý. Pamatuji, jaká kvanta pstruhů
byla v řece Běle v Jeseníku pod výtokem
z jatek. Nebo jelců v Olši pod někdejší
starou čističkou v Karviné. Ti se doslova
cpali masnými červy z odpadní zapáchající
vody a dnes tam je proti tehdejší době prd.
Ano, ubylo hlavně průmyslových vod, stejně
jako samotného průmyslu( jen na Karvinsku
zbyla z 10 šachet jedna a z takového ŽDB
s 8 000 zaměstnanců torzo s 1 500). Z kanclů
toho tudíž moc neodtéká, protože se ouřadové
nesprchují v práci, jako špinaví dělníci. To
samé je u řemeslníků, kteří se nesprchují
v OSP (okresní stavební podnik), ale každý doma, kde si i pere montérky. Znečištění vod
z podniků se tak přesunulo domů a zbytek se
"recykluje" jako užitková technologická voda.
Takže ano, jednoho znečištění ubylo, ale jiné,
méně viditelné přibylo. Pokud by to bylo vyčistitelné, tak budiž, ale není. Navíc se
tehdy obsah žump běžně vyvážel na pole a
měl k jedům sakra daleko, protože tu nikdo
nepoužíval různé "nezbytné" WC přípravky.
Prostě "úspěšně" doháníme svět, kde už se
třeba díky antikoncepci ve vodě nemnoží
ani ryby a nebo se rodí jednopohlavní. Ono
ne vše na prvý pohled špinavé a zapáchající
je špatné a naopak. Ryb v potocích bylo vice
i díky tomu, že nebylo tolik predátorů jako
nyní a potokům nikdo v zimě "nekradl" vodu
pro umělé zasněžování a pro sprchování hostů
3x denně v horských hotelech. Kdysi se děcka na lyžařském výcviku vykoupala po 5 dnech až doma a dnes se koupou i 3x denně. Panensky čistá pramenitá voda je tak už na horách znečištěna a "vyčištěna" tak, že pro pstruhy
a raky není k životu. Kdo to nechce vidět,
tak to nevidí a bude dnešní dobu vychvalovat až do nebes, ale nevidí si na špičku nosu.
Odpovědět
Znečištěné toky nebyly pouze u nás za socíku,
ale byly i v kapitalistické cizině a my je pouze stále doháníme a to jak ve znečištění, tak i nyní v "čištění". Za socíku byly prací
prášky mizerné kvality, která se doháněla
horkou vodou na praní. Dnes vám stačí 40 stupňů a chemický sajrajt, který má ke kdysi
prášku na bázi mýdla sakra daleko. Navíc ty
prášky neobsahovaly zjasňovadla a parfémy,
jako ty nynější. Nikdo neznal aviváž a myčky,
které umyjí i připálené nádobí. Nedovedu si
představit, jak agresivní musí ty sajrajty
být, když to dokážou, protože všechno tlak
vody neudělá. Kdysi naše babičky praly prádlo
rovnou v potoce mýdlem a vyplachovaly ho v
tom potoce. V těch potocích byli pstruzi
a raci přímo pod místy, kde se pralo, ale
to se nepralo denně, jak se děje nyní.
Ono to bylo totiž pracné a ne jako nyní v
automatu a sušičce. Snadnost láká prát často
a tudíž s daleko větší spotřebou pracích
prostředků. Senzoricky špinavá voda nemusí
být jedovatá, ale senzoricky čistá ano. Na
pohled čistý potok vytékající z čističky
je mrtvý, ale kdysi byl na pohled špinavý,
ale živý. Pamatuji, jaká kvanta pstruhů
byla v řece Běle v Jeseníku pod výtokem
z jatek. Nebo jelců v Olši pod někdejší
starou čističkou v Karviné. Ti se doslova
cpali masnými červy z odpadní zapáchající
vody a dnes tam je proti tehdejší době prd.
Ano, ubylo hlavně průmyslových vod, stejně
jako samotného průmyslu( jen na Karvinsku
zbyla z 10 šachet jedna a z takového ŽDB
s 8 000 zaměstnanců torzo s 1 500). Z kanclů
toho tudíž moc neodtéká, protože se ouřadové
nesprchují v práci, jako špinaví dělníci. To
samé je u řemeslníků, kteří se nesprchují
v OSP (okresní stavební podnik), ale každý doma, kde si i pere montérky. Znečištění vod
z podniků se tak přesunulo domů a zbytek se
"recykluje" jako užitková technologická voda.
Takže ano, jednoho znečištění ubylo, ale jiné,
méně viditelné přibylo. Pokud by to bylo vyčistitelné, tak budiž, ale není. Navíc se
tehdy obsah žump běžně vyvážel na pole a
měl k jedům sakra daleko, protože tu nikdo
nepoužíval různé "nezbytné" WC přípravky.
Prostě "úspěšně" doháníme svět, kde už se
třeba díky antikoncepci ve vodě nemnoží
ani ryby a nebo se rodí jednopohlavní. Ono
ne vše na prvý pohled špinavé a zapáchající
je špatné a naopak. Ryb v potocích bylo vice
i díky tomu, že nebylo tolik predátorů jako
nyní a potokům nikdo v zimě "nekradl" vodu
pro umělé zasněžování a pro sprchování hostů
3x denně v horských hotelech. Kdysi se děcka na lyžařském výcviku vykoupala po 5 dnech až doma a dnes se koupou i 3x denně. Panensky čistá pramenitá voda je tak už na horách znečištěna a "vyčištěna" tak, že pro pstruhy
a raky není k životu. Kdo to nechce vidět,
tak to nevidí a bude dnešní dobu vychvalovat až do nebes, ale nevidí si na špičku nosu.
Jakub Graňák
13.3.2023 08:12 Reaguje na Břetislav MachačekCituji:
Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku. Jaké jsou jejich závěry a jaké jsou u nás hlavní zdroje znečištění vody?
Znečištěná voda podle statistik
Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Podle MŽP v období 1990–2017 došlo k poklesu vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5 o 95,6 %, CHSKCr o 90 % a NL o 94,9 %.
To je dobrá zpráva, plná cizích zkratek. Co si pod nimi tedy představit? Popisují, jakou metodou se konkrétní znečištění vody zkoumá. Například BSK5 neboli biochemická spotřeba kyslíku je ukazatel sloužící k nepřímému stanovení toho, kolik kyslíku spotřebují organické látky jako dezinfekční prostředky, zbytky potravin, paliva, průmyslová rozpouštědla atd., při svém rozkladu za 5 dní.
Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala. Především se podařilo snížit vypouštěné množství nebezpečných a závadných látek z průmyslu.
Pokud vás zajímají podrobnosti, můžete se podívat na oficiální zprávu MŽP.
Co tedy znečišťuje vodu? V zásadě dělíme 3 hlavní typy znečištění:
1. Bodové zdroje znečištění vody
Zdrojem jsou města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren. V případě tohoto typu došlo k výše zmiňovanému poklesu.
2. Plošné znečištění vody
To je zejména znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Podíl tohoto znečištění bohužel spíše roste.
Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství. Obecně se jedná hlavně o dusičnany, pesticidy a acidifikace.
3. Havarijní znečištění vody
Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Například v roce 2017 u nás bylo zaznamenáno 134 případů úniků závadných látek do povrchových vod a 5 případů úniků do podzemních vod.
Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky. Obecně jsou největší hrozbou ropné látky, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy a radionuklidy, které způsobují nejzávažnější znečištění.
Odpovědět
Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku. Jaké jsou jejich závěry a jaké jsou u nás hlavní zdroje znečištění vody?
Znečištěná voda podle statistik
Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Podle MŽP v období 1990–2017 došlo k poklesu vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5 o 95,6 %, CHSKCr o 90 % a NL o 94,9 %.
To je dobrá zpráva, plná cizích zkratek. Co si pod nimi tedy představit? Popisují, jakou metodou se konkrétní znečištění vody zkoumá. Například BSK5 neboli biochemická spotřeba kyslíku je ukazatel sloužící k nepřímému stanovení toho, kolik kyslíku spotřebují organické látky jako dezinfekční prostředky, zbytky potravin, paliva, průmyslová rozpouštědla atd., při svém rozkladu za 5 dní.
Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala. Především se podařilo snížit vypouštěné množství nebezpečných a závadných látek z průmyslu.
Pokud vás zajímají podrobnosti, můžete se podívat na oficiální zprávu MŽP.
Co tedy znečišťuje vodu? V zásadě dělíme 3 hlavní typy znečištění:
1. Bodové zdroje znečištění vody
Zdrojem jsou města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren. V případě tohoto typu došlo k výše zmiňovanému poklesu.
2. Plošné znečištění vody
To je zejména znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Podíl tohoto znečištění bohužel spíše roste.
Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství. Obecně se jedná hlavně o dusičnany, pesticidy a acidifikace.
3. Havarijní znečištění vody
Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Například v roce 2017 u nás bylo zaznamenáno 134 případů úniků závadných látek do povrchových vod a 5 případů úniků do podzemních vod.
Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky. Obecně jsou největší hrozbou ropné látky, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy a radionuklidy, které způsobují nejzávažnější znečištění.
BM
Břetislav Machaček
13.3.2023 08:56 Reaguje na Jakub GraňákCo jste tou citací chtěl říci? Že
ryb a raků sice ubývá, ale čistotou
vody to není, protože ji vypouštíme
čistou? Tak proč v potoce z čističky
nic nežije? Co podnik, tak výjimka
ze zákona o vodách a "povolené"
množství znečišťujících látek bez
možnosti je za sucha naředit na
stejný poměr jako při normálním
průtoku. Takže, buď vypouštět a ředit a nebo při nemožnosti ředit nevypouštět! Až bude sucho, tak
se projděte kolem vtoků do řek
a selským rozumem si srovnejte, že
konstantní množství vypouštěné
znečištěné vody potřebuje stále
stejné množství vody k naředění a
nikoliv ty zbytky ve vyschlé řece.
Za sucha bývají v některých řekách
pouze splašky, které nemá co ředit.
Přehrady jsou pro toto opravdu
nezbytné, protože za sucha nedodá
vodu ani vyschlý mokřad a vyschlá
tůň. Představa lidí, že průzračná
voda je voda živá je mylná, neboť
ve zcela "čisté" vodě není potrava
pro žádné vodní organismy. Těch
udaných 5 dnů by měla voda čekat
v nádržích na průběh těchto procesů
a průběžné neprotékat do toků bez
řádného "vyhnití". Základní chybou
je neustálé zvyšování spotřební
chemie, která se nedá srovnat s
dobou nedávno minulou. Kolikrát
prala měsíčně vaše matka a nyní
vaše manželka. Kolikrát týdně
se lidé koupali a to často jeden
po druhém. Jak a čím se mylo
nádobí. Co se používalo na WC a
co na úklid? Na dráze se kdysi
součástky odmašťovaly parou a
oplachem horkou vodou(hydromat)
a dnes jen účinnými odmašťovadly.
Maziva se po vychladnutí oplachové vody srazila v lapolu na tuhé
sedimenty, ale dnes rozpuštěné tečou do čistírny odpadních vod i s tím nevyužitým rozpouštědlem. Co to rozpouštědlo dělá s tkáňovým tukem ryb? Dovedete si představit život
ryb v takových sajrajtech? Ono to
v řekách začalo úbytkem blešivců,
perloček atd. a následovaly drobné
rybky jako střevle, hrouzci,
okouni, ježdíci atd. Tak to stále
pokračuje v té podle statistiky
ČISTÉ vodě. Je opravdu tak ČISTÁ ?
Odpovědět
ryb a raků sice ubývá, ale čistotou
vody to není, protože ji vypouštíme
čistou? Tak proč v potoce z čističky
nic nežije? Co podnik, tak výjimka
ze zákona o vodách a "povolené"
množství znečišťujících látek bez
možnosti je za sucha naředit na
stejný poměr jako při normálním
průtoku. Takže, buď vypouštět a ředit a nebo při nemožnosti ředit nevypouštět! Až bude sucho, tak
se projděte kolem vtoků do řek
a selským rozumem si srovnejte, že
konstantní množství vypouštěné
znečištěné vody potřebuje stále
stejné množství vody k naředění a
nikoliv ty zbytky ve vyschlé řece.
Za sucha bývají v některých řekách
pouze splašky, které nemá co ředit.
Přehrady jsou pro toto opravdu
nezbytné, protože za sucha nedodá
vodu ani vyschlý mokřad a vyschlá
tůň. Představa lidí, že průzračná
voda je voda živá je mylná, neboť
ve zcela "čisté" vodě není potrava
pro žádné vodní organismy. Těch
udaných 5 dnů by měla voda čekat
v nádržích na průběh těchto procesů
a průběžné neprotékat do toků bez
řádného "vyhnití". Základní chybou
je neustálé zvyšování spotřební
chemie, která se nedá srovnat s
dobou nedávno minulou. Kolikrát
prala měsíčně vaše matka a nyní
vaše manželka. Kolikrát týdně
se lidé koupali a to často jeden
po druhém. Jak a čím se mylo
nádobí. Co se používalo na WC a
co na úklid? Na dráze se kdysi
součástky odmašťovaly parou a
oplachem horkou vodou(hydromat)
a dnes jen účinnými odmašťovadly.
Maziva se po vychladnutí oplachové vody srazila v lapolu na tuhé
sedimenty, ale dnes rozpuštěné tečou do čistírny odpadních vod i s tím nevyužitým rozpouštědlem. Co to rozpouštědlo dělá s tkáňovým tukem ryb? Dovedete si představit život
ryb v takových sajrajtech? Ono to
v řekách začalo úbytkem blešivců,
perloček atd. a následovaly drobné
rybky jako střevle, hrouzci,
okouni, ježdíci atd. Tak to stále
pokračuje v té podle statistiky
ČISTÉ vodě. Je opravdu tak ČISTÁ ?
Jakub Graňák
13.3.2023 13:01 Reaguje na Břetislav MachačekCitací jsem chtěl říci to, co je obsahem citace
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2023 12:43 Reaguje na vaberObjemy domácích čističek jsou obvykle tak malé, že se už jedná o spodní technologickou hranici, kdy to čištění ještě funguje a čisticí proces má ještě dostatečnou robustnost. Neboli provoz těch malých domácích čističek je poměrně náročný na dodržování podmínek a spousta uživatelů je neumí používat a voda z nich vypouštěná není potom kvalitně vyčištěná.
Každá jen trochu velká profesionální čistička v dobrém technickém stavu čistí odpadní vodu mnohonásobně účinněji než malá domovní čistička.
Odpovědět
Každá jen trochu velká profesionální čistička v dobrém technickém stavu čistí odpadní vodu mnohonásobně účinněji než malá domovní čistička.
RP
Radim Polášek
10.3.2023 12:54Koukám, jestli to projde, tak díky Bruseli budou zase další produkty v EU bezkonkurenčně nejdražší na světě a přitom bezkonkurenčně nejméně účinné.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
11.3.2023 19:40 Reaguje na Radim PolášekNe, díky Bruselu, ale kvůli tomu, že ty produkty prostě obsahují látky škodící vodě a vodním ekosystémům. Takže přiznat si svou zodpovědnost a něco s tím udělat je fér, ne? Nebo?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2023 13:05Jinak třeba u nás voda ze sdružené čističky vytéká do potoka, kde tvoří mimo silnějších deštů téměř všechnu tekoucí vodu a to po většinu toku potoka, která činí nějak 3 - 4 kilometry. Přitom prvních asi kilometr a půl teče ta voda vy vydlážděném hladkém betonovém korytu. Revitalizovat ten tok, zavést tam přirozené koryto třeba se štěrkovými lavicemi a podobně by se velmi zvedla samočisticí schopnost toho toku a navíc by se z porostů vrb a dalších vlhkomilných pobřežních dřevin mohla produkovat biomasa na topení. Akorát je otázka, jak by tu změnu přijali lidi, přes jejichž zahrady ten potok z části teče. Níž po proudu, kde ten potom teče v polích, by se jeho tok mohl i dost rozšířit meandry a vytvořit tam vlhký biotop potočního "lužního" lesa, který by tu vodu vyčistil ještě lépe.
Odpovědět
Pe
Petr
11.3.2023 11:12 Reaguje na Radim PolášekTo by nikdo nechtěl, protože by to bylo, nechápu proč a jak, proti současným představám o přírodě, která musí být všude uklizená, vyčištěná a "udržovaná", nikde ani křovíčko, a jediná povolená zeleň v přírodě (jak absurdní) jsou z dotačních programů vysázené aleje třímetrových odrostků s pěti větvičkami na konci a dřevěnými stojany, bez kterých by se okamžitě skácely.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
11.3.2023 19:38 Reaguje na Radim PolášekPrimárně se ta odpadní voda musí ŘÁDNĚ vyčistit. Pokud se to neudělá, protože nejsou peníze a chuť a tak, už to znečištění dál nedoženete. A dobře vyčištěnou vodu pak můžete už dočišťovat biologicky různými způsoby od pěstování rychlerostoucích dřevin pod hnojivou závlahou (štěpka a vytápění obce či výroba el. energie) přes rybník s produkcí ryb až k mokřadu či meandrujícímu vodnímu toku atd.
Jasně, vydlážděný potok je konečná...
Odpovědět
Jasně, vydlážděný potok je konečná...
BM
Břetislav Machaček
12.3.2023 09:36 Reaguje na Jindřich DurasO tom využití vody z čističek k závlahám energetických dřevin píši výše, ale chci dodat, že pokud by tak byla použita všechna voda z čističek, tak by leckde zůstaly
ty řeky suché. V některých malých potocích už neteče nic jiného, než voda z čističek. ŘÁDNĚ vyčištěná voda by měla mít parametry vody ve vodovodu, ale to je při současných technologiích čištění odpadních vod utopií. Nezbývá tedy
nic jiného, než ty "vyčištěné" vody ředit vodou z přehrad,
které zachytí přívalové srážky, kterými budou dotovat za
sucha řeky, kdy dochází k tomu, že řekami tečou pouze ty
"vyčištěné" splašky. Jinou realizovatelnou možnost neznám
a kdo ji zná, tak ať poradí celému světu, jak to řešit.
Ano, vydlážděný potok je pitomost, pokud se ale nejedná
o krátký úsek v zástavbě, kde je přednější stabilita
břehů, než nezpevněné břehy meandrujícího potoka. Jinak
to baštování břehů znali i ve starověku a můj děda kdysi
pracoval v době krize na baštování břehů Olše a Odry.
Nabíjeli do břehů kůly a vyplétali je vrbovým proutím.
Leckde nalézám ještě zbytky jeho práce a kořeny takto
vyrostlých vrb byly úkrytem pro ryby a raky. Takovému
zpevnění břehů bych se až tak nebránil, protože nechat
řece vytvořit meandr ze silnice a nebo domu u řeky je
pitomost.
Odpovědět
ty řeky suché. V některých malých potocích už neteče nic jiného, než voda z čističek. ŘÁDNĚ vyčištěná voda by měla mít parametry vody ve vodovodu, ale to je při současných technologiích čištění odpadních vod utopií. Nezbývá tedy
nic jiného, než ty "vyčištěné" vody ředit vodou z přehrad,
které zachytí přívalové srážky, kterými budou dotovat za
sucha řeky, kdy dochází k tomu, že řekami tečou pouze ty
"vyčištěné" splašky. Jinou realizovatelnou možnost neznám
a kdo ji zná, tak ať poradí celému světu, jak to řešit.
Ano, vydlážděný potok je pitomost, pokud se ale nejedná
o krátký úsek v zástavbě, kde je přednější stabilita
břehů, než nezpevněné břehy meandrujícího potoka. Jinak
to baštování břehů znali i ve starověku a můj děda kdysi
pracoval v době krize na baštování břehů Olše a Odry.
Nabíjeli do břehů kůly a vyplétali je vrbovým proutím.
Leckde nalézám ještě zbytky jeho práce a kořeny takto
vyrostlých vrb byly úkrytem pro ryby a raky. Takovému
zpevnění břehů bych se až tak nebránil, protože nechat
řece vytvořit meandr ze silnice a nebo domu u řeky je
pitomost.
JD
Jindřich Duras
11.3.2023 13:01"Nekula se pozastavil nad protichůdností...." Co to je za blábol? Tady se přece o žádnou protichůdnost nejedná...
"Senát doporučil nejprve omezení ... výrobků..." Jestli tohle moudro vypadlo skutečně ze Senátu, jedná se jednoznačně o naprostou nekompetenci + drtivý vliv lobby čistírenských firem, které chtějí vždycky všechno hlavně oddálit.
Článek je pro ekolist úplně na nic, protože pouze klouže po povrchu věci, aniž by něco o problematice řekl.
Věcně:
Je třeba zvýšit účinnost odstraňování fosforu z odpadních vod? JEDNOZNAČNĚ ANO! Naše legislativa je v tomto zastaralá a zcela mimo realitu benevolentní. Už dávno tohle zpřísnění mělo být a stávající stav je čistá ostuda.
Jsou naše povrchové vody přetíženy škodlivými látkami ze skupiny organických mikropolutantů, kam patří nejen domácí chemie, ale také zbytky léčiv a dalších látek používaných ve zdravotnictví? JEDNOZNAČNĚ ANO! Snaha o omezování některých výrobků atd. má určitě smysl, ale pouze jako doprovodná aktivita, protože efektivita je malá a výsledky se projeví za desítky let. Jenže my je potřebujeme co nejdříve.
Jasně, laciné to není, ale je to jen účet za vlastní spotřebu, nic jiného.
Mimochodem, pesticidy jsou také z kategorie organických mikrokontaminant a také je jich v našich vodách dostatek...
No, to nic. Snad výrok páně Nekuly a Senátu byl vytržen z kontextu a ve skutečnosti nebyl tak úplně pitomý, jak vyplývá ze článku.
Snad...
Odpovědět
"Senát doporučil nejprve omezení ... výrobků..." Jestli tohle moudro vypadlo skutečně ze Senátu, jedná se jednoznačně o naprostou nekompetenci + drtivý vliv lobby čistírenských firem, které chtějí vždycky všechno hlavně oddálit.
Článek je pro ekolist úplně na nic, protože pouze klouže po povrchu věci, aniž by něco o problematice řekl.
Věcně:
Je třeba zvýšit účinnost odstraňování fosforu z odpadních vod? JEDNOZNAČNĚ ANO! Naše legislativa je v tomto zastaralá a zcela mimo realitu benevolentní. Už dávno tohle zpřísnění mělo být a stávající stav je čistá ostuda.
Jsou naše povrchové vody přetíženy škodlivými látkami ze skupiny organických mikropolutantů, kam patří nejen domácí chemie, ale také zbytky léčiv a dalších látek používaných ve zdravotnictví? JEDNOZNAČNĚ ANO! Snaha o omezování některých výrobků atd. má určitě smysl, ale pouze jako doprovodná aktivita, protože efektivita je malá a výsledky se projeví za desítky let. Jenže my je potřebujeme co nejdříve.
Jasně, laciné to není, ale je to jen účet za vlastní spotřebu, nic jiného.
Mimochodem, pesticidy jsou také z kategorie organických mikrokontaminant a také je jich v našich vodách dostatek...
No, to nic. Snad výrok páně Nekuly a Senátu byl vytržen z kontextu a ve skutečnosti nebyl tak úplně pitomý, jak vyplývá ze článku.
Snad...
BM
Břetislav Machaček
12.3.2023 09:41 Reaguje na Jindřich DurasKonkrétně fosfor je v pracích prášcích hlavně jako ZJASŇOVADLO a
tudíž zbytný. Tady přece nemůže být problém ho zakázat, nebo ano?
Odpovědět
tudíž zbytný. Tady přece nemůže být problém ho zakázat, nebo ano?
JD
Jindřich Duras
12.3.2023 13:48 Reaguje na Břetislav MachačekFosfor v pracích prostředcích už před lety zakázán byl (iniciativou a tlakem nenáviděného Brusele :-)!), omezení už čeká i na tablety do myček, legislativa už je na světě (zase z Bruselu :-)!).
V odpadních vodách je aktuálně fosfor hlavně z moči.
Odpovědět
V odpadních vodách je aktuálně fosfor hlavně z moči.
BM
Břetislav Machaček
13.3.2023 08:17 Reaguje na Jindřich DurasMáte pravdu, že z moči, protože ho přibývá hlavně
v nápojích a potravinách jako konzervantu. Lidé do
sebe lijí litry colových nápojů a co trvanlivá
potravina, tak konzervant obsahující fosfor. Pokud
se toto nezmění, tak toho fosforu bude v tocích
stále mnoho. Neznám přesnou dikci zákona o fosforu
v pracích prášcích, ale je o výrobě a nebo i o
dovozu a prodeji? Ono v EU to tak chodí, že třeba
žárovky se vyrábět nesmějí, ale dovážet se mohou.
Jinak je zajímavé si přečíst jejich složení včetně
zbytných plnidel, které pouze zvyšují množství v
balení se stejným účinkem, jaký by měl prostředek
bez plnidla.
Odpovědět
v nápojích a potravinách jako konzervantu. Lidé do
sebe lijí litry colových nápojů a co trvanlivá
potravina, tak konzervant obsahující fosfor. Pokud
se toto nezmění, tak toho fosforu bude v tocích
stále mnoho. Neznám přesnou dikci zákona o fosforu
v pracích prášcích, ale je o výrobě a nebo i o
dovozu a prodeji? Ono v EU to tak chodí, že třeba
žárovky se vyrábět nesmějí, ale dovážet se mohou.
Jinak je zajímavé si přečíst jejich složení včetně
zbytných plnidel, které pouze zvyšují množství v
balení se stejným účinkem, jaký by měl prostředek
bez plnidla.
DF
Daniel Fiala
16.3.2023 16:44 Reaguje na Břetislav MachačekVyhl. č. 78/2006 Sb.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-78
https://www.enviprofi.cz/33/vyhlaska-omezujici-pouzivani-fosfatu-v-pracich-prostredcich-uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_Z0Z7CzY_z8N6AA8XkAsrT2I/
Odpovědět
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-78
https://www.enviprofi.cz/33/vyhlaska-omezujici-pouzivani-fosfatu-v-pracich-prostredcich-uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_Z0Z7CzY_z8N6AA8XkAsrT2I/
