https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sesuvy-pudy-si-vyzadaly-50-000-lidskych-zivotu-dalo-se-tomu-predejit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sesuvy půdy si vyžádaly 50 000 lidských životů. Dalo se tomu předejít

31.8.2018 01:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Poškozené vozy mezi úlomky po sesuvu půdy v Bombaji. Indie byla v posledních letech zasažena obzvláště smrtícími sesuvmi půd.
Poškozené vozy mezi úlomky po sesuvu půdy v Bombaji. Indie byla v posledních letech zasažena obzvláště smrtícími sesuvmi půd.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | AFP / Getty Images / / independent.co.uk
Řada lidských činností negativně ovlivňuje schopnost krajiny vyrovnávat se s nenadálými přírodními událostmi. Například vydatným deštěm nebo záplavami. V případě sesuvů půdy a stržených svahů je pak odpověď narušené krajiny velmi názorná, ničivá a často také smrtící. Píše o tom Independent.
 

Výzkumníci z Univerzity v Sheffieldu si dali tu práci, a prošli 4800 dostupných a ověřených zpráv o sesuvech půdy po celém světě (za léta 2004-2016). Zjistili, že minimálně 700 takových případů bylo v jasné souvislosti s lidskou činností, například lámáním kamene, odstraňováním substrátu z kopců či nelegální těžbou. A že „vedlejším“ produktem těchto aktivit bylo za sledované období 50 000 mrtvých. Přijde vám to číslo přehnané? Bohužel není.

Například sesuv půdy z roku 2011 v Rio de Janeiro si vyžádal 610 mrtvých, a ten z roku 2013 v indickém Kedarnath si jednorázově přišel na 5000 lidských životů. Oba ale děsivě překonává (do sheffieldské studie nezahrnutá) Vargaská tragédie z roku 1999. Tehdy přišlo o život přes 20 000 lidí, a desítka měst skončila pod třímetrovou vrstvou bahna. Všechny tyto události přitom měly pár věcí společných.

V 80 % případů byly jejich spouštěcím mechanismem silné deště, které podmáčely odhalené svahy. A jak to, že se svahy ocitly holé a narušené? Ano, ve zmíněných případech byli na vině sami lidé, kteří tu nelegálně odebírali materiál. Nejprve dřevo, pak kamení. „Takže se ve všech zmíněných případech jednalo o situace, kterým se v principu dalo kompletně zabránit,“ říká Melanie Froude, vedoucí autorka studie.

„Pomalu si začínáme uvědomovat, jak dalekosáhle ovlivňujeme přírodu a jak nám ten tlak vrací,“ říká Froude. „Ale přiznávám, že vidět přímou souvislost mezi fatálními sesuvy půdy a výstavbou, nelegální těžbou nebo řezáním kopců pro mne bylo překvapivé,“ dodává Froude.

Zmíněná praxe řezání kopců je doménou nerozvinutých oblastí Indie, Nepálu, Pákistánu a Barmy. Lidé při ní odebírají substrát na stavbu domů v údolí, a stávají se pak prvními oběťmi sesuvů. V Číně jsou zase časté sesuvy půdy v zastavěných oblastech, kde se domy staví na nezpevněném podloží. A sesuvy podmíněné liniovými stavbami, železnicemi a silnicemi, se vyskytují bez geografických rozdílů.

„Prosadit tu bezpečnost stavby je často na hranici ekonomických možností, i když by bylo možná nejlepší, kdyby silnice v takových rizikových oblastech nevznikaly,“ říká Froude. „Tam, kde to alespoň trochu jde, je ale zapotřebí varovat místní před rizikovými činnostmi,“ dodává Froude.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist