https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/simpanzi-se-na-dalku-poznaji-podle-rytmu-bubnovani-na-koreny-velkych-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šimpanzi se na dálku poznají podle rytmu bubnování na kořeny velkých stromů

10.9.2022 01:58 | KAMPALA (ČTK)
Šimpanz
Šimpanz
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Šimpanzi žijící v ugandské divočině si posílají vzkazy pomocí bubnování na kořeny u paty kmenů velkých stromů. Každý má svůj rytmus a styl, který dokáže rozpoznat po několika týdnech i člověk. Zvířata o sobě podávají zprávy, kde právě jsou a co dělají, tvrdí se ve studii zveřejněné v časopise Animal Behaviour.
 

Catherine Hobaiterová ze skotské univerzity v St. Andrews v rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC Radio 4 řekla, že šimpanzi na silné kořeny stromů bubnují horními i dolními končetinami. "Když na kořeny opravdu silně udeříte, rezonuje to a vydává hluboký, dunivý zvuk, který se šíří lesem. Často dokážeme rozeznat, které zvíře právě bubnuje. Byli jsem schopni identifikovat konkrétní zvíře, které jsme hledali. Když to dokážeme my, pak oni jistě taky," řekla Hobaiterová.

Podle vědců samci bubnují ve vlastním, charakteristickém rytmu a doprovázejí to zvuky vydávanými ústy. Vesta Eleuteriová z Vídeňské univerzity, která studii vedla, tvrdí, že zatímco některá zvířata volí pravidelný rytmus podobně jako bubeníci rockových nebo bluesových kapel, jiná rytmus častěji mění, jak je to běžné například z jazzu. "Překvapilo mne, že jsem byla po několika týdnech strávených v lese schopná rozeznat, které zvíře právě bubnuje," řekla Eleuteriová.

Styl šimpanze, který dostal jméno Tristan, popsala jako hru bývalého bubeníka skupiny Led Zeppelin Johna Bonhama. "Bubnuje v dlouhých a rychlých sekvencích, které rozeznáte i z dálky a můžete říct: 'To je Tristan'," řekla Eleuteriová.

Zvířata podle vědců používají charakteristický rytmus, jenom když se přemísťují; sama si zvolí, zda prozradí, kde jsou, nebo ne.

Výzkum přispěl k pochopení dlouho nezodpovězené otázky o komunikaci šimpanzů. Je známo, že se navzájem zdraví, když se potkají, ale neloučí se, když se rozcházejí do lesa. "Nemusí se loučit, protože mají prostředek, jak zůstat v kontaktu, i když nejsou spolu," řekla Hobaiterová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.9.2022 10:22
Šimpanzi jsou v první řadě teritoriální, takže tím dupáním do kořenových náběhů, lámání a tlučení větví a křičením dělají jednak "pořádek" v tlupě (dominantní samec a jeho tzv. dešťový tanec), a je to slyšet dosti daleko, aby dal o sobě vědět i sousedům. To, že se hlasy i projevy liší, to je zjištění opravdu na Nobelovku:-) Každý jedinec je originál se svými projevy, vybírá si konkrétní (tradiční) místa, aby ho bylo slyšet a vidět v širokém okolí. Podobně jako vřešťani se ozývají za ranního ticha, šimpanz využívá často polední siesty a relativního klidu v tlupě, aby všem ukázal, kdo je tady pánem. Také vytváří aliance s jinými samci, např. kvůli potrestání domácích vzpurných mladíků, nebo někdy i ubití zatoulaného kusu ze sousední tlupy. Jeho chování se lidskému v mnohém podobá, což je u nejbližšího nám hominida logické.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.9.2022 16:33 Reaguje na Karel Zvářal
Čím větší randál samec produkuje, tím víc je macho. Myslím, že to psala Jane Goodallová, že pozorovala samce, který si repekt sjednával tím, že mlátil o sebe dvěma plechovými kanystry.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.9.2022 16:25
Každý hominid má vrozený svůj rytmus produkce zvuků, který se odlišuje od produkce jiných jedinců. PLatí to i pro člověka. Například za druhé světové války každý radista byl celkem lehce identifikovatelný podle svého rytmu vysílání. Pokud radistu v okupované oblasti chytili, nebylo snadné jej nahradit, protože protistrana změnu rytmu celkem snadno odhalila. Platí to ale i v jiných oblastech produkce zvuků. Takže kytaristu Carlose Santanu při hře na kytaru snadno odlišíte od mé produkce na šest struna a to i kdybychom byli schováni za zástěnou.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist