Sjezd zelených: Chceme silnější Evropu, odmítáme energetický skanzen

Nedělejte z České republiky osamělý skanzen uhlí a jádra, vzkázali na prosincovém sjezdu členové Strany zelených současné vládě. Podle delegátů pardubického setkání hrozí zemi, že skončí zcela bez vlivu na okraji Evropské unie, nebo že se česká energetika stane osamělým ostrovem uhlí a jádra. Zelení se přihlásili k silnější integraci Evropské unie a Novému údělu evropských zelených.

Špinavé a nákladné

Jako hlavní environmentální problém české kotliny vychází podle dokumentů schválených pardubickým sjezdem ovzduší a energetika. Zelení k tématu ovzduší schválili desetistránkový materiál, který navrhuje celou řadu kroků ke zlepšení, počínaje vytápěním domácností dřevem, přes větší podíl veřejné dopravy až po modernizaci průmyslu. Zelení poukazují na špatnou kvalitu ovzduší při smogových kalamitách. Chybí jim ale řešení. „Současný stav ukazuje absolutní neschopnost a pasivitu české vlády i samospráv v boji proti znečištění ovzduší,“ říká Liška. Podle zelených vláda a obce nevyužívají ani zákonem dané nástroje pro omezení znečištění z automobilové dopravy, ani nepodporují průmysl ve využívání čistších technologií. „Firmám se proto vyplatí provozovat špinavé, zastaralé a nákladné provozy, je to pro ně ekonomicky výhodnější než modernizovat,“ shrnuje předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Co tedy zelení navrhují? Dále zateplovat budovy a přispívat majitelům domů na šetrnější způsob vytápění, pomocí programu podobného Zelené úsporám. Naopak omezit by se měla automobilová doprava ve městech zaváděním zón s maximální rychlostí 30 km/h a nízkoemisních zón. Investovat by se mělo do veřejné dopravy, především do regionální železnice, ale i městské zeleně a úklidu silnic, který omezí sekundární prašnost.

Víc by se podle zelených měly snažit i kraje. V místech s trvale zhoršeným ovzduším kvůli průmyslu mají využít svého zákonného práva ke zpřísnění integrovaných povolení. „Kvalita ovzduší je totiž poměrně špatná po celý rok, nikoli jen ve chvílích smogových kalamit, kdy o tom mluví média. Ale lidé si to bohužel neuvědomují,“ dodává Liška.

Nezávislost a soběstačnost

Samostatné usnesení si zelení odhlasovali také k energetice. Na tu mají dlouhodobě jasný názor – ne jádru, naopak je potřeba energetiku decentralizovat a podporovat úspory energií a obnovitelné zdroje. Což se prý všechno dařilo během vládního angažmá zelených. „Současně ale česká společnost bohužel spojuje problémy kolem fotovoltaiky či pěstování energetických plodin také s činností Strany zelených,“ dodává sebekriticky schválené usnesení.

Dnešní vláda podle zelených z České republiky dělá ostrůvek jádra, uhlí a ropy uprostřed Evropy. Navíc se prý ukazuje, že vláda nechce obnovitelné zdroje nechat žít vedle konvenčních zdrojů, ale chce je zlikvidovat. „Zákon o obnovitelných zdrojích je likvidační pro udržitelnost české energetiky,“ dodává Liška. Proto chtějí zelení spustit kampaň, která bude vysvětlovat výhody úspor energie i zelených energií. Ty prý pomohou nejen ušetřit rodinám za vytápění, ale mají pozitivní dopad i na lokální ekonomiku a konkurenceschopnost českých firem.

Podle zelených za uhlí a jádro lobují energetické firmy, kampaň zelených by měla dát lidem informace z druhé strany. „Česká republika se totiž naprosto realisticky může do padesáti let zbavit závislosti na jádru, ropě a uhlí,“ říká Liška.

Víc se spojme!

Evropská agenda byla hlavní součástí debaty na víkendovém sjezdu, podle Strany zelených je hlavním cílem zachování Evropské unie, ale s větším podílem „evropské demokracie“. Podle českých zelených je potřeba řešit současnou krizi Evropy nejen tvrdými ekonomickými opatřeními, ale i posílením nadnárodních regulátorů. „Aby politika znovu získala navrch nad finančními trhy, nad zdivočelým kapitalismem, který vládne dnes,“ vysvětluje předseda zelených Ondřej Liška. Podle něj by měl vzniknout například Evropský měnový fond, který by vydával a nakupoval evropské dluhopisy. Jeho činnost by kontroloval Evropský parlament.

Podle zelených je potřeba, aby debata o budoucnosti Evropy neprobíhala za zavřenými dveřmi mezi premiéry států, ale veřejně. „Jinak bude snadno ovlivnitelná finančními kruhy a úplně ztratí sociální i ekologický rozměr,“ vysvětluje Liška. Proto zelení navrhují, aby Evropský parlament svolal konvent, který by navrhl nová pravidla. V něm by vedle zástupců Evropské komise a parlamentu zasedli také zástupci odborů a zaměstnavatelů nebo nevládního sektoru. „Ti by vytvořili nový smluvní základ pro prohloubení politické unie, jak hospodářské, sociální, tak environmentální. To je jediná smysluplná cesta ven z dnešní krize,“ myslí si Liška. Podle zelených je tak jediným řešením současné krize užší integrace členských států.

Novou smlouvu by v referendu museli schválit občané jednotlivých zemí. Zelení vidí nebezpečí v tom, že při těchto hlasováních může evropské téma přebít nějaké téma národní. Proto musí být referendum celoevropské, kdy rozhodne většinové hlasování, jak většina celé EU, tak většiny v jednotlivých státech. Mělo by se konat v jeden den ve všech zemích.

Nový úděl zelených

Zelení se na sjezdu přihlásili k Pařížskému dokumentu Evropské strany zelených ze 13. listopadu 2011. Ten navrhuje postup, jak vybřednout ze současné ekonomické krize a zároveň přinese pracovní místa a růst ekonomiky, ale pomůže i životnímu prostředí. Studie, která ukazuje jak se k takové budoucnosti dostat, má jméno „Zelený Nový úděl pro Evropu“ (Green New Deal for Europe). Ten, vedle přísné regulace finančnictví a sociálního přerozdělování, například navrhuje jednotný ekologický poplatek za energii. Ten by měl spolu s daní z finančních transakcí putovat do rozpočtu EU, který by se stal nástrojem hospodářské politiky. Z něj by se financovaly projekty obecného zájmu, jako je infrastruktura pro energetiku z obnovitelných zdrojů.

Zelený nový úděl navrhuje snížit emise skleníkových plynů o 30 % do roku 2020, což by stanovilo vysokou cenu za emise CO2. Odvětví, na které se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi (ETS), by platila uhlíkovou daň. Naopak firmy obchodující v rámci ETS by si musely nakupovat všechny povolenky v dražbě. Finanční instituce by měly projít uhlíkovými zátěžovými testy a klienti bank by měli dostávat informace o uhlíkové stopě investic z jejich vkladových účtů. Veřejné penzijní fondy by měly povinnost, aby poukazovaly část svého portfolia ve prospěch zelených investic a společností.

---

reklama

---