https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/skody-zveri-jsou-neunosne-rikaji-majitele-lesu-a-zemedelci.a-spolu-s-ochranci-prirody-zadaji-zmenu-zakona-o-myslivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Škody zvěří jsou neúnosné, říkají majitelé lesů a zemědělci. A spolu s ochránci přírody žádají změnu zákona o myslivosti

15.7.2020 16:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
V České republice se otevřela debata o podobě myslivosti. Osm organizací zastupující vlastníky lesních a zemědělských pozemků, část zemědělců, myslivců a ochránců přírody se spojilo, aby vyjádřili nespokojenost se současnou mysliveckou praxí. Většina myslivců podle nich nemá zájem snižovat stavy zvěře tak, aby nedocházelo ke škodám na lesních a zemědělských porostech. Majitelé pozemků chtějí mít větší možnost svůj majetek před zvěří chránit. Zároveň požadují, aby mohli snáze myslivecky hospodařit sami.
 
„Myslivci převzali roli regulátora rovnováhy mezi zvěří a prostředím. Tu se však bohužel z řady různých příčin nepodařilo udržet a stav zvěře se na naprosté většině území dále zhoršuje,“ uvedl Milan Hron ze sdružení Pro Silva Bohemica.

Diskuzi o myslivosti otevřela novela mysliveckého zákona, kterou předložilo ministerstvo zemědělství (MZe) a kterou koncem června schválila vláda. Jejím cílem je snížení škod, které zvěř způsobuje v zemědělství a na lesních porostech.

„Novela zákona o myslivosti připravená rezortem MZe ani po přijetí a zapracování části připomínek odbor¬ných organizací neodpovídá dnešním potřebám,“ okomentoval připravovaný předpis Jaroslav Šebek, před¬seda Asociace soukromého zemědělství ČR. „Proto považujeme za nezbytné vypracovat nový mysli¬vecký zákon, který bude reflektovat aktuální situaci stavu české krajiny a současné potřeby hospodaření a péče o les a zemědělskou půdu. Než bude nový zákon připraven, je nutné doplnit tuto novelu o několik zásadních bodů, které společně předkládáme a na kterých jsme se shodli,“ doplňuje Šebek.

Potřebu řešit vliv zvěře na stav lesů deklarují jak odborné, tak politické i zájmové organizace. Lesy jsou poničené suchem a kůrovcovou kalamitou, a vysoké stavy spárkaté zvěře snižují schopnost lesa se obnovit. Semenáčky totiž trpí vytrvalým okusováním srnami, daňky, muflony a další zvěří.

Okus stromů spárkovatou zvěří v Krušných horách.
Okus stromů spárkovatou zvěří v Krušných horách.
Zdroj | VÚLHMP
„Miliardy korun investované do obnovy lesů po kalamitě by byly vyhozené peníze, protože přemnožená zvěř nyní sežere nebo vážně poškodí většinu vysá¬zených mladých listnáčů a jedliček,“ popisuje problém Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Nespokojenost panuje i s tím, kdo by měl mít právo myslivost v lese vykonávat a za jakých podmínek. Současné nastavení, platné od roku 2001, neodpovídá současným potřebám přírody a krajiny, a novela mysliveckého zákona to neřeší, shodlo se osm nevládních spolků, které podle svého vyjádření mluví za více než polovinu myslivecky obhospodařovaných ploch.

Patří k nim Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR, Český svaz ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha, Spolek vlastníků honebních pozemků a Svaz vlastníků půdy.

Nedostatků zákona o myslivosti je podle organizací tolik, že je připravovaná novela nemůže vyřešit. Je podle nich sice krokem správným směrem, ale nedostatečným.

Mnozí z vlastníků půdy jsou zároveň myslivci, ale vyhraňují se proti zájmům Českomoravské myslivecké jednoty, která je v ČR považována za nejvlivnější mysliveckou organizaci, sdružující asi 60 000 myslivců.

„Myslivci nejsou jen Českomoravská myslivecká jednota. Nestavme je do pozice, že to oni hájí zájmy myslivců,“ uvedl za Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Richard Podstatzký Thonsern.

Společná tisková konference k novele zákona o myslivosti 14. 7. 2020.
Společná tisková konference k novele zákona o myslivosti 14. 7. 2020.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Majitelé lesů chtějí například zmenšit minimální výměru vlastních honiteb na polovinu, tedy na 250 hektarů. Tato změna by znamenala, že se mohou mírně přeskupit honební společenstva, která zvěř v lesích loví. A také více vlastníků lesů a zemědělců by dosáhlo na výkon práva myslivosti.

Honitby obhospodařované společenstvy myslivců (společenstevní honitby) by ale zůstaly na současných minimálních 500 hektarech. „Nechceme se tím dotknout lidové myslivosti," řekl Podstatzký Thonsern.

Českomoravská myslivecká jednota to označila za krok špatným směrem. Svůj nesouhlas odůvodnili někteří členové přítomní na včerejší tiskové konferenci tím, že spárkatá zvěř má velká teritoria, která nerespektují hranice namalované na papíře.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA ale tento argument neřeší ani současná velikost honiteb o výměře 500 ha, protože srnčí zvěř má teritoria okolo 1000 ha a jeleni kolem 10 000.

„Zmenšení honiteb na 250 hektarů považujeme za rozumný kompromis, který se ale dotkne jen malého množství vlastníků pozemků,“ uvedl na tiskové konferenci Jaromír Bláha.

Současné právní nastavení myslivosti podle spolků nedostatečně respektuje vlastnické, zemědělské a lesnické souvislosti. Majitelé lesů, polí a luk tedy trpí škody na svém majetku, které se složitě prokazují a jejich vymáhání je tak zdlouhavé a finančně náročné, že o ně často vlastníci pozemků ani neusilují.

Neshody na jednotlivých opatřeních ilustrují rozdělení zájmových skupin, které výkon myslivosti ovlivňuje. „Napětí mezi zemědělskou veřejností a myslivci je velké,“ shrnul to na včera Jaroslav Šebek.

Myslivci sdružení v Českomoravské myslivecké jednotě podporují novelu zákona o myslivosti, jiná část odborné veřejnosti má k návrhu výhrady.
Myslivci sdružení v Českomoravské myslivecké jednotě podporují novelu zákona o myslivosti, jiná část odborné veřejnosti má k návrhu výhrady.
Podle majitelů půdy, menších farmářů a ochránců přírody je nastavení myslivosti roky zabetonované a nedaří se ho změnit. „V mysliveckém zákoně jsou stále přežitky totality,“ řekl včera Jaromír Bláha.

„Současný neutěšený stav lesů i konflikty o podobě mysliveckého hospodaření ukazují, jak těžké je, aby člověk přebíral od přírody její samoregulační funkce. Odvozování lovu srnců, jelenů či divokých prasat od míry škod, kterou působí v lesích a na polích, je jediným smysluplným řešením,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Škody na zemědělských plodinách jsou problémem hlavně pro drobné farmáře. To může být důvod, proč své výhrady vůči mysliveckému zákonu připojuje Asociace soukromých zemědělců, a nikoli například Agrární komora nebo Zemědělský svaz ČR.

„Škody přemnoženou zvěří jsou pro drobné vlastníky lesů a zemědělce natolik zásadní, že citelně snižují ziskovost jejich hospodaření, ohrožují jejich zemědělskou existenci,“ říká předseda Spolku vlastníků honebních pozemků Bohumír Nekola.

„Škody zvěří jsou neúnosné. Množství zvěře by se mělo odvíjet od škod. Pokud se prostředí zlepší, může se zvýšit i množství zvěře v lesích,“ uvedl Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody.

Se současným množstvím spárkaté zvěře podle ochránců přírody pestrý les nevypěstujeme.

Ochránci přírody zároveň upozorňují na to, že v zákoně zůstali mezi zvěří chránění nebo vzácní živočichové jako kočka divoká a polák velký nebo poštolka. Například pro záchranné stanice volně žijících živočichů to znamená velkou administrativní zátěž.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (79)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.7.2020 15:29
Je třeba počty zvěře vyřešit konečným řešením tak jak navrhuje emeritní poradce lesů Č.R. Jan Metzl. Ve volnosti veškerou zvěř zlikvidovat včetně zajíců. Katedru myslivosti na LDF Mendelu zrušit, protože už nebude třeba. Naštěstí tento návrh má širokou podporu u všech ekologistických organizací. Pokud někdo chce zajíce nebo srnce, nechť si ho chová doma v ohradě. Zvěř ve volnosti nemá co dělat! S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
AM

Anežka M

15.7.2020 16:43
Já to radši ani nečtu celý, abych se zase nerozčílila, ale... popisek druhého obrázku "Okus stromů spárkovatou zvěří" mi zpříjemnil den. Neopravujte, prosím!
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

15.7.2020 17:29
Jedno nechápu,proč si to neoplotí nebo nedají el. ohradník,popřípadě nepořídí hlídacího psa.Když jim tedy ta zvěř tak škodí.Vždyt´ přesně tohle navrhuje většina z těch,kteří jsou v článku jmenováni, pokud´ jde o vlky,rysy nebo medvědy.A totéž navrhují rybářům,pokud´ jde o vydry a td. Petrův Zdar
Odpovědět
AM

Anežka M

15.7.2020 17:55 Reaguje na Jan Knap
Ale jo, můžeme plotit a plotit, až z nás budou plotice. V lesích zůstanou úzké koridory usměrňující pohyb zvěře, myslivců, rodinek na výletě a houbařů a plotařství radostně nahradí skomírající autoprůmysl. Koneckonců, nezaměstnaných bude hodně a z krize je třeba se proinvestovat, tak proč se z ní neproplotit. Přes dotace a náhrady škod to (nás všechny, co odvádíme daně) bude stát raketu, ale co na tom. A vůbec, ploty, dráty a podobně máme v Česku rádi, tak i ty lesy budou aspoň takové hezké české spořádané a oplocené.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

18.7.2020 13:23 Reaguje na Anežka M
já už jsem taková plotice a ještě to mám stejně vožraný a vomlácený:-(
Odpovědět
AM

Anežka M

15.7.2020 18:05 Reaguje na Jan Knap
Potom ale počítejte s tím, že za vstup do lesa, houbaření atd. budete platit, tak jako nemůžete jen tak chytat ryby v cizím rybníce nebo šlohnout na pastvině nějaké to jehně k večeři. Budete platit za to, že se můžete jít nadýchat čistého vzduchu, nabírat borůvky, projít se s dětmi lesem. Vážně chcete něco takového?
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 11:27 Reaguje na Jan Knap
Zřejmě nepracujete v zemědělství ani v lesích...
Zajděte se tam alespoň občas podívat a chvilku zapřemýšlet o tom co jste nám tady napsal...
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

15.7.2020 18:06
Zvířata nic neničí, oni tady jen přežívají,kdo devastuje planetu je jen arogantní a nenažrané lidstvo.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

15.7.2020 18:45
Tak jsme se konečně výroků pana Bláhy z hnutí Duha dočkali. Řešením budou honitby 250 ha a větší pravomoci vlastníků a uživatelů pozemků. Ornitologové sice požadují ,,jen vyřazení kočky divoké, poláka velkého a poštolky ze seznamu zvěře" a Zdeněk Vermouzek ředitel České společnosti ornitologické říká : Odvozování lovu srnců, jelenů či divokých prasat od míry škod, kterou působí v lesích a na polích, je jediným smysluplným řešením,“. (Možná že plaší hnízdící ptactvo a snižuje tak jejich početnost).Doporučuji si otevřít tiskovou zprávu SVOL a tam najít stanovicka jednotlivých signatářů -https://www.svol.cz/aktuality/tk-k-novele-zakona-o-myslivosti-predseda-komory-soukromych-lesu-ministerstvo-se-vydalo-spravnou/
Většinu výhrad k hospodaření se zvěří jsme si měli možnost přečíst pod většinou článků o zvěři v Ekolistu za posledních 14 dnů. Jenomže se mezitím dávala dohromady trochu nesourodá opozice proti mysliveckému zákonu a hlavně zvěři. Že se např.v novém návrhu zákonu počítá s prodloužením termínu na nahlášení škody na 60 dnů(namísto současných 20 dnů od zjištění škody) soukromým zemědělcům i SVOL asi uteklo, a nejlépe pomůže rozdělení honiteb na 250 ha. Za 5 let to možná nebude vyhovovat a bude se navrhovat 115 ha? Zvěř prý ohrožuje ziskovost majitelů lesních i polních pozemků. Jenom mám obavu, kde bude ta hranice, kolik zvěře tady s námi vůbec může žít. Na mnoha místech se snaží myslivci vypouštět i zajíce polní a koroptvičky. Nemají po užívatelích zemědělských pozemků žádat o škody, vzniklé při sečení luk a sklizních obilí, pokud nepoužívají plašiče zvěře? Přeci většina věcí je mnohem lepší řešit dohodou, než jen vyhrožováním a sankcemi za nesplnění. Je to všechno spíše přetlačovaná, jak se podaří zákon o myslivosti prosadit výhodný pro jednotlivé dotčené organizace. Bohužel bude tím posledním o koho se jedná zvěř, která tu s námi musí žít a některá i přežít.
Odpovědět
FD

Filip Doza

15.7.2020 18:49
Nechci používat pejorativní výrazy vůči účastníkům diskuze, byť by si je určitě zasloužili Věnuji se myslivosti více jak 5O let. Jestli je někde zvěř přemnožena a dělá škody, tak to zvěřejněte kde a řešte to na místě. Jestli si někde myslivci zvěř šetří, tak uveďte kde a řešte to. V každém obci s s rozšířenou působností je orgán SSM. Mě to zobecňování typu Myslivci střílí rysy, což je oblíbená fráze p. Bláhy, zvedá adrenalin v krvi. Ptám se, kde a kdo střílí rysy. Já viděl rysa jednou v životě a to ZOO. Neuvádím, že znám jednoho Bláhu-kriminálníka a tak bych mohl pokračovat i u dalších jmen. Co jméno, to podrazák??? Líbí se Vám to. U mě si honitbu pronajal zemědělec-nemyslivec, aby zabránil škodám od prasat. Poradil mu to ing. Řehák, jelikož MS prý škody neplatí. Pak si opět nechal poradit a honitbu přenechal myslivci-podnikateli, kterého škody vůbec nezajímají a honitbu využívá komerčně, loví bez omezení, dokud v honitbě něco je a za eura.
Takže pánové, pokud nebudou ti velcí podnikatelé-pěstitelé řepky,kukuřice atd. něco pro myslivost dělat, např. ty obrovské lány nerozdělí na menší plochy, tak budou problémy i nadále. S menšími vlastníky honebních pozemků nejsou žádné problémy a spolupráce s nimi je vynikající. Pokud jde o les. Když mi bylo 16-18 let, chodil jsem do lesa na brigádu. Každá paseka se oplotila, plevel se vyžínal, nátěry se využívaly minimálně. Dnes, kdy je přetlak smrkového dřeva a prodává se za hubičku, tak se ptám proč se z této hmoty nenadělá oplocení. Vlastník lesa se má dle zákona o lesích o novou výsadbu starat 10 let (bylo 7 let). Dělají to? Prý je to finančně náročné, LČR jako a.s. musí tvořit co největší zisk do st. pokladny. Ono je asi snazší, aby to zaplatili myslivci. Končím, mám toho na srdci víc, ale někdy příště.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 07:44 Reaguje na Filip Doza
Právě to, že toho dřeva je nadbytek, spadla jeho cena, a hospodaření v lese je ztrátové. Náklady na oplocení jsou neúměrně vysoké, i když jej udělám jenom z odpadu. I ten musím vytěžit nechat pořezat na laňky, zavézt do lesa a postavit ploty. Platím pomocníky, dopravy. Pak stačí jeden zlomec, který plot poškodí a zvěř tam okamžitě vnikne a drahé a pracně nasázené sazenice zničí...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

18.7.2020 13:33 Reaguje na Petr Jílek
přesně tak, a všechny peníze, práce, radost a deset let života v háji
Odpovědět
PZ

Petr Zivok

15.7.2020 19:40
Největší škodnou v lese jsou myslivci. Problém je v tom, že zákon o myslivosti vznikal v době, kdy nejvyšší komunističtí papaláši a příslušníci StB měli myslivost jako zábavu. Bohužel se nic podstatného nezměnilo. Myslivci se dál chovají jako nedotknutelní, všechno můžou a za nic neodpovídají. Myslivci mě mohou vyhnat z mého vlastního lesa a nikdo s tím nic nenadělá. Vyhlásí si honitbu, mě tím na 3 dny zastaví práci s těžkou technikou. Škoda desítky tisíc a možnost kompenzace žádná. Zvěř nahání čtyřkolkama, zničí přitom čerstvě vysázené stromky a zase bez šance na náhradu. Však to znají i běžní řidiči. Když vám do cesty vběhne ovce, majitel Vám uhradí škodu na autě. Když Vám vběhne pod auto srna, nedostanete nic, musíte to nahlásit myslivci a ten Vám klidně drze řekne, ať ji odvezete do té a té restaurace, že si tam peníze za srnu vyzvedne až se tam půjde večer ožrat. Je to totální popírání vlastnického práva. Buď něco vlastním a pak za to nesu zodpovědnost, nebo to nevlastním a pak nemám právo to zpeněžovat.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

15.7.2020 19:54 Reaguje na Petr Zivok
Nechcete ty vaše báchorky vydat knižně? Byl by to trhák.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

15.7.2020 20:22 Reaguje na Jan Olejníček
Jenom hezká ukázka jak někdy možná dopadnou nájmy těch doporučovaných 250 hektarových honiteb. Nejspíš honitba, kterou si najmuli movitější nájemci (lovy na čtyřkolkách,ničení vysázených stromků, zákazy vstupu do lesa a vrchol ten odvoz poražené zvěře do nějaké hospody. Ani se nechce věřit, že si tohle někdo dovolí. Pokud byste podobné praktiky nahlásil na pověřenou obec, těžko by z toho nájemce vyklouznul bez postihu. Ale nejspíš jste jako větší vlastník pozemků byl přítomen na valné hromadě při jejím nájmu, tak příště uvažujte.
Odpovědět
PZ

Petr Zivok

15.7.2020 21:27 Reaguje na Jarda Vesničan
Při vlastnictví 200 hektarů mám v 5000 hektarové honitbě dost bezvýznamné slovo. Valná hromada si odhlasuje, že chování uživatele honitby je v pořádku a tím to končí. Jaký má vlastník lesa menšího než 500 hektarů možnosti? Ze zákona se stane členem honební společnosti, aniž by dával souhlas. Má jedinou možnost prohlásit své pozemky za nehonební, jenže pokud pozemky sousedí s honebními, tak musí na vlastní náklady zajistit, aby tam nechodila zvěř a zároveň zvěř nebyla omezována v pohybu mezi honebními pozemky - to je nerealizovatelné. Klidně poraďte, jestli víte, jak se té myslivecké bandy zbavit. Já je v lese nechci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2020 12:21 Reaguje na Petr Zivok
Přirozeně že vlastník 200 hektarů v 5000 hektarové honitbě nemůže poroučet, co ho napadne. Honební společenstvo je totiž demokratické a rozhoduje hlasováním podle počtu vlastněných hektarů. Musíte tedy najít vlastníky, které mají stejné názory jako vy a na hlasování se s nimi domluvit.
Nebo se můžete domluvit s okolními vlastníky kolem svých pozemků a dát dohromady svou Honební společnost se svou honitbou. S 200 hektary pozemků budete mít v honitbě s minimální rozlohou 500 hektarů nebo i v honitbě s rozlohou třeba tisíc hektarů určitě významné slovo. Pokud vznik nové honitby schválí místní úřad, můžete klidně shánět "své" myslivecké sdružení. Nebo domlouvat termíny mysliveckých zkoušek a dělat tu myslivost sám.
Odpovědět
PZ

Petr Zivok

15.7.2020 20:58 Reaguje na Jan Olejníček
jo a také je určitě báchorka, že když zvěř generuje zisk, tak jdou peníze do kapsy myslivcům ale když zvěř generuje škodu, tak z kapsy myslivců nejde nic. Také bych chtěl mít takové podnikání, že zisk mám já, ale ztrátu hradí někdo jiný.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

15.7.2020 21:59 Reaguje na Petr Zivok
Jistě. Znáte současný zákon o myslivosti?
Odpovědět
va

vaber

16.7.2020 09:20 Reaguje na Petr Zivok
já bych doporučil myslivců ,když si chtějí užívat zabíjení ,aby se před honem rozdělili na dvě party a ty party se vystříleli navzájem, užili by si i stres kterým prochází zvěř jen když zaslechne střelbu a štěkot psů
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.7.2020 10:30 Reaguje na Petr Zivok
Jako majitel honebního pozemku jste členem honebního společenstva, které pronajímá honitbu mysliveckému sdružení a odsouhlasuje plán lovu. Podle mne jste lhář nebo ekologista.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2020 04:51
Já vidím snahu jako pokus bouchalů z řad majitelů větších pozemků dostat se k "masu" a hospodařit na těch pozemcích svým nemysliveckým způsobem aniž by byli kontrolováni ostatními drobnějšími majiteli pozemků sdruženými v stávajících Honebních společenstev.
A současně snahu zelených aktivistů zmenšit vliv myslivců, protože myslivci jsou v ochraně přírody přímými konkurenty takzvaných zelených "ochránců přírody".
Množství zvěře se totiž dá velmi snadno regulovat už současnými prostředky. Na množství zvěře v honitbách a plány lovu totiž mají konečné a rozhodující slovo úředníci pověření nad dozorem myslivosti na odborech Životního prostředí přísušných místních úřadů. Tito úředníci jsou za toto placeni, mají na toto příslušnou kvalifikaci - příslušné obory vysokých škol a mají taky oficiální odpovědnost. Stačí jen vyžadovat, aby tito úřednící svou odpovědnost brali vážně a svůj dozor nad myslivci skutečně reálně vykonávali.
Co se týká zmenšení minimální rozlohy honiteb, toto už u nás jednou bylo za První republiky v podobě takzvaných selských honiteb postavených na lesích a polích v majetcích místních větších sedláků. Tam nejčastěji jednoznačně docházelo k úplněmu vybití spárkaté zvěře, protože každý majitel takové honitby spěchal co nejdřív střelit srnčí, dříve než to srnčí zamigruje a vstoupí na honitbu souseda. Vedle toho, že tito lidé dělali myslivost z titulu majitele pozemku a ne z titulu myslivecké odbornosti dané příslušnými zkouškami a tudíž občas bylo jejich pojetí myslivosti velmi svérázné.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

16.7.2020 10:14 Reaguje na Radim Polášek
Pane, nejsem kulak, ale rozhodně nezávidím nikomu, že si střelí škůdníka. O tom, jak snadno se "dá regulovat" množství zvěře nejlíp svědčí to volání po změně mysliveckého zákona. O škodách a prokazatelném přemnožení zvěře ani nemluvím.Plány máme, ouřady taky- jen výsledek je jaký je. Nefunkční. Už proto je potřeba to zrušit a vrátit se k tomu, co už tady kdysi fungovalo. Když jsme udělali novodobé sedláky, tak jim tedy vraťme i jejich práva v oblasti ochrany před škodnou zvěří. A nezáviďme jim, že si občas střelí kus srnčího. Mně když chodí škodit zajíc na zahradu, střelím ho taky. A myslivci jsou ještě rádi, že si ho udělají na smetaně...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2020 12:07 Reaguje na Jaroslav Olšanský
O žádných kulacích nepíšu. A vidím, že u nás kde bydlím, stávající regulace počtu zvěře stoprocentně funguje. Snad mimo prasata, leckde i v lese je prorytá půda, zřejmě tam ucítily nějaké červy nebo ponravy nějakých brouků nebo možná myši.
Jak píšu už po několikáté, poslední oplocenku jsem viděl starou a rozpadávající se tak před 40 lety, mladé smrčky i listnáče, buky, duby majitelé normálně sází, normálně to roste volně, není to oploceno a žádná zvěř to neničí. Jediný problém v tom směru, co jsem svého času, kdy v lese byly ještě původní jedle, byly občasné přirozeně vyklíčené jedle, které během druhého roku obvykle zmizely. Dříve jsem si myslel, že to je způsobené nevhodným prostředím, jednalo se o nadmořskou výšku nějak 350 m nad mořem, nyní si myslím, že nevydržely pravidelné ožírání nejspíš zajíci.
A jediné stromy a "keře" které dostávají v lese zabrat, jsou jabloně. nejspíš bývají náhodně vyrostlé z odhozeného ohryzku, ať už podle produkovaných plodů z nějaké kulturní odrůdy nebo jinde podle plodů a habitusu velice podobné původním divokým. Jak je v zimě delší dobu sníh, zvěž zkonzumuje i drobné větvičky i okouše kůrů z kmene.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 07:50 Reaguje na Radim Polášek
Prohlédl jste si ony sazenice pečlivě? Opravdu nemají ukousnutý terminál? Na žádném modřínku není odrbaný kmínek? Pokud je tok v pořádku jak píšete, chtěl bych takovou oblast vidět.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2020 04:59
Mimochodem zveřejnná ilustrační fotka Okus stromů v Krušných horách.... je spíš znakem nedostatečného krmení myslivců v zimě než přemnožením spárkaté zvěře.
Taky je třeba se ptát, co to je za druh stromů a kde to byl o vyfoceno. Podle mých zkušeností takhle zvěř běžné druhy stromů v přírodě neokusuje ani náhodou, Mohou to být pouze druhy, které zvěři extrémně chutnají, jako třeba jabloně. Respektive nikde v přírodě tady v našem kraji jsem mimo divoce rostoucích jabloní takový okus nevidel. A potom v uzavřené zahradě od majitelem chovaných koz, jabloně takhle okousány, hrušně nedotčeny.
Odpovědět
va

vaber

16.7.2020 09:15 Reaguje na Radim Polášek
podobně vypadají uschlé stromy na kterých okloval kůru datel, tak vysoko srnky ani nedosahnou
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2020 12:13 Reaguje na vaber
Ale dosáhnou, když by se postavily na zadní. I když nevím, jak je toho klasické srnčí schopno, dost možná, že místo našeho srnčího ty kmeny na fotce okousala nějaká cizorodá spárkatá, jako daněk, muflon nebo jelen sika. Které mohou být obratnější než naše srnčí. Kozy rozhodně umí tu kůru okousat až tam, kde dosáhnou na těch zadních(a předníma na kmeni udržují stabilitu)
Datli a strakapoudi ani tak neoklovávají kůru, jako dělají díry do měkkého nahnilého dřeva s nějakým dřevokazným hmyzem. Umí ho pod tím dřevem totiž buď slyšet nebo cítit.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2020 09:18 Reaguje na Radim Polášek
u suchých stromů dokáží datlove oholit celý kmen, to je jisté, nedělají to úmyslně ale kůra sama opadává jak do ní buší
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 07:54 Reaguje na vaber
V lese se pohybuji celý život, ale nikdy jsem neviděl, že by datel toto spáchal na živém buku.
Odpovědět
va

vaber

18.7.2020 09:42 Reaguje na Petr Jílek
napsal jsem u suchých stromů
Odpovědět
vZ

vlastimil Z.C

16.7.2020 09:04
Je zajímavé zamyslet se nad výroky jednotlivých oponentů myslivosti uvedených v článku (vycházím z toho že jsou relevantní). v některých případech to nechutně zavání politikou a jistou dávkou nenávisti k myslivcům.
Svévolná nenávist je vždy produktem psychické zdatnosti jedince. Dále je na řadě osobní prospěch - velmi silný argument.
Má osobní zkušenost ze dvou honiteb - jedna typicky polní 1000ha, druhá typicky lesní 2000ha. Ani v jedné se se zemědělci nepotýkají s krachem kvůli škodám. Naopak rozvíjejí se - kupují stroje, staví či renovují zázemí, nakupují pozemky. Tedy rozhodně prosperují. Škodami se zde v polní honitbě nikdo prozatím příliš neohání a sám vidím že prakticky nejsou. Máme zde tedy jen srnčí zvěř, která mimochodem pane duhový nemá teritoria 1000ha. Vydělte deseti a dejme tomu. Bohužel díky tragickému nastavení zemědělské politiky vznikají obrovské škody na ekosystémech. Škody zvěří jsou proti tomu kapka v moři.
V lesní honitbě je prakticky veškerá spárkatá zvěř. Loví se i 200 prasat ročně a a škody na zemědělských plodinách jsou únosné. Zemědělci zde přemýšlí a díky výběru vhodných plodin jsem např. letos v bezprostřední blízkosti takového velkého lesního celku škody prakticky nezaznamenal. O něco horší je situace na loukách. Ale zase nic, co by ohrožovalo existenci zemědělského suběktu.
Co se týká lesa samotného, větší škody než zvěř dokáže udělat lesní hospodář - lempl, což už zde naštěstí neplatí. Ale stromky se sázejí ( v drtivé převaze opět smrky!) paseky zarůstají. Na škody si majitel konkrétně nestěžuje a přitom by měl páky. Vyžaduje prevenci zvýšeným odlovem.
Sám jsem majitel lesních pozemků, pro ilustraci mimo obě honitby o 40 km jinde. Jak na dospělých stromech, tak na zalesňovaných pozemcích mi zaásadní škody nedělá zvěř, ale sucho!
Odpovědět
ag

agrice

16.7.2020 10:22 Reaguje na vlastimil Z.C
Jen drobná poznámka
Pokud je v honitbě ročně střeleno 200 ks prasat bez růstu/poklesu stavů, tak je tam ročně VYKRMENO 200 prasat. Úplně stejně jako v prasečáku. A to ty prasátka nepapají kulturní plodiny? Tedy to co ten hajzl na těch příliš velkej honech zasel? To nejsou ztráty? A pokud jde o tzv. "lesní" honitby. Tak z nich se zvěř ráda stahuje do osetých polí. Pochopitelně jen na čas.
Samostatnou kapitolou je degradace TTP a trvalých pícnin (vojtěška např.) vlivem "pastvy" prasat. Do dnes mám v živé paměti co jsem cítil při pohledu z okna na sněhem pokryté políčko. Tedy na tu část, kde už sníh neležel a která byla kompletně otočená a zničená. Co to je 0,2 ha? Za jedinou noc.
Nic moc, že?
Hlavně to potom hrabat růčo hrabičkama.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2020 11:55 Reaguje na agrice
No hlavně, že se u nás neustále mluví o tom jak se zhutňuje a utužuje půda a to až do takových extrémů, že dostatečně nedokáže vsakovat vodu. No a když to za zemědělce "někdo" poryje a rozruší tím ten zhutnělý pomalu nepropustný povrch tak je zase zle. Ono je to vůbec v tom zemědělství takový začarovaný kruh. Buď je sucho nebo zas prší moc, jednou je vedro, podruhé zima. Sněhu moc potom zase holomráz. No a nakonec vše sežere ta " proklatá" zvěř. Pak přijdou žně a úroda je v nejhorším případě průměrná. Škody způsobené klimatickými jevy vyrovná stát, rozdají se dotace. Ale zemědělec je neustále nespokojený. Jak by se mohl mít kdyby nebylo zvěře co všechno poryje nebo sežere. A drobná poznámka. Jestli se v jedné honitbě střelí 200 prasat ještě to neznamená, že pochází pouze z této honitby. Ten akční rádius je u zvěře podstatně větší. Až ta zvěř bude mít v lese zase klid nebude ho muset hledat v lánech kukuřice a řepky a až ty lány budou podstatně menší tak se tam nebude cítit tak bezpečně jako nyní. Jedno souvisí s druhým.
Odpovědět
ag

agrice

16.7.2020 14:11 Reaguje na Jarek Schindler
Zemědělci jsou škodná a ničí půdu a klima. Fajn.
Tak teď prosím věcně odrozporovat to, že ta prasátka na nějakém poli papaj!
Jo a možná by jste mohl zaznamenat, že TTP (trvalé travní porosty) jsou již dle názvu prosty orání. Stejně jako porosty víceletých pícnin.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.7.2020 12:18 Reaguje na agrice
Tolik sebekritiky bych od zemědělce asi nečekal ale jinak paráda. Reálné zhodnocení stavu. No a prasátka samozřejmě papají. Není to totiž nic nového. Prasátka papaly, papají a budou papat a těm bioplynkám, kde bude končit čím dál tím víc zemědělské produkce to zas tak moc asi nevadí. No a ty trvalé travní porosty. Některé pastviny vypadají při pohledu ze shora jak delta řeky Okavango v době sucha. Ty vyšlapané erozní "silnice" po dobytku, to je také radost pohledět. Hrabičkami jako vy to ale asi nikdo nerovná.
Odpovědět
vZ

vlastimil Z.C

19.7.2020 00:30 Reaguje na agrice
Neberte si výtku k zemědělské politice osobně. Proto jsem psal ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA nikoli ZEMĚDĚLCI. To že nynější hospodaření má destruktivní účinky je snad dostatečně prokázané. Ryba smrdí od hlavy. To proč zemědělci hospodaří jak hospodaří je nastaveno poněkud výše než u nich. A málokterý (např. osobně jednoho znám) si utrhne trochu od huby a pěstuje i něco jiného než ŘE,OB,KU.
A prasátka jistě papají ono jim nic jiného nezbývá, ovšem něco jiného je papat a něco jiného škodit. A škody co by se museli řešit u nás nejsou. Respektive v minulosti byly, ale jak jsem již psal, rozumným výběrem plodin se věc dá dostat pod kontrolu.
Ohledně ttp zkuste domluvit s aktivním myslivcem (nejsme jen lenoši), pokud se mu podaří něco ulovit bude zde na chvíli pokoj. Pomoci můžou různé plašiče. Nejlépe průběžná kombinace všeho.
Jistý pocit zmaru na vaší straně chápu, sám již devátým rokem zalesňuji 1ha. 18000 sazenic vysazeno, několik tisíc dubů formou síje a výsledek asi 40 borovic z první várky a i ty usychají. Možná 100000Kč pryč, hromada ruční práce (naší) a výsledek 00nic. A to ještě dostávám dopisy od úřadů, že zalesnit musím, jinak bububu. Na koho bych to jenom sved....
Co třeba na zvěř!
A hrabičky nechte v kůlně, těmi to rozhodně nesrovnáte.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.7.2020 11:21 Reaguje na vlastimil Z.C
Ekologisti jsou placení za propagaci OZE, biopaliv, a lesákama za propagaci likvidace zvěře. Ani Vermouzek si nedovolí tvrdit že mu srnky a zajíci likvidují ptáčky na stromech. Ale protože jsou za něco placeni, musí vykazovat činnost.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 07:59 Reaguje na vlastimil Z.C
Souhlasím, že sucho je problém, ale nesouhlasím, že zvěř nedělá zásadní škody. V lesích o které se starám, jsou zničeny veškeré semenáčky jedlí, i buků, nenechají vyrůst nic co není za plotem.
Odpovědět
va

vaber

16.7.2020 09:12
před mnoha lety někdy na začátku minulého století bylo zvěře nesrovnatelně více a světe div se lesy z té doby a stromy v nich jsou tady ještě dnes
šílený následník trůnu Ferdinand mohl vystřílet statisíce kusů zvěře, tolik zvěře tady bylo a přesto stromy prosperovaly lépe než dnes,
je třeba vše vybít a vykácet aby nenažraný člověk dnešní doby, mohl zabrat i ten poslední volný kousek přírody který má patřit i jiným tvorům
škůdce není zvěř ale člověk a jeho hrabivost jej zahubí
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.7.2020 10:32 Reaguje na vaber
Ekologistická revoluce může zvítězit pouze v nejslabším článku ochrany přírody. Proto je třeba postupovat Leninsky: Čím hůře, tím lépe! To už tu bylo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2020 09:55
Už jsem to napsal jinde.Je mi smutno z toho,kam až dospěly některé
ochranářské organizace.Lobují za zelenou nesmyslnou energetiku,za
blokace obchvatů měst a zde za vlastníky pozemků toužících zastřelit
vše,co jim vleza na jejich pozemek.Zvěř migruje za lepší potravou
a klidem k životu.Pokud ji někdo místně vybije,tak uvolněné místo
obsadí zvěř z okolí a bude se střílet tak dlouho,dokud se nebudeme
na zvěř chodit dívat do ZOO a nebo do zemí,kde takové nápady nemají.
U těch ochranářú už vážně nevím za koho kopou,když logují za takový
nesmysl.I pan ornitolog se bude možná časem rozčilovat,když vlastník
pozemku a provozovatel honitby bude lovit co chce.Možná si po tom
vystřílení spárkaté z nudy bouchne na tu koroptev či dravce,který
mu z hladu ulovil na dvorku slepici.Možná mu budou vadit ptáci
na čerstvě osetém poli,tak si do nich bouchne taky a pan ornitolog
tomu zbytku ptáků poláme křídla a nebo je vystresuje při zbytečných
odchytech kvůli kroužkování.Nechápu co stále zkoumají na tazích
ptáků,když ani neumí v EÚ vybojovat zákaz lovu ptactva na tazích.
I kdyby zemřelo jediné procento zkoumaného ptactva po odlovech
do sítí,tak je i to nyní zbytečné.Navíc je neslyším,že by žádali
tlumení sojek,strak a šedivek ničících hnízda pěvců už i ve
městech.Brání i havrany v parcích a nemocničních zahradách při
hnízdění,kteří ničí lidem životy v okolí.Pláčou nad úbytkem čejek
a jiných na zemi hnízdících ptáků a nelobují za snížení počtu
jezevců,lišek kun atd.Hledají pouze viníky u zemědělců,myslivců
a rybářů,kterým volavky doslova vyčistí v zimě chovné potoky od
všeho živého.Pamatuji volavku popelavou,krkavce,kormorána jako
vzácnost,sojky,straky a šedivky jako opatrné lesní ptáky a taky
pamatuji potoky plné rybek a kvanta zpěvného ptactva.To tu ale
přírodu regulovali ti špatní myslivci a rybáři.To tu ti špatní
zemědělci nepěstovali na polích palivo,ale potraviny a ti praví
ornitologové hlavně rozvěšovali tisíce budek a v zimě ptáky
přikrmovali.Dnes všichni mudrují a hledají viníky,místo aby se
zamysleli nad souvislostmi.Zjednodušovat a zviditelňovat se,je
taktika,jak natahovat ruce na granty a dotace.No a taky výtah
směrem nahoru,protože Kecal mívá lehčí život,než nějaký pracant.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

16.7.2020 09:57
Věc má jednoduché řešení... na českou republiku by bylo akvátní tak 100 medvědů a 500 vlků...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2020 14:00 Reaguje na Vaclav Sobr
Doufám,že půjdete příkladem a zmíněné šelmy uvítáte i ve svém
blízkém okolí.Lidem vysvětlíte,že je to kvůli odlovení zvěře
a né kvůli odlovení ovcí,koz,telat atd.Taky jim vysvětlíte,že
v době jejich rozmnožování můžou být agresívní na lidi a psy,
ve kterých budou vidět nepřítele.Taky jim zakážete chodit po
lesích,aby šelmy nerušili a neprovokovali.V případě škod na
domácích zvířatech a nedejbože zdraví lidí se zavazujete vše
uhradit a taky zajistíte těm šelmám dostatek přirozené potravy,
až ji už pro dané stavy nebude.Vzpamatujte se koukněte po světě,
kam bezbřehá ochrana šelem došla.Medvědi v Popradu,St.Smokovci,
nebo žebrající u cest v USA.Každá šelma loví raději snadnou
kořist,než tu zdravou a i pro ni nebezpečnou.A dávejte pozor,
aby jste tou snadnou kořistí náhodou nebyl i vy,až vyrušíte
medvědici s medvíďaty při sběru malin či borůvek.Mateřský pud
je silnější,než strach z člověka,kterého zná jako někoho,kdo
ji neubližuje.Ideálem by byl medvěd v každém městském parku
a hlavně v blízkém okolí bydliště takového nadšence.Pan je
ale asi pouze provokatér,protože nevěřím na možnost toto
myslet vážně!
Odpovědět
mr

16.7.2020 23:23 Reaguje na Vaclav Sobr
Jenže to sto tisíc myslivců nikdy nepochopí.
Odpovědět
re

regis24

17.7.2020 08:06 Reaguje na Vaclav Sobr
Jo a medvěd s vlky bude honit černou v řepce a kukuřici. Dobrý vtip.
Tyhle nápady může mít jednom blázen
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

16.7.2020 10:02
Jen se v plné nahotě ukázalo, že z myslivců se stala privilegovaná kasta, která nedokáže plnit základní funkci- udržovat v přírodě rovnováhu zvěře. Ukazuje se, jak velkou chybou bylo odebrat vlastníkům či obhospodařovatelům pozemů právo hájit své zájmy vůči škůdné zvěři. A pokud chceme současný stav napravit, tak se zase potichu budeme muset vrátit k osvědčenému prvorepublikovému modelu. Třeba v rámci odborné zemědělské způsobilosti zavést myslivecké minimum, umožnit majitelům a nájemcům pozemků po složení mysliveckých zkoušek regulaci škodné vlastními prostředky. Současně zrušit nesmyslné státní kompenzace za škody, způsobené zvěří. A věci se dají do pořádku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2020 12:14 Reaguje na Jaroslav Olšanský
A jaký byl ten osvědčený prvorepublikový model??? Přečtěte si prosím nějaký ten zákon o myslivosti z doby R-U a První republiky. Možná se proberete z představy že myslivost je výdobytkem éry socialismu. Přidám jeden dobový postřeh : "Naši honbě škodí také příliš malé okrsky honební ……Zvěř po hranicích zmizí a průběhem doby utrpí tím i nitro malého okrsku honebního.Bylo by tedy v zajmu myslivosti, kdyby několik obcí svá honbiště spojilo a společně v nájem uvedlo. Rovněž škodí našim honitbám pronájem na krátkou dobu……atd.…Bratři Štětkové a rok 1923.
Odpovědět
mr

16.7.2020 23:22 Reaguje na Jarek Schindler
Pan Olšanský má naprostou pravdu. Kdybyste znal fakt historii, a teda detaily o honbě vysoké a nízké, tak by vám to hned docvaklo. Já myslel, že jste se už z té minulé ostudy dovzdělal.
Odpovědět
dm

david matoušek

17.7.2020 08:35 Reaguje na
Hele ty Honimíre, ostudu jsi udělal všude akorát ty, hlavně těmi svými "poznatky z praxe". Ale zase se pokaždé člověk upřímně zasměje, díky.
Odpovědět
mr

17.7.2020 21:36 Reaguje na david matoušek
Matoušku, už jsem ti hlup.e kdysi napsal, že kdyby blbost nadnášela, létáš donekonečna. Chceš diskutovat, ale nic neznáš, leda naivně mlžíš. Tak si dej mokrý ručník na čelo.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.7.2020 05:41 Reaguje na
Tak to lžeš rucniku, o tom nadnášení jsi mi ještě nepsal. No nic, jdu si zalétat (vysoko i nízko) a večer si zase rád počtu a dozvim spoustu informací z praxe od takového vodbornika, jakého svět neviděl.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.7.2020 09:42 Reaguje na
Tak už nám náčelníku pevný kramfleku konečně vysvětlete ty detaily vysoké a nízké honby, ať se konečně dovzděláme :-)!
Odpovědět
mr

17.7.2020 21:41 Reaguje na Hunter
Pane "vodborníku na rozlišování pohlaví zajíců běhajích po poli", já se za takového odborníka myslivosti nepovažuji, takže čekám, že nám tu svou teorii ohledně honby vysoké a nízké tady veřejně vysvětlíte za mě. A abyste byl konkrétní, tak vám tu kopíruji svůj minulý dotaz, jež zůstal bez odpovědi, cit.: "A když jsem u toho dělení - mám na vás dotaz - k jaké zvěři patřil kdysi třeba takový bažant - ke zvěři vysoké nebo nízké. Děkuji předem za vyčerpávající odpověď. A taky bych se od vás rád dověl, proč tam byl bažant zařazen."
Odpovědět
Hu

Hunter

17.7.2020 21:52 Reaguje na
Já žádnou teorii o vysoké nebo nízké honbě nezmiňoval :-), to je vas vymysl, a porad to omilate :-) a v myslivosti jste prece pevny v kramflecich:-). Tak nám to nacelniku pevny kramfleku prosím vysvětlete:-).
Odpovědět
mr

19.7.2020 22:29 Reaguje na Hunter
Jste prostě neználek. Děláte tu ze sebe dobrého vo.ka. Hlouposti o zajících, otravách PB, ... nyní zpochybňujete dělení zvěře z dávných časů. Máte vůbec myslivzkoušky? Nebo to bylo něco jako studium v Plzni? Tak se běžte zeptat někoho chtytřejšího, když na to nestačíte.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.7.2020 12:48 Reaguje na
Ale jděte náčelníku pevný kramfleku, oba víme, že jste si to vymyslel a teď se to stydíte přiznat. Prostě víte kulový.
Odpovědět
mr

21.7.2020 12:47 Reaguje na Hunter
Tak dle čeho vzniklo rozdělení na zvěř vysokou a nízkou? Jste, s prominutím, obyčejný myslivecký neználek. Já to vím velmi přesně, proto si tu dovolím na toto téma s vámi hloupými pohrávat, jak to dělá kočka s myší. Už jsem vám to tu dosti naznačil, tak jsem myslel, že si ty další detaily u někoho znalého obstaráte sami. Nejvíce se k tomu z vás tady přiblížil Schindler, ale nakonec z toho udělal takový nesmysl, že je vidět, že ani on logicky jaksi nemyslí. A je to přece tak jednoduché.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.7.2020 13:07 Reaguje na
Ale no tak náčelníku pevný kramfleku, už si tu s námi nepohrávejte a vyložte nám jak to je doopravdy, prosím prosím, moc prosím :-):-):-).
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

17.7.2020 17:08 Reaguje na
V některých příspěvcích jako když poznávám názory pana B.N. alias Posluchače ze serveru M - L. před pár lety.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.7.2020 17:34 Reaguje na Jarda Vesničan
Je to dost podobné
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.7.2020 01:21 Reaguje na Hunter
To byl dost jednoduchý človíček a šlo mu jen o to jak lovit, bez mysliveckých zkoušek na svých 15 hektarech. Já bych spíš ten anonym Mr přiřadil panu emeritnímu. Stejná až hysterická nevraživost ke zvěři a nyní i myslivosti. Pan Mlčoušek ho ve své knize popsal naprosto přesně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.7.2020 21:29 Reaguje na
Vy jste opravdu šašek.
Odpovědět
mr

17.7.2020 21:48 Reaguje na Jarek Schindler
Tak abyste donekonečna taky neuhýbal se svými mysliveckými znalostmi, tak i vám tu kopíruji svůj minulý dotaz, cit.: "k jaké zvěři byla v našich zemích řazena taková koroptev - ke zvěři vysoké nebo nízké. A taky nám napište, proč tomu tak bylo. Děkuji předem za vyčerpávající odpověď." Tak se nám tu veřejně pochlubte, jestli jste si už základní vědomosti doplnil nebo tu donekonečna budete plkat ty svoje myslivecké ujetiny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.7.2020 01:11 Reaguje na
Odkud jste utekl pane MR ? Tohle je už opravdu síla. Ještě před pěti dny jste tvrdil toto:
„Demagogicky jste ale do toho zapletl honbu vysokou a nízkou. To totiž kdysi byly společné hony vysoké nebo nízké šlechty, nejčastěji se jednalo o štvanice. Na čekanou ta šlechta totiž tehdy asi moc (vůbec) nechodila, jelikož to nepřinášelo tu správnou zábavu:
Takže podle vás by záleželo jestli tu koroptev ulovil Ferdinand ( ano myslím toho spojovaného s Konopištěm a Sarejevem) a pak by to byla nejen ta koroptev ale i ta vaše honba, vysoká, nebo ji ulovil nějaký Zeman z vysočiny a protože ten Zeman byl šlechtou původu nízkého, byla by nízká i ta honba a tím i koroptev. Alespoň tak jste to napsal Vy .
Já uvedu, že kromě dělení na zvěř vysokou (velkou) a nízkou ( nyní drobnou) se zvěř dále historicky dělí na srstnatou a pernatou a na užitkovou a škodnou ( dnes dravou). No a mezi velkou či vysokou zvěř pernatou užitkovou se řadil drop , tetřev hlušec a krocan. Zbytek si snad již odvodíte sám.
Odpovědět
mr

19.7.2020 22:20 Reaguje na Jarek Schindler
Vy máte prostě nějaký rychlokurz pro myslivecké rychlokvašky. Samá myslivecká demagogie, ale z historie neznáte naprosto nic. Nyní se bavíme o honbě vysoké a nízké. A já se vás ptal, proč takové rozlišení vzniklo? Dělení na srstnatou a pernatou přišlo až mnohem později než to historické dělení už vzpomenuté. S tím dropem a hlušcem jste se trefil, o krocanovi není na toto téma zmínka, jelikož asi přichází k nám až mnohem později (až v 16. stol.). Tak se znovu ptám, proč to dělení na vysokou a nízkou vzniklo. Zatím jste tu žádný neodpověděl správně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.7.2020 09:59 Reaguje na
Tak od vás Mr tedy studenta a posléze hlasatele těch jediných pravd z Wikipedie to tedy sedí. Co jste se tam dočetl dále? Že základy myslivosti byly položeny v neolitu? Takže zapomeňte na nějaká práva panovníka. Dělení zvěře a tím i toho lovu zvěře v této podobě nastalo až rozmachem myslivosti a tvorbou myslivecké mluvy. Tedy koncem šestnáctého a hlavně v sedmnáctém století.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.7.2020 13:17 Reaguje na Jarek Schindler
Tzv. regal platil krátce, to je někde kolem 11. stol. Ale třeba to MR vysvětlí. Čert ví, co v tý wiki našel :-):-):-).
Odpovědět
mr

21.7.2020 13:08 Reaguje na Hunter
Je to nesmysl. Regal tu byl od nejsterších feudálních dob a byl leda s růstem moci ostatní šlechty omezován. Vám bys se asi taky nelíbilo, kdybyste nemohl lovit na svém panství. Ale více už nebudu napovídat. A já myslel, že to znáte z myslivkurzů. A zatím musíte zahřívat PC. To je teda bída.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.7.2020 13:14 Reaguje na
Panenkomarjá, vy snad fakt jedete podle wiki :-) a opisujete z ní. Hodně úsměvné :-).
Odpovědět
mr

21.7.2020 13:01 Reaguje na Jarek Schindler
Tak jsem se na to mrkl - na Wikipedii a nevím, co se vám na tom nelíbí. Je to tam přesně popsáno, jak vznikl lov a s ním později i myslivost. A bylo to už v paleolitu. V neolitu už pásli dobytek a seli obilí. Jenže já se ptal, jak vzniklo to rozdělení na vysokou a nízkou a to tam naštěstí moc zmíněno není, tak se ptám tady vás, když ze sebe děláte takové mudrce. Zatím jste toho moc nesdělili (s Hunterem). Ale díky, že jste mě navedl na tu Wikipedii, určitě těch poznatků tady dále využiju. Ta dnešní myslivost si totiž nic jiného ani nezaslouží.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.7.2020 13:08 Reaguje na
No a co třeba ten regal? Máte vůbec ponětí? Ve wiki to ale není :-):-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.7.2020 14:40 Reaguje na
Nevím proč bych vám to měl pořád dokola opakovat. Základy myslivosti , nebavím se o lovu pro obživu, pocházejí u nás z doby kdy se o zvěř začalo pečovat. Tvorba obor, s nástupem střelných loveckých zbraní potom později bažantnice. Začala se tvořit pravidla lovu, parforsní lovy, vznikala myslivecká etika a mluva. Jejích součástí je i dělení zvěře. Nezdá se vám snad vysoká dostatečně vysokou? Nízká potom může pro vás být naopak hodně drobná. Jedno je jisté. Lovy a s nimi spojené zvyklosti z devátého či desátého století měly na formování myslivosti po stránce praktické pramalý vliv.
Odpovědět
mr

23.7.2020 00:01 Reaguje na Jarek Schindler
Dokola píšete nesmysly. Diskutujete a s Hunterem nic nevíte. Jak už jsem psal dříve - šlo o výsady. Poddaní lovit tuto zvěř nesměli, takže se věnovali ve velkém čižbě. Podobnou prasárnu dnes uvidíte třeba v Egyptě na tržištích při každém tahu ptáků. Jen se zeptám ještě, kdy se u nás objevují první bažantnice? S kterým panovníkem je to zhruba spojováno?
Odpovědět
re

regis24

17.7.2020 08:04 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Můžu prosím vědět něco bližšího o těch státních kompenzacich za škody zvěří pro zemědělce? Docela mě to zajímá, netušil jsem, že si ty škody nechají zemědělci platit dvakrát - jednou od myslivců a podruhé od státu.
Nebo i toto je absolutní nesmysl, stejně jako zbytek vašeho textu?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.7.2020 01:32 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Ještě bych se pane Olšanský chtěl zeptat jestli to zrušení nesmyslných státních kompenzací za škody se bude vztahovat i na vlka a další podobná zvířata. Také se věci potom dají do pořádku?
Odpovědět
FD

Filip Doza

16.7.2020 15:08
Je mi smutno z některých příspěvků. Ono je potřeba si opravdu důkladně seznámit se zákonem o myslivosti. Když v honitbě ulovíte 200 ks divočáků za rok, tak to neznamená, že je máte v honitbě. Dělal jsem správce v jedné honitbě, kde jsme černou zvěř neměli, prostě se k nám stáhla do porostů řepky a kukuřice. Odlov byl až 250ks. po sklizni se stáhla do okolních lesů.
Další věcí je, že před r. 89 myslivost vykonávali myslivci, členové mysliveckých spolků na vesnici. Dnes jsou MS na ústupu ve prospěch soukromých vlastníků a nájemců, kteří v honitbě chtějí mít hodně zvěře, aby uspokojili své kamarády. Poznal jsem to v sousedních honitbách, v držení nebo nájmu různých podnikatelů. Zákon o myslivosti moc nectí, hlavně že mají dostatek zvěře.
Snížit výměru honiteb je blbost. Slyšel jsem o jednom případu, kdy zemědělec zakázal myslivcům chránit svá pole před škodami prasat, že si to zařídí sám. Po 14 dnech to vzdal, nevyspalý, ale teprve tehdy pochopil, jak náročný je lov černé zvěře.
Odpovědět
mr

17.7.2020 22:05 Reaguje na Filip Doza
Máte kus pravdy, jenže tuto situaci si myslivci zavinili sami. Jestli tu sledujete k tomuto diskusi už nějaký čas, tak asi chápete, které exoty asi mám na mysli. Je totiž už 21. stol. a lidé si už nenechají mnohé věci jen tak líbit. Takže hlavně těmto "takymyslivcům" můžete poděkovat za budoucí zemětřesení.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

18.7.2020 19:19
Na dané téma jsem - za bezmála třicet let - popsal stovky listů papíru, avšak bez odezvy!
🌲
Tehdejší představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (předseda ČMMJ Josef Hromas a následně Jaroslav Palas, předseda Myslivecké komise ČMMJ Vladimír Diviš) a nejvyšší představitelé Ministerstva zemědělství ČR, táhli za stejný konec provazu, a veškerou oprávněnou kritiku zpupně zametli pod stůl!!
Svazek písemností (cca 370 listů) má k dispozici Vláda ČR, MZe ČR, Kancelář prezidenta ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR, redakce měsíčníků Myslivost - Stráž myslivosti a Svět myslivosti, Myslivecká rada ČMMJ, a řada dalších. Až na výjimky, všichni oslovení reagovali stylem - JÁ NIC, JÁ MUZIKANT ...
🌳
I na mém FB profilu jsem na dané téma (škody napáchané na životním prostředí) napsal obsáhlý komentář.

Nyní už vše sleduji jen zpovzdálí, protože "bolševik", který stále okupuje rozhodující posty ve Státě i v mysliveckých organizacích, nejenže nezjedná nápravu, ale škody ještě znásobí ...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist