Sladká voda z grónských ledovců ředí slané moře. Mohlo by to ovlivnit mořské proudy

Tání ledovců v Grónsku rozhodně není mimořádnou událostí. Přesto má tento velmi názorný důsledek globálních klimatických změn jednu zatím ne tolik nápadnou dohru. Spolu s tím, jak mizí ledovcový příkrov z pevniny, se mění i koncentrace soli v okolní mořské vodě. A to by podle odborníků z Univerzity v Aarhusu mohlo vyústit v zásadní proměnu stávajících mořských proudů. Referuje o tom například EurekAlert.

Vztah mezi oteplováním atmosféry a ledovou čepicí na pólech se zdá být přímý. Tání prostě povede ke zvýšení hladiny. Jenže jak dokládají na bázi třinácti let důsledného monitoringu výzkumníci z Dánska, nepříjemností se sladkou vodou z ledovců bude v moři víc. Konkrétně v Grónsku pak odtok sladké vody z pevninských ledovců ovlivňuje slanost mořské vody ve fjordech při pobřeží. A ta se pak odráží na směru a intenzitě mořských proudů, které oteplují pobřeží Evropy. Tání ledů kdesi v Grónsku tak může citelně ovlivnit klima třeba u Portugalska.

Ledovců v Grónsku povážlivě ubývá, a jde to dobře vidět i z leteckých snímků. Celková bílá masa, která ze zdejší pevniny zmizela za období 1983-2003 však „bledne“ před současným stavem. Už teď je srovnatelný rozsah odlednění více než dvojnásobný. A mořská voda? Alespoň ta v okolí sledované grónské oblasti Young Sound je nyní méně slaná, než fyziologický roztok. Místo průměrných 3,6 % má nyní kolem 1,5 % koncentrace solí. Pro názornost tento stav odpovídá situaci, kdy na mořské slané vodě ve fjordu „leží“ čtyři výškové metry vody sladké.

Sladká voda z ledovců putuje oceánem v okolí pevniny, kde zasahuje do lokální cirkulace mořských proudů. Tím ovlivňuje strukturu celého ekosystému. Například plankton se drží „pod vrstvou sladké vody“, v hloubce, kde už nemůže plně v letních měsících využívat dopadající sluneční záření. Jeho produkce je tedy menší, což se odráží na dalších stupních potravního řetězce. Méně planktonu pak značí méně ryb, což už je pro Grónsko, kde tvoří rybolov 88 % exportu docela zásadní problém.

Tání ledovců na severovýchodě Grónska zatím podle výzkumníků dosahuje prokazatelně nižší intenzity, než na jeho západní straně. V případě, že by ale tání pokračovalo stejným tempem i zde, může se zvyšující hladina oceánů (a snížení koncentrace soli v mořské vodě) stát příčinou rozvratu tzv. termohalinní cirkulace, jak ji známe. Teplý Golfský proud, jehož severní větev míří k severní Evropě a jižní se obrací k západnímu pobřeží Afriky, by tak mohl změnit svůj směr či výkon.

---

reklama

---