Sněmovna podpořila přesnější pravidla předcházení ekologické újmě

V zákoně o předcházení ekologické újmě se zřejmě zpřesní podmínky, za nichž lze zahájit řízení o uložení nápravných nebo preventivních opatření. Nově by měl zákon výslovně stanovit, že o zahájení řízení rozhodne úřad na žádost například neziskové organizace založené za účelem ochrany životního prostředí. Počítá s tím novela uvedeného zákona, kterou ve středu poslanci podpořili v prvním čtení.

Zákon chce vláda změnit kvůli postoji Evropské komise, které se nelíbí, jak Česko převzalo evropskou směrnici. Komise české straně vytýká, že hlavním postupem při řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření je řízení z moci úřední a na tento způsob se podle ní klade větší důraz než na řízení zahajované na žádost. Vláda proto navrhuje přeformulovat dotyčný paragraf v zákoně tak, aby řízení zahájené na žádost žadatele bylo postaveno na stejnou úroveň jako řízení z moci úřední.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl poslancům, že česká strana se sice ohradila proti postoji komise, komise ale její argumenty nepřijala a požaduje po Česku zjednání nápravy. Dodal, že v tuzemsku nebyl zaznamenán případ takové ekologické újmy, který by si vyžádal postup podle tohoto zákona. Také Česká inspekce životního prostředí podle něj nezaznamenala žádný takový požadavek nevládní organizace.

Žádost o zahájení řízení bude moci podle navrhovaného znění podat fyzická nebo právnická osoba, která je ekologickou újmou dotčena nebo je u ní takové dotčení pravděpodobné. Nově má být výslovně uvedeno, že o něj bude moci požádat i právnická osoba, která není založena za účelem podnikání a jejímž hlavním cílem je ochrana životního prostředí.

Zákon o předcházení ekologické újmě definuje povinnosti k předcházení újmě, případně její nápravě. Ekologickou újmou je podle tohoto zákona jen taková újma, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tedy na chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu. Zákon pak stanoví podmínky, za nichž vzniká povinným osobám povinnost uskutečnit patřičná opatření. Týká se to hlavně podnikatelů a dalších osob vykonávajících rizikovou činnost.

Vláda uvádí, že pokud by se zákon nezměnil, hrozily by Česku sankce zhruba až osm milionů korun měsíčně, a to až do doby, než stát zjedná nápravu. Poslanec ODS Jan Zahradník označil postup Evropské komise vůči Česku za vyděračský tlak.

---

reklama

---