Soud potvrdil tříletou podmínku pro vedoucího stavebního úřadu kvůli skládce v Chrášťanech
Odvolací soud z velké části potvrdil rozhodnutí pražského krajského soudu z loňského února. Souhlasil s tím, že z výpovědí svědků i dalších důkazů jasně vyplynulo, že Budil o soudním rozhodnutí ze srpna 2015 věděl. Například středočeský krajský úřad při hlavním líčení uvedl, že hostivický stavební úřad o rozsudku informoval. "Byl tedy přinejmenším upozorňován na to, že takové rozhodnutí soudu existuje," prohlásil předseda odvolacího senátu Michal Hodoušek.
Soud uznal Budila vinným z porušení pravomoci úřední osoby. Nejednal totiž podle nich ani ve veřejném zájmu ani v zájmu vlastníků pozemků, na kterých se skládka nacházela. Jediný, kdo měl z rozhodnutí vedoucího stavebního úřadu prospěch, byl Jindřich Frýdl - jednatel společnosti, která na parcely pod záminkou jejich rekultivace vozila odpad. Podle soudu si tím vydělal nejméně půl milionu korun. "Po celá léta pan obžalovaný rozhodoval z naprosto neznámých důvodů ve prospěch pana Frýdla," uvedl Hodoušek.
Budil u soudu poukazoval zejména na to, že jeho povolení ohledně navážky dalšího materiálu na parcely v Chrášťanech nenabylo právní moci. Vlastníci pozemků měli možnost se domáhat nápravy, například předběžným opatřením. O postupech je podle své výpovědi Budil informoval, když se o soudním verdiktu dozvěděl. "Rozhodli jsme špatně, uvědomili jsme si to. Nad rámec jsme poučili vlastníky," uvedl u odvolacího řízení. "Nevím, co bych jako prvoinstanční orgán měl dělat víc," dodal.
Podle Budilových právních zástupců pak vedoucí stavebního úřadu nemohl za to, že Frýdl nadále materiál na skládku vozil. Nebylo také možné, aby muž vlastníkům pozemků způsobil škodu, protože skládka na pozemcích byla již po dlouhá léta. Budil také podle nich neměl žádný důvod, aby Frýdlovi pomáhal.
Státní zástupkyně naopak navrhovala, aby soud poslal Budila do vězení. Chtěla, aby čelil přísnější sazbě, protože způsobil škodu velkého rozsahu. Podle ní měl dostatečné informace o úložišti odpadu, součástí stavebního spisu pak byla i stanoviska veřejného ochránce práv. Podmíněný trest označila žalobkyně za moc mírný.
Spor o zhruba 19 parcel na rozloze 24 hektarů se táhne od revoluce v roce 1989, kdy byly původním majitelům pozemky vráceny. V tu dobu tady totiž již terénní úpravy a navážení vytěžené zeminy a dalšího objemného odpadu probíhaly. Poté pokračovaly i přes nesouhlas vlastníků. Nyní je lokalita částečně osazená zelení, svahy nejsou zpevněné. Po dokončení navážení měla následovat celková rekultivace, která není dokončená.
reklama