Španělsko dá kvůli suchu 467 milionů eur na odsolovací zařízení v Katalánsku

Za ty peníze by se dalo zalesnit skoro 240 tis. ha území. Svého času byla Hispánie téměř celá pokryta lesem a vody bylo dost.
Není les, není voda. Budeme odsolovat mořskou vodu, taky cesta.

Já teda na to moc nevěřím. Les ochlazuje, to jo, ale na to potřebuje vodu. Když nespadne?

Jmenovče, věřit znamená nic nevědět. Zapomeňme na magické formulky klimaalarmistů a spolehněme se na empirické poznatky.
Od antiky až do současnosti je řada zpráv, které tvrdí jedno a to samé.
Kde je les, tam je voda. Kde se les vykácel je sucho.
Například je skutečně doleženo měřením, že voda při své cestě Amazonií (vzdušná vlhkost) 5-7x zrecykluje , tedy vypaří se a opět zkondenzuje na déšť.
A na rozdíl od Španělů, zcela zadarmo.

No v Amazonii možná. Ale u nás nevidím ty letní odpolední bouřky už drahně let. A nebo ve Španělsku?

My jsme si to sucho zdárně vytvořili sami.
Například když mně bylo pár let, stačilo mi vyjít z baráku kterýmkoliv směrem a narazil jsem na nějakou vodní plochu. Otevřené koryto potoka, prameniště, bažinu, trvale mokrý příkop u silnice... V létě třeba v teplém podvečeru u nás na zahradě rejdily komáří "sloupy", mnohatisícová hejna komárů, létajících nejvíc v kruhu o průměru tak 20 - 40 centimetrů a výšky tk do dvou metrů a z dálky byl slyšet hlasitý kvakot žab. A večer létali netopýři živicí se nejspíš těmi komáry.
A to všechno zmizelo. Hlavní potok, když do baráků začali zavádět místo kadibudek splachovací záchody a automatické pračky, se z baráků zvýšila produkce odpadních vod tak, že místo zasakování do půdy hned u baráku dosáhly ty odpadní vody do potoka, vyhubily tam ryby a další živočichy a začalo to tam smrdět jako záchody, tak se to muselo zatrubnit. Druhým potokem začaly téct odpady z JZD plus jeho prameniště na horním toku v areálu JZD začali zasypávat průmyslovým odpadem z dílen JZD, tak se ten potom procházející zahradami musel taky zatrubnit. Areál starých nepožívaných rybníků na druhé straně řeky, kde byly bažinaté louky a bažiny se odvodnil na louky a rozoral se na pole. Slepá ramena kolem řeky se zanesla, zasypala popepelem z uhlí u okolních baráků, řeka se kvůli ochraně před povodněmi zahloubila do štěrku a kolem koryta všude poklesla spodní voda. A ostaní drobné vodní a mokré krajinné prvky se odvodnily, zatrubnily, zasypaly. Poslední bažinku s pramenem o velikosti zhruba 0,5 metru x 6 metrů v blízkosti zasypal soused někdy kolem roku 2005, kvůli bezpečnosti.
Dneska je tady všude kolem 2 - 4 dny po dešti suchá krajina. A prach. všechno mokré a vlhké bylo zasypáno a zarovnáno nebo to teče v kanálech v podzemí. Případně pokud přijde silný přívalový déšť, místo těmi dřívějšími toky to poteče po povrchu a vyvolá velkou erozi.
Jestli to tak je na většině území, tak se těmi změnami obrovsky snížilo odpařování z krajiny a silně změnilo a oteplilo klima. A taky velmi zhoršila odolnost krajiny k erozi.

Svého času taky alpský ledovec dosahoval až ke Středozemnímu moři. Dalo by se to nějakým vychlazením dosáhnout i deska?
Les na poušti jsou schopni vypěstovat pouze v Izraeli a to jen ve velmi omezeném rozsahu.

asi to odsolí i s tím mikroplastem. Moře a Oceány slouží jako odpadová žumpa a tak to radostně budou pít. No krása. To je asi tak dobré, jako si dát doušek čerstvé vody, která prošla čističkou odpadních vod...drogy, farmaka, chemie, hormony, fain koktejl.

Očividně nevíte nic o reverzní osmóze a aktivním uhlí.

Těm živočichům, kteří v té vodní odpadové Štoček je nějaká osmóza jedno.

Stoce

Asi nevíte, že odsolováky jedou na membráně, která nepropustí ani molekulu soli a vyjde z ní prakticky destilka.

Tak když může mít Izrael za pár šupů levnou pitnou vodu z odsolování mořské, tak se k tomu konečně i může rozhoupat Španělsko.
Co se týká zalesnění, pro Španělsko by to byl obrovsky náročný projekt trvající po mnoho desetiletí víc generací. Musí se postupně a plošně zalesňovat tam a takovými dřevinami, které tam neuschnou a až to zalesňování na souvislé ploše desítek tisíc kilometrů čtverečních překročí určitou hranici, teprve potom dojde vypařováním k ochlazování krajiny, ke zvýšení průměrné vlhkosti a ke zvětšení množství srážek. V další fázi, jak už bude víc vláhy, postupně měnit suchomilnější dřeviny za vlhkomilnější, které mají vyšší odpar.
Jak kdysi ve starověku až středověku trvalo postupné odlesňování a vysychání krajiny, tak řádově podobnou dobu by asi trvalo kvalitní zalesňování krajiny a návrat vláhy do krajiny.

Podle mne by k zalesňování takových dříve vlhkých a nyní vyprahlých krajin pomohlo, kdyby bylo lidstvo připraveno využít takových jinak neblahých událostí, jako je výbuch velké sopky a následně několik let klimatické změny, kdy dojde k ochlazení klimatu a v mnoha suchých regionech na zemi k výraznému zvýšení vlhkostí a srážek. Sazenice vysázené v té době na místech, kde by jinak nevyhnutelně většina uschla, by za dostatku vláhy přežily prvních pár kritických let a potom by už měly dostatečně hluboké kořeny, aby dosáhly hluboko do země na půdní vláhu, která na vhodných místech je v půdě i v hodně vysušené krajině.
Vůbec podle mne má docela budoucnost obor klimatologie zabývající se studiem a předpověďmi krátkodobých několikaletých výkyvů klimatu. třeba v souvislosti s jevem El Niňo I u nás by se například velmi zefektivnila výsadba nových lesních porostů, kdyby se výsadba (a předchozí předpěstování) sazenic soustředila na začátek aspoň dvouletého vlhčího období.

Dobré postřehy , děláte v příbuzné branži?

Odsolovat ve velkém ale znamená i ve velkém tu sůl vracet do moře i v místě
odkud vodu k odsolování čerpám. S množstvím čerpané vody narůstá i salinita
okolního moře a mění se jeho vhodnost k životu většiny vodních tvorů. Ono
to není tak jednoduché a zvláště pak ani levné a je to už spíše zoufalost
neměnit zažité hospodaření se sladkou vodou, které má Španělsko obrovskou
spotřebu. Jejich zemědělství živící zeleninou půlku EU je naddimenzováno
vůči zdrojům sladké vody a ta zákonitě dochází stejně, jako v Kalifornii
a jinde. Jakákoliv koncentrace zemědělství se nesmí přehánět, pokud chybí
zdroje a nebo které jedou na doraz. No co! Náklady na odsolení vody pro
zemědělství zaplatí spotřebitelé a pro spotřebu obyvatel obyvatelé. Teď
bude záležet o kolik více, než dosud a zda to budou ochotni platit. Mi
to je ukradené, ale lidem z měst nezbude nic jiného, než si kupovat ty
produkty vypěstované na odsolené vodě z půdy "zasolené" hnojivy a i tou zbytkovou solí. Je to jako s půdou v květináči, ve které nemůže cokoliv
růst do nekonečna bez kompletní výměny půdy a to časem čeká i zelináře.

Souhlas