https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spina-mest-a-vandalske-graffiti-prekvapive-i-pomahaji.ptackum-zpevackum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Špína měst a vandalské graffiti překvapivě i pomáhají. Ptáčkům zpěváčkům

6.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vysvětlením, proč je na zastávkách ve městech paradoxně úmrtnost ptáků při kolizích nižší? Může za to špína a usazený prach na sklech zastávek, ideálně ještě doprovázený nasprejovaným graffiti.  / Ilustrační foto
Vysvětlením, proč je na zastávkách ve městech paradoxně úmrtnost ptáků při kolizích nižší? Může za to špína a usazený prach na sklech zastávek, ideálně ještě doprovázený nasprejovaným graffiti. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na první pohled nic objevného: prosklené boxy autobusových zastávek ve městech a na venkově, pod kterými leží potlučení a mrtví pěvci. Nepropustně drtivou povahu transparentního skla prostě poznali pozdě. Kolik ptačích životů ročně si prosklené zastávky vyžádají a co může opeřencům pomoci? Na to se zaměřila studie polských ornitologů, uveřejněná v  žurnálu Landscape and Urban Planning.
 

Boxy autobusových a železničních zastávek, kryté přechody a stání pro chodce, provedení protihlukových stěn. Tady všude se můžeme setkat s průhlednými materiály, které se – zvlášť když se za nimi dá dohlédnout do zeleně – stávají pro ptáky smrtící pastí. Stejně jako jedna vlaštovka jaro nedělá, se ani z ojedinělého nálezu mrtvého pěvce pod takovou bariérou nedá dělat jasný statistický závěr o škodlivosti.

Jenže jak poukázali ornitologové a biologové z Krakova, Wroclavi a Bělověže, konkrétních údajů o těchto ztrátách na ptačích životech je zatím ve světe vědy pomálu. A sami se rozhodli jít příkladem.

Na obrázku příklady úmrtí ptáků a stopy srážky ptáků se skleněnými přístřešky - a) drozd zpěvný nalezený poblíž přístřeší, b) peří ponechané na skle, c) sýkora koňadra, d) obrys ptačí tělo zůstalo na skleněném krytu.
Na obrázku příklady úmrtí ptáků a stopy srážky ptáků se skleněnými přístřešky - a) drozd zpěvný nalezený poblíž přístřeší, b) peří ponechané na skle, c) sýkora koňadra, d) obrys ptačí tělo zůstalo na skleněném krytu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Tady boural kos!

Vybrali si 81 autobusových zastávek na jihozápadě země, ve městech i na zelených předměstích a celý rok sem chodili průběžně počítat ptačí kolize. Dohromady jich zaznamenali 155, ale výzkumníci připouští, že vzhledem k dvoutýdenní frekvenci jejich kontrol mohou být počty nárazem do skleněných boxů usmrcených ptáků mnohem vyšší.

Jejich zjištění? Třeba to, že největším a nejčastěji bourajícím smolařem je „obyčejný“ kos černý, následovaný červenkou a vrabcem. Že nejrizikovějším obdobím pro pěvce je z hlediska srážek rozmezí červenec-srpen.

A také, že ke kolizím dochází o něco častěji v prostředí řekněme spíše venkovských zastávek, než u těch v městském prostředí. Což je trochu nečekané. A nepříjemné. Mělo se totiž za to, že největší problém bude se zastávkami v zastavěných oblastech.

A vzhledem, že Polsko disponuje úctyhodnou sítí veřejné autobusové přepravy (s délkou 420 000 kilometrů a hustotou zastávek okolo jedné na 1,7-2,5 kilometru) se problém zdá být výrazně větší na venkově. I tam je totiž dobrá polovina zastávek vyrobena ze skleněných, průhledných výplní. Jaké se nabízí řešení?

Na obrázku příklady autobusových zastávek se skleněnými přístřešky. 1. obr. vandalizovaný skleněný kryt autobusů (graffiti); 2. obr. dobře udržovaný, čistý přístřešek.
Na obrázku příklady autobusových zastávek se skleněnými přístřešky. 1. obr. vandalizovaný skleněný kryt autobusů (graffiti); 2. obr. dobře udržovaný, čistý přístřešek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Špinavá města? Ptákům zaprášené zastávky prospívají

K tomu se Ewa Zyśk-Gorczyńská, Piotr Skórka a Michał Żmihorski, autoři studie, dobrali z trochu opačné strany. Vysvětlením, proč je na zastávkách ve městech paradoxně úmrtnost ptáků při kolizích nižší. Může za to špína a usazený prach na sklech zastávek, ideálně ještě doprovázený nasprejovaným graffiti. Takové pro lidi nevzhledné a na pohled nehezké se totiž stávají pro ptáky znovu viditelné a dokáží se jim vyhnout.

Aktivita sprejerů ale mimo polské metropole zase tolik nekvete a zastávky v polích a u remízků omývá déšť. Proto jsou čisté a pro ptáky tak nebezpečné.

Polští autoři samozřejmě nevelebí vandalství. Jen upozorňují na to, že prosklené zastávky si vyžádají miliony ptačích životů ročně (z extrapolace dat vypočítali kolizní faktor 1,9 pěvce na zastávku) a mohou být významným příspěvkem ke zvyšování ptačí mortality. Zvlášť během léta a disperze, rozptylu mláďat vyvedených z hnízd.

Pravděpodobnost střetu ptáků se skleněnými přístřešky autobusů během 12 dnů, jak předpovídá model GAMM.
Pravděpodobnost střetu ptáků se skleněnými přístřešky autobusů během 12 dnů, jak předpovídá model GAMM.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Řešením by samozřejmě bylo nahradit stávající zastávky jinými a vyhnout se propříště transparentních materiálů. Což by ale bylo poněkud nákladné a promítlo by se to rušivě do nejrůznějších designových, architektonických a urbánních konceptů.

Pro začátek by mohlo stačit, kdyby se prosklené stěny mohly vylepšit tabulkami s jízdními řády, mapami, kulturními přehledy, aby přestaly být průhledné. A tam, kde je to možné, by se mělo přimhouřit oko nad nějakým tím esteticky provedeným graffiti. Rozhodně by se ale všechny rizikové faktory, například příhodnost prostředí v okolí zastávky pro ptáky, měly brát do budoucna v úvahu.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

6.3.2020 09:04
Já skutečně nevím, proč by se nemohly tyhle budky dělat z jiných průsvitných materiálů. Různých polykarbonátů a sklolaminátů je přece k dispozici dobrý výběr a jsou většinou levnější (i energeticky), než sklo.
Když se už musí dodržovat řada různých zařízení, tak bezpečnost pro ptáky tam může být přece taky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.3.2020 10:03
O tomto problému se ví už léta. Už léta se ví i o tom, že "siluety dravců", někdy lepené na skla a průhledné plasty, nemají žádný odstrašující význam (protože ptáci je vidí jako placku, ne jako ptáka s 3D rozměry). Jen to, co vylézá z fakult architektury, o tom nemá nejmenší ponětí, respektive dává přednost svým "uměleckým vizím" před realitou.
Tady by asi opravdu přírodě pomohlo vandalizování těchto výtvorů, jak s ním obecně nesouhlasím.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist