Správa parku České Švýcarsko chce nechat obnovu lesa po požáru na přírodě
2.8.2022 02:36 | HŘENSKO
(ČTK)
Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit.
Foto | Mirek256 / Wikimeda Commons
"Pokud jde o obnovu lesa, bude maximum ponecháno na přírodě. Teď si vybíráme, jestli to bude dělat příroda dobře a zadarmo, nebo jestli tam bude člověk pomáhat za peníze a blbě," řekl Salov. Přirozené zmlazení je podle správy parku nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem náhrady za shořelé porosty. Pokud by vysadili stromky, zmlazení by je podle Salova v příštích letech začalo utlačovat a správci parku by museli stále vytvářet životní prostor pro výsadbu.
Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit. Dnes podle Salova nikdo nepozná, že na místě hořelo. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, břízy dorostly do pětimetrové výšky, dnes mohou mít podle strážců parku kolem deseti metrů a les je velmi hustý.
Ze satelitních snímků požářiště vyplynulo, že ohni, u kterého desátým dnem zasahují hasiči, odolaly některé listnaté stromy, a to hlavně v případě, že byly ve větší skupině. Listnaté stromy nejsou tolik bohaté na různé silice a pryskyřice, které dobře hoří.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřenéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (77)
ss
smějící se bestie
2.8.2022 07:33Tak sned nejdříve nechá odklidit to ohořelé dřevo a bude hlídat, aby náletová vegetace nerostla tam, kde nemá co dělat.
Nebo snad chce připravit dalším generacím nové problémy, které se ukázaly nyní !
Odpovědět
Nebo snad chce připravit dalším generacím nové problémy, které se ukázaly nyní !
RJ
Robert Jirman
2.8.2022 08:23jiné řešení mě ani nenapadlo, přijde mi to naprosto normální v NP
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.8.2022 08:27Bohuzel, instituce narodniho parku - tak, jak funguje napr. na Sumave a v Labskych piskovcich - se ukazuje v nekterych kritickych situacich jako zlo. (Dodavam, ze z meho osobniho, "ryze antropomorfickeho" pohledu.) Rozcilil mne vcera i clanek jednoho z nasich prednich biologu/ekologu https://nazory.aktualne.cz/komentare/ohen-v-narodnim-parku-desi-protoze-spaluje-touhu-po-casech-k/r~16600a740f9411ed93abac1f6b220ee8/ s vetami typu "Kůrovec a katastrofický požár jsou způsoby, kterými se dnes krajina Českého Švýcarska zbavuje smrkových monokultur, jež v ní už nemají co pohledávat"
Pripadaji mi tihle ekologove, ochranci ale i s nimi spojeni akademicti prirodovedci obecne docela zpupni. Kdybychom zili ve feudalismu a vsechny tyhle lesy a krajiny vlastnil milostpan z prazskeho/budejovickeho zamku - bylo by jasne, kdo rozhoduje. Zajimalo by mne, co by na tohle vsechno rekla nejaka nezpochybnitelna autorita z minulosti - z dob, kdy studium motylu, mekkysu v hlinach a vegetace na spalenistich nebylo jeste tak blizko vstupu do predsine velke politiky, velkych penez a velke moci. Prinejmensim tedy v roli vlivnych radcu tech, kteri tu moc a penize realizuji.
Co by dnes navrhoval na Sumave a u Hrenska treba takovy Vojen Lozek?
Chci pouze rici ze i vedcum slusi skromnost. Nemeli by svevolne rozhodovat
o zalezitostech, tykajicich se velkych penez a zivota velkeho mnozstvi obcanu bez toho, aby byly uplatneny prislusne demokraticke procedury.
Zde by to mela byt svobodna verejna debata/osveta/kritika na tema, jak ma vypadat ochrana prirody a "management" nasi krajiny. Zvlaste pak tech oblasti, ktere nekdo (kdo vlastne?) prohlasi za mimoradne cenne. Ma to byt befehlem z Bruselu, Vrsovic ci Male strany (resp. skrz jimi jmenovane lokalni mistodrzici) nebo v tom maji vetsi roli hrat nazory obyvatel postizenych uzemi, lokalni samospravy a vsech tech, kteri na prislusnem uzemi bydli, pracuji ci podnikaji?
Odpovědět
Pripadaji mi tihle ekologove, ochranci ale i s nimi spojeni akademicti prirodovedci obecne docela zpupni. Kdybychom zili ve feudalismu a vsechny tyhle lesy a krajiny vlastnil milostpan z prazskeho/budejovickeho zamku - bylo by jasne, kdo rozhoduje. Zajimalo by mne, co by na tohle vsechno rekla nejaka nezpochybnitelna autorita z minulosti - z dob, kdy studium motylu, mekkysu v hlinach a vegetace na spalenistich nebylo jeste tak blizko vstupu do predsine velke politiky, velkych penez a velke moci. Prinejmensim tedy v roli vlivnych radcu tech, kteri tu moc a penize realizuji.
Co by dnes navrhoval na Sumave a u Hrenska treba takovy Vojen Lozek?
Chci pouze rici ze i vedcum slusi skromnost. Nemeli by svevolne rozhodovat
o zalezitostech, tykajicich se velkych penez a zivota velkeho mnozstvi obcanu bez toho, aby byly uplatneny prislusne demokraticke procedury.
Zde by to mela byt svobodna verejna debata/osveta/kritika na tema, jak ma vypadat ochrana prirody a "management" nasi krajiny. Zvlaste pak tech oblasti, ktere nekdo (kdo vlastne?) prohlasi za mimoradne cenne. Ma to byt befehlem z Bruselu, Vrsovic ci Male strany (resp. skrz jimi jmenovane lokalni mistodrzici) nebo v tom maji vetsi roli hrat nazory obyvatel postizenych uzemi, lokalni samospravy a vsech tech, kteri na prislusnem uzemi bydli, pracuji ci podnikaji?
kk
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.8.2022 10:40 Reaguje na Miloš ZahradníkPřipadá mi, že si odporujete v jedné zásadní věci, že ti feudalove měli jiné podmínky a tedy by udělali, co udělali. Kšeft se dřevem je starý jak těžba dřeva sama, tak není třeba si dělat iluze. Jenže ti majitelé věděli co je morální a etické, byli často věřící a je fakt, že feudalove nehospodařili z ruky do huby a maximalizace výnosů, protože věděli, že to dřevo chtějí mít za 5 let i za dvacet a uvědomovali si význam hospodaření v dopadech na zvěř a biologii místa, z které měli v době bez vepřínů a teletníků přínos. Dnes se Bouchal do krajiny lidské ego a pohodlnost v zapomnění “ feudální” udržitelnosti. Dnes je spousty vysokých škol a chytrolinů, dříve vydali věděl a bylo to. Dnes má tendenci do toho pindat kde kdo, lidi, kteří bydlí v místě, podnikají ale ve skutečnosti si dohlednou maximálně na špičku svého vlastního nosu
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.8.2022 10:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDříve vydali befel a bylo.... dnes se do krajiny Bouchal lidské ego betonu a asfaltu
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.8.2022 11:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJa se spis ptam, nez abych si byl jisty odpovedmi. Jedine co mi prijde jiste je, ze "vedci" (a na ne odkazujici se "zeleni" politici) udelali v poslednich desetiletich mnoho chybnych, nekjdy az fatalne chybnych rozhodnuti a dokazali, ze ze i velmi respektovana vedecka autorita se stohy odbornych clanku a citaci muze doporucit "management" uzemi vedouci fakticky ke zkaze toho "nejcennejsiho" (blbe slovo, mluvme o tom, co lide - navstevnici te oblasti - nejvice vyhledavali a ocenovali) co dane4 chranene uzemi obsahovalo. Viz Sumava a ted Hrensko. Aniz bych si idealizoval rozhled, porozumeni a znalosti lidi, kteri bydli/podnikaji/rozhoduji na radnici za zady "nejcennejsich" koutu nasi prirody - myslim si, ze nejmene spatnym zpusobem je otevrit sirokou spolecenskou, pokud mozno odbornou diskusi na takovato temata. Bude li ta diskuse dostatecne vecna a jdouci do hloubky veci, s ucasti opravdovych zajemcu o vec, odlaka to casem ruzne kriklouny a troly a bude mozno poradne si vyjasnit stanoviska, jaky zpusob rizeni prirodnich procesu v takovychto "zvlaste cennych" oblastech (nemam tohle deleni rad, mnohe nechranene oblasti nasi prirody mi prijdou hodnotnejsi nez nektere nejvykricenejsi a nejexklusivnejsi popularni lokality; nebudu radeji jmenovat ani nejvyssi polohu tohoto statu, kze navstevnici udajne zaslapavaji unikatni rostlinky jejichz poradne vybrazeni ani nenajdete na internetu, ani nejnizsi polohy tohoto statu kde kvuli nejakym vodnim pry supercennym rostlinkam nesmi byt postaven jez, ktery by zlepsil plavbu) by byl optimalni. Proste otevrit a podporovat svobodnou, sirokou a dukladnou diskusi mezi vsemi zainteresovanymi. Nejen temi, co maji na to glejt tedy napr. vzdelani na prislusne vysoke skole (casto pochybne kvality a uzce omezeneho rozhledu). Nic lepsiho mne nenapada, historie mne velmi zajima ale po navratu do doby Marie Terezie nevolam :)
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2022 11:48 Reaguje na Miloš ZahradníkSouhlas, zejména za poslední tři věty 1*.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.8.2022 18:27 Reaguje na Miloš ZahradníkProč vás rozčílila pravdivá věta renomovaného environmentálního archeologa Petra Pokorného "Kůrovec a katastrofický požár jsou způsoby, kterými se dnes krajina Českého Švýcarska zbavuje smrkových monokultur, jež v ní už nemají co pohledávat"?
Pro lidi katastrofa, ale ne pro přírodu. Zřejmě bude přibývat tropických dnů a pískovcová krajina bude víc vysychat. Kdyby v Čes. Švýcarsku člověk uměle nevysázel smrkové monokultury, rostly by tam dnes smíšené lesy s převahou buku nebo jiných listnáčů, které by byly na globální oteplování na daném místě lépe adaptovány a hořely by méně snadno než jehličnaté. Díky kůrovci a požáru nepřirozené smrkové monokultury zmizely a uvolnily místo pro nový ekosystém, který bude o něco odolnější vůči oteplování a začne se postupně více podobat tomu, co by tam rostlo bez hospodaření člověka.
Odpovědět
Pro lidi katastrofa, ale ne pro přírodu. Zřejmě bude přibývat tropických dnů a pískovcová krajina bude víc vysychat. Kdyby v Čes. Švýcarsku člověk uměle nevysázel smrkové monokultury, rostly by tam dnes smíšené lesy s převahou buku nebo jiných listnáčů, které by byly na globální oteplování na daném místě lépe adaptovány a hořely by méně snadno než jehličnaté. Díky kůrovci a požáru nepřirozené smrkové monokultury zmizely a uvolnily místo pro nový ekosystém, který bude o něco odolnější vůči oteplování a začne se postupně více podobat tomu, co by tam rostlo bez hospodaření člověka.
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 11:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZase tak bych si to nemaloval, třeba Krkonoše vykáceli prakticky komplet ... http://www.freiheit.cz/7-drobky--z-krakonosova-vousu/316-krkonosske-lesy.html
https://www.vrchlabsko.info/pruvodce/historie4.htm
"Těžba dřeva pro potřeby kutnohorských dolů téměř zcela pohltila divoké horské pralesy východní poloviny Krkonoš. Z horských úbočí vymizely rozsáhlé jedlobukové porosty a rozlehlé holiny byly postupem času zalesněny smrkem. Již roku 1609 shledala královská komise neutěšený stav horských lesů a těžba byla přenesena do Orlických hor."
Odpovědět
https://www.vrchlabsko.info/pruvodce/historie4.htm
"Těžba dřeva pro potřeby kutnohorských dolů téměř zcela pohltila divoké horské pralesy východní poloviny Krkonoš. Z horských úbočí vymizely rozsáhlé jedlobukové porosty a rozlehlé holiny byly postupem času zalesněny smrkem. Již roku 1609 shledala královská komise neutěšený stav horských lesů a těžba byla přenesena do Orlických hor."
Karel Zvářal
2.8.2022 11:59 Reaguje na Svatá ProstotoPřesně o tohle se tu přeme. Většina našich lesů je nepůvodních, procento smrku nepřirozeně vysoké. Přitom SM je spolu s břízou nadán vysokou množivostí (semínka zanese vítr i stovky metrů). Naopak buk a dub by měl člověk vysadit uměle, chce-li ho tam mít - a teprve potom mluvit o ekologii...
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 14:07 Reaguje na Karel ZvářalTam jde vždy o to, o jaké území se jedná ... a to i v rámci NP, kdy třeba do Klidového území bych osobně fakt vůbec nesahal ... a co je v jeho rámci naší prioritou.
Já mám pocit, že na tomhle se právě řada lidí neshodne a tím pádem se pak těžko mohou shodnout na optimální péči o něj.
Odpovědět
Já mám pocit, že na tomhle se právě řada lidí neshodne a tím pádem se pak těžko mohou shodnout na optimální péči o něj.
BM
Břetislav Machaček
2.8.2022 08:42Budiž toto varováním pro občany obcí týkajících se zřizování nových NP.
Ono totiž nejde o zachování původní přírody, ale o její náhodnou přeměnu
kalamitami, požáry a náletovým zalesněním. Lidé bděte, jaké záměry mají
ekologisté s dosud nádhernými lesy v budoucích NP a nedovolte ty pokusy
na přírodě. Starostům dotčených obcí doporučuji autobusové zájezdy
občanů do těchto NP a České Švýcarsko jako první zastávku.
Odpovědět
Ono totiž nejde o zachování původní přírody, ale o její náhodnou přeměnu
kalamitami, požáry a náletovým zalesněním. Lidé bděte, jaké záměry mají
ekologisté s dosud nádhernými lesy v budoucích NP a nedovolte ty pokusy
na přírodě. Starostům dotčených obcí doporučuji autobusové zájezdy
občanů do těchto NP a České Švýcarsko jako první zastávku.
ss
Sl
Slovan
2.8.2022 17:37 Reaguje na Břetislav MachačekPříroda už tak funguje a fungovat bude. Požár, kůrovcová kalamita, povodeň... pro lidi se jedná o katastrofu, protože lesní požár nebo povodeň ohrožuje často jejich majetek nebo životy. Pro přírodu to ale katastrofa není, je na to dokonale adaptovaná. Požár je jakýsi očistec, povodeň často přináší důležité živiny, kůrovec nám jen ukazuje špatné složení lesa a jen ho mění.
Vy ale vidíte les jako nějakou zahradu o kterou se musíme starat. Pokud to člověk vidí jinak, je pro vás hned nepřítel. Já to nechápu. Klasické hospodářské lesy máme téměř všude a řekněme si narovinu... nedopadlo to tam lépe než v těch bezzásahových. Vidí to každý. Spíš je to naopak. Když vidím některé obrovské holiny, tak si říkám, zda nebylo lepší nechat aspoň něco stát a nechat to tam. Takže až pojedou ty zájezdy občanů shlédnout tu "katastrofu", nechť se laskavě zastaví i třeba v západní části Lužických hor (rád dám nějaký tip) a porovnají si vykácený les dle vašich představ s tím co udělal jev přírodní (byť vytvořený člověkem).
"Jedině příroda ví, co chce... nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby. Ty dělá jen člověk." - Johann Wolfgang von Goethe
Odpovědět
Vy ale vidíte les jako nějakou zahradu o kterou se musíme starat. Pokud to člověk vidí jinak, je pro vás hned nepřítel. Já to nechápu. Klasické hospodářské lesy máme téměř všude a řekněme si narovinu... nedopadlo to tam lépe než v těch bezzásahových. Vidí to každý. Spíš je to naopak. Když vidím některé obrovské holiny, tak si říkám, zda nebylo lepší nechat aspoň něco stát a nechat to tam. Takže až pojedou ty zájezdy občanů shlédnout tu "katastrofu", nechť se laskavě zastaví i třeba v západní části Lužických hor (rád dám nějaký tip) a porovnají si vykácený les dle vašich představ s tím co udělal jev přírodní (byť vytvořený člověkem).
"Jedině příroda ví, co chce... nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby. Ty dělá jen člověk." - Johann Wolfgang von Goethe
BM
Břetislav Machaček
3.8.2022 09:44 Reaguje na SlovanVíte co nechápu? Když je ten požár takové dobrodiní, tak
proč ho vedení NP řízeně na určitých místech nezaložilo
a proč ho dovolilo hasit bez možnosti, že vyhoří všechna
hořlavá hmota? Chápete ten rozpor v těch tvrzeních o tom
požáru? Když je něco O.K. tak to udělám a nečekám na to,
že to udělá někdo jiný a budu ho za to ještě trestat! Nač
hledat viníky "dobra", které vykonali na přírodě požárem?
Vy osobně můžete jít příkladem a zapalte všechny souše
v lesích dříve, než je lesáci odstraní, aby zabránili
krmení ohně vydatnou potravou. I v NP Šumava máte možnost
"pomoci" přírodě, když už tam nikdo nerozdělává ohníčky
a nehází vajgly do klestí. Před ohněm byla vaše představa
o NP jako o spáleništi a nebo o zeleni mezi skalami? Ale
upřímně a bez omlouvání špatného rozhodnutí nakrmit oheň
vydatnou potravou. Místní na to mají jiný názor než vy,
"vědci", vedení NP a ekologisti a dávají to už najevo.
Jejich varování nikdo nebral vážně a dnes to stojí násobně
více, než jimi navrhovaná prevence a ještě stát bude, až
budou spáleniště kolonizovat nepůvodní rostliny a bude je
třeba odstraňovat jinak, než zase požárem. NP, který je
"parčíkem" obklopeným kulturní krajinou musí být tou
opečovávanou zahrádkou, aby byl NP, protože je to jako
s tou zahrádkou, kam vám přiletí plevel od souseda a při
bezzásahu bude mít časem navrch. Samovolný nálet bez té
péče se zvrhne na kočkopsa, kde padne mantra původnosti
a nezbude než tolerovat evoluční teorii o vítězství těch
úspěšných nových druhů nad původními. Vidíte tu stráň
u Jetřichovic zarostlou nepůvodním modřínem? To nevadí?
A tak to bude na celém území NP i s nálety smrků, které
byly cílem likvidace ze strany vedení NP. Nálet je dílem
náhody a "přirozeného" šíření z okolí, které je nepůvodních
a necílených dřevin plné. Chápete ten marný pokus to nechat
pouze na přírodě? Tu jde pouze o logiku a o zkušenosti s
nálety na neobhospodařované pozemky a dokonce skládky. Je
tam směs těch nejodolnějších dřevin a zdaleka nejsou vždy
původní a neinvazní. A u té povodně to nejsou pouze živiny,
ale přinese taky křídlatku, akáty, lupinu a bolševník.
Pokud pak ponechám nivu přirozenému vývoji, tak z toho
bude co? Jó už vím, kšeft pro firmy likvidující ty rostliny
pouze tak, aby bylo napřesrok zase co likvidovat.
Odpovědět
proč ho vedení NP řízeně na určitých místech nezaložilo
a proč ho dovolilo hasit bez možnosti, že vyhoří všechna
hořlavá hmota? Chápete ten rozpor v těch tvrzeních o tom
požáru? Když je něco O.K. tak to udělám a nečekám na to,
že to udělá někdo jiný a budu ho za to ještě trestat! Nač
hledat viníky "dobra", které vykonali na přírodě požárem?
Vy osobně můžete jít příkladem a zapalte všechny souše
v lesích dříve, než je lesáci odstraní, aby zabránili
krmení ohně vydatnou potravou. I v NP Šumava máte možnost
"pomoci" přírodě, když už tam nikdo nerozdělává ohníčky
a nehází vajgly do klestí. Před ohněm byla vaše představa
o NP jako o spáleništi a nebo o zeleni mezi skalami? Ale
upřímně a bez omlouvání špatného rozhodnutí nakrmit oheň
vydatnou potravou. Místní na to mají jiný názor než vy,
"vědci", vedení NP a ekologisti a dávají to už najevo.
Jejich varování nikdo nebral vážně a dnes to stojí násobně
více, než jimi navrhovaná prevence a ještě stát bude, až
budou spáleniště kolonizovat nepůvodní rostliny a bude je
třeba odstraňovat jinak, než zase požárem. NP, který je
"parčíkem" obklopeným kulturní krajinou musí být tou
opečovávanou zahrádkou, aby byl NP, protože je to jako
s tou zahrádkou, kam vám přiletí plevel od souseda a při
bezzásahu bude mít časem navrch. Samovolný nálet bez té
péče se zvrhne na kočkopsa, kde padne mantra původnosti
a nezbude než tolerovat evoluční teorii o vítězství těch
úspěšných nových druhů nad původními. Vidíte tu stráň
u Jetřichovic zarostlou nepůvodním modřínem? To nevadí?
A tak to bude na celém území NP i s nálety smrků, které
byly cílem likvidace ze strany vedení NP. Nálet je dílem
náhody a "přirozeného" šíření z okolí, které je nepůvodních
a necílených dřevin plné. Chápete ten marný pokus to nechat
pouze na přírodě? Tu jde pouze o logiku a o zkušenosti s
nálety na neobhospodařované pozemky a dokonce skládky. Je
tam směs těch nejodolnějších dřevin a zdaleka nejsou vždy
původní a neinvazní. A u té povodně to nejsou pouze živiny,
ale přinese taky křídlatku, akáty, lupinu a bolševník.
Pokud pak ponechám nivu přirozenému vývoji, tak z toho
bude co? Jó už vím, kšeft pro firmy likvidující ty rostliny
pouze tak, aby bylo napřesrok zase co likvidovat.
Sl
Slovan
3.8.2022 19:03 Reaguje na Břetislav MachačekJá bych byl jednoznačně pro, aby se kontrolovaný oheň stal součástí ochrany přírody i u nás. V zahraničí to žádná vzácnost není. Např. v USA je řízené vypalování běžnou součástí péče o krajinu jako takovou. Zrovna v České Švýcarsku hoří často - se správným přístupem by šlo mnohem lépe zabránit podobně velkým požárům, které již ohrožují lidská sídla. Požáry čistí podrost ( to je to hlavní palivo), takže pokud by začalo nečekaně hořet v místě s dobrým požárním managmentem, tak vzniklý nechtěný oheň nebude tak silný. Sama Správa NP to dlouhodobě podporuje. Bylo by to na našem území něco nového, ale pro přírodu jednoznačně pozitivního. Problém je naše legislativa, kterou musí změnit politici. Ochránci to podporují dlouhodobě.
"Místní na to mají jiný názor než vy" - co je pro vás "místní člověk"? Byl jste se snad i zeptat že to víte s takovou jistotou? Abych jím nebyl náhodou i já. Znovu podotýkám, že to mám k hranicím NP pár km, tudíž si troufám říct, že tu oblast znám mnohem lépe než vy.
Jakou stráň u Jetřichovic máte namysli? Buďte konkrétní, je jich tam celkem dost...
To, co tam naroste nebo nenaroste je věc, kterou zjistíte za pár let. Ten váš popis, že tam budou jenom samé nepůvodní dřeviny je ale směšný. Zase tolik těch stromů tam není, nebojte. Po Šumavě to bude další ukázka síly přírody a potvrzení, že ponechání určitých oblastí samovolnému vývoji (ne, ten požár k tomu nepočítám, protože nebyl kontrolovaný) je cesta správným směrem. A jsem rád, že to budu moci sledovat prakticky v přímém přenosu.
Odpovědět
"Místní na to mají jiný názor než vy" - co je pro vás "místní člověk"? Byl jste se snad i zeptat že to víte s takovou jistotou? Abych jím nebyl náhodou i já. Znovu podotýkám, že to mám k hranicím NP pár km, tudíž si troufám říct, že tu oblast znám mnohem lépe než vy.
Jakou stráň u Jetřichovic máte namysli? Buďte konkrétní, je jich tam celkem dost...
To, co tam naroste nebo nenaroste je věc, kterou zjistíte za pár let. Ten váš popis, že tam budou jenom samé nepůvodní dřeviny je ale směšný. Zase tolik těch stromů tam není, nebojte. Po Šumavě to bude další ukázka síly přírody a potvrzení, že ponechání určitých oblastí samovolnému vývoji (ne, ten požár k tomu nepočítám, protože nebyl kontrolovaný) je cesta správným směrem. A jsem rád, že to budu moci sledovat prakticky v přímém přenosu.
SV
Slavomil Vinkler
6.8.2022 14:09 Reaguje na SlovanOheň ve skalách je přece kontrolovatelný. Už jej tam 14 dní kontroluje (česky reguluje) asi 2000 lidí a stovky strojů.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.8.2022 08:44Tak to je super. Ať si místní takyodborníci blekotají co chtějí, les se obnoví. ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.8.2022 14:12 Reaguje na Petr EliášO tom žádná, něco tam vyroste. Jak víme v paku ČŠ se samovolně šíří klenoty jako douglaska, vejmutovka, smrk, když nepočítám břízu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.8.2022 14:13 Reaguje na Slavomil VinklerJo a modřín. Vše je ohnivzdorné.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2022 09:21V minulých dnech se k podobným úvahám napsalo dost a dost. Mně to neustálé připomínání ekologismu parafrázuje jednu známou scénu: Nyc nedelejté, nyc se vám nestané! Nyc nedelejté, nyc se vám nestané!
Odpovědět
kk
kk
karel krasensky
2.8.2022 10:11 Reaguje na Karel ZvářalZdravím p.Zvářal.Před časem jste zde v diskusi doporučoval na Zimu 2022-2023 postavit stan do obývaku.Váši rádu jsem uposlechl a protože se řídím příslovím kdo j připraven není překvapen stan postavil.Jsem spokojen,až na to,že občas zakopnu o šnury a kolíky,které jsem kladivem zatloukl do podlahy.At se vede.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2022 10:25 Reaguje na karel krasenskyTo jsem převzal od Ostravaka, kterého inspirovali Inuité. Ti nemají ani jádro, ani dřevo, natož uhlí. Zalezou do iglů, nadýchají si, a hřeje je tulení kůže. Akorát že nikde v prospektech EK se o těcto ryzích ekolozích nedočtete-(.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.8.2022 10:33 Reaguje na karel krasenskyDik za pripomenuti uzitecnych napadu. Koliky a snury nejsou treba. Existuji samonosne stany a uvnitr obyvaku odfounuti stanu pri pripadne vichrici nehrozi :) A spravny Eskymak se pry koupe/myje jen jednou v zivote. Pri porodu :)
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2022 10:35 Reaguje na Miloš ZahradníkNo vidíte, tuleň se myje denně a ten Eskimak ho přežije...
Odpovědět
Miroslav Vinkler
2.8.2022 09:38Schází mi v té záplavě odborníků jedná věc - z jakých důvodů požár vznikl ?
Na 99,9% se bude jednat o lidský faktor a spíše bych přivítal soubor preventivních opatření , následně také jednotný systém pro CHKO, NP jak v případech požáru budou efektivně postupovat.
To, co prosáklo mimo řádky o NP České Švýcarsko je upřímně řečeno šokující.
Odpovědět
Na 99,9% se bude jednat o lidský faktor a spíše bych přivítal soubor preventivních opatření , následně také jednotný systém pro CHKO, NP jak v případech požáru budou efektivně postupovat.
To, co prosáklo mimo řádky o NP České Švýcarsko je upřímně řečeno šokující.
MM
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 10:57Takže řetězec pitomostí bude pokračovat. Místo aby přestálou katastrofu správa NP pojala jako příležitost přeměnit České Švýcarsko ve fungující ekosystém a rozšířila by tam vhodné dřeviny, nechá tam samovýsevem vrátit břízy a smrky, kdy zejména ty druhé budou v písčité půdě NP trpět suchem. Výsledkem bude čase další kůrovcová kalamita a s ohledem na bezohlednost návštěvníků se dočkáme požárového repete.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2022 11:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo ono jde o to, které plochy. Ve skalách jim nic než samovýsev nezbude, ale v dostupných plochách by se měla nahradit douglaska a smrk lepším složením. Pokud ne, zvítězí douglaska.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 12:07 Reaguje na Slavomil VinklerDouglaska v NP je blbost. Mít v národním parku dřevinu z Ameriky je těžce mimo mísu. Když už, tak borovice lesní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2022 12:38 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá ale neříkal vysadit. Já vycházel z předchozího samovolného intenzivního šíření.
Odpovědět
SV
Karel Zvářal
2.8.2022 11:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPřesně tak. Pojem "přirozené zmlazení" v nepřirozeném=nepůvodním SM lese si říká o Ropáka roku. Ale toho přišijí tomu, kdo tam chce vnášet větší pestrost listnáčů. Duby a buky svá semena po větru nepošlou... aspoň na 10% spáleniště bych je vysadil. Takže za peníze (které vám stejně běží), a dobře!-)
Odpovědět
SV
kk
karel krasensky
2.8.2022 11:49Jasně.Včera dohořelo,dnes se zelená a zítra vjede harvestor na mytní těžbu.
Odpovědět
RJ
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 12:08 Reaguje na Robert JirmanTakhle to plánují ekoteroristi. Pan Krásenký jenom opisuje.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.8.2022 12:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJe podezřelé, jak Krásenský i vy znáte plány ekoteroristů. Nepatříte náhodou k nim?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 12:59 Reaguje na Petr EliášTo jsem četl minulý týden, ale bohužel jsem si to neuložil. Psal jeden "odborník", že když se to ponechá na přírodě, do pěti tam poroste bujná vegetace.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
2.8.2022 13:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaráj na zemi = Rusko, ráno tady někde pan Krásenský psal , že je někde u Volhy a má se tam jako prase v žitě zatímco my tady máme jen točený salám a buřtguláš
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.8.2022 15:45 Reaguje na Robert JirmanNa točený salám a buřtguláš se bude jen vzpomínat, bude se pít "mléko" z ovesné mouky a vody a jíst krupicová kaše s vodou.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 11:57Za mne je to nejrozumnější řešení ... min pokud ten NP nehodláme zrušit. Jo, a ty Jetřichovice jsou docela dobrý příklad ... že to funguje.
Pokud samozřejmě někdo preferuje les primárně hospodářský, nebo takovou větší Stromovku, a nic proti, každý klade důraz na něco jiného, tak je to jiná pohádka ... ale v tom případě je dobré to říci rovnou na začátku, ať víme o čem se bavíme.
Odpovědět
Pokud samozřejmě někdo preferuje les primárně hospodářský, nebo takovou větší Stromovku, a nic proti, každý klade důraz na něco jiného, tak je to jiná pohádka ... ale v tom případě je dobré to říci rovnou na začátku, ať víme o čem se bavíme.
Sl
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 12:54 Reaguje na SlovanA tak to zase prrr, neurážet!!!
Jako když už, tak bez toho eko- :-))).
To ostatně doma občas slyším ... třeba když si má někdo uklidit:-))).
Odpovědět
Jako když už, tak bez toho eko- :-))).
To ostatně doma občas slyším ... třeba když si má někdo uklidit:-))).
Sl
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2022 12:40 Reaguje na Svatá ProstotoAle určitě to zaroste, v minulosti vítězila douglaska a zejména vejmutovka i nad břízou.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 12:52 Reaguje na Slavomil VinklerNo tak vidíte. Příroda si už poradí. Jako vždycky. Jako jo, třeba se nám to nebude tak úplně líbit, ono se navíc vždy něco někomu nelíbí, mne nevyjímaje:-))), ale poradí. Ona je zvyklá.
Prostě je potřeba si rozmyslet co vlastně chceme. Takévé to ... divokou nespoutanou přírodu, ale pouze v rámci mírného pokroku ... to většinou fakt nefunguje. Manželka vám taky nezbaští, že krom ní máte ještě vobčas .... :-))).
Jo, to poslední samozřejmě pouze čistě hypoteticky a jako příklad!!!
Odpovědět
Prostě je potřeba si rozmyslet co vlastně chceme. Takévé to ... divokou nespoutanou přírodu, ale pouze v rámci mírného pokroku ... to většinou fakt nefunguje. Manželka vám taky nezbaští, že krom ní máte ještě vobčas .... :-))).
Jo, to poslední samozřejmě pouze čistě hypoteticky a jako příklad!!!
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 13:01 Reaguje na Svatá ProstotoJenže aby v NP vítězily dřeviny, které jsou původem z Ameriky, to je dost mimo mísu. Národní park by měl snad být o dřevinách původních, ne?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.8.2022 13:09 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdyz nevadi Americane a Africane v nejcennejsich urbannich zonach nasi nejpozoruhodnejsich mest, proc maji vadit americke jehlicnany v nejcennejsich zonach nasi prirody? Nehodnotim, co je dobre a spatne - hledam pouze logiku v analogickych situacich
Jaka je logika zachovavani "autochtonni" vegetace v zemi/na kontinente kde se ocekava postupna vymena autochtonniho obyvatelstva za jine?
Odpovědět
Jaka je logika zachovavani "autochtonni" vegetace v zemi/na kontinente kde se ocekava postupna vymena autochtonniho obyvatelstva za jine?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 13:58 Reaguje na Miloš ZahradníkNárodní park by měla být prezentace naší původní přírody. To už z toho přímo můžeme udělat botanickou zahradu, kde se vysází to, co obchoďák dal. V tomto případě ale název postrádá smysl.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 14:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka"Národní park by měla být prezentace naší původní přírody."
Tohle je ale opět vaše subjektivní preference. Nic proti ní, ale nemusí to tak vidět každý.
Navíc je velmi validní argument v předchozím příspěvku ... pokud budeme brát za fakt poměrně citelné změny vnějších podmínek, primárně v souvislosti se změnou klimatu (jedno kým způsobenou a v jaké podobě), tak nemá valného smyslu se snažit o vytváření jakési kopie vz. 1674.
Odpovědět
Tohle je ale opět vaše subjektivní preference. Nic proti ní, ale nemusí to tak vidět každý.
Navíc je velmi validní argument v předchozím příspěvku ... pokud budeme brát za fakt poměrně citelné změny vnějších podmínek, primárně v souvislosti se změnou klimatu (jedno kým způsobenou a v jaké podobě), tak nemá valného smyslu se snažit o vytváření jakési kopie vz. 1674.
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 14:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá bych třeba u Klidových území ... a fakt mám na mysli pouze tato, jiné části NP teď neřeším ... opravdu byl jednoznačně zastáncem bezzásahovosti. Co a jak tam poroste, to tam bude, co zajde, to ne a místo toho tam bude zase něco jiného. Fakticky by se jednalo o jakousi laboratoř, co v daných podmínkách bude drahá matka příroda vyvádět. Vše ostatní bych bral jako podružné.
Ale beru, že spoustě lidí se tento koncept pranic nelíbí. Kurtovat se k pařezu ale kvůli tomu nepůjdu.
Odpovědět
Ale beru, že spoustě lidí se tento koncept pranic nelíbí. Kurtovat se k pařezu ale kvůli tomu nepůjdu.
Karel Zvářal
2.8.2022 14:28 Reaguje na Svatá ProstotoJá spíše očekával, že ekologisti se budou přivazovat někde na Václaváku, aby dosáhli původnosti dřevin na diskutovaných plochách. Listnaté (či smíšené) původní lesy by určitě tolik práce s hašením nedaly.
https://www.cysnews.cz/cestovani/jizerskohorske-buciny-jsou-nasi-prvni-prirodni-lokalitou-svetoveho-dedictvi-unesco/
Odpovědět
https://www.cysnews.cz/cestovani/jizerskohorske-buciny-jsou-nasi-prvni-prirodni-lokalitou-svetoveho-dedictvi-unesco/
Karel Zvářal
2.8.2022 14:39 Reaguje na Svatá Prostoto"Laboratoř" to byla do teďka. Myslím, že nastal čas k prozření a původnosti. Když kouknete do map, zbytky těch bučin tam jsou - vedle rezavého "průmyslového" SM...
50.8867586N, 14.3252467E
Odpovědět
50.8867586N, 14.3252467E
SP
Svatá Prostoto
2.8.2022 16:00 Reaguje na Karel ZvářalNo tak necháme průmyslový SM zdechnout a uvidí se, co ta vyroste.
Laboratoř potřebuje trochu víc času, zejména když si uvědomíme, jak byly ty lesy pěstovány dříve, plus třeba v těch sev. Čechách dostávaly slušný céres od budování lepších zítřků.
Jak píšu, z mého čistě osobního pohledu bych to nechal být a vidělo by se. Teda já už bych to asi nestihl:-), ale to už je holt život ... jak ten žebřík do kurníku:-)
Odpovědět
Laboratoř potřebuje trochu víc času, zejména když si uvědomíme, jak byly ty lesy pěstovány dříve, plus třeba v těch sev. Čechách dostávaly slušný céres od budování lepších zítřků.
Jak píšu, z mého čistě osobního pohledu bych to nechal být a vidělo by se. Teda já už bych to asi nestihl:-), ale to už je holt život ... jak ten žebřík do kurníku:-)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 16:32 Reaguje na Karel ZvářalPozdě. Požár už proběhl, takže s fajčením moc neuspějete. :-)))
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 16:25 Reaguje na Svatá ProstotoPokud bude dodržena idea "bezzásahovosti", nakonec zvítězí nepůvodní rostliny jako akát, vejmutovka, douglaska a křídlatka. Tím ale pojem NP ztrácí smysl, protože takových NP máme i v městě Ostrava povícero.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2022 12:46Tak samozřejmě že podle chybného zákona o bezzásahovosti v NP to musí říkat. Ale před požárem si stěžovali, že jim zarůstá park douglaskou a vejmutovkou. Proč by to po požáru mělo být jinak?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.8.2022 12:52Některé listnaté stromy ohni odolaly (hlavně ty, co byly ve větší skupině), jehličnany lehly popelem. Takže je pravděpodobné, že smrkové nonokultury budou postupně přirozeně nahrazeny smíšenými porosty a podíl listnatých dřevin se významně navýší i bez umělého vysazování.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 13:08 Reaguje na Majka KletečkováVážená paní Kletečková. Zkuste aspoň jednou zapojit mozek a uvažovat. Pokud za celou dobu trvání NP (od roku 2000) tam nezvítězily ty listnáče, ale naopak se tam šířil smrk a některé nepůvodní jehličiny, tak proč by to po požáru mělo být jinak? Jehličiny nevyhořely všechny, ale některé zůstaly a z nich se semena budou šířit díky větru. Z listnáčů hlavně bříza, zatímco žádoucí druhy jako dub a buk si ani neškrtnou. Větrem se jejich semena nešíří a ti, kteří by je šířit mohli, to je sojka, ořešník, veverka, možná i plch, ti na spáleniště prostě nepůjdou. Takže zvítězí zase nežádoucí druhy a možná ani ty ne, protože pokud se tam někde objeví křídlatky, tak si ani invazivní douglasky a vejmutovky neškrtnou.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.8.2022 14:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaProfesionální ochránci přírody využijí zkušenosti z roku 2006 – tehdy nechali spontánně zalesnit požářiště u Jetřichovic a v současnosti nikdo nepozná, že tam hořelo. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, les je tam nyní velmi hustý. I když se dnes jedná o oblast podstatně rozsáhlejší než tehdy, lze očekávat podobný vývoj.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 16:28 Reaguje na Majka KletečkováNelze plošně aplikovat zkušenosti z jedné oblasti na jinou, protože v každé lokalitě jsou jiné podmínky - klima, půda, invazivní druhy a podobně. To, co celkem uspělo třeba v NP na Šumavě, nemusí vyjít jinde.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.8.2022 18:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJetřichovice jsou turistickým centrem vlastního Českého Švýcarska.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.8.2022 19:06 Reaguje na Majka KletečkováZkuste si občas přečíst, co jsem napsal a zkuste se nad tím zamyslet. Když jsem psal o Šumavě, tak jsem měl na mysli invazi kůrovce nějak kolem roku 2009. Tam se nekácení celkem osvědčilo. To jsem měl na mysli, když jsem psal o jiném klimatu, půdě a dalších faktorech. Jenže Vy si pořád melete svou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2022 10:23 Reaguje na Majka KletečkováTo je fakt a nebo přání? Tam roste hlavně bříza,
modřín, smrk a borovice. Pak až občas něco z toho
co píšete, ale odpovězte mi na otázku jakou má
v suchém písčitém svahu vlhkomilná olše perspektivu
a krátkověký jeřáb, či břízy? Pojem hustý les
použít pro deset let starý nálet je odvážný výraz,
ale budiž, ale lesem to bude za pár desetiletí
až se ustálí ty dřeviny, které ty ostatní potlačí
a budou nejodolnější. Předčasnou radost tak může
za pár let vystřídat starost, jak se zbavit těch
sice úspěšných, ale nepůvodních a necílených. U
vás to beru, protože jste si to někde přečetla
stejně jako o pasteveckých psech, ale prosím vás
zapojte někdy i mozek, než něco napíšete, protože
jste ostatním k smíchu(k pláči ?)!
Odpovědět
modřín, smrk a borovice. Pak až občas něco z toho
co píšete, ale odpovězte mi na otázku jakou má
v suchém písčitém svahu vlhkomilná olše perspektivu
a krátkověký jeřáb, či břízy? Pojem hustý les
použít pro deset let starý nálet je odvážný výraz,
ale budiž, ale lesem to bude za pár desetiletí
až se ustálí ty dřeviny, které ty ostatní potlačí
a budou nejodolnější. Předčasnou radost tak může
za pár let vystřídat starost, jak se zbavit těch
sice úspěšných, ale nepůvodních a necílených. U
vás to beru, protože jste si to někde přečetla
stejně jako o pasteveckých psech, ale prosím vás
zapojte někdy i mozek, než něco napíšete, protože
jste ostatním k smíchu(k pláči ?)!
MK
Majka Kletečková
3.8.2022 13:19 Reaguje na Břetislav Machaček„To je fakt a nebo přání? Tam roste hlavně bříza, modřín, smrk a borovice. Pak až občas něco z toho
co píšete ...“
Své tvrzení jsem čerpala přímo z článku: „Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit. Dnes podle Salova nikdo nepozná, že na místě hořelo. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, břízy dorostly do pětimetrové výšky, dnes mohou mít podle strážců parku kolem deseti metrů a les je velmi hustý.“
Vaše tvrzení o dané oblasti je v rozporu s informacemi mluvčího správy parku České Švýcarsko.
Odpovědět
co píšete ...“
Své tvrzení jsem čerpala přímo z článku: „Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit. Dnes podle Salova nikdo nepozná, že na místě hořelo. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, břízy dorostly do pětimetrové výšky, dnes mohou mít podle strážců parku kolem deseti metrů a les je velmi hustý.“
Vaše tvrzení o dané oblasti je v rozporu s informacemi mluvčího správy parku České Švýcarsko.
JW
Josef Waters
3.8.2022 15:11 Reaguje na Majka KletečkováŘekl bych, že vyjádření státního úředníka je jedna věc a realita může být trochu jiná. Mám Jetřichovice "za rohem", já tam viděl na spáleništi hlavně břízy a semtam modřín. Přiložim vám odkazy na fotky, podle kterých si třeba uděláte úsudek sama. První je z doby kdy tam bylo spáleniště:
https://www.megapixel.cz/foto/299611#photo-detail-main-img
Druhá podle popisu 2019:
https://www.slapoty.cz/clanky/fotka-roku-2019-663/
Třetí zhruba odpovídá současnosti:
https://www.mujilove.cz/turistika?id=135608&action=detail
Jsou všechny pořízeny z Falkenštejnu, dneska přezdívaného Metallburg (cca. 40 tun ocelových roštů, profilů, trubek, lan ...), takže je porovnání snadné.
Ale třeba tam v podrostu opravdu jsou ty buky, duby, jeřáby a dokonce olše, jen jsem si jich nevšiml ...
Odpovědět
https://www.megapixel.cz/foto/299611#photo-detail-main-img
Druhá podle popisu 2019:
https://www.slapoty.cz/clanky/fotka-roku-2019-663/
Třetí zhruba odpovídá současnosti:
https://www.mujilove.cz/turistika?id=135608&action=detail
Jsou všechny pořízeny z Falkenštejnu, dneska přezdívaného Metallburg (cca. 40 tun ocelových roštů, profilů, trubek, lan ...), takže je porovnání snadné.
Ale třeba tam v podrostu opravdu jsou ty buky, duby, jeřáby a dokonce olše, jen jsem si jich nevšiml ...
BM
Břetislav Machaček
3.8.2022 16:44 Reaguje na Majka KletečkováKdyž napíše chybující, že má pravdu, tak i
tomu mám uvěřit? Stále si myslíte, že co je
psáno, to je dáno a je to pravda pravdoucí?
Tak to vás lituji, ale nakonec máte hezký
život, když stále věříte pohádkám jako dítě.
Ono to chce ale občas nechat čtení a jít si
to prohlédnout na vlastní oči, osahat a taky
vyzkoušet. No a někdy stačí pouze používat
mozek a logicky uvažovat, že mezi náletem
může být i nepůvodní, ba přímo invazní
rostliny a proto tam nemůže být bezzásah,
aby NP neztratil svou cenu. Mimochodem ke vlivu ohně na skály se vyjádřili geologové
a mají obavy z větší eroze, než jaká byla
před požárem. Takže nikoliv banalita, ale průšvih jako hrom.
Odpovědět
tomu mám uvěřit? Stále si myslíte, že co je
psáno, to je dáno a je to pravda pravdoucí?
Tak to vás lituji, ale nakonec máte hezký
život, když stále věříte pohádkám jako dítě.
Ono to chce ale občas nechat čtení a jít si
to prohlédnout na vlastní oči, osahat a taky
vyzkoušet. No a někdy stačí pouze používat
mozek a logicky uvažovat, že mezi náletem
může být i nepůvodní, ba přímo invazní
rostliny a proto tam nemůže být bezzásah,
aby NP neztratil svou cenu. Mimochodem ke vlivu ohně na skály se vyjádřili geologové
a mají obavy z větší eroze, než jaká byla
před požárem. Takže nikoliv banalita, ale průšvih jako hrom.
MK
Majka Kletečková
3.8.2022 22:32 Reaguje na Břetislav MachačekKolikrát jste oblast Jetřichovic v Čes. Švýcarsku osobně navštívil během posledních 10 let?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.8.2022 08:39 Reaguje na Majka KletečkováStačilo jednou a vidět ty modříny.
Víte vůbec jak vypadá modřín a odkud
pochází? Na spáleniště naletí to, co
roste v okolí a vítr se neptá, zda
tam může přinést smrk, modřín atd.
Prostě ho přinese a je mu lautr
putna, že si ho vedení NP a vy
nepřejete. Přání původnosti je
při nepůvodních semenných stromech
pouhým přáním. Je opět zaděláno
na další kůrovcovou kalamitu a
následný požár. Hasiči se mají na
co těšit tak i do budoucna. To
dohašování neshořelých souší je
příprava na další požár s vydatným
palivem, protože zuhelnatělé dřevo
nepodléhá tak rychle tlení jako to
nezasažené ohněm. Kvůli trvanlivosti
v hlíně se kůly opalovaly ohněm a
vydržely bez hniloby desetiletí.
Odpovědět
Víte vůbec jak vypadá modřín a odkud
pochází? Na spáleniště naletí to, co
roste v okolí a vítr se neptá, zda
tam může přinést smrk, modřín atd.
Prostě ho přinese a je mu lautr
putna, že si ho vedení NP a vy
nepřejete. Přání původnosti je
při nepůvodních semenných stromech
pouhým přáním. Je opět zaděláno
na další kůrovcovou kalamitu a
následný požár. Hasiči se mají na
co těšit tak i do budoucna. To
dohašování neshořelých souší je
příprava na další požár s vydatným
palivem, protože zuhelnatělé dřevo
nepodléhá tak rychle tlení jako to
nezasažené ohněm. Kvůli trvanlivosti
v hlíně se kůly opalovaly ohněm a
vydržely bez hniloby desetiletí.
Sl
Slovan
5.8.2022 11:47 Reaguje na Břetislav MachačekUž mi odpovíte jakou modřínovou stráň u Jetřichovic máte namysli?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
3.8.2022 12:08 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, nic si z místních nedělejte. Les si poradí i přes mudrování místních takyodborníků. :-)
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2022 19:38Na diskuzích u takovýchto článků mě vždy nejvíc překvapuje ta stále větší odtrženost obyčejných lidí od přírody. Lidé se přírodě stále víc vzdalují, a tak jim běžné přírodní jevy, procesy, ale i prostý vzhled přírody a její fungování přijdou stále podivnější, nepochopitelnější a absurdnější.
Odpovědět
