Vláda schválila strategický dokument Modernizačního fondu Aktualizováno

Strategický dokument Modernizačního fondu, který by měl disponovat zhruba 150 miliardami korun do roku 2030 na projekty vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity či k růstu podílu obnovitelných zdrojů, vláda dnes schválila. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí, které kabinetu materiál předložilo. Fond podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky, plánovaných 1,5 procenta z celkové částky podle Hnutí Duha nestačí. Schválení dokumentu naopak přivítaly Svaz moderní energetiky a Solární asociace.

Na schválení strategického dokumentu navazuje příprava prvních dotačních výzev. "Pokud se podaří Evropské investiční bance a Evropské komisi finalizovat všechny prováděcí předpisy tohoto nového finančního nástroje, příjem žádostí by v některých programech mohl odstartovat už během letošního března," poznamenal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že cena emisních povolenek, z jejichž prodeje bude fond naplněn, bude pravděpodobně v budoucnu stoupat. Proto celková suma ve fondu může být vyšší než 150 miliard korun. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, činí podle dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, necelých 34,5 eura (zhruba 900 korun) za tunu CO2.

Formou předregistračních výzev už resort fond spustil na sklonku listopadu. Státní fond životního prostředí (SFŽP) eviduje 220 projektových záměrů za 160 miliard korun. "Nejedná se ale o požadavek na dotaci, nýbrž o celkové předpokládané investiční výdaje projektů," uvedl ředitel SFŽP Petr Valdman. Předregistrační výzvy jsou pro zájemce otevřené do 1. února 2021. Informace z nich SFŽP využije pro co nejefektivnější nastavení ostrých výzev.

Neplatí ale, že kdo se do předregistračních výzev nepřihlásí, nebude mít v dalších letech nárok na předložení žádosti o dotace. "Předregistrace v nyní otevřených výzvách je povinná jen pro projekty podávané v roce 2021. V druhé polovině roku 2021 je v plánu vypsání dalších předregistračních výzev pro následující roky," uvedl resort.

Brabec míní, že Česko má program nejlépe připravený z deseti evropských zemí, které jej budou zavádět. ČR do něj podle ministra též vloží druhou největší částku po Polsku.

Program fondu čítá devět oblastí. Do nových obnovitelných zdrojů v energetice má jít 38,7 procenta celkové alokace. Komora obnovitelných zdrojů energie podobu programu označila za diskriminační. Tři pětiny z téměř 60 miliard korun mají podle ní být po tři roky určeny velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí.

Do modernizace soustav zásobování tepelnou energií má jít 26 procent vyčleněných peněz, do zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslové výrobě zařízení, která jsou součástí systému emisního obchodování EU ETS, má jít 13,3 procenta. Šest procent peněz je vyčleněno na zlepšení energetické účinnosti v podnikání, pět procent na modernizaci veřejné dopravy, čtyři procenta na energetickou účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře. Na modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru má jít 3,5 procenta peněz, na modernizaci soustav veřejného osvětlení dvě procenta.

Na podporu otevřených energetických společenství, která primárně necílí na zisk, je vyčleněno 1,5 procenta alokace. Hnutí Duha kritizuje, že na komunitní energetiku míří z fondu nejméně ze všech devíti oblastí. Pokud fond získá 150 miliard, bude to zhruba 2,3 miliardy korun.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák dnes uvedl, že schválení vzniku Modernizačního fondu vládou je nejzásadnějším impulsem pro dekarbonizaci domácí energetiky za posledních pět let. "Klíčem k zajištění levné a čisté energie do budoucna je solární energetika. Vítáme proto, že se podařilo vysvětlit a ujasnit, že fond bude podporovat i fotovoltaické elektrárny na brownfieldech nebo méně úrodné půdě," sdělil. "Naši členové se plánují ucházet o podporu pro nové střešní a zejména pozemní elektrárny. Jednoznačně se tak ukazuje, že byl v Česku hlad po rámcové podpoře pro nové velké instalace, než jaký nabízí Nová zelená úsporám nebo operační programy," doplnil předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

---

reklama

---