Strategie Evropské komise podle ekologických aktivistů není v souladu s řešením klimatické krize
Aktivisté také kritizují to, že strategie není v souladu s udržitelnou klimatickou politikou a postrádají i pravidla pro využití biomasy šetrné k přírodě.
Hlavní součásti zveřejněné strategie EK tvoří rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory i společné nákupy plynu od nových dodavatelů. Komise počítá s tím, že opatření budou do roku 2030 vyžadovat investice téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun). Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat třeba navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard eur by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.
Tuzemští ekologové v reakci ocenili například plánované navýšení kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů (OZE) i vyšší využití tepelných čerpadel. Kapacita solárních elektráren se má v příštích třech letech zdvojnásobit, stejně tak počet využívaných tepelných čerpadel. Jako pozitivní aktivisté vidí i avizované zmírnění administrativních bariér bránících rychlejší výstavbě OZE či návrh vyššího cíle pro energetické úspory. Podle něj by měla EU snížit spotřebu energie díky větší energetické účinnosti do roku 2030 o 13 procent, místo v současnosti plánovaných devíti procent.
"Tváří tvář brutální ruské invazi na Ukrajině nesmíme ztrácet čas dohadováním, musíme stavět a instalovat. Malé zdroje energie není nutné zatěžovat povolováním. U větších je potřeba dbát na zájmy ochrany přírody a biodiverzity," uvedl ke strategii Jiří Koželouh z Hnutí Duha. "Pro větrné a velké pozemní fotovoltaické elektrárny je nutné vyčlenit dostatečné území pro výstavbu, kde bude povolování výrazně zjednodušené," dodal ekolog.
Koalici se však nelíbí plánované zdvojnásobení cíle využití zeleného vodíku. "V souladu s klimatickými cíli může být využití zeleného vodíku pouze v případě, že ve spotřebě nahradí fosilní paliva," uvedla za koalici Jitka Martínková.
"Velký důraz klade plán i na diverzifikaci dodavatelů, především u plynu. Roli mají hrát i vyšší dovozy zkapalněného zemního plynu (LNG). Pro dosažení cílů ochrany klimatu může být ale rizikem dlouhodobé uzamčení ve fosilních zdrojích od nových dodavatelů," uvedla Martínková.
Koalice s odkazem na analýzu společností Ember, E3G, RAP a Bellona míní, že od ruského plynu lze odejít už do tří let bez budování další fosilní infrastruktury. Předpokládá to ovšem ambiciózní cíle v navyšování kapacit OZE a snižování poptávky po energiích.
Plán podle koalice také postrádá kritéria pro efektivní využití biomasy z ohledem na ochranu přírody.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Svatá Prostoto
19.5.2022 11:46Ale zase se vyjádřili, to jo. Až budou zase škemrat o granty, tak jako když to najdou.