Stromy u Hospody v Peci podstoupily zatěžkávací zkoušku tahem, jako první v Krkonoších

"Minulý rok vzešla prosba od majitele hospody, zda bychom neposoudili stav těchto stromů. Na základě vizuálního hodnocení a po poradě s odborníky z univerzity vyšlo, že jediným řešením jak zjistit, zda stromy vyhovují provozní bezpečnosti, či nevyhovují je, že se provedou tahové zkoušky," řekl ČTK Drahný.
Výsledky testů by měly být do 14 dnů, bezprostřední nebezpečí podle něj stromy nepředstavují. Pod stromy je oblíbené posezení pro návštěvníky restaurace.
"S ohledem na lahvicovitou bázi kmene jasanu, velký náklon dubu, zhoršené stanoviště a přítomnost plodnic hub je provedení tahové zkoušky jediná spolehlivá metoda, jak zjistit nakolik je poškozený kořenový systém," řekl ČTK Drahný. Podle něj je případ vzorovým řešením péče o mimolesní zeleň v zastavěné části obce.
Tahové zkoušky prověří odolnost stromů na sílu větru na 118,8 km/h (33 m/s), tedy hranici orkánu, která je 118 km/h. Metoda měří vlastnosti dřeva, jako tuhost a pevnost, ale také sílu, deformaci dřeva kmene nebo náklon báze stromu. Při provedení tahových zkoušek je potřeba kotvícího bodu, který u těchto stromů chybí, proto pracovníci kotvili lana k přistavenému traktoru.
"Hodnota sto procent znamená, že daný strom by obstál při náporu větru o definované síle. Vzhledem k povaze a nutné přesnosti měření je však minimální požadovanou hodnotou pro stabilního jedince 150 procent v každém z parametrů. Stromy se zjištěnou nižší hodnotou jsou považované za nestabilní a je nutná realizace buď stabilizačního zásahu nebo jejich odstranění," uvedl Drahný.
Upozornil na to, že oba stromy jsou doložené u Hospody na Peci již v roce 1936. "Už tehdy šlo podle dobových pohlednic a map o velké vzrostlé stromy. Jejich stáří lze v krkonošských podmínkách odhadovat jen velmi obtížně," řekl ČTK Drahný.
Hospoda na Peci je jedním ze symbolů horského střediska. V roce 1996 byla prohlášena za kulturní památku. Jde o nejstarší budovou v Peci pod Sněžkou, její existence je doložena z roku 1644, uvádí se na webu podniku.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Lukas B.
14.6.2022 08:482. v tomto případě byla zřejmě kruciální otázka, jestli stromy nespadnou na hospodu plnou lidí a nezpůsobí velké materiální škody a ztráty na životech. potom mi není úplně jasné, proč se tahalo směrem od hospody. poškozené dřevo má v tahu a tlaku jinou únosnost a deformovatelnost (není to snad různý modul pružnosti, ale na jednu stranu může celý průřez kmenu fungovat s vyloučeným tahem). známe to skoro každý, když kácíme uschlou jabloň, na jednu stranu drží jak helvétská víra, na druhou stranu se lehko vyvrátí nebo ulomí když se opřeme jako medvěd.

Jakub Graňák
14.6.2022 19:56 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
14.6.2022 20:52ta tahová zkouška důkazem a nebo nikoliv? Pokud ne, tak je zcela k ničemu.
Pokud je strom napaden dřevokaznou houbou, tak je ze sond nutno zjistit
rozsah napadení a zbytečně neriskovat. Bohužel vše na tomto světě je
smrtelné, ať je to člověk a nebo strom. Naši předci měli zdravý selský
rozum a starý nemocný strom nahradili mladým a často i jiného druhu.
Podle názvu hospod tam byly často zcela jiné stromy, ale název zůstal.
Jen co znám, tak třeba Pod lipou a dnes tam roste dub, nebo Pod akáty
a dnes tam jsou lípy. Takže je ta tahová zkouška garancí jistoty a nebo
pouze doporučením risknout, že strom odolá větru? Co třeba za rok, dva,
tři? Opakovat každý rok? Jinak souhlasím s tím, že na každou stranu
může být odolnost různá a nemusí to být pouze ulomení kmene, ale taky
vyvrácení z rozmoklé půdy a po houbami narušenými kořeny. Chce si to
hlavně připustit, že smrtelné jsou i stromy a umírají i ty památné.
V pralese je to jedno, tam asi nikoho nezabijí, ale u hotelu? Je
zkouška garancí bezpečnosti stromu? Dostane na to provozovatel
potvrzení? Co na to pojišťovna?