https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stromy-v-ulicich-mest-pomahaji-snizit-riziko-deprese-tvrdi-nova-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stromy v ulicích měst pomáhají snížit riziko deprese, tvrdí nová studie

31.1.2021 08:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vysoká hustota stromů v ulicích měst může pomoci zlepšit duševní zdraví i místní klima, kvalitu ovzduší a druhovou bohatost. Na snímku ulice v centru Lipska.
Vysoká hustota stromů v ulicích měst může pomoci zlepšit duševní zdraví i místní klima, kvalitu ovzduší a druhovou bohatost. Na snímku ulice v centru Lipska.
Foto | Philipp Kirschner
Prožívání depresivních stavů je v současnosti častější než kdy dřív. Obzvlášť ve větších městech. To, že má prostředí, v němž žijeme, vliv na naše mentální zdraví, už prokázaly studie v minulosti. Ty ale svá zjištění o pozitivním vlivu městské zeleně zakládaly na sebepozorování respondentů a ne na měřitelných datech. Vědci z Univerzity v Lipsku na to šli ale v nové studii jinak.
 

Aby vědci zjistili, zda má městská zeleň – konkrétně stromy v ulicích blízko bydliště – pozitivní vliv na mentální zdraví lidí, zaměřili se na souvislost s množstvím předepsaných antidepresiv v dané oblasti. Použili přitom údaje od téměř 10 000 obyvatel středně velkého Lipska, kteří se účastnili studie prováděné lékařskou fakultou Univerzity v Lipsku. Výsledky vědci navíc ještě dali do kontextu s faktory jako jsou zaměstnání, pohlaví, věk a tělesná váha.

Výsledky potvrdily, že čím více stromů mají lidé v bezprostřední blízkosti domova (tzn. méně než 100 metrů), tím spíš neužívají žádná antidepresiva. Toto spojení je obzvláště silné u lidí, kteří antidepresiva typicky užívají, nejčastěji ženy s nízkým socioekonomickým postavením a nezaměstnaní lidé. Studie tak potvrzuje, že stromy v ulicích mohou opravdu napomoci dobrému mentálnímu zdraví. „To je velmi dobrá zpráva, protože stromy se do ulic dají dostat poměrně jednoduše,“ říká vedoucí studie, environmentální psycholožka Melissa Merselle.

Vědci doufají, že by tato zjištění mohla motivovat města k tomu, aby se městské zeleni věnovalo více péče. „Většinou se městská zeleň vysazuje za účelem „záměrných“ návštěv daného místa. Ale naše studie ukazuje, že právě každodenní „nezáměrný“ kontakt s přírodou blízko domova je pro mentální zdraví velmi důležité, byť je to v malém měřítku. To, co vidíme, když se díváme z okna, jdeme po ulici, nebo jedeme do práce či školy, na nás má velký vliv,“ dodává analytička Diana Bowler. Tato zjištění jsou podle vědců důležitá především v současnosti, kdy jsme kvůli lock-downům v souvislosti s Covid-19 často doma, nebo se pohybujeme pouze v blízkosti domova.

Vědci dodávají, že městská zeleň nemá vliv pouze na mentální zdraví. „Zvýšení množství stromů ve městech také přispívá ke zmírňování klimatické změny a k ochraně biodiverzity. Není zapotřebí plánovat obří nákladné projekty, řešení je jednoduché a poměrně levné – vysadit v ulicích více stromů,“ uzavírá další spoluautorka Aletta Bonn.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

31.1.2021 10:32
To ano, jen to musí být stromy vhodné do měst a řádně celoročně ošetřované, sázené podle Kodaně. To by zde zřejmě nepošlo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.1.2021 10:32 Reaguje na smějící se bestie
neprošlo
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 11:34 Reaguje na smějící se bestie
Pokud nebudou ty stromy řádně ošetřované, tak i to původní sloveso by bylo na místě. :)))
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 11:33
Soudružky Aletta Bonn a Melissa Merselle "objevily Ameriku" To se ví už dávno, že zeleň ve městech je prospěšná a má pozitivní vliv na lidskou psychiku. Ostatně, koho by těšilo bydlet v místě, kde jsou jenom krabice paneláků. Akorát tyhle soudružky si na tom začaly budovat kariéru.
Odpovědět

Jirka Černý

31.1.2021 11:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Možná je to od nich upřímná reakce na nějakou traumatickou situaci, třeba že se jim omylem cestou do jejich domova na prestižní adrese povedlo omylem zabloudit do reality spodní části společnosti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 20:21 Reaguje na Jirka Černý
Tak si ty dvě pipiny měly vzít prášek, nebo zajít k psychologovi a neopisovat to, co známe už víc než půl století.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.1.2021 12:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Souhlas. Viz učebnice psychologie ze 60.let.
Odpovědět
MG

Milan G

31.1.2021 13:21
Ono je to na dvě strany. Pokud ty stromy jsou hustější, vytvoří se silnicí něco jako tunel, který pak prokazatelně zadržuje emise z aut, oxidy dusíku atd., a bydlet v takové ulici je spíš asi utrpení. Takže všeho s mírou....
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.1.2021 20:07 Reaguje na Milan G
To není případ Lipska z obrázku v článku, kde stromy správně vysadili členové FDJ.
Odpovědět
MG

Milan G

1.2.2021 13:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Já jsem to psal všeobecně a samozřejmě nic proti stromům nemám, a vy trváte striktně na Lipsku a konkrétně na tom obrázku?

To co jsem popsal já, bylo měřeno v Praze na Břevnově a tuším, že článek o tom byl otištěn tady na Ekolistu. Proto jsem napsal všeho s mírou, ostatně to by mělo platit pro všechno.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

31.1.2021 17:15
Mě by ale spíše zajímalo, milí diskutující, když se tedy už dávno ví, že stromy městům prospívají, proč jsou káceny a plocha zeleně ve městech redukována. Že by to developeři a naši občané - obyvatelé měst nevěděli, když to tedy ví každý?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 17:23 Reaguje na Katka Pazderů
Je to proto, že zájmy developerů, případně pracovníků na úřadech jsou nadřazeny nad zájmy obyčejných obyvatel. Jinými slovy, kšeft a případná obálka do kapsy vyřeší ledacos, přičemž to druhé se dost těžko dokazuje.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.1.2021 19:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jo
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.1.2021 17:58 Reaguje na Katka Pazderů
Mě by to kácení, také zajímalo, těsně předtím, než nám byl konečně převeden do vlastnictví dvůr přiléhající k našemu domu v majetku společenství vlastníků, nechal úřad městské části Brno - sever, skácet celkem 4 vzrostlé zdravé (jak se ukázalo po podřezání na pařezech) stromy, před i za domem, snad aby se nám, budoucím vlastníkům něco nestalo, kdyby stromům najednou třeba zničehonic uhnily kořeny, nebo je napadla nějaká blesková hniloba kmene. Pro jitotu je napadl Úřad.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.1.2021 19:38 Reaguje na Jiří Daneš
Nic vám nebrání v tom, vysadit si nové stromy. I na vlastní nebezpečí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.2.2021 17:05 Reaguje na smějící se bestie
Nebrání, ale vzrostlé čtyřicetileté stromy nevysadíte, to neumí žádná firma v ČR.
Nebo Vy to umíte?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.2.2021 17:41 Reaguje na Jiří Daneš
Vysadit to umí kde kdo, sám jsem to několikrát dělal. Problém je výsadbový materiál, který u nás nikdo neprodukuje a pak také jeho cena
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 19:50 Reaguje na Jiří Daneš
Pokud se jednalo o stromy s kvalitním dřevem, evidentně skončily někomu z úřadu na chalupě jako topení.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.1.2021 20:19 Reaguje na Katka Pazderů
Stromy musejí být káceny, protože mají konečnou dobu života a musejí uvolnit místo mladým stromům.

Plocha zeleně by se sice měla rozšiřovat, ale na druhé straně je správné zástavbu zahušťovat - o tom tu byl zase jiný článek - což vede k redukci plochy zeleně v místech kde jsou domy. Správné je vytvořit poměrně husté klastry na bydlení s úplnou infrastrukturou napojené na MHD (maximum vzdáleností dosažitelných pěšky) a mezi mimi plochy zeleně či vodní plochy. Domy by měly mít, samozřejmě, bílé střechy, aby se klastry na bydlení jen minimálně přehřívaly.
Odpovědět

Jirka Černý

31.1.2021 21:12 Reaguje na Katka Pazderů
Myslel jste ve vedení njaké obce, tak bych předpokládal nějakou znalost. Můžeme to hodit na developery, ti teď můžou za vše a místo jedné nohy mají kopyto. Ale sotva to zduvodní úbytek stromů bez náhrady ve starší zástavbě.
Takže fakta z praxe. Cca 80% lidí by nejraději vykáceli vše kilometr kolem baráku kde žijí, listí na zahradě, plné okapy, větve nad pozemek, špinavá auta atd. Po kilometru je každý ekolog a zachraňoval by vlastním tělem kdejaké torzo. Pokud je v obci úředník který se snaží o nějakou zeleň musí mít fakt nervy.
Druhý problém jsou sítě a jejich ochranná pásma kdy se vykácí bez náhrady kvůli vodě, elektrice, plynu a když se na to dá njaké křoví je to velká výhra.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.2.2021 08:41 Reaguje na Jirka Černý
V podstatě jste to popsal přesně, mohu potvrdit z praxe.
Ještě si dovolím doplnit, že ta ochranná pásma kolem sítí jsou tři metry na každou stranu, když se k tomu přičte počet sítí pod každým chodníkem, tak není kam ty stromy sázet.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2021 12:55 Reaguje na Jakub Graňák
V podstatě jakýkoli větší zásah na sítích je spojen s likvidací vzrostlých stromů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.2.2021 15:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Ono je to poněkud komplikovanější: v případě rekonstrukce sítě nad níž je např alej hraje roli vzdálenost výkopu od paty kmene, když je výkop veden dále, než je pětinásobek šířky kmene (s rezervou, už to pár let nedělám) může být v koordinovaném stanovisku stanovena podmínka použití ručního kopání pro eliminaci závažných poranění kořenového systému. To je pak třeba bedlivě hlídat, poněvadž "kopáči" to mívají tendenci odrbat, kopnou to bagrem, čímž potrhají silnější kořeny a ten strom začne odspodu prohnívat čímž je zkrácena jeho životnost a často narušena jeho stabilita. Při takovém ručním kopání nesmí být přerušovány kořeny o průměru větším, než 3 cm. V případě novostaveb např. optických kabelů... pak nemá ze zákona "orgán" jinou možnost, než stanovit náhradní výsadbu, což ovšem na řadě míst naráží na nedostatek nezasíťovaných ploch, kde by bylo možné náhradní výsadby realizovat. Takže ve výsledku často tyto výsadby nebývají realizovány, nebou realizovány jsou, ale ve značně omezeném rozsahu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist