Studie: Ve městech, kde mají lidé větší příjmy, je více stromů

Co potřebují stromy ve městech ke svému růstu? Půdní substrát, vodu, slunce, vzduch… a peníze. V originálně laděné studii severoamerických badatelů se podařilo doložit, že je to především medián platu v dané městské lokalitě, který rozhoduje o průměrné pokryvnosti stromů. Co víc, městská zeleň není závislá na převažujícím etniku či rase v dané čtvrti. Prostě kde jsou peníze, jsou i stromy.

Výzkumníky z celkem čtrnácti severo-amerických vědeckých institucí a univerzit nejprve zajímalo, jak se to má s rovnoměrností distribuce zeleně v městských ulicích. Je zelenější New York, Baltimore, Los Angeles, Raleigh nebo snad kalifornské Sacramento? A není nakonec nejzelenějším městem kontinentu Washington, nebo na tuto první příčku aspiruje spíš romantická Filadelfie? Snadná odpověď na tak komplikovanou otázku si ale vyžádala dlouhou práci počítačových expertů a odborníků na geografické informační systémy.

Řada ze zmíněných měst má totiž přímo skvostnou vybavenost, pokud jde o rozsáhlé plochy zeleně v podobě městských parků, ale jejich ulice se přitom utápí v šedi asfaltu a betonu. I když by tedy v poměrném zastoupení zeleně vůči celkové rozloze nedopadly nejhůře, není to úplně to samé jako žít ve městě bez parků, ale s kompletně ozeleněnými bulváry. Jiné podmínky lze také nalézt a uplatnit ve městě Sacramento s 400 000 obyvateli, než v osmi milionovém New Yorku. Rozdílné jsou i klimatické podmínky.

Jméno „nejzelenějšího“ města ze zkoumaného výběru zní Raleigh, kde je vyrovnanost zeleně při „pohledu z výšky“ přítomna na 54,5 % rozlohy zastavěné plochy. Tím ale práce výzkumníků neskončila. Těsně za touto odpovědí totiž číhala další otázka: „Proč tomu tak vlastně je?“ A nastal čas pro analytiky a statistiky. Ti měli rozhodnout, zda jsou ve hře spíše abiotické faktory (počet mrazivých dní v roce, celoroční úhrn dešťových srážek, průměrná délka vegetační sezóny), anebo spíš faktory z ryze ekonomicko-sociální sféry.

Klima kupodivu roli nehrálo, ostatně, centra měst jsou díky efektu tepelných ostrovů o poznání teplejší i na severu. Ve městech není problém ani umělé zavlažování. Šlo tedy spíše o vůli a ochotu lidí stromy ve svém okolí podpořit. Jenže jací to jsou lidé? Vysokoškolsky vzdělaní, s rodinou či bez, vydělávající miliony nebo těžce manuálně pracující? Samá voda. Výzkumníci si v jinak přehnaně korektních Státech dovolili hodně, když se rozhodli začlenit data o etnicitě a rasové příslušnosti. Z výsledků ale byli paf.

V některých městech odhalila analýza prokazatelný negativní vztah mezi rasou, etnicitou a pokryvností stromů. Jenže odhadované koeficienty nejsou mezi jednotlivými městy konzistentní. Pokud bychom měli uvést konkrétní příklad, tak více stromů roste v Los Angeles a Sacramentu ve čtvrtích, kde převažují Asiaté. V Los Angeles, Raleigh a Washingtonu se zase stromům nedaří tam, kde žije převaha Afro-američanů. Ani hispánská komunita neprospívá přítomnosti zeleně v New Yorku a Filadelfii.

Jenže to, co platí o Asiatech a stromech v Sacramentu, současně neplatí v New Yorku. Jak z toho ven? Záchranou statistiků se stal prostý údaj o mediánu ročního příjmu domácností. Ve všech sledovaných městech totiž autoři odhalili pozitivní korelaci s pokryvností stromů. Tam, kde lidé mají peníze, prostě roste víc stromů. Výzkumníci navíc na základě prostorových analýz odhadují, že zvýšení mediánu domácího příjmu o 1000 dolarů se promítne o zvýšení pokryvnosti stromů o 0,05-0,2 % ve většině měst.

---

reklama

---