Obce řeší, kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci Aktualizováno

Svaz uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, upozornil SMO ČR.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Hans / pixabay.com

"Intenzivně jednáme s našimi partnery a problém vyřešíme, stejně jako ostatní výzvy, které logicky přináší uvádění do praxe největší změny odpadové legislativy za posledních mnoho let," řekl ČTK Brabec. Úřad uvedl, že dané ustanovení v zákoně musela ČR transponovat do své legislativy, jelikož jde o požadavek směrnice o skládkách odpadů. Má upřednostnit recyklaci a zcela upozadit skládkování.

SMO ČR uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, upozornil svaz.

"Letos v lednu jsme vydali metodický pokyn, který jasně říká, že až 15 procent obsahu žlutých kontejnerů vzhledem k jejich znečištění může být uloženo na skládku," uvedl dnes ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Maršák. Podle MŽP některé třídicí linky dříve vykazovaly extrémní množství výmětu, čímž docházelo k vytřídění pouze velmi malého množství plastů, zbytek byl levně ukládán na skládky.

"Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy, pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky," řekl dnes místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka na Kolínsku Pavel Drahovzal.

"Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit například jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit," podotkl Drahovzal.

Maršák uvedl, že ministerstvo si uvědomuje i komplikace způsobené koronavirovou pandemií a jejím dopadem na obce, proto se snaží o co největší flexibilitu, kterou mu nový zákon umožňuje. "Chceme pomoci obcím, už loni v prosinci jsme proto avizovali, že se MŽP zaměří na významné omezení dovozů odpadů k energetickému využití tak, aby se vytvořil prostor pro odpady vznikající v ČR, a proto právě jednáme s cementárnami a dalšími strategickými subjekty," sdělil Maršák.

Doplnil, že díky vysoké dotační podpoře vznikají i nové recyklační kapacity. "Z Operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020 bylo doposud podpořeno 79 projektů přímo na třídění plastů nebo jejich zpracování," dodal Maršák.

Nový odpadový zákon nabyl účinnosti na začátku letošního roku. Mimo jiné stanoví konec skládkování na rok 2030, posouvá ho tak o šest roků. Zároveň zavádí zvyšování poplatků za ukládání odpadu. Ohledně data zákazu ukládání komunálního odpadu na skládky byl spor, Parlament však návrhy na dřívější termíny ukončení skládkování zamítl. Senátu se také nepodařilo prosadit roční odklad účinnosti zákona.

Obce by lidem měly nabízet jiné způsoby třídění, třeba systém PAYT. Při něm by se svoz účtoval podle množství odpadu, jeho hmotnosti, objemu či kombinaci uvedeného. K recyklovatelným materiálům vedle papíru a lepenky nyní patří třeba i buničina.

Přečtěte si také |

Lucie Müllerová: Není důvod omezovat třídění plastů!