Lucie Müllerová: Není důvod omezovat třídění plastů!

V České republice se plasty, včetně PET lahví, sbírají do nádob žluté barvy, případně do pytlů určených na třídění plastů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | EKO-KOM

S náběhem nové evropské legislativy, kterou implementuje zákon o odpadech platný od počátku roku, se mění model nakládání s tříděnými plasty, jejichž nerecyklovatelnou složku již nelze ukládat na skládky. To přineslo určité turbulence do zaběhnutého třídění, ale určitě to není důvod omezovat třídění plastů.

Dlouhodobě existuje odbyt pro dotříděné PET lahve, duté obaly od drogerie i potravin a aktuálně je také poptávka po čirých i barevných plastových fóliích a směsných plastech. Přestože kapacity zpracovatelů těchto materiálů plně nevyřeší budoucí celkovou potřebu recyklačních kapacit v ČR, tak ani existující kapacity nejsou aktuálně plně využity.

Ostatní frakce plastových odpadů se dlouhodobě zpracovávají na certifikovaná paliva pro cementárny (TAP) a v omezeném rozsahu se využívají i energeticky v ZEVO.

Nutnost přejít na nový model nakládání s plasty způsobila na odpadovém trhu regionální výkyvy, které jsme předjímali. Proto jsme od nového roku zvýšili platby třídicím linkám za úpravu tříděných odpadů na druhotnou surovinu pro materiálovou recyklaci a zachovali jsme i nutnou podporu pro certifikovaná paliva. Oboje s cílem minimalizovat skládkování vytříděného odpadu krátkodobě energetickým využitím a střednědobě zvýšením účinnosti procesu dotřídění pro materiálovou recyklaci, tedy minimalizací množství výmětu. EKO-KOM od 1. ledna 2021 zvýšil platby třídicím linkám, zejména v případě plastů. Jednotkové sazby za tunu materiálu předaného k recyklaci se zvýšily podle jednotlivých druhů obalových plastů o 30 až 40 %, u některých až na dvojnásobek. Po provedených opatřeních nyní sledujeme reakci trhu. Předpokládáme, že krátkodobě budou námi poskytnuté dodatečné zdroje použity i k řešení energetického využití výmětu, ale brzy se projeví v poklesu jeho množství díky účinnějšímu třídění. Vycházíme přitom z předběžných loňských dat o třídění odpadu.

Na základě doposud zpracovaných dat bylo navzdory epidemiologické situaci v minulém roce do žlutých popelnic odloženo zhruba 180 tis. tun odpadů. Z rozborů odpadů, které pravidelně realizujeme, vyplývá, že je v nich okolo 25 tis. tun neplastových nežádoucích příměsí, které se musí, a i nadále zákonně mohou, skládkovat. Ze zbylých 155 tis. tun plastových odpadů bylo okolo 60 tis. tun vytříděno pro materiálovou recyklaci, okolo 50 tis. tun zpracováno na certifikovaná alternativní paliva pro výrobu cementu a zhruba 10 tis. tun využito energeticky v ZEVO.

Z dat vyplývá, že pokud by třídicí linky i přes naše zvýšení plateb, nezvýšily svou účinnost dotřídění, přebývalo by jen okolo 35 tis. tun plastového výmětu, který byl dosud odkládán na skládku, a bylo by pro něj třeba najít odbyt. Zařízení na energetické využití odpadu u nás ročně zpracují 1,2 mil. tun odpadů, 35 tis. tun plastového výmětu tedy představuje necelá 3 % jejich roční kapacity. Z uvedených 1,2 mil. tun se okolo 400 tis. tun spotřebovává při výrobě cementu. Tato spotřeba paliv vyrobených z odpadu je z velké části pokryta dovozem paliv ze zahraničí. Tento dovoz by jistě mohla nahradit paliva z našich domácích odpadů, až dojde ke zklidnění trhu.

Rychlý náběh nových legislativních předpisů bezesporu může způsobovat regionální problémy, po dobu, než se přestrukturují dodavatelské vztahy v odpadovém hospodářství na nový model, ale v žádném případě by nemělo dojít k plošnému omezení třídění plastových odpadů, protože poptávka po vytříděných odpadech je dnes podstatně stabilnější, než byla na počátku finanční krize roku 2009. Ani tehdy nedošlo k omezení třídění odpadu, přesto že poptávka po surovinách i palivech na několik měsíců klesla na minimální hodnoty. Oproti tehdejší době, kdy ve skladech byly desítky tisíc tun vytříděných odpadů, dnes se jedná o nalezení odbytu pro pouhé 3 tis. tun plastového odpadu měsíčně.

Kromě zvýšení plateb třídicím linkám o předpokládaných 100 milionů Kč za rok a zvýšení plateb obcím za třídění o 11 %, EKO-KOM od ledna také systémově finančně podporuje zpracování směsných plastů a barevných fólií ze žlutých kontejnerů částkou 2 300 Kč za tunu. To by mělo podpořit rozvoj těchto recyklačních kapacit, ale také ještě zvýšit jejich poptávku po vytříděných plastových odpadech na našem trhu. V konečném důsledku by to v krátkém čase mělo zvýšit účinnost třídicích linek tak, aby se množství problémového výmětu výrazně omezilo.

Účinek všech našich opatření aktivně sledujeme a bude-li to potřebné, jsme připraveni zareagovat dalšími kroky ve druhém čtvrtletí. O situaci průběžně jednáme se Svazem měst a obcí i Ministerstvem životního prostředí s cílem přes tyto krátkodobé problémy udržet i nadále stabilní rozvoj třídění plastů.

Přečtěte si také |

Miloš Kužvart: Co dělat s výměty z třídiček plastových odpadů?