SZÚ: Díky teplým zimám pokleslo znečištění ovzduší v ČR
Ve většině sídel meziročně poklesly koncentrace benzo(a)pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá nedokonalé spalování fosilních a pevných paliv a také některá průmyslová výroba. Benzo(a)pyren je navázán na prachové částice a pro lidský organismus je karcinogenní a mutagenní. Kromě toho podle SZÚ meziročně poklesly i hodnoty benzenu, arsenu a niklu. Do naměřených hodnot se loni promítla také protiepidemická opatření v epidemii covidu-19. V příměstských lokalitách a na vesnicích se negativně projevil provoz lokálních topenišť, v městech se naopak zlepšilo ovzduší v důsledku omezení dopravy a mobility.
Znečištěné ovzduší významně poškozuje zdraví a zkracuje životy lidí. "Dlouhodobě hlavním znečišťovatelem ovzduší ve městech zůstává doprava. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají stále největší význam aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro náš organismus rakovinotvorné a mohou se podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti," uvedl SZÚ.
"Když zjednodušíme řeč naměřených čísel, lze říci, že na každého obyvatele ČR staršího 30 let připadly v roce 2019 v průměru téměř tři ztracené dny života v důsledku dýchání takto znečištěného vzduchu," uvedl vedoucí Národního referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík.
reklama
Dále čtěte |
Kraj Vysočina dostal v posledním kole 769 žádostí o dotaci na nový kotel
NKÚ: Kotlíkové dotace snížily znečištění, dotace v průmyslu pomohly minimálně
Lékař: Prach v ovzduší může přispět ke vzniku nemocí srdce či demenciOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Jarka O.
24.9.2021 12:10Břetislav Machaček
25.9.2021 10:38o to více přiložili pod kotly a dohánějí to, co se lidé ušetří. Výsledkem
bude doufám ještě teplejší zima a ušetříme zase více, pokud se zase více
nevyplýtvá na zasněžování sjezdovek, provoz lanovek, dopravu rekreantů
a jiné zbytné potřeby rozmařilých milovníků pobytu na čerstvém vzduchu.
Vzhůru tedy stovky kilometrů za přírodou s umělým sněhem, umělým ledem
a s vytápěným fotbalovým trávníkem. Kdysi se lyžovalo a bruslilo pouze,
když mrzlo přírodně a fotbal hrál v létě. Dnes je tomu naopak. Hokej
v létě, fotbal v zimě a vodu v bazénu si taky ohřejeme a nepočkáme na
léto. Tak trochu podivný přístup ke zbytným lidským potřebám, které
se mají konat podle možností přírody a ne si podmínky vylepšit podle
svých požadavků. Stačí si přečíst náklady jednoho zimního areálu na
umělé zasněžování a přepočíst na spotřebu energie, potažmo množství
spáleného paliva a pak se nemůžeme divit, že co uspoříme na energiích
doma, to vyplýtváme obratem třeba na sjezdovkách. Jen tak dál a ono
nás odliší hlavně to, že část lidí bude doma mrznout, aby si jiná část
lidí mohla za své peníze užívat umělého sněhu ,ledu a pak ještě šup do
vytápěného bazénu a vyhřátého druhého bytu(apartmánu)v horách. To
není závist, to je kritika rozmařilosti movitých, kteří poukazují na
topení chudých nekvalitními levnějšími palivy. Tak vypadá ekologie
v praxi v takzvaně vyspělé části světa!
