Tající ledy Antarktidy zvýšily hladinu oceánů o 14 milimetrů
„Zvýšení hladiny o milimetry dnes je předzvěstí zvýšení o celé metry v následujících staletích,“ říká Eric Rignot, glaciolog z univerzity v kalifornském Irvine. Právě on se svými kolegy vypracoval studii o vývoji zalednění v pásmu Antarktidy, respektive o postupném natávání ledové krusty.
Pomohla jim v tom měření v terénu, letecké fotografie a satelitní snímky z družic Landsat, vztažené k rozpětí let 1979 až 2017. Výsledky nepotěší. Antarktida skutečně taje a objem uvolněné vody postupně narůstá. Do devadesátých let odtálo z Antarktidy kolem 44 miliard tun ledu, zatímco v rozmezí let 2009-2017 dalších 252 miliard.
Rignot vyčíslil „příspěvek“ jednotlivých antarktických oblastí ke zvýšení hladiny. Tání na západě kontinentu přidalo zhruba 6,9 milimetrů k výšce hladiny světových oceánů, z východu zhruba 4,4 milimetrů a z tání na výběžku antarktického poloostrova přibližně 2,5 mm.
Badatelé z Kalifornie přitom upozorňují na to, že východní část Antarktidy (která v sobě váže více vody, než západní část a poloostrov dohromady) se zdá být ke klimatickým změnám a globálnímu oteplení náchylnější. Co nás nejspíš čeká v dalších dekádách?
„S tím, jak klimatické oteplení a vyčerpání ozónové vrstvy nad pólem bude i nadále dodávat těmto sektorům více tepla, budou i ony nadále přispívat ke zvýšení hladiny oceánů,“ říká Rignot.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Michal Ukropec
23.1.2019 18:03Martin Jasan
24.1.2019 12:38 Reaguje na Michal UkropecJosef Mozek
24.1.2019 15:08 Reaguje na Martin JasanMartin Jasan
26.1.2019 17:01 Reaguje na Josef MozekMichal Ukropec
24.1.2019 21:17 Reaguje na Martin JasanMartin Jasan
26.1.2019 17:06 Reaguje na Michal UkropecAkvaristika je pro porozumnění klimatologie to nejázasdnější, na to opravdu už nemám argument. To jsi mě dostal.
Jan Křížek
24.1.2019 21:20 Reaguje na Martin JasanPrimárně by po posunutí magnetického pole nad kritickou mez vymřelo vše živé v oceánech, protože by se voda přestala okysličovat a suchozemci by pomřeli na nedostatek pitné vody.
Od spuštění prvních elektráren už uplynulo více než 150 let a osa geomagnetického pole se stále posunuje a posunuje a posunuje....
Martin Jasan
26.1.2019 17:16 Reaguje na Jan KřížekZkuste se zamyslet třeba nad tím, že magnetické póly se pohybovali dávno před vznikem elektráren:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A9_pole_Zem%C4%9B
Zkuste si dohledat i něco všem dalším o čem píšete.
Můžete se třeba podívat i na Faradayovi zákony či na první dvě Maxwellovi rovnice.
Jan Křížek
24.1.2019 21:12Oteplování klimatu Země způsobují s největší pravděpodobností rozvodné sítě elektrického proudu, které kvůli silnému elektromagnetickému poli vodičů, deformují geomagnetické pole Země a v nich rozprostřené radiační pásy naší planety, tzv. van Allenovy pásy se oddalují do vyšší úrovně, což mění razantně efektivitu cirkulujícího náboje a v konečném důsledku je snížena excitace energetických částic, které jsou lidem známy jako blesky. Elektrické výboje mezi radiačními pásy planety (van Allenovy pásy) a planetou jsou lidským okem pozorovatelné až v atmosféře jako blesky. Fyzika ohřevu podpovrchové vrstvy planety je způsobena silným odporem horniny při průchodu energetického náboje od blesků. Tento náboj dále směřuje k planetárním pólům a planetu opouští formou iontů, tzv. polární záře, čímž dochází na pólech k adiabatickému ochlazování a energetický náboj se zpětně vrací do radiačních pásů planety. Tento fyzikální jev, který od blesku ohřeje horninu díky jejímu vysokému měrnému odporu a poté ochladí póly planety rychle opouštějícími nabitými ionty, byl náhodně pozorován v elektrickém obvodu a popsán již v roce 1821 jako termoelektrický jev.
Ozón planety je tvořen bleskovými výboji, které dvojvazný kyslík spojí do trojice atomů, ale tento ozón se nemůže rozprostřít až k pólům, jelikož polární záře ohraničující geomagnetické pole se pod vlivem deformace od elektromagnetického pole rozvodných elektrických sítí, posouvá k obratníkům a silné iontové výboje polárních září rozbíjejí trojný kyslík předčasně.
Teplota slunce hraje v ohřevu podpovrchových vrstev Země patrně téměř bezvýznamnou roli. Důležité jsou energetické částice sluncem vyvrhované, jež jsou sbírány radiačními pásy Země. Tyto radiační pásy kopírují geomagnetické pole Země a jsou jakýmisi vodiči naší planety. Mezi radiačními pásy a planetou vzniká napětí, pro nějž platí Coulombův zákon a je příčinou vzniku blesků. Úbytek polárních ledovců je v přímé úměře s úbytkem ozónu. Ozón je tvořen bleskovými výboji a chlad a zima na pólech planety s tím velmi úzce souvisí. Znalost fyziky je zásadní. Zjednodušené a názorně je potřeba si Zemi představit jako dva Peltierovy články otočené teplejší stranou k sobě, ale tyto články sestavené netradičně do kruhu. Proces ochlazování zemských pólů je nutno chápat jako Seebeck-Peltierův jev (termoelektrický jev) , kdy jsou nesčetné energetické výboje (blesky) v rovníkových oblastech dostatečné k tvorbě ozónu, k ohřevu magmatu (nezměrný elektrický proud z blesků díky odporu Země) a zároveň k ochlazování pólů.(při opouštění náboje v podobě energetických iontových výbojů - aurora borealis a aurora australis) Tento jev zároveň jednoznačně ukazuje, jak vzniká magnetosféra Země (nikoli domnělou rotací jádra Země). Stejně tak i polární záři je nutno chápat jako emitaci nabitých energetických částic opouštějících vysokou rychlostí povrch Země, při němž dochází k ochlazování tím většímu, čím je menší poloměr okraje polární záře od zemského pólu. Tvrdit, že se teplo donekonečna vzestupně akumuluje díky skleníkovým plynům (0,04% CO2 je výsměchem vědeckých studií, když více jak 87% +-5% skleníkového plynu tvoří jen vodní páry), je stejně mystické, jako tvrdit, že roztavím železo dlouhodobým uložením ve skleníku. Každopádně díky existenci atmosféry a obrovských vodních ploch, je Země ušetřena teplotním výkyvům jaké jsou na Měsíci (-240°C - +120°C).
Zjednodušeně si planetu přirovnejme k Peltierovu článku:
1.Telur - Ionty v polární záři přenáší náboj směrem do radiačních pásů a v nich dále až k bodu výboje blesku
2.Baterie - radiační pásy Země (van Allenovy pásy)
3.Kondenzátor - (v Peltierových článcích kondenzátor fyzicky chybí) Napětí mezi radiačními pásy a Zemí tvoří blesky (tímto vysvětluje červené záře nad mraky při blescích)
4. Bismut - tím je hornina planety
Termoelektrickým jev je konečnou odpovědí na doposud nerozluštěné záhady, jenž každá má extra teorii vzniku:
Naklonění geomagnetického pole Země.
Vznik geomagnetického pole Země.
Proč je jádro planety pevné.
Proč je magma žhavější než okolí planety země přes 4 miliardy let.
Proč jsou póly planety Země chladnější, přestože je každý pól Země po období 180 dní přikloněn nepřetržitě ke Slunci.
Vznik blesků nad sopečným kráterem vulkánů při erupci a Catatumbské blesky nad jezerem Maracaibo ve Venezuele.
Velmi přesvědčivým důkazem pravdivosti tohoto tvrzení jsou Saturnovy prstence a rozložení atmosféry na Saturnově měsíci Enceladus, kde ionty radičních pásů Saturnu přesunují atmosféru na jižní polokouli Enceladu.
Studie nepopírá rekombinaci chlorového radikálu freonů a následné působení na ozón planety, ale pouze upřesňuje, proč se tak děje pouze na zemských pólech.
Tento příspěvek se opírá o fyzikální zákonitosti a je mojí vlastní osobní studií.
Jan Křížek