Tající permafrost ničí silnice i stavby, inženýři tápou
16.3.2021 14:04 | PEKING
(ČTK)
Dům v Jakutsku postavený na permafrostu
Foto | Zwiet150 / Wikimedia Commons
Hlavní silniční tah spojující čínskou provincii Čching-chaj s Tibetem se po svazích vlní tisíce kilometrů jako had a odhaduje se, že tudy proudí až 85 procent zboží mezi těmito dvěma regiony. Silnice ale leží na tající půdě, a terén tak postupně klesá, což způsobuje praskání vozovky. V asfaltu se objevují hluboké trhliny, jinde se povrch vlní nebo ujíždí.
Čínští odborníci, kteří změny půdy dlouhodobě sledují, upozorňují, že tání permafrostu zrychluje, což přináší i větší škody na silnicích a dalších stavbách.
V chladných regionech Arktidy žilo po dlouhá století domorodé obyvatelstvo, které se dokázalo na místní podmínky adaptovat, pak se ale do nich přesunuli lidé z průmyslových oblastí, kteří se pokusili oblast kolonizovat stavbami z oceli a betonu. A právě ty jsou teď v ohrožení.
Seznam staveb poničených táním permafrostu je už teď velice dlouhý. V ruském Jakutsku praskají stěny obytných domů, trhliny mohou zničit ropovody a způsobit potenciálně katastrofální škody na životním prostředí. Postupnou deformaci svého svatostánku sledují i duchovní v kanadském Inuviku. Stovky domů jsou na odpis na norském souostroví Špicberky.
Guy Doré z kanadské Lavalovy univerzity důsledky tání permafrostu sleduje léta. "Způsobí to obrovské problémy," říká a odhaduje, že asi polovina ze zhruba 4000 kilometrů kanadských silnic postavených na permafrostu kvůli oteplování začne degradovat. "Mluvíme tu o milionech dolarů na dodatečnou údržbu v oblastech, kde na to nejsou zdroje," dodává.
Tání půdy je pomalý a postupný proces. Když praskliny na asfaltu opravíte, většinou to nepomůže, protože se za rok objeví znovu. Inženýři, kteří tyto silnice stavěli, předpokládali, že tání jednou může přijít, proto jako podloží používali silnou vrstvu štěrku, která měla sloužit jako izolace. Po nějakou dobu to fungovalo, tání ale pokročilo natolik, že už to nestačí. "Jsme v bodě, kdy se mění starý permafrost, který dosud nikdy neroztál," varuje Doré.
V Jakutsku, kde žije asi 280 000 obyvatel, poškodilo tání permafrostu asi tisícovku budov. Některým škodám se dá předejít posílením základů nebo lepší izolací, jinde je zapotřebí přijít se sofistikovanějšími inovacemi.
Například bohaté ropné firmy v arktických podmínkách používají poměrně složitou technologii, která má pomoci udržet podloží chladné. Instalují proto trubky zvané termosifony, které dovolí teplu z půdy uniknout díky cirkulaci kapaliny a přirozené konvekci. Díky tomu zůstává půda stabilní a potrubí nehrozí poškození. Společnost ConocoPhilips instalovala na 1300 kilometrů dlouhém úseku ropovodu na Aljašce na 124.000 těchto zařízení.
Své finty už mají i silničáři. Při stavbě nových komunikací na krajnice sypou vrstvu kamenů, mezi kterými jsou mezery a právě ty fungují jako póry, kterými může teplo z podloží unikat k povrchu. Podstatné zlepšení může znamenat i volba světlejších stavebních materiálů, které nepřitahují sluneční paprsky a nepřehřívají se tolik jako tmavý asfalt.
Lidé se často uklidňují tím, že problém s permafrostem dlouho nepotrvá, protože jakmile jednou roztaje, podloží se usadí a už se nebude hýbat. Jenže podle Dorého je to falešná útěcha, neboť tání postupuje velice pomalu a může trvat i déle než jedno století.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ruské město zavedlo kvůli toulkám medvědů v ulicích noční hlídky
Prezident Putin pověřil rakouskou exministryni ochranou tygrů ussurijských
Úřady na Sibiři evakuovaly kvůli lesním požárům stovky dětí z letních táborůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
VN
Vilém N
16.3.2021 07:19Není třeba tak daleko. Stačí se rozhlédnout u nás, co s liniovými stavbami provedli poslední dva tři roky střídání suchy a poklesu spodních vod a naopak dostatku poslední rok.
Silnice i chodníky zvlněné, častější výskyt havárií vodovodů, propadlé kanalizační vpusti a podobně.
Odpovědět
Silnice i chodníky zvlněné, častější výskyt havárií vodovodů, propadlé kanalizační vpusti a podobně.
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 07:30 Reaguje na Vilém NTo není změnou vodního režimu ani omylem. To je šlompácké provedení a hlavně pojíždění těžkými náklaďáky.
Odpovědět
PK
Pavel Karel
16.3.2021 09:27 Reaguje na Pavel HanzlOtřesná kvalita provedení je skutečně hlavní příčinou nekvalitních povrchů, které se musí už za několik jednotek let opravovat. Potvrdil mi to stavbyvedoucí silničář ze Strabagu (v předdůchodovém věku pamatuje celých 30 let demokratury i 80. léta reálsocialismu). Kromě snahy ušetřit na materiálu (v rozporu s projektem), zkracování technologických lhůt (aby se paralelně zvládlo vydělat na několika stavbách s technikou postačující tak max. na jednu stavbu) a hlavně přeprodávání zkorumpovaných zakázek několika dalším subdodavatelům, kterým logicky nezbývá než provedení stavby ošidit, jinak by byly ve ztrátě. Projevuje se to i tím, že kvalifikovaného silničáře by u nás na stavbách člověk pohledal (najímají se špatně placení neumětelové). Vzhledem k tomu, že dotyčný fachman sjezdil korporátní školení v německy mluvících zemích mi přednášku zakončil slovy, že u našich sousedů, by za za české standardní provedení staveb nechali silničáře popravit :-/
U nás je ale uplacený stavební dozor (ŘSD, kraje, obce), takže nikomu nic nehrozí...však on občan opravy zaplatí a rád v nekonečných kolonách a uzavírkách postojí...
Odpovědět
U nás je ale uplacený stavební dozor (ŘSD, kraje, obce), takže nikomu nic nehrozí...však on občan opravy zaplatí a rád v nekonečných kolonách a uzavírkách postojí...
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.3.2021 09:34 Reaguje na Pavel KarelIdeálním příkladem je dálnice u Ostravy. Firma provádějící výstavbu do základu použila hlušinu ze šachty, která obsahuje, mimo jiné, i dřevo. Takže pár let po otevření tohoto úseku máme krásnou vlnící dálnici, kde se omezuje rychlost.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.3.2021 15:26 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNejen dřevo, ale samotná hlušina je břidlice, která
vlhkem bobtná a suchem se sesychá. Používala se už
kdysi, ale až po propálení při samovýpalu na haldách na kamenivo načervenalé barvy. Bohužel znalec, který ji na stavbu schválil je mrtev
a zhotovitel se odvolává na jeho posudek. Ten
úsek se bude vlnit věčně alespoň z pohledu
života člověka. Řešení je v odbagrováni
a komplet novém náspu, ale tomu nevěřím a nebo nekonečných pravidelných opravách.
Odpovědět
vlhkem bobtná a suchem se sesychá. Používala se už
kdysi, ale až po propálení při samovýpalu na haldách na kamenivo načervenalé barvy. Bohužel znalec, který ji na stavbu schválil je mrtev
a zhotovitel se odvolává na jeho posudek. Ten
úsek se bude vlnit věčně alespoň z pohledu
života člověka. Řešení je v odbagrováni
a komplet novém náspu, ale tomu nevěřím a nebo nekonečných pravidelných opravách.
Karel Zvářal
16.3.2021 15:39 Reaguje na Břetislav MachačekMyslím, že to dopadne podle Rudy: ostravska dalnice je nejbezpečnějši, bo je nejpomalejši:-))
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 18:11 Reaguje na Břetislav MachačekAž neskutečně neschopný babišistán není schopen tu silnici vyřešit asi pět??? let!!!
Prý soud ještě nerozhodl o viníkovi!!!
Kdyby spadl most, tak budopu všichni plovat přes řeku, než se ouředníci vyžvaní??
Viděli jste někdy horší šaškec?
Odpovědět
Prý soud ještě nerozhodl o viníkovi!!!
Kdyby spadl most, tak budopu všichni plovat přes řeku, než se ouředníci vyžvaní??
Viděli jste někdy horší šaškec?
LB
Lukas B.
16.3.2021 20:16 Reaguje na Pavel Hanzlto, že máme právní stát, není nic špatného. to, že se soudy vlečou, je jistě špatně, ale je to mnohem lepší, než kdyby to rychle a efektivně řešil nějaký populista nadaný absolutistickou mocí. a já furt kde se ti Bábovi voličové berou...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 22:53 Reaguje na Lukas B.Totální nesmysl. V normálním státě se silnice opraví (a tím se zjistí přesně, co způsobilo to zvlnění) a pak se můžou soudy tahat do alelujá, občana to už zajímat nemusí, on chce jezdit po silnici, kterou si zaplatil.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 22:59 Reaguje na Břetislav MachačekA to na té stavbě byli všichni úplně blbí? A co stavbyvedoucí, co dozor projektanta i investora, to jsou všechno muzikanti?
Někdo ten materiál tam nařídil navozit a někdo to musel schválit, někdo to musel aspoň 2x kontrolovat a na vše je protokol.
Odpovědět
Někdo ten materiál tam nařídil navozit a někdo to musel schválit, někdo to musel aspoň 2x kontrolovat a na vše je protokol.
RP
Radim Polášek
20.3.2021 13:07 Reaguje na Břetislav MachačekPodle mých informací je důvod ten, že se kvůli úsporám použil materiál z průběžné těžby z haldy, kde bylo kombinováno kamenivo z dolů a různé kamenivo z vysokopecních strusek a vyzdívek, všechno s různou rychlostí a intenzitou bobtnání. Proto tam jsou vlny, střídavě je použit různý materiál s různou bobtnavostí.
Správně měli tu haldu rozložit na nějakou rovnou plochu, materiál při tom zhomogenizovat - stejnoměrně promíchat a nechat v malé vrstvě, metr až dva metry tak rok atmosférickému prostředí, srážkové vodě a kyslíku ze vzduchu. A teprve potom použít na podloží silnice. Přirozeně přitom i odstranit případný nevhodný materiál, jako je to dřevo. Potom by se ta silnice, když už, hýbala jako celek a žádné vlny by se neobjevovaly.
A tuto manipulaci s tím základovým materiálem právě ušetřili.
Odpovědět
Správně měli tu haldu rozložit na nějakou rovnou plochu, materiál při tom zhomogenizovat - stejnoměrně promíchat a nechat v malé vrstvě, metr až dva metry tak rok atmosférickému prostředí, srážkové vodě a kyslíku ze vzduchu. A teprve potom použít na podloží silnice. Přirozeně přitom i odstranit případný nevhodný materiál, jako je to dřevo. Potom by se ta silnice, když už, hýbala jako celek a žádné vlny by se neobjevovaly.
A tuto manipulaci s tím základovým materiálem právě ušetřili.
PH
Pavel Hanzl
20.3.2021 20:36 Reaguje na Radim PolášekSilně pochybuji, že tohle bylo v projektu a zhotovitel má povinnost projet dodržet. A všechny změny projektu jsou zaprotokolovány a podepsány odpovědnými lidmi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 18:07 Reaguje na Pavel KarelČSR patřila mezi 10 nejvyspělejších zemí světa ještě po válce a měla nejlepší prognózy vývoje, zároveň se Švýcarskem.
Podívejte se, co z nás udělalo jen 40 let budování komunismu "se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak".
Z tohoto marasmu se nevyhrabala prakticky ještě žádná stejně postižená země, my měli největší šanci ale došlo zase na slova našeho snad nejlepšího historika Josefa Pekaře z roku asi 1922: "Češi, když se mohli dostat k blahobytu a všeobecném uznání vše si podělali vlastní vinou".
Odpovědět
Podívejte se, co z nás udělalo jen 40 let budování komunismu "se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak".
Z tohoto marasmu se nevyhrabala prakticky ještě žádná stejně postižená země, my měli největší šanci ale došlo zase na slova našeho snad nejlepšího historika Josefa Pekaře z roku asi 1922: "Češi, když se mohli dostat k blahobytu a všeobecném uznání vše si podělali vlastní vinou".
RP
Radim Polášek
20.3.2021 12:59 Reaguje na Pavel KarelOno je to taky tím, že stávající lomy na štěrk a písek se vyčerpávají a nové se po sametu kvůli tlakům ekologických aktivistů až na výjimky neotvírají. Proto je štěrk na podklady čím dál dražší a musí se dovážet z čím dál větší vzdálenosti. Proto se s ním co nejvíc šetří a taky proto jsou dnešní silnice méně stabilní než silnice stavěné za komunistů. Druhý důvod je ten, že silniční provoz včetně těžkých kamiónů je mnohem větší než za komunistů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 07:36"Čínští odborníci, kteří změny půdy dlouhodobě sledují, upozorňují, že tání permafrostu zrychluje, což přináší i větší škody na silnicích a dalších stavbách".
Co kdyby se teda ti čínští odborníci zamysleli nad tím, že tání permafrostu je způsobeno především JEJICH emisemi CO2 z JEJICH uhelných elektráren???
Co kdyby taky okopírovali (tak že už okopírovali úplně vše, i motorku s ojetými pneumatikami), i taky evroský Green deal a mohutný útlum uhlí??
To se soudruhům nehodí, to by nemohli giganticky bohatnout a stavět největší armádu světa.
Odpovědět
Co kdyby se teda ti čínští odborníci zamysleli nad tím, že tání permafrostu je způsobeno především JEJICH emisemi CO2 z JEJICH uhelných elektráren???
Co kdyby taky okopírovali (tak že už okopírovali úplně vše, i motorku s ojetými pneumatikami), i taky evroský Green deal a mohutný útlum uhlí??
To se soudruhům nehodí, to by nemohli giganticky bohatnout a stavět největší armádu světa.
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 07:37 Reaguje na Pavel HanzlČína pálí víc uhlí, než celý zbytek planety.
Odpovědět
Katka Pazderů
16.3.2021 07:52 Reaguje na Pavel HanzlKdyž nebudete kupovat čínské zboží, tak ho nebudou vyrábět i pro Evropu a Ameriky. V pojetí klasického trhu je třeba primárně nekupovat, pak se to nakonec přestane i vyrábět. Nekupuješ plyn, netěží se, nekupuješ uhlí, netěží se. Nejíš, umřeš!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 08:16 Reaguje na Katka PazderůTudy cesta skutečně nevede. Kupuješ německé zboží a Německo silně stahuje emise a jde do OZE.
Celosvětový bojkot čínského zboží je asi stejný nasmysl, jak páně Kalendův "integrál TSI".
Odpovědět
Celosvětový bojkot čínského zboží je asi stejný nasmysl, jak páně Kalendův "integrál TSI".
PK
Pavel Karel
16.3.2021 09:31 Reaguje na Katka PazderůPřesně tak - "vyspělé" země dislokovaly průmyslovou výrobu do Číny a teď dávají knížecí rady (ekologie, lidská práva...), zatímco jejich prekarizovaní obyvatelé se zoufale snaží zmírnit pokles životní úrovně nákupem levného spotřebního zboží z Číny...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 17:19 Reaguje na Pavel KarelŽádné země nikam nic nedislokovaly, to dělali obchodníci a kšeftaři, protože šli za levnější pracovní silou.
Co jsou to "prekarizovaní obyvatelé"???
O jakém poklesu píšete?
Odpovědět
Co jsou to "prekarizovaní obyvatelé"???
O jakém poklesu píšete?
ig
16.3.2021 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože převzala těžkou výrobu z celého světa. Když si například koupíte ocel, tak bude skoro jistě vyrobená v Asii. Kdybychom si výrobu stáhli zpátky, tak o to co oni vyprodukují míň emisí, o to jich víc vyprodukujeme my, protože Fe2O3 + 3C -> 2Fe + 3 CO2 a přes to vlak nejede :-)
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
16.3.2021 15:01 Reaguje naPřesně tak, to ovšem ekoaktivista nepochopí, protože vývoj technických možností podle ekoaktivistických ideí spěje jednoznačně k výrobě perpetua mobile a to vevelkém, ovšem, jak nám praví na př. Pavel Hanzl, či Lukáš Kašpárek, v tom "zaprděném ropáckém a uhlákovém" českém státě, vedeném estébákem a rusáckým prezidentem, se to ovšem nekoná a tak beznadějně zaostáváme za celým vzdělaným světem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 17:11 Reaguje na Jiří DanešVe jste reirkanovaný pan Šimůnek, že? On byl ruský bot asi už na výměnu, tak nasadili vás, jako ještě výběhovějšího.
On taky pořád blábolil s perpetuum mobile, které je živeno megaterragiga sluneční energie dopadající stále na Zemi.
Odpovědět
On taky pořád blábolil s perpetuum mobile, které je živeno megaterragiga sluneční energie dopadající stále na Zemi.
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 17:07 Reaguje naVýroba oceli je v celosvětové produkci CO2 zcela marginální položka. Asi 50% těchto emisí produkuje energetika, (především uhelná) z toho velkou většinu čínská.
Navíc uhlík do vysokých pecí nemusí pocházet z uhlí, taky odpadní plast je samý uhlík.
Odpovědět
Navíc uhlík do vysokých pecí nemusí pocházet z uhlí, taky odpadní plast je samý uhlík.
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 18:17 Reaguje naÁle jede, nebojte se. Už fungují technologie, které umí odchytávat CO2 emitovaný průmyslem přímo na komínech.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
16.3.2021 08:12Od konce poslední doby ledové oblast věčně zmrzlé půdy postupně mizí. Mnohem horší by bylo, kdyby se taková oblast zvětšovala.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 08:20 Reaguje na Richard VacekObávám se, že nikoliv. Situace byla prakticky vyrovnaná, v malé době ledové ještě permafrost asi mírně rostl.
Dnes se otepluje 100x rychleji, než kdykoliv v minulosti.
Odpovědět
Dnes se otepluje 100x rychleji, než kdykoliv v minulosti.
va
vaber
16.3.2021 08:37jak dlouho byl permafrost zamrzlý, několik tisíc let, několik desítek tisíc let, nebo statisíce let?
tady jsem od odborníků slyšel ,že ještě nedávno bylo mnohem tepleji než dnes ,jen na permafrost to teplo asi nějak nepůsobilo,
Odpovědět
tady jsem od odborníků slyšel ,že ještě nedávno bylo mnohem tepleji než dnes ,jen na permafrost to teplo asi nějak nepůsobilo,
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 17:17 Reaguje na vaberPermafrosty jsou staré milióny (spíš desítky miliónů) let, vždycky byly zdrojem CO2 a oteplování planety, ovšem střídání dob ledových a meziledových jimi způsobené nebylo.
Mnohem tepleji než dnes bylo naposled snad za dinosaurů....... tj. 60 miliónů let....
Odpovědět
Mnohem tepleji než dnes bylo naposled snad za dinosaurů....... tj. 60 miliónů let....
MG
Milan G
17.3.2021 00:02 Reaguje na Pavel HanzlZatím opravdu nejstarší nalezený permafrost má stáří 740 000 let a přečkal několik období teplejšího a vlhčího klimatu, než jaká panují dnes. Analýza byla zveřejněná v časopise Science.
Odpovědět
PH
RP
Radim Polášek
20.3.2021 13:23 Reaguje na vaberAle působilo a permafrost taky určitě tál. Jenže třeba v době středověkého klimatického optima tem defakto nebylo trvalé osídlení. Nebyl důvod vůbec na permafrostu nějaké stavby zakládat. O tom, že tam jsou nějaké nerostné zásoby se tehdy vůbec nevědělo a delší trvalejší pobyt lidí, kteří by stavěli nějaké větší pevné stavby, byl vázaný na schopnost si ve zdejší půdě vypěstovat nějakou potravu a získat dost topiva na to, aby nezmrzli. A to obojí středověkými prostředky v permafrostu nejde, to je možné až v podstatně teplejším podnebí o hezkých pár tisíc kilometrů na jih.
V té době v oblasti věčně zmrzlé půdy žili jen zaostalí kočovníci bydlící ve stanech nebo v iglů a žijící z lovu nebo z chovu sobů. A ti to i s tajícím permafrostem uměli a když už se utopili v nějakém rozmrzlém permafrostu, bahně či jezeře, ani pes po nich neštěkl a nikdo to nezaznamenal.
Odpovědět
V té době v oblasti věčně zmrzlé půdy žili jen zaostalí kočovníci bydlící ve stanech nebo v iglů a žijící z lovu nebo z chovu sobů. A ti to i s tajícím permafrostem uměli a když už se utopili v nějakém rozmrzlém permafrostu, bahně či jezeře, ani pes po nich neštěkl a nikdo to nezaznamenal.
BM
Břetislav Machaček
17.3.2021 10:12Z hlediska lidského života je to věčně zmrzlá půda, ale z hlediska Země zmrzla teprve nedávno. Těchto epizod bylo v historii Země zřejmě několik
a i na jiných kontinentech, kde dnes nic takového není. Lidé se buď tomu
přizpůsobí a nebo ne. Zastavit už každopádně člověk nedokáže, protože už
to probíhá i bez člověka a jeho vlivu na přírodu. Vlak se rozjel a brzdy
nefungují tak, aby vlak zastavily. Záleží, jak je trať dlouhá a zda končí
jízdou do kopce a nebo na kusou kolej. Pokud do kopce, jako tomu bývalo
v historii planety několikrát, tak planeta přetrvá, ale možná dopadneme
my jako mamuti. Pak se vlak zastaví a pojede pozpátku i s novými tvory.
Pokud trať končí kusou kolejí, tak to může být zánik veškerého života,
což je zcela ve vesmíru běžné. Spíše ten život na Zemi je vyjímečný.
Co k tomu dodat? Předpovědí konce světa tu bylo už tisíce variant a nic
se zatím nesplnilo. Z hlediska délky lidského života se tím nevzrušuji
a spíše řeším menší katastrofy, které člověk může zvrátit snadněji.
Odpovědět
a i na jiných kontinentech, kde dnes nic takového není. Lidé se buď tomu
přizpůsobí a nebo ne. Zastavit už každopádně člověk nedokáže, protože už
to probíhá i bez člověka a jeho vlivu na přírodu. Vlak se rozjel a brzdy
nefungují tak, aby vlak zastavily. Záleží, jak je trať dlouhá a zda končí
jízdou do kopce a nebo na kusou kolej. Pokud do kopce, jako tomu bývalo
v historii planety několikrát, tak planeta přetrvá, ale možná dopadneme
my jako mamuti. Pak se vlak zastaví a pojede pozpátku i s novými tvory.
Pokud trať končí kusou kolejí, tak to může být zánik veškerého života,
což je zcela ve vesmíru běžné. Spíše ten život na Zemi je vyjímečný.
Co k tomu dodat? Předpovědí konce světa tu bylo už tisíce variant a nic
se zatím nesplnilo. Z hlediska délky lidského života se tím nevzrušuji
a spíše řeším menší katastrofy, které člověk může zvrátit snadněji.
MG
Milan G
17.3.2021 16:31 Reaguje na Břetislav MachačekJeště je varianta a o ní se vůbec nemluví, že to tak má jednoduše být. Prostě dochází ke změně klimatu o což se člověk postaral velmi malým dílem a tentýž člověk ve své nadutosti/ekologisti/ se rozhodl, že poručí zeměkouli :-) a chce vrátit stav tam kam už to podle všeho nepatří.
A nebo je taktéž možné, že vše je jen krátký výkyv a vše se vrátí do předchozího stavu bez ohledu na to co člověk vykoná, čemuž by napovídaly roky 2019, 2020 a začátek letošního roku.
Odpovědět
A nebo je taktéž možné, že vše je jen krátký výkyv a vše se vrátí do předchozího stavu bez ohledu na to co člověk vykoná, čemuž by napovídaly roky 2019, 2020 a začátek letošního roku.
PH
Pavel Hanzl
18.3.2021 19:51 Reaguje na Milan GTyhle varianty jsou už prakticky vyloučené (zázrak se může stát, ale pravděpodobnost je mizivá).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.3.2021 19:53 Reaguje na Břetislav MachačekČlověk má ale povinnost udělat maximum, aby to nenastalo. Rozum i techniku na to má, jen ti ropáci......
Odpovědět
LB
Lukas B.
18.3.2021 07:37ano, inženýři tápou. zakládání staveb na permafrostu je velmi mladá technická disciplína, která byla vždy spíš v modu inženýrsko-vojenském, než civilního inženýrství.
na permafrostu se vždycky "stavělo" takovým spíš pravěkým jednoduchým způsobem, od kožených stanů přes chaty z dřevěných panelů po skládačky z kontejnerů a paneláky nebo silnice s krytem na permafrostu jsou takovým divokým zpupným experimentem. i na klidném permafrostu se stavby chovají tak trochu podobně jako na sesuvném nebo poddolovaném území.
Odpovědět
na permafrostu se vždycky "stavělo" takovým spíš pravěkým jednoduchým způsobem, od kožených stanů přes chaty z dřevěných panelů po skládačky z kontejnerů a paneláky nebo silnice s krytem na permafrostu jsou takovým divokým zpupným experimentem. i na klidném permafrostu se stavby chovají tak trochu podobně jako na sesuvném nebo poddolovaném území.
RP
Radim Polášek
20.3.2021 13:11Inženýři se to holt budou muset naučit, doba ledová je dávno pryč, otepluje se a permafrost, dřív spolehlivě zmrzlý a tvrdý se mění v bláto či vodnatý štěrk.
Odpovědět
