Tokio trvá na vypuštění kontaminované vody z Fukušimy do moře, začne do léta
Japonská vláda a provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, představili v dubnu 2021 plán na vypouštění kontaminované vody do moře od jara 2023. Tvrdí, že více než milion tun vody uložené v přibližně 1000 nádržích v elektrárně brání jejímu vyřazení z provozu a hrozí, že v případě velkého zemětřesení nebo cunami by mohla nekontrolovaně uniknout. Vyčištěnou vodu chce potrubím posílat do zařízení na pobřeží, kde by byla rozředěna mořskou vodou. Kilometrovým tunelem, který se právě staví, by pak putovala dál do moře. Společnost připustila, že postup stavby tunelu může zpozdit nepříznivé zimní počasí a mořské podmínky.
Místní rybáři se bojí, že by plán mohl poškodit pověst jejich úlovků u spotřebitelů. Plán budí obavy okolních měst i sousedních států, například Číny a Jižní Koreje. Kritiku sklidil i od organizace Greenpeace. Dodatečný čas chce vláda a TEPCO využít k přesvědčení veřejnosti o neškodnosti jejich záměru. Samotné vypouštění pak podle AFP bude trvat desítky let.
Ve vodě z Fukušimy i po vyčistění zůstane radioaktivní tritium, na jehož zpracování dnešní technologie nestačí. Metoda jeho ředění v mořské vodě se už ale používá jinde v Japonsku i v dalších zemích, píše AFP.
Tritium je podle vědců pro lidský organismus škodlivé jen při vysoké koncentraci, což ale ve Fukušimě po zředění a při postupném dlouhodobém vypouštění v zásadě nehrozí, dodává agentura.
Bezpečnost plánu posuzuje vedle japonských úřadů i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která Fukušimu opakovaně navštívila. Agentura uvedla, že projekt je "v naprostém souladu s mezinárodními normami" a nezpůsobí "žádné škody životnímu prostředí", píše AFP. Podle agentury AP se závěrečná zpráva MAAE teprve očekává. Svou třetí zprávu MAAE vydala na konci prosince.
Silné zemětřesení a cunami způsobily v roce 2011 kolaps chladicího systému jaderné elektrárny ve Fukušimě. To pak způsobilo roztavení tří reaktorů, ze kterých se do okolí rozšířilo obrovské množství radiace. Nahromaděná voda v areálu sloužila především k chlazení reaktorů při zásahu hasičů a záchranářů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Slavomil Vinkler
13.1.2023 17:57Jiří Svoboda
14.1.2023 11:43 Reaguje na Slavomil VinklerRichard Vacek
13.1.2023 20:12Slavomil Vinkler
14.1.2023 09:32 Reaguje na Richard VacekHonza Honza
13.1.2023 20:52Jak v této souvislosti je nebezpečný benzopyren z komína RD, kde se topí dřevem?
Slavomil Vinkler
14.1.2023 09:34 Reaguje na Honza HonzaJiří Svoboda
14.1.2023 11:51 Reaguje na Honza HonzaZjevně to máte ale v hlavě hodně popletené. Copak je v kontejnerech vyhořelé palivo v kapalné formě? Je tam ve formě keramiky tedy šutru.
Jakoby se aktivizmus a hloupost přitahovaly.
Honza Honza
14.1.2023 14:14 Reaguje na Jiří SvobodaEmil Novák
14.1.2023 15:56 Reaguje na Honza Honza2) Jedinou možností "jak odstranit dlouhodobé radionuklidy" není počkat až se rozpadnou, naprostá většina se dá znovu energeticky využít a taky se běžně využívají. Aktivita toho nevyužitelného zbytku pak může klesnout na úroveň původní uranové rudy je v řádu stovek let. Stačí již vyzkoušené technologie používat.
3) 100 miliard Kč není cena za kterou se úložiště postaví, tato částka byla vyčíslena na 30 miliard Kč v cenách roku 2020, vámi uváděná částka je tak vysoká kvůli vysokým nákladům na předpokládaný minimálně stoletý provoz, protože se předpokládá že po tuto dobu bude postupně přibývat další radioaktivní odpad, který se do úložiště bude ukládat. Tím ale bude také přibývat částka, kterou budou původci odpadu na úložiště odvádět. Už dnes je na jaderném účtu částka, která přibližně odpovídá nákladům na výstavbu.
Honza Honza
14.1.2023 18:22 Reaguje na Emil NovákKlimatickými změnami se zabývá celý svět. Jaderný program je náročný vědecký obor, studium jaderné fyziky je jeden z nejnáročnějších oborů. Bagatelizování obou věcí není zodpovědné.
Emil Novák
14.1.2023 19:03 Reaguje na Honza HonzaMiroslav Vinkler
14.1.2023 11:00Břetislav Machaček
16.1.2023 09:40v "neškodném" množství a pánbůh ví, co se zjistí za pár let. U nás se
taky vypouštějí sajrajty v "normě" do řek, až se nahromadí v bahně,
tíšinách a mase ryb na úroveň otravy a nebo nepoživatelnosti rybího
masa. Norma je norma, ale praxe je jiná, když se toho za deště, nebo
v noci pustí o něco více. Každopádně asi lépe to vypouštět pomalu
postupně, než čekat na další tsunami, která by to vypláchla naráz.
a t