https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/toman-uspechem-je-snizeni-velikosti-poli-na-30-ha-nestihl-se-registr-psu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Toman: Úspěchem je snížení velikostí polí na 30 ha

17.12.2021 11:38 | PRAHA (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Za největší úspěchy svého ministerského působení považuje odcházející ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) prosazení maximální výměry jedné pěstované plodiny na poli na 30 hektarů, zákaz dvojí kvality potravin v podobných obalech a snížení používání pesticidů. Naopak se podle něj musí dotáhnout ústavní ochrana vody nebo centrální registr psů. Toman to řekl v rozhovoru s ČTK.
 

Od roku 2020 bylo možné v erozně ohrožených lokalitách mít maximálně 30 hektarů jedné plodiny v kuse. Od letošního roku tato povinnost platí pro všechny zemědělce. Přicházející koalice ale plánuje ve svém programovém prohlášení snížení této plochy v případě erozně ohrožených půd na deset hektarů.

"Těch 30 hektarů je v dané chvíli kompromis, myslím si, že je to třeba po pár letech vyhodnotit, ale do té doby neměnit," řekl ČTK Toman. Podle něj by se měla současná povinnost udržet tři až pět let. Poté by se mělo zhodnotit, zda se kvůli menším půdním blokům více neutužují části půd či nevzniklo větší množství přejezdů zemědělské techniky.

Toman připomněl také prosazení zákazu dvojí kvality potravin v novele zákona o potravinách, který zákonodárci schválili letos. Zatím podle něj Státní zemědělská a potravinářská inspekce žádnou pokutu za porušování nového zákazu neuložila. Podle něj je to tím, že se novinka řádně projednala s nadnárodními potravináři, kteří sami od této praxe ustupují.

Dalším pozitivním tématem je podle ministra snížení používání pesticidů. "Jsme v trojici unijních zemí, kde se spotřeba pesticidů snižuje nejvíce. Jako jeden z mála evropských stát jsme zakázali glyfosát na předsklizňovou aplikaci u plodin," dodal. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů, uvedlo již dříve ministerstvo. Největší pokles podobně jako v minulých letech byl u nejpoužívanější skupiny přípravků - u herbicidů a desikantů. O rok dříve klesla spotřeba o 8,8 pct na 11,7 milionu kilogramů.

Ministerstvo zemědělství už dříve oznámilo, že od 1. ledna spustí pilotní verzi Centrální evidence psů, plnohodnotnou verzi zatím nikoliv. Je to kvůli tomu, že se novela zákona, která by dala provoz registru pod Komoru veterinárních lékařů ČR, nestihla schválit. Plnohodnotný registr by tak měl nejspíš začít fungovat až od roku 2023. Fungování registru psů přikázala předchozí změna veterinárního zákona od příštího roku, stát měl několik let na jeho připravení. Vláda už znovu tuto novelu poslala na projednání Sněmovně.

Registr bude neveřejnou evidencí, cenu za evidenci si budou účtovat soukromí veterináři. Záznamy o psech se budou z registru vyřazovat po 20 letech.

Končící ministr zemědělství dále uvedl, že kůrovcová kalamita je za vrcholem. Kůrovcové těžby budou letos o 40 procent nižší než v loňském roce. Dodal, že stát jedná s vlastníky lesů o budoucím financování lesního hospodářství, jednou z možností je příspěvek na plochu, podobně jako jej mají zemědělci z evropských peněz. V tomto případě by se ale musely najít zdroje v národním rozpočtu.

Loni se v ČR vytěžilo 35,75 milionu metrů krychlových dříví. Letos by jej podle ministra mělo být mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových. Z toho by kůrovcové těžby měly činit mezi 17 a 20 miliony metrů krychlových.

Podle Tomana se daří kůrovcové dříví vytěžit a sanovat, množství napadeného dříví se tak snižuje. "V první řadě je to díky práci lesníků. Dále nám pomohlo také počasí a v neposlední řadě to, že jsme přijali opatření, mimo jiné plány podpory, ale třeba také zjednodušení některé administrativy," řekl ministr.

Stát letos vyplatil lesníkům na kompenzace za snížené ceny dříví 3,6 miliardy korun, s předchozími příspěvky jde o zhruba 13 miliard Kč. Na podzim pak ministerstvo prosadilo zvýšení platby na příspěvky na péči o nově vysázené lesy, a to na 16 000 Kč na hektar ročně místo dosavadních 12 000. Do budoucna se diskutuje o zavedení plošného příspěvku ve všech typech lesů. Jestli se tento systém realizuje, bude podle Tomana záviset na nastupující koalici.

Toman také řekl, že Lesy ČR se vrací do zisku. Stát ale nepředpokládá, že by státní podnik odváděl peníze do státního rozpočtu. Ministr řekl, že je třeba navrátit peníze do krajiny prostřednictvím zalesňování. Letos státní podnik, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v ČR, má zalesnit 22 000 hektarů ploch, což je dvojnásobek stavu před kalamitou.

Miroslav Toman (61) byl ministrem zemědělství i v letech 2013 až 2014 ve vládě Jiřího Rusnoka. V minulosti byl i prezidentem Agrární i Potravinářské komory. Pochází z vlivné podnikatelské rodiny.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

17.12.2021 12:50
Ten člověk by měl držet hubu a zalézt někde hodně hluboko... celou dobu ve vládě akorát tak bránil nutným změnám v zemědělství i lesnictví... a za to v jakém stavu předává hlavně lesnictví by měl nést podle mého i osobní zodpovědnost.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.12.2021 14:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To je zajímavé, že proti Jurečkovi jste nebojoval.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.12.2021 09:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přesně tak
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 13:00
Jen takový malý příklad- hospodaříme na poli o výměře 32 ha, kvůli těmto nesmyslům jsme byli nuceni pole rozdělit na 2x 16 ha. Dále pole o výměře 62 ha jsme byli nuceni rozdělit na tři pole o výměře 20,20,22 ha. Rozdělení proběhlo minimální metodou, pásem trávy o nejmenší přípustné šíři. Obě pole jsou v naprosté rovině, eroze žádná. Může mi někdo z těch volů, co prosazují podobná nařízení, vysvětlit, jak to pomohlo spodní vodě a erozi??? A vyhodnotit, zda se neutužují více části pozemku a nevzniká více neproduktivních přejezdů?? No samozřejmě, že se utužují a vzniká, tohle by blbej neřek, kdyby mu hubu roztrh!! Co my máme za diletanty, to už přesahuje veškerou míru trpělivosti! Bič do ruky a řezat hlava nehlava, omlátit hlavu o zeď, aby se jim už v těch jejich kotrbách jednou rozsvítilo!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.12.2021 13:49 Reaguje na pavel peregrin
Na mezích udělat větrolam, by neškodilo.
Odpovědět
Pe

Petr

17.12.2021 14:07 Reaguje na smějící se bestie
Ano, na rozdělovacích pásech vysázet aleje, třeba ovocných stromů... Udělat z mrtvé krajiny aspoň trochu živou.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.12.2021 14:08 Reaguje na Petr
Vsadím se, že to by povolil 1 z 10 majitelů, takže to jsou tak spíš snové představy, i když krásné a dalo by se s nimi souhlasit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 14:36 Reaguje na Petr
Pan Jiří odpověděl za mě. Idea hezká, ale zase narazíme na tu prožluklou ekonomiku- se vrůstajícím počtem neproduktivních mezí bude vzrůstat počet vlastníků, kterým nájemce z logiky věci nebude za takto"obhospodařovanou" půdu chtít platit obvyklý nájem.A nezlobte se, označit zemědělskou krajinu za "mrtvou"- to jste trochu za čarou.
Odpovědět
Pe

Petr

17.12.2021 14:49 Reaguje na pavel peregrin
No a zrealizujete tu ideu? Rozdělovací pásy trávy tam máte, tak už jen vysázet ty stromy, nebo/i keře = domov pro ptáky, zvířata, hmyz.
Na poli kilometr krát 600 m (62 ha) je toho prostoru pro život skutečně minimum. Jasně že záleží co tam zrovna roste. Vojtěška super, kukuřice mrtvo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 15:34 Reaguje na Petr
Nezrealizujeme- není to naše, je to pronajaté. Navíc pole je obklopeno keři, remízem a teče okolo něho potok s pobřežní vegetací.
Jen otázka- proč si myslíte, že vojtěška super a kukuřice mrtvo?
Odpovědět
MC

Miroslav Chovanec

22.12.2021 07:08 Reaguje na pavel peregrin
Pracoval jsem 10 let jako agronom a i ted po 30 letech mám profesionální deformaci a tak když vidím ty pole dnes je to děsné. Pšenice, ječmen, řepka a kukuřice, většinou nic jiného na těch polích není vidět. Podmítka většinou žádná, výdrol obilovin se většinou řeší Roudupem, zaorává se to až je to totálně suché. Chcete snad říci že je tam život? Na polích po řepce naměřili termokamerami až 60°C, taky bezva k životu pro zvěř. O vyprahlé půdě a větrné erozi ani nemluvě. Přitom výnosy u pšenice za těch 30 let vzrostly z nějakých 35-40q na 80-100q z hektaru.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.12.2021 07:39 Reaguje na Miroslav Chovanec
Já pracuji jako agronom 35 let, ale to je vedlejší. Samozřejmě, najdou se i tací, kteří se na poli chovají tak, jak popisujete. Ale většina je normálních- a to, že je malá diverzita plodin, tkví v ničemné agrární politice.To, co popisujete, bych tipnul někam k Hané nebo J Moravu, tam ano, ale např. v naší oblasti ani náhodou a to jsme řepařský výrobní typ.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.12.2021 20:04 Reaguje na Petr
Stačilo by keře, stromky tak do 3m výšky/šířky - všehochuť.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 14:37 Reaguje na smějící se bestie
1+.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.12.2021 14:07 Reaguje na pavel peregrin
Jen taková rada, pokud máte pole do 33 ha, tak ho rozdělovat nemusíte, dostanete varování, že by to bylo vhodné, ale tolerance je 10 % tudíž když něco, tak půjdete do správního, kde nedostanete žádnou pokutu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 14:39 Reaguje na Jiří S
Já vím, ale ze zkušenosti nedoporučuju chodit ani do správního řízení. Zaškatulkování přináší vleklé problémy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.12.2021 20:05 Reaguje na pavel peregrin
Jo, narazit na blbce s razítkem, se mnohdy nevyplácí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.12.2021 09:11 Reaguje na pavel peregrin
Problém veškeré naší legislativy je, že je dělaná pro všechny najednou, bez místně citlivého přístupu, bez jasně deklarovaného cíle a smyslu. Účinek se pak tříští a v detailech se ztrácí smysl. Tenhle přístup se táhne Českem víc a víc, takže vzniká spleť pravidel, která svazují normální lidi, ale lumpům moc nebrání. Navíc každá nová pravidla potřebují spoustu úřadníků, co je evidují, řídí, vymáhají.... Nekonečný proces.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.12.2021 09:31 Reaguje na Jindřich Duras
No jistě. Erozně ohrožená místa jsme my sami dávno zatravnili, je to dáno logikou hospodaření a ekonomicky, samozřejmě pro toho, pro koho není ekonomika španělskou vesnicí, a tudíž samozřejmě nemohu souhlasit s takto paušálním postupem, kdy na erozně neohrožených polích jsou vyžadovány zásahy, které se příčí zdravému rozumu. Ale jak z tohoto blbákova ven?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.12.2021 19:36 Reaguje na pavel peregrin
Nechci se hádat s odborníkem, ale je možno postupovat více způsoby.
Na každém rozděleném lánu pěstovat něco jiného.
Mezi rozdělené plány nasít
jednoletou směsku a tu sklidit na krmení třeba v červenci
na pás zasít víceletou směsku a tu sklízet na krmení více let.
Založit remíz nebo větrolam na cizím pozemku je opravdu nevhodné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.12.2021 09:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě to jde i takto, ale proč ? Proč dělit pole bez erozního ohrožení nesmyslnými pásy, které nemají nejmenší vliv a šeredit s půdou? Proč nadělat zbytečné souvratě, které zase jenom utuží další část půdy? Neříkám, nedělit 100 a vícehektarové lány, o to se nikdo nepře. Ale jak zde již správně podotkl p. Duras, tato opatření nejdou dělat šablonovitě a vždy by se mělo postupovat případ od případu.
Odpovědět
MC

Miroslav Chovanec

22.12.2021 07:10 Reaguje na Jindřich Duras
Přesně tak, tento stát už není pro slušné lidi, ale jen pro lumpy, stejně tak je to se zákony.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.12.2021 09:05
Že by se zrovna Toman a MZe měli za co chválit, to teda nevím!!!
30 ha jedné plodiny není o velikosti půdních bloků, což je klíčový parametr eroze, ale jen o jeho rozdělení v daném roce pěstovanou plodinou, nikoli fyzicky.
Erozně ohrožených polí je zhruba polovina, meze pro odnos půdy erozí, aby ještě byly přiznány dotace jsou stanoveny naprosto nehorázně vysoko. Protierozní vyhláška opakovaně zasabotovaná, mistři světa v zavádění opatření tak, aby se určitě nic dobrého nestalo...
Ale jasně, pochválit sám sebe, to je neodolatelné, to ANO
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist