Toman: Úspěchem je snížení velikostí polí na 30 ha

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Tyna_Janoch / Pixabay

Od roku 2020 bylo možné v erozně ohrožených lokalitách mít maximálně 30 hektarů jedné plodiny v kuse. Od letošního roku tato povinnost platí pro všechny zemědělce. Přicházející koalice ale plánuje ve svém programovém prohlášení snížení této plochy v případě erozně ohrožených půd na deset hektarů.

"Těch 30 hektarů je v dané chvíli kompromis, myslím si, že je to třeba po pár letech vyhodnotit, ale do té doby neměnit," řekl ČTK Toman. Podle něj by se měla současná povinnost udržet tři až pět let. Poté by se mělo zhodnotit, zda se kvůli menším půdním blokům více neutužují části půd či nevzniklo větší množství přejezdů zemědělské techniky.

Toman připomněl také prosazení zákazu dvojí kvality potravin v novele zákona o potravinách, který zákonodárci schválili letos. Zatím podle něj Státní zemědělská a potravinářská inspekce žádnou pokutu za porušování nového zákazu neuložila. Podle něj je to tím, že se novinka řádně projednala s nadnárodními potravináři, kteří sami od této praxe ustupují.

Dalším pozitivním tématem je podle ministra snížení používání pesticidů. "Jsme v trojici unijních zemí, kde se spotřeba pesticidů snižuje nejvíce. Jako jeden z mála evropských stát jsme zakázali glyfosát na předsklizňovou aplikaci u plodin," dodal. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů, uvedlo již dříve ministerstvo. Největší pokles podobně jako v minulých letech byl u nejpoužívanější skupiny přípravků - u herbicidů a desikantů. O rok dříve klesla spotřeba o 8,8 pct na 11,7 milionu kilogramů.

Ministerstvo zemědělství už dříve oznámilo, že od 1. ledna spustí pilotní verzi Centrální evidence psů, plnohodnotnou verzi zatím nikoliv. Je to kvůli tomu, že se novela zákona, která by dala provoz registru pod Komoru veterinárních lékařů ČR, nestihla schválit. Plnohodnotný registr by tak měl nejspíš začít fungovat až od roku 2023. Fungování registru psů přikázala předchozí změna veterinárního zákona od příštího roku, stát měl několik let na jeho připravení. Vláda už znovu tuto novelu poslala na projednání Sněmovně.

Registr bude neveřejnou evidencí, cenu za evidenci si budou účtovat soukromí veterináři. Záznamy o psech se budou z registru vyřazovat po 20 letech.

Končící ministr zemědělství dále uvedl, že kůrovcová kalamita je za vrcholem. Kůrovcové těžby budou letos o 40 procent nižší než v loňském roce. Dodal, že stát jedná s vlastníky lesů o budoucím financování lesního hospodářství, jednou z možností je příspěvek na plochu, podobně jako jej mají zemědělci z evropských peněz. V tomto případě by se ale musely najít zdroje v národním rozpočtu.

Loni se v ČR vytěžilo 35,75 milionu metrů krychlových dříví. Letos by jej podle ministra mělo být mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových. Z toho by kůrovcové těžby měly činit mezi 17 a 20 miliony metrů krychlových.

Podle Tomana se daří kůrovcové dříví vytěžit a sanovat, množství napadeného dříví se tak snižuje. "V první řadě je to díky práci lesníků. Dále nám pomohlo také počasí a v neposlední řadě to, že jsme přijali opatření, mimo jiné plány podpory, ale třeba také zjednodušení některé administrativy," řekl ministr.

Stát letos vyplatil lesníkům na kompenzace za snížené ceny dříví 3,6 miliardy korun, s předchozími příspěvky jde o zhruba 13 miliard Kč. Na podzim pak ministerstvo prosadilo zvýšení platby na příspěvky na péči o nově vysázené lesy, a to na 16 000 Kč na hektar ročně místo dosavadních 12 000. Do budoucna se diskutuje o zavedení plošného příspěvku ve všech typech lesů. Jestli se tento systém realizuje, bude podle Tomana záviset na nastupující koalici.

Toman také řekl, že Lesy ČR se vrací do zisku. Stát ale nepředpokládá, že by státní podnik odváděl peníze do státního rozpočtu. Ministr řekl, že je třeba navrátit peníze do krajiny prostřednictvím zalesňování. Letos státní podnik, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v ČR, má zalesnit 22 000 hektarů ploch, což je dvojnásobek stavu před kalamitou.

Miroslav Toman (61) byl ministrem zemědělství i v letech 2013 až 2014 ve vládě Jiřího Rusnoka. V minulosti byl i prezidentem Agrární i Potravinářské komory. Pochází z vlivné podnikatelské rodiny.