Potravinové obaly fastfoodových řetězců obsahují toxické látky, varuje studie Arniky

Dnes zveřejněná studie spolku Arnika prokázala přítomnost toxických látek ze skupiny PFAS v potravinových obalech. Arnika nechala otestovat obaly z řetězců Bageterie Boulevard, KFC a McDonald’s. Našly se také v recyklovaných taškách supermarketů Lidl a Penny Market. Látkám ze skupiny PFAS se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se v přírodě nerozkládají a kolují v prostředí stovky let. Běžně se používají při výrobě obalů přicházejících do styku s mastnými potravinami, protože nedovolí mastnotě prosáknout. Jsou však spojovány s mnoha zdravotními riziky, jako je rakovina, vysoká hladina cholesterolu anebo snížená plodnost.

„Vysoce toxické látky skupiny PFAS jsou natolik závažným zdravotním i environmentálním rizikem, že řešením je pouze okamžitý zákaz v Evropské unii i ve zbytku světa a nahrazení bezpečnými alternativami. Ohromné množství fastfoodových obalů zmizí v koši jen pár minut po použití, ale tyto věčné chemikálie na nás paradoxně budou negativně působit napořád,“ upozorňuje autorka studie Jitka Straková z Arniky.

Arnika sebrala 99 vzorků potravinových obalů, z nichž k podrobnější analýze vybrala 42 kusů papírových anebo kartonových potravinových obalů používaných v řetězcích rychlého občerstvení, recyklovaných tašek ze supermarketů a kompostovatelných obalů ze 6 evropských států. Ty byly poslány k analýze do dánských laboratoří, které se touto problematikou zabývají nejpodrobněji. Z českého trhu bylo analyzováno 6 vzorků. Všechny české vzorky obsahovaly látky ze skupiny PFAS (perfluorované látky).

Za pozornost stojí, že nejmasivněji byly chemikáliemi ošetřeny kompostovatelné obaly z cukrové třtiny a pšenice, které začaly nahrazovat polystyrenové nádobí. Jejich kompostováním se pak látky udržují v oběhu a kontaminují kompost nebo vodu.

Kvůli škodlivým vlivům na zdraví byly zakázány dvě z látek patřících do této skupiny chemikálií, a to PFOS a PFOA. Jejich zákaz platí i v České republice. Ty se v žádných vzorcích nenašly.

Arnika ale upozorňuje, že jsou nahrazovány jinými látkami ze stejné skupiny, které mají podobné vlastnosti, ať ty žádoucí (odpuzování oleje) i ty nežádoucí (jsou toxické). Jitka Straková proto doporučuje, aby byla zakázána celá skupina látek PFAS v materiálech, které jsou v kontaktu s potravinami. Na této legislativě se již pracuje v rámci Evropské unie. K zákazu již přistoupilo samostatně Dánsko. Sáček na hranolky z Dánska byl vyroben z jemně rozemletého kartonu bez použití PFAS. Výrobci obalů přistupují k netoxickým alternativám, pokud jim to legislativa nařídí.

„Některé státy a prodejci si rizika PFAS uvědomují. McDonald’s se letos v lednu zavázal, že přestane toxické obaly používat do roku 2025 ve všech svých restauracích po celém světě. Dánsko legislativně zakázalo používání PFAS už v roce 2019 a ukázalo se, že je možné tyto chemikálie bez problémů nahradit bezpečnými alternativami. Evropská unie a zbytek světa by měly urychleně dánský příklad následovat,” doplňuje Karolína Brabcová z Arniky.

Kromě použití kartonu je možné ošetřit papír na balení mastných potravin voskem nebo tenkou rozložitelnou fólií z bioplastu. Příkladem, že v papírových obalech nemusí být perfluorované látky, jsou v Česku například krabice na pizzu.

Výzkum provedla Arnika ve spolupráci s evropskými organizacemi v šesti evropských státech. Zaměřila se na řetězce McDonald’s, KFC, Dunkin’ Donuts, Subway, Domino’s, Nordsee, Pret A Manger, Papa John’s, Greggs a Bageterie Boulevard.

Ve Francii, Německu, Nizozemsku a Velké Británii byla situace podobná jako v Česku. Z otestovaných 42 obalů 32 obsahovalo PFAS. Jedinou výjimkou bylo Dánsko, které používání PFAS zcela zakázalo a prodejci legislativu bez problémů dodržují.

V neposlední řadě pak průzkum našel stopy PFAS látek i v papírových taškách a krabicích z recyklovaného papíru ze supermarketů, kam se tyto látky nepřidávají, ale dostávají se tam pravděpodobně z recyklace papíru ošetřeným PFAS či z tiskařských barev.

Perfluorované látky (PFAS) jsou rozsáhlou skupinou několika tisíc synteticky vyrobených látek. Na povrchu papíru vytvářejí tenký film, který odolá mastnotě, vodě nebo vlhkosti. Používají se při výrobě papíru na pečení, potravinových boxů na jídlo, nepřilnavých teflonových pánví, nepromokavého oblečení, jako je Gore-Tex, anebo hasicích pěn.

U člověka mohou zvyšovat riziko onemocnění štítné žlázy, vysokého krevního tlaku v těhotenství, hodnotu cholesterolu v krvi nebo riziko rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Dále mohou snižovat účinnost očkování, plodnost u žen nebo porodní váhu u novorozenců.

Do prostředí se dostávají z odpadu na skládkách, popelu ze spaloven, omýváním ošetřených výrobků, praním textilu a používáním hasicích pěn. V přírodě se téměř nerozkládají, kontaminují pitnou vodu, půdu nebo ovzduší. Největším problémem je jejich všudypřítomná kontaminace vody – přetrvávají roky v atmosféře a v dešťových srážkách se šíří po celé planetě. Nelze je všechny snadno vyfiltrovat, ani jednoduše rozložit, nezničí je ani spálení ve spalovnách.

Jednoduchý test, zda papírové obaly obsahují chemické pátky PFAS, si můžete vyzkoušet doma. Kápněte na ně kapku olivového oleje. Pokud se nerozlije a zachová si pravidelný tvar, je to známkou pravděpodobné přítomnosti toxických PFAS. Pokud se olej rozlije, je papír pravděpodobně ošetřený proti vsakování jinak. Pokud se kapka oleje vsákne, není papír ošetřen, aby mastnotu odpuzoval.

---

reklama

---