https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/pripad-peciciho-papiru.jak-chemicke-latky-ne-otravuji-nas-zivot
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Případ pečicího papíru. Jak chemické látky (ne)otravují náš život

29.1.2020 00:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obavy ze zdravotních rizik pečicího papíru vycházejí z toho, že se do něj přidávají různé látky, aby nepropouštěl tuk a vodu a těsto se na něj nelepilo. Dnes se nejčastěji používá silikon, v minulosti to byly i takzvané perfluorouhlovodíky (PFC).
Obavy ze zdravotních rizik pečicího papíru vycházejí z toho, že se do něj přidávají různé látky, aby nepropouštěl tuk a vodu a těsto se na něj nelepilo. Dnes se nejčastěji používá silikon, v minulosti to byly i takzvané perfluorouhlovodíky (PFC).
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Pečicí papír je příkladem jednoduchého a levného výrobku, který nám usnadňuje a zrychluje práci v domácnosti. Čas od času se ale objevují zprávy, že jeho používání je zdravotně rizikové. Kolik je na takových zvěstech pravdy?
 
Krátce je možné říci, že většina pečicích papírů zdraví škodlivé látky neobsahuje. Spotřebitelský časopis dTest k tomu vydal před Vánoci zprávu, ve které je uvedeno: „Na internetu se objevují zvěsti, že se z papíru na pečení v troubě uvolňují nebezpečné látky. Tato tvrzení nejsou založena na žádných testech ani odborných studiích. Papír na pečení neskýtá zdravotní rizika, ale může se při nadměrné teplotě vznítit.“

Obavy ze zdravotních rizik pečicího papíru vycházejí z toho, že se do něj přidávají různé látky, aby nepropouštěl tuk a vodu a těsto se na něj nelepilo. Dnes se nejčastěji používá silikon, v minulosti to byly i takzvané perfluorouhlovodíky (PFC).

Silikony byly po dlouhou dobu považovány za toxikologicky neškodné, alespoň pro člověka. To dnes ale již nelze říci bez omezení.

„Silikon může obsahovat rezidua stavebních jednotek siloxanů, které mohou migrovat z daného výrobku do potraviny. Dostupné studie zatím neprokázaly jednoznačné zdravotní efekty spojené s jejich příjmem z potravin,“ uvádí vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy na Vysoké škole chemicko-technologické Jana Pulkrabová.

Podle zprávy rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí máme málo informací o zdravotních účincích siloxanů, abychom mohli říci, že silikony jsou jako skupina nebezpečné, ale i bezpečné. Zatím se testovaly jen na zvířatech. V EU byl zatím klasifikován jako nebezpečný pouze jeden z nich, označovaný jako D4.

V testu výrobků pro snadnější pečení, které v roce 2012 provedla ekologická organizace Arnika, nebyla zaznamenána přítomnost PFAS (perfluorované alkylované látky) v žádném z 11 vzorků papírů na pečení. Stopy perfluorovaných sloučenin byly ale nalezeny v některých papírových košíčcích na muffiny.
V testu výrobků pro snadnější pečení, které v roce 2012 provedla ekologická organizace Arnika, nebyla zaznamenána přítomnost PFAS (perfluorované alkylované látky) v žádném z 11 vzorků papírů na pečení. Stopy perfluorovaných sloučenin byly ale nalezeny v některých papírových košíčcích na muffiny.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixnio

Přístup k silikonům ilustruje, jak se s účinky chemických látek na zdraví potýkáme. Řadu let prostě nevíme, jaké jsou jejich skutečné účinky. Čekáme, až se projeví.

Pokud zůstaneme u příkladu pečicího papíru, tak dnes používané silikony nahradily dříve přidávané perfluorované sloučeniny. O těch dnes po letech používání víme, že jsou pro zdraví velmi rizikové.

Podle neziskové organizace Arnika nejsou toxické účinky u lidí příliš známy, ale z pokusů na zvířatech vyplývá, že po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy hormonů štítné žlázy. U některých z nich byly prokázané karcinogenní vlastnosti, jsou také podezřelé z narušení působení hormonů nebo negativního vlivu na zdravý vývoj dětí u těhotných žen.

Dobrá zpráva je, že od používání perfluorovaných sloučenin ve výrobcích, které přicházejí do styku s jídlem, se upouští. Zdravotní rizika těchto látek jsou již poměrně dobře známá a zároveň jsou k dispozici alternativy, kterými je můžeme nahradit.

Z tohoto hlediska ale může být problematická recyklace, která v oběhu udržuje látky, které dnes již z různých důvodů používat nechceme.

V testu výrobků pro snadnější pečení, které v roce 2012 provedla ekologická organizace Arnika, nebyla zaznamenána přítomnost PFAS (perfluorované alkylované látky) v žádném z 11 vzorků papírů na pečení. Stopy perfluorovaných sloučenin byly ale nalezeny v některých papírových košíčcích na muffiny.

Letošní rok chystá Arnika nové velké testování, které se zaměří na celou skupinu perfluorovaných a polyfluorovaných látek. Jeho výsledky budou koncem roku 2020.

„Mohu potvrdit, že perfluoralkylované látky (PFAS) se do různých typů materiálů přicházejících do styku s potravinami, jako je například pečicí papír, přidávají. Toto je přehledně shrnuto i v nedávném stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin,“ napsala nám Jana Pulkrabová z VŠCHT.

Impregnace perfluorovanými sloučeninami (PFC) je problematická proto, že z obalů se tyto látky mohou uvolňovat do jídla a s ním putovat do těla. Proto je použití některých perfluoralkyovaných látek omezeno a zakázáno. Uvedeny jsou například i na seznamu škodlivých látek Stockholmské konvence.

Nejbezpečnější způsob, jak se vyhnout perfluorovaným látkám, je nekupovat nepromokavé oblečení s voděodolnou vrstvou jako je goretex či podobné aplikace, teflonové pánve apod. Řada evropských výrobců dnes aktivně tyto látky opouští a svůj výrobek označuje jako PFCs-free. Takové výrobky je dobré kupovat.
Nejbezpečnější způsob, jak se vyhnout perfluorovaným látkám, je nekupovat nepromokavé oblečení s voděodolnou vrstvou jako je goretex či podobné aplikace, teflonové pánve apod. Řada evropských výrobců dnes aktivně tyto látky opouští a svůj výrobek označuje jako PFCs-free. Takové výrobky je dobré kupovat.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Taken / Pixabay

Špatná zpráva je, že z výrobků, které nejsou potraviny, se nedozvíte jejich složení, a tedy ani informaci, zda obsahují látky, které mohou být pro zdraví rizikové.

„Spotřebitel nemá jednoduchou možnost dozvědět se, jaké látky jsou v pečicím papíru obsažené. Výrobky nemusejí obsahovat informace o složení, zejména o chemických látkách v nich obsažených,“ uvádí Karolína Brabcová z Arniky, která se chemickými látkami v prostředí dlouhodobě zabývá. „Tato povinnost je pouze u kosmetiky, potravin, léčiv a výrobků označených jako chemické směsi, což jsou čisticí prostředky, barvy, lepidla a podobně,“ vysvětluje Brabcová.

Výrobci ale mají možnost na výrobku uvést informaci, že výrobek žádné perfluorované sloučeniny neobsahuje (označení PFC free). Z námi náhodně vybraných papírů na pečení tuto informaci ale neuváděl ani jeden.

Zeptali jsme se tedy na složení výrobku několika společností, pod jejichž značkou se u nás pečicí papír prodává. Společnost Alufix nám odpověděla, že nejsou výrobcem papíru a jeho přesné složení tedy neznají. „Skupina Alufix pouze z velkých rolí pečicího papíru vyrábí a balí výrobky pro domácnosti a pro komerční spotřebitele. Přesné složení pečicího papíru nemáme k dispozici,“ stojí v odpovědi Aloise Pěkného, jednatele společnosti Alufix Bohemia. Od koho Alufix papír kupuje, je ale důvěrná informace.

„Výrobce má povinnost na dotaz sdělit, zda výrobek obsahuje tzv. látky vzbuzující mimořádné obavy, mezi něž patří i PFOA a dalších asi 8 perfluorovaných látek,“ poradila nám Karolína Brabcová. Na takto formulovaný dotaz Alois Pěkný z Alufixu odpověděl: „Chtěl bych Vás ubezpečit, že ani naši zákazníci nemají informace o přesném složení pečicího papíru a tato povinnost nám jakožto jejich dodavateli ani ze žádného zákona nevyplývá.“

U výrobků, které nejsou jídlo, ale do styku s jídlem přicházejí, se musíme spolehnout na to, že na trh jsou puštěny jen výrobky pro zdraví bezpečné. „Vy jakožto zákazník a konečný odběratel máte právo pouze znát informaci, že výrobek, který jste si koupila, nikterak neohrožuje vaše zdraví, pokud jej používáte v souladu se všemi upozorněními a návody, které balení obsahuje,“ doplňuje Alois Pěkný s dovětkem, že látky vzbuzující mimořádné obavy pečicí papír Alufix neobsahuje.

Ostatní výrobci či distributoři čeští či zahraniční se nám k dotazu nevyjádřili vůbec.

Jsou na trhu zdraví škodlivé výrobky?

Jak jsou spotřebitelé chráněni před tím, abychom nebyli vystaveni nebezpečným chemickým látkám?

Jedním z největších zdrojů PFC v prostředí jsou podle ekologické organizace Arnika hasicí pěny používané pro hašení paliv. Hasicí pěny se používají i preventivně při hasičských cvičeních, proto v těchto místech podle Arniky dochází k největším únikům a znečištění.
Jedním z největších zdrojů PFC v prostředí jsou podle ekologické organizace Arnika hasicí pěny používané pro hašení paliv. Hasicí pěny se používají i preventivně při hasičských cvičeních, proto v těchto místech podle Arniky dochází k největším únikům a znečištění.
Licence | Volné dílo (public domain)

„Spotřebitelé jsou chráněni legislativou – jednak evropským nařízením REACH a jednak POPs nařízením. Proces prokazování nebezpečnosti látek je ale bohužel zdlouhavý a trvá často desetiletí, než je jednotlivá látka zakázána,“ říká Karolína Brabcová.

Toxické látky vyřazujeme z používání až poté, kdy je jejich toxicita prokázána. Tento proces ale může trvat 30 nebo 50 let, během kterých testujeme, zda má látka zdraví škodlivé účinky. Když si zhruba po třiceti letech ověříme, že je látka opravdu zdraví škodlivá, nahradíme jí jinou, s podobnými vlastnostmi. Těmi pozitivními, ale často i těmi negativními.

Dodržujeme princip předběžné opatrnosti?

„Už od roku 1951 firma DuPont testovala toxicitu perfluorovaných látek a 50 let výsledky tajila. Později se ukázalo, že tyto látky jsou teratogenní, karcinogenní a jsou to i endokrinní disruptory. A teprve před několika lety se jedna z těchto látek (PFOA) nahradila za jiné, které bohužel mají velice podobné vlastnosti,“ uvedl na prosincové přednášce Zpráva o stavu planety Tomáš Cajthaml z Karlovy univerzity.

Podle Tomáše Cajthamla tak obcházíme princip předběžné opatrnosti, který má zajistit, že do životního prostředí neuvolňujeme nebezpečné látky.

„V podstatě nelze než souhlasit, a to i když se situace významně zlepšila. Máme přísnější normy a testy, ale často nemusí být, i z časového hlediska, dostatek údajů pro jednoznačné rozhodnutí,“ odpovídá na naši otázku na porušování zásady předběžné opatrnosti Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu.

„Jenom bych zde asi nemluvil o přímé (akutní) toxicitě, ta je v podobných případech známá, ale o vyhodnocení a interpretaci zdravotních rizik a rizik pro životní prostředí (včetně potenciálních). Přesněji řečeno o získání dostatečných podkladů pro takové vyhodnocení. To vždy trvá dlouho. A musí se získat potřebná úroveň jistoty pro konečné rozhodnutí,“ dodává Bohumil Kotlík.

„Perfluorované látky používáme masově od 70. let. Důkazy o jejich toxicitě se od té doby množí exponenciálně. Po 20 – 30 letech jsme dokázali zakázat v Evropě jedinou, a to je PFOS. Další z nich, PFOA, je omezována, ale jen v některých aplikacích. Další stovky až tisíce perfluorovaných látek jsou stále na trhu,“ ukazuje Karolína Brabcová na příkladu perfluorovaných sloučenin, jak zdlouhavý je proces vyřazování chemických látek z použití.

Co mohu dělat, abych se perfluorovaným sloučeninám vyhnul?

„Spotřebitelům radíme, aby si nekupovali nepromokavé oblečení s voděodolnou vrstvou jako je goretex či podobné aplikace, teflonové pánve apod. Řada evropských výrobců dnes aktivně tyto látky opouští a svůj výrobek označuje jako PFCs-free. Takové výrobky je dobré kupovat. Nejlepší alternativou je pečicí papír nepoužívat vůbec – po staletí jsme si vystačili s pečením na plechu bez této pomůcky,“ doporučuje Karolína Brabcová.

Co jsou perfluorované sloučeniny?

Perfluorované sloučeniny jsou skupina asi 4700 látek, které mají široké využití. Získaly přezdívku „věčné chemikálie“, protože jsou velmi stabilní, v přírodě se vůbec nerozkládají. Hromadí se v prostředí, popřípadě v organismu. Kontaminují půdu a vodní zdroje.

Nejčastěji je najdeme v oblečení, které je opatřeno voděodolnou vrstvou. Do roku 2013 byla jedna z perfluorovaných látek, PFOA, používaná k výrobě textilie Gore-Tex. Dnes již existují úpravy textilu, které perfluorované látky nepoužívají.

Velkým zdrojem perfluorovaných látek je teflonové nádobí – teflon je obchodní značka povrchové úpravy PFOA, kterou vyrábí globální chemický gigant Dupont. PFC jsou také ve voscích na lyže.

Dodnes se perfluorované látky přidávají do obalů na potraviny, jako jsou papírové sáčky na popcorn, krabice na pizzu nebo obaly na fastfoodové jídlo.

Jedním z největších zdrojů PFC v prostředí jsou hasicí pěny používané pro hašení paliv (ropy, benzínu, jiných chemických provozů). Hasicí pěny se používají i preventivně při hasičských cvičeních (na letištích či vojenských základnách). V těchto místech dochází podle ekologické organizace Arnika k největším únikům a znečištění, protože cvičení se konají i několikrát do roka a pravidelně se tak do prostředí dostávají kilogramy hasicích pěn. S nimi unikají tyto látky do vody a půdy.

Podle zprávy americké organizace EWG uveřejněné 22. 1. 2020 jsou perfluorovanými sloučeninami kontaminovány všechny největší zdroje pitné vody v USA. Podle návrhu zprávy amerického ministerstva zdravotnictví by měl být bezpečný limit pro perfluorované sloučeniny snížen desetkrát. EPA (Environmental Protection Agency, Agentura na ochranu životního prostředí) a Bílý dům se podle agentury Reuters snažili, aby tato zpráva nebyla uveřejněna.

V Evropské unii je zákaz perfluorovaných látek tématem jednání. V prosinci 2019 poslaly vlády Nizozemí, Dánska, Švédska a Lucemburska s podporou Norska dopis, kde navrhují jednat o zákazu celé skupiny perfluorovaných látek (perfluorinated alkylated substances, PFAS). Evropská chemická agentura tento postup podporuje.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat  twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Josef Volfík

29.1.2020 10:31
...Spotřebitel nemá jednoduchou možnost dozvědět se, jaké látky jsou v pečicím papíru obsažené...
A co se má dozvědět? Že to obsahuje perfotyvolu, kanalyzobláno, serutinaton, perverzo brutu linovolové?
No, to si spotřebitel pomůže. Tomu bude každý rozumět.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.1.2020 12:26
Zajímalo by mne, jaké postihy hrozí firmě, která nějaké jí známé škodlivé látky v informaci na obalu výrobku neuvede. A jestli jsou postihy skutečně uplatňovány.
Mám o tom vážné pochybnosti.
Také bych chtěl vědět, jestli někdo sleduje to, o čem píše Josef Volfík: Jestli jsou informace uváděny v takové formě, aby byla pro běžného spotřebitele srozumitelná a hlavně aby věděl, jaká rizika deklarované složení výrobku představuje. Jinak je mu totiž ta informace na dvě věci. Ne každý vystudoval příslušný obor...
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist