TTIP českým zemědělcům mnoho nepřinese, shodují se odborníci

Vyjednávání transatlantického obchodního a investičního partnerství, známého pod zkratkou TTIP, se zasekává. Příčinou jsou jiné právní principy v EU a USA. Složitou zůstává i otázka většího propojení trhu s potravinami. Právě o dopadech chystané úmluvy na české potraviny a zemědělství diskutovali odborníci minulý týden na půdě České zemědělské univerzity.

TTIP je dohoda tzv. nové generace, která se dotýká nejen obchodních záležitostí, ale může vyvolat změnu i v dalších navazujících předpisech. A přepsat tak pravidla, která dnes určují kvalitu a bezpečnost potravin v Evropě, upozorňují organizace hájící zájmy spotřebitelů. Nevyjednává se totiž pouze o rušení celních poplatků, ale i sjednocení norem, aby se usnadnil prodej zboží mezi kontinenty.

Problém je v tom, že používané standardy pro potraviny se na obou stranách Atlantského oceánu výrazně liší. Evropská unie má přísnější požadavky pro přítomnost antibiotik, hormonů, pesticidů a dalších chemických látkách v potravinách. Zjednodušeně lze říci, že pokud se obě strany dohodnou na nižších standardech, bude Evropa muset slevit ze svých norem, pokud na vyšších, budou muset USA své normy zpřísnit. Není to tak ve všech oblastech, proto je předchozí věta zjednodušující a nepřesná. USA mají v některých oblastech normy přísnější, například výskyt bakterií E.coli.

Evropský parlament se v červenci loňského roku zavázal, že snížení standardů bezpečnosti potravin neschválí. Podle náměstkyně ministra zemědělství Jaroslavy Beneš Špalkové nyní nehrozí ani zrušení značení potravin z GMO nebo farmářských trhů, jak proběhlo nedávno médii.

Tvrdý byznys

Postoj Evropského parlamentu nevládní organizace vítají, jejich obavy o zachování stávajících přísných norem pro potraviny na evropském trhu ale trvají. „EU nastavila laťku hodně vysoko, ale na konci vyjednávání může slevit,“ upozorňuje Šárka Bittenglová z dTestu, který se přes Evropskou spotřebitelskou organizaci BEUC do jednání ohledně TTIP v Bruselu aktivně zapojuje.

Podle europoslance za ČSSD Pavla Poce bere americká strana jednání čistě obchodně a tvrdě. Není proto podle něj dobře, když se v Evropě dohoda ideologizuje a pokládá se za poslední šanci zůstat ve hře. Obchodník s tímto postojem předem prohrál, dodává.

Společnou řeč nyní nemohou najít evropští a američtí vyjednávači v případě chráněných zeměpisných označení, jako je Žatecký chmel nebo České pivo. Tato na lokalitu vázaná označení právní systém v USA, zvyklý na tradiční firemní ochranné známky, vůbec nezná.

Není to přitom jediný významný rozdíl v právu EU a USA. Zatímco v Evropě se používá princip předběžné opatrnosti a výrobce musí doložit bezpečnost svých produktů, v Americe zvažují přijatelnost rizika podle nákladů a přínosů. Je tedy především na výrobcích, zda s ohledem na možné žaloby pustí na trh nový nevyzkoušený produkt. Přísnější kritéria pro potraviny si tam často nastavují obchodní řetězce, nikoliv stát, proto vznikla obava, že „béčkové“ potraviny, které američtí obchodníci odmítnou, půjdou na evropský trh, vysvětluje Jiří Lehejček z České technologické platformy pro ekologické zemědělství.

Pravidla musí být fér

Rozdílný je podle něj v USA i přístup k zemědělství a venkovu jako takovému. EU své zemědělce dotuje a podporuje, protože si uvědomuje, jak je její zemědělství křehké. Na zemědělskou politiku jde více než polovina rozpočtu EU. Zároveň ale víc hlídá i krajinotvornou funkci zemědělství nebo životní podmínky hospodářských zvířat.

V USA na rozdíl od EU například neprošlo zvětšení klecí pro chov slepic, připomíná Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ČR. Sám se vyjednávání o obchodní dohodě nebrání, je podle jeho slov ale třeba, aby pro obě dvě strany platily stejné normy. Nelíbí se mu třeba, že by maso dovážené z USA mohlo být na rozdíl od evropského omýváno kyselinou mléčnou. „My potřebujeme mít stejné podmínky. Jestliže mají evropští zemědělci nějaké podmínky, za kterých vyrábí svoje produkty, a ty jsou z hlediska světového poměrně přísné, tak nemůžeme připustit, aby dovozy z jiných částí světa, ať už z USA nebo jakékoli jiné, stejná kritéria nesplňovaly,“ říká. Evropské zemědělství by bylo v opačném případě naprosto nekonkurenceschopné.

Debatující se shodují, že na TTIP vydělají především velké nadnárodní firmy, které v Česku nejsou. Velcí hráči jsou ostatně i největšími lobbisty, připomíná Helena Svatošová ze sdružení Iuridicum Remedium. Přesto i středním a malým podnikům může pomoci vzájemné uznávání certifikátů nebo větší poptávka po jejich produktech od velkých odběratelů, pokračuje Martin Pýcha. Dopadová studie přínosů pro ČR by měla být hotová v nejbližších týdnech.

Jako problematické se kromě vyjednávání ukazuje i pozdější vymáhání dohodnutých podmínek. Podle Pavla Poce nelze zaručit, že budou smlouvu respektovat všechny členské státy USA. O stížnostech investorů na překážky obchodu měly podle prvního návrhu rozhodovat arbitráže, nyní se hovoří o vzniku novém specializovaném investičním soudu.

Výjimečnost obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy je i skutečnost, že spolu vyjednávají strany, jejichž společný trh tvoří 1/3 světového obchodu a ½ světového HDP. Už dříve se EU a USA povedlo dohodnout na vzájemném uznávání certifikace u biopotravin. Podle Jiřího Lehejčka bylo tato situace o poznání snazší, jelikož pro biocertifikaci platila na obou stranách podobná kritéria.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

Částka Kč       Váš e-mail  

---

reklama

---