Tučňáci se u Antarktidy nakazili ptačí chřipkou, vědci se bojí hnízdní sezony

Velká kolonie asi 60 000 párů Tučňáků patagonských (Aptenodytes patagonicus) v Salisburské pláni na jižní Georgii. Tučňák patagonský (Aptenodytes patagonicus) je po tučňáku císařském druhým největším tučňákem.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Pismire / Wikimedia Commons

Hnízdní sezona na subantarktickém ostrově končí, takže bezprostřední dopady pravděpodobně nebudou výrazné. Vědci se ale obávají příští sezony, během které se zvířata opět shromáždí. Pláže v Jižní Georgii jsou známé díky shlukům více než milionu jedinců, kteří sem míří k námluvám, páření a výchově mláďat.

"Jižní Georgii přirovnávám k Alpám, kolem kterých je divoká příroda ve stylu Serengeti. Koncentrace divokých zvířat je poblíž pobřeží zkrátka úžasná," uvedl Norman Ratcliffe z výzkumné organizace British Antarctic Survey (BAS). "Pokud by se na ostrově ptačí chřipka rozšířila a způsobila velmi vysokou úmrtnost, znamenalo by to z hlediska ochrany přírody celosvětový problém. V současné době to ale vypadá, že je její šíření omezené," uvedl Ratcliffe.

Vysoce patogenní ptačí chřipka existuje již desítky let, ale vir H5N1 v současné době způsobil smrt mnoha volně žijících i domestikovaných ptáků. Antarktida i její ostrovy unikly tomu nejhoršímu díky své odlehlosti. Situace se však mění. První nálezy ptačí chřipky na Jižní Georgii pochází z října minulého roku. Tučňáci jsou nejnovější skupinou zvířat, u kterých se vědcům podařilo nemoc prokázat.

"Ptáci čeledi chaluhovitých zimují v okolí Jižní Ameriky. Domníváme se, že právě tato zvířata přenesla nákazu do Jižní Georgie," řekl Ratfcliffe. "Chaluhovití se neustále pohybují mezi koloniemi tučňáků. Překvapilo nás ale, že trvalo tak dlouho, než se u nich virus objevil," dodal. Vědci nyní sledují, jak ptačí chřipka působí na různé druhy tučňáků.