Tůně, meandry a hospodaření s dešťovou vodou dominovalo ekologické soutěži

Nejlepší důkaz, že krajina, města, ale i samotné domy mohou fungovat lépe, když si budeme všímat měnících se podmínek klimatu a prostředí, je ukázat to na příkladech. Touto cestou jde soutěž Adapterra Awards, která oceňuje inspirativní opatření, které berou v úvahu klimatickou změnu. Dnes pořadatelé vyhlásili čtyři vítěze z 21 finálových projektů ukazujících, jak ochladit naše města a zadržovat vodu v krajině.

Vítězi byli vyhlášeni v šesti kategoriích. V úpravách volné krajiny byla udělena dvě ocenění. Za systém malých tůněk a mezí k zadržování vody získal sympatie poroty Lubor Křížek. Vytvořil ho svépomocí v okolí svého bydliště poblíž Sedlčan. Odnáší si za to cenu 100 000 Kč od sponzora soutěže, firmy Nestlé.

„Tento projekt představuje adaptační opatření, které se sice svou velikostí a účinkem nemůže rovnat rozsáhlým a nákladným projektům, ale které plní svůj účel bezezbytku, je skutečně funkční v různých extrémních podmínkách, pozitivně ovlivňuje okolí pozemku i biodiverzitu a je vzorem pro mnoho dalších,“ ohodnotila úpravy porotkyně soutěže Zuzana Rajchlová.

Druhým vítězem se stala úprava řeky Dyje, při níž Povodí Moravy vrátilo řece tři mrtvé meandry. Nový prostor pro řeku Dyji získal nejvyšší počet hlasů ve veřejném hlasování a odnáší si tak cenu sympatie.

V zastavěném území vyzdvihla soutěž Park u Rakováčku v Rokycanech. Oživení asi půlkilometrového úseku Rakovského potoka se povedlo udělat pomocí krajinných opatření. Přírodním způsobem se tak předchází povodím a zároveň mají Rokycany nový park.

Nejlepší pracovní prostředí se podle poroty podařilo vytvořit v kampusu ČSOB v pražských Radlicích.

„Intenzivní zelené střechy, flotila tepelných čerpadel a způsob využití dešťové vody byly ve své době odvážným řešením. ČSOB se má v tomto směru čím chlubit,“ oceňuje porotkyně Lenka Burgerová.

Pátou kategorií soutěže je Náš domov. V ní vyhrál téměř soběstačný slaměný dům v Dobřejovicích ve Středočeském kraji. Jeho majitelé použili na stavbu přírodní materiály jako slámu, dřevo nebo hlínu. A aby měl co nejmenší dopad i provoz domu, využívají dešťovou vodu jak na zahradě, tak v domě. S chlazením jim pomáhá zelená střecha a promyšlené vnější stínění oken. „Stavba ukazuje cestu, jak lze svépomocí postavit dům kvalitně i pro ty, kdo neoplývají velkými prostředky,“ oceňují organizátoři soutěže.

Letošní rok přinesl i zvláštní kategorii pro Prahu. V ní si ocenění vysoutěžilo šestihektarové pole Plužiny na okraji Prahy. Dříve bylo v létě rozpálené sluncem a velkou část roku holé. Odbor ochrany přírody magistrátu ale rozhodl, že jednolitý lán rozdělí ovocnými stromořadími na menší podlouhlá políčka, na kterých se začaly střídat plodiny a kde se neužívá chemické ošetření ani hnojiva. Vypěstované plodiny po sklizni putují do zdejších mateřských, základních i středních škol, domovů pro seniory nebo dětských domovů.

Všechny projekty přihlášené do soutěže letos i loni lze dohledat v databázi příkladů, kterou v projektu Adapterra Awards vytvořila pořádající organizace, Nadace Partnerství. Letos se jich do soutěže přihlásilo 78.

---

reklama

---