Tým českého vědce objevil a popsal nový rod žáby rákosničky Aktualizováno
"Primárně jsme ty žáby zkoumali v rezervaci Kokolopori, která se nachází ve středu Konžské demokratické republiky, konkrétně v provincii Tshuapa. Byli jsme tam v roce 2018," řekl ČTK Gvoždík. Zpracování dat a výzkum materiálu pak vědcům zabraly dva roky.
K odhalení rodu posloužila izolace DNA a fylogenetická analýza, která naznačila, jak se druh vyvíjel a kdo byl jeho předkem. Gvoždík s doktorandy Tadeášem Nečasem a Gabrielem Badjedjeou provedli i morfologickou analýzu, včetně výzkumu tvaru a velikostí kostí. K tomu využili mikropočítačovou tomografii.
Podle morfologické analýzy je Congolius zřejmě příkladem takzvané konvergentní evoluce. Tyto žáby vypadají velmi podobně jako jiný rod žab, konkrétně Hyperolius, ovšem nejsou jejich blízkými příbuznými. Podle vědců je podobnost důsledkem přizpůsobení se životním podmínkám. Dalšími takovými případy jsou například velryby, které patří mezi savce, ale vypadají jako ryby, nebo schopnost letu u netopýrů - taktéž savců.
"Podle dostupného, ale velice skromného materiálu ve světových muzeích jsme zmapovali detailní přehled výskytu druhu a opravdu se zdá, že Congolius je endemický pro střední Kongo, tedy na jih od řeky Kongo," uvedl Gvoždík. Podobně se rozšířil třeba šimpanz bonobo. I s ním se vědci při výzkumu žab potkali.
"Náš objev vnáší nový vhled na evoluci rákosničkovitých žab, zároveň poukazuje na nedostatečné poznání biodiverzity těžko přístupných pralesů středního Konga," zdůraznil Gvoždík. Právě odlehlost lokalit ve středním Kongu byla největší překážkou při výzkumu. "Z výchozího bodu města Kisangani jsme se do oblasti kodrcali po vodou vymletých úzkých pralesních stezkách na motorkách celé čtyři dny. Musel jsem si vždy večer dát ibuprofen, jak jsem měl rozlámané tělo," popsal vědec. "Samozřejmě v celém regionu, nejen v lese, není žádná elektrická síť, žádný telefonní signál – po tři týdny jsme tak byli odříznuti od komunikace se světem," doplnil.
Podle vědců je rozmanitost různých druhů ve střední Africe dosud z velké části nepopsaná. "Zároveň jsou místní ekosystémy pod velkým tlakem ze strany mnoha zahraničních – zejména čínských – ale i nadnárodních korporací se zájmem o těžbu. Dochází tu k plošnému kácení lesů pro těžbu dřeva, ale rozšířená je také těžba nerostných surovin včetně vzácných minerálů, jako jsou diamanty, zlato nebo koltan," upozornil Gvoždík. "Proto poznání biodiverzity zavčasu, dokud existuje, je potřebné zároveň pro podporu ochrany přírody. Žáby jsou často také indikátory dosud relativně zdravých vodních zdrojů," uzavřel vědec.
Výzkumům v oblasti středního Konga se tak chce Gvoždík věnovat i nadále. Vědec dnes ČTK řekl, že je v tomto regionu "náročné fungovat", mimo jiné i kvůli špatné infrastruktuře, takže tam téměř nikdo nejezdí. "Ale já už jsem se nějak naučil tu logistiku zvládat, sice není jednoduchá, ale vím jak na to," uzavřel vědec.
Gvoždík má za sebou už několik podobných objevů. V minulosti v Kongu objevil například zapomenutý druh krokodýla a loni s kolegy zveřejnil výsledky výzkumu, během kterého popsali dva nové druhy kriticky ohrožených žab žijících v Kamerunu.
reklama
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise