Ústav: Hraboši jsou v Česku znovu přemnožení, pomáhá jim počasí
27.1.2023 01:53 | PRAHA
(ČTK)
reklama
Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. "Nejvyšších čísel dosáhly populace v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Zde se průměrné hodnoty vyhouply na 1292 aktivních východů z nor na hektar, což představuje 6,5násobek prahu škodlivosti, a 1252 nor na hektar, tedy 6,2násobek prahu škodlivosti. To jsou čísla odpovídající hodnotám kalamitních let," uvedla mluvčí úřadu Ivana Kršková. Výjimkou podle ní nejsou ani počty přesahující 10 000 nor na hektar v porostech řepky nebo ječmene na Brněnsku, Kroměřížsku a Přerovsku. Mimo moravské kraje se ve větší míře objevují vysoké počty hrabošů také na Třebíčsku, Lounsku a Nymbursku.
"ÚKZÚZ proto doporučuje zejména na polích s krmnými plodinami a v protierozních travních pásech rozmístění berliček pro dravé ptáky, kteří jsou schopni nástup gradace přirozeně tlumit v jejích počátcích," uvedla Kršková.
Zemědělci by měli kontrolovat stav hrabošů jednou za měsíc a pokud překročí práh škodlivosti, měli by aplikovat jed do jednotlivých nor, jakmile to podmínky dovolí. Rodenticidy, což jsou pesticidy určené k hubení hlodavců, není vhodné aplikovat za vlhka. Další vývoj populací hraboše bude záviset na počasí v únoru a březnu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrodyreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 07:54Kdyby tu myslivci netrávili dravé ptáky, třeba by to bylo lepší ...
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
27.1.2023 09:24 Reaguje na Michal UhrovičA Vy znáte nějakého myslivce, který tráví dravé ptáky?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 09:34 Reaguje na Tomáš PilíkOsobně ne, ale v Milovicích jednoho odsoudili.
https://www.birdlife.cz/vinen-chovatel-holubu-a-myslivec-z-breclavska-zabil-lunaky-zpusobem-privozujicim-neprimerenou-bolest-a-utrpeni/
Odpovědět
https://www.birdlife.cz/vinen-chovatel-holubu-a-myslivec-z-breclavska-zabil-lunaky-zpusobem-privozujicim-neprimerenou-bolest-a-utrpeni/
ss
smějící se bestie
27.1.2023 18:55 Reaguje na Michal UhrovičJá vídám myslivce, jak s jezeďáky umisťují na polích stojánky pro dravce.
Zelený, jsem nikdy u toho neviděl !
Odpovědět
Zelený, jsem nikdy u toho neviděl !
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.1.2023 07:56jakpak to asi budou zemědělci řešit, až budou za měsíc brečet, že jim úrodu sežere hraboš? nasadí StutoxII a následně zničí ještě více populace, sov, kání a poštolek, tedy v případě sov už v podstatě není co ničit, populace Sýčků je defacto zdecimovaná.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.1.2023 08:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčStutox pro dravce není toxický, protože jeho rozklad proběhne již v těle hraboše. Tento přípravek byl vyvinut s tímto účelem a kdysi jsme používali i Stutox I, podstatně silnější a nikdy se nic nestalo. Je třeba znát fakta a nikoliv domněnky. Ostatně můžete si na internetu dohledat i rozhovor s člověkem, který kdysi Stutox vyvinul.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 08:58 Reaguje na pavel peregrinhttps://www.birdlife.cz/mze-komentuje-traveni-hrabosu/
https://www.lidovky.cz/domov/jed-na-hrabose-nejhorsi-je-ze-o-jeho-skutecnych-rizicich-nic-nevime-rika-odbornik.A190808_165351_ln_domov_rsa
Rychlé googlení ....
Nic není tak černobílé, jak popisujete
Odpovědět
https://www.lidovky.cz/domov/jed-na-hrabose-nejhorsi-je-ze-o-jeho-skutecnych-rizicich-nic-nevime-rika-odbornik.A190808_165351_ln_domov_rsa
Rychlé googlení ....
Nic není tak černobílé, jak popisujete
pp
pavel peregrin
27.1.2023 09:15 Reaguje na Michal UhrovičTakže ten člověk, který to vyvíjel, je asi trouba? Navíc když už asi popáté píšu, že kdysi jsme trávili Stutoxem I a nic se nikdy nestalo?
Dneska je totiž módou vše dehonestovat, jenže většinou to dělají ti, kteří o té problematice vědí velmi málo.
Odpovědět
Dneska je totiž módou vše dehonestovat, jenže většinou to dělají ti, kteří o té problematice vědí velmi málo.
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 09:19 Reaguje na pavel peregrinJá jsem jen našel pár článků, které odporují vašemu tvrzení.
A když se ten jed vyvýjel, asi tu nebyla zdecimovaná populace sýčků a dravých ptáků, jako ji máme teď. DDT se taky dříve používalo v zemědělství.
Odpovědět
A když se ten jed vyvýjel, asi tu nebyla zdecimovaná populace sýčků a dravých ptáků, jako ji máme teď. DDT se taky dříve používalo v zemědělství.
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 09:22 Reaguje na pavel peregrinNe každý zemědělec to asi umí aplikovat jako vy
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hrabosi-stutox-iiotrava-zvirat-zajic-bazant-zemedelci_1908141941_per
Odpovědět
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hrabosi-stutox-iiotrava-zvirat-zajic-bazant-zemedelci_1908141941_per
pp
pavel peregrin
27.1.2023 17:51 Reaguje na Michal UhrovičTo byla lež jako věž, bohužel. Ale hodící se do krámu.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.1.2023 10:30 Reaguje na Michal UhrovičKdyž tvrdí, že Stutox není toxický, tak to prostě tak je a hotovo! :D
https://www.birdlife.cz/kane-se-otravila-stutoxem/
Odpovědět
https://www.birdlife.cz/kane-se-otravila-stutoxem/
Pe
Pepa
27.1.2023 13:21 Reaguje na pavel peregrinnež stutox hraboše otráví tak s ním běhá 5 hodin po poli, ale jedovatý pro dravce není :D Fakta říká ten kdo to prodává a poškozený říká domněnky :D pelegríne, nemáš ještě něco při pátku?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.1.2023 17:54 Reaguje na PepaHraboš s ním běhá 5 hodin po poli?? Prosím tě ty máčo, jak tě taková blbost napadla, a ještě tady ze sebe děláš kašpara! Zjisti si nejdřív něco o tom, jak působí v těle hraboše a pak tady rozdávej moudra, ty trubko!
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 09:09 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVyhubí se hraboši Stutoxem, který sníží populaci i dravých ptáků a kvůli nízké populaci dravých ptáků se opět přemnoží hraboši. Až nebudou žádní draví ptáci, začneme se konečně zabývat tím, jak to udělat lépe.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
27.1.2023 10:53 Reaguje na Michal UhrovičAplikace Stutoxu není a nebyla příčinou hromadných úhynů ptáků nebo savců. Tím padá nejjednodušší vysvětlení toho, proč u nás není ptačí ráj, jako v tropickém pralese. To ovšem zase vyvolává v myslích lidí nutkavou potřebu tuto informaci popírat, protože je třeba hledat další příčiny a upozorňuji, že nejen v zemědělství. Je to složité, namáhavé a nepohodlné. Většina lidí proto raději zůstane u Teorie Stutoxu. Fakta: https://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/sance-ze-stutox-zabije-psa-je-miziva.html
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 11:16 Reaguje na Marcela JezberováMyslím, že použití Stutoxu není černobílé, jak jsem psal. Ale vidím, že Vy máte jansý názor, že je to OK. I zemědělci v tom nemají jasno. Když si přečtete rozhovor s pánem, co to vynalezl, tak z toho jasně plyne, jak se to má aplikovat a kdy a v tom bud emožná základní problém.
https://zemedelec.cz/stitek/stutox-ii/
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/stutox-nekontaminuje-prostredi-jed-ale-je-vzdy-riziko-rika-s/r~3ecf5b0acb0d11e99ec9ac1f6b220ee8/
Odpovědět
https://zemedelec.cz/stitek/stutox-ii/
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/stutox-nekontaminuje-prostredi-jed-ale-je-vzdy-riziko-rika-s/r~3ecf5b0acb0d11e99ec9ac1f6b220ee8/
Karel Zvářal
27.1.2023 11:25 Reaguje na Michal UhrovičTo říkám stále, že se má zasahovat na začátku progradace i gradace, a bude po problému. Chodit v zimě s kýblíkem za sucha po ozimu a sypat do norky. Chtít zachraňovat úrodu, když pole je jak ementál, to vypovídá o zemědělci (co jsi dělal dřív?-), než o "neschopných" dravcích. Káně sežere denně 5-6 hrabošů, na horší časy (do mražáku) to, bohužel, neumí.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.1.2023 11:18 Reaguje na Marcela JezberováP.S. ptačí ráj jako v pralese, to je dost manipulativní. Mě ubylo u krmítka za posledních 5 let asi 5 druhů a to žiji u CHKO.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
27.1.2023 13:38 Reaguje na Marcela JezberováOno spolu nijak nesouvisí, když se najde mrtvý dravec se zobákem od krvavých zvratků poblíž pole na kterém jsou mrtví hlodavci a rozházený Stutox. To vše je jen čistá náhoda. :-)
Odpovědět
me
meluzína
27.1.2023 12:48Stutox se rozkládá na Chrorid zinečnatý + fosfan. Clorid zinečnatý je jedovatý a dráždivý. Fosfan (hydrid fosfanu) je smrtelně jedovatý. Umírající hraboši neutíkají a proto je třeba zrovna káňata rádi sbírají. I kdyby jen onemocněli, tak umřou hlady, protože přiotrávení dravci nemají sílu nalovit si potravu a zemřou. Anebo neschopní lovit, seberou snadnou kořist tj. dalšího umírajícího hraboše...
Proto by bylo dobré Stutox aplikovat do děr, aby umírající hraboši pošli pod zemí (a raději nebudeme přemýšlet nad tím, co dělá s půdou a spodní vodou, stejně jako to neděláme u jiných jedů).
Stutox občas baští i zajíci a drobní hlodavci (bývá zamíchán ve vojtěškovém granulátu) a pro ty je také smrtelně jedovatý.
Mě letos nad loukami nelétaly káňata - vůbec... doufám že se letos nastěhují nějaká další... granule byly u sousedů na polích předloni, doufala jsem že letos vynechají... pro mě špatná zpráva...
Odpovědět
Proto by bylo dobré Stutox aplikovat do děr, aby umírající hraboši pošli pod zemí (a raději nebudeme přemýšlet nad tím, co dělá s půdou a spodní vodou, stejně jako to neděláme u jiných jedů).
Stutox občas baští i zajíci a drobní hlodavci (bývá zamíchán ve vojtěškovém granulátu) a pro ty je také smrtelně jedovatý.
Mě letos nad loukami nelétaly káňata - vůbec... doufám že se letos nastěhují nějaká další... granule byly u sousedů na polích předloni, doufala jsem že letos vynechají... pro mě špatná zpráva...
SV
Slavomil Vinkler
27.1.2023 19:00 Reaguje na meluzínaPodle kamaráda - předloni byl aplikován stutox rozhozem po povrchu (po jistou dobu povoleno) a v revíru nalezli desítky mrtvých zajíců a bažantů.
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.1.2023 22:09 Reaguje na meluzínaVodě a půdě nebezpečí hrozí jen teoreticky, fosfid se rychle rozloží na fosforečné hnojivo, zinek je méně škodlivý než měďnaté přípravky používané v bioprodukci. Asi hodně záleží na tom, kolik stutoxu a kde se použije, co se jinak dá dělat při přemnožení hrabošů? Podobné rodenticidy se používají nejen v Česku. Masové úhyny ptáků by byly asi hlášené, ale občas ptáka nebo jiného hlodavce to bohužel zabít může.
Odpovědět
me
meluzína
30.1.2023 09:43 Reaguje na Jarka O.Mě by zajímalo, jak odborníci počítají hromadné úhyny. Mě po aplikaci přestalo přes louky létat káně. Vím, že zmizelo, mělo svou trasu, a každé ráno když jsem šla na pastvinu, sedělo na stromě, každé odpoledne písklo z jihovýchodu a havrani, kteří odpoledne chodí na pastvinu loukařit odlétli na sever. Káně není, jeho mrtvolu jsem nenašla, takže nemám důkaz že se otrávilo.
Z mého pohledu 100% vyhynutí v revíru (nevím jak velké loviště káňata mají). 100% vyhynutí celého druhu v oblasti na rok je pro mě hromadný úhyn.
Nebo si mají ty otrávený a přiotrávený zvířata společně v jeden den dát sraz na jednom míst a tam hromadně pomřít na jedné hromadě, aspoň pár desítek kusů, aby se v tabulkách vykázal hromadný úhyn a někdo se tím začal zabývat?
Odpovědět
Z mého pohledu 100% vyhynutí v revíru (nevím jak velké loviště káňata mají). 100% vyhynutí celého druhu v oblasti na rok je pro mě hromadný úhyn.
Nebo si mají ty otrávený a přiotrávený zvířata společně v jeden den dát sraz na jednom míst a tam hromadně pomřít na jedné hromadě, aspoň pár desítek kusů, aby se v tabulkách vykázal hromadný úhyn a někdo se tím začal zabývat?
JO
Jarka O.
30.1.2023 14:31 Reaguje na meluzínaHromadný úhyn není individuální. Když uhyne spousta bažantů a králíků v okolí najednou, když vymře druh, je to hromadný úhyn. Nikdo nepopírá, že stutox je akutně jedovatý (proto se používá). Není proto nutné lekat sebe a jiné nepodloženými větami o škodlivosti půdě a vodě. On zahubí druhy, které jsou v blízkosti, ale neakumuluje se, nic dlouhodobě ani produkty jeho rozkladu neznečištují. Rozkládá se a to asi celkem rychle na látky neškodné půdě a vodě, a to je také moc důležité. Takže by byla hloupost zakazovat a nahrazovat ho jedy, které by mohly škodit akutně a navíc i dlouhodobě. Nakonec by mohly mít horší efekt. Výzkum jiných jedů, jak píše např. p.Graňák, je cesta. Je to menší zlo, vHromadný úhyn není individuální. Když uhyne spousta bažantů a králíků v okolí najednou, když vymře druh, je to hromadný úhyn. Nikdo nepopírá, že stutox je akutně jedovatý (proto se používá). Není proto nutné lekat sebe a jiné nepodloženými větami o škodlivosti půdě a vodě. On zahubí druhy, které jsou v blízkosti, ale neakumuluje se, nic dlouhodobě ani produkty jeho rozkladu neznečištují. Rozkládá se a to asi celkem rychle na látky neškodné půdě a vodě, a to je také moc důležité. Takže by byla hloupost zakazovat a nahrazovat ho jedy, které by mohly škodit akutně a navíc i dlouhodobě. Nakonec by mohly mít horší efekt. Výzkum jiných jedů, jak píše např. p.Graňák, je cesta. Je to asi menší zlo, z chemie se nikdo neraduje, vše má pro a proti.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.1.2023 14:34 Reaguje na Jarka O.Vložila jsem příspěvek špatně, omlouvám se, ale snad se dá pochopit.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
27.1.2023 14:24Hraboši jsopu sice přemnožení, ale když hlavní Hrabiš vypadne z politiky, je možne ten zbytek vyhubit. A nebude potřeba ani Stutox.
Odpovědět
ss
Miroslav Vinkler
27.1.2023 15:56Bez chemikálií všeho druhu se skutečně neobejdeme, nechceme-li jít s n-násobkem úrody dolů, to lze pochopit.
Co nechápu však je masívní nasazení Stutoxu na polích.
Pravdě se mi zdá nejblíže p. Zvářal, který poukazuje na lenost zemědělců na podzim projít pole a selektivně Stutox použít tam, kde je hraboš.
Odpovědět
Co nechápu však je masívní nasazení Stutoxu na polích.
Pravdě se mi zdá nejblíže p. Zvářal, který poukazuje na lenost zemědělců na podzim projít pole a selektivně Stutox použít tam, kde je hraboš.
Karel Zvářal
27.1.2023 16:37 Reaguje na Miroslav VinklerV osmdesátkách dělal u nás jeden Řek, a vyprávěl, jak jeho syn byl v létě na brigádě v Izraeli. Dva týdny pracoval v komunistickém kibucu, chodil s kanystrem na zádech a pákou postřikoval v ovocném sadu. Potom dva týdny v kapitalistickém, kde dělal to samé. Už v tu dobu byla chemizace “nezbytná”, časem se měnily názvy a snad i složení, ale princip je stejný, dle mého neudržitelný.
Nedávno jsem potkal pána, který si šel brát rouby do starého sadu. Asi hektarový, zašitý mezi poli, vysokokmenný, převážně s jabloněmi. Název odrůdy si nepamatuji, nikdy jsem ji neslyšel. Říkal, že je to stará odrůda, netrpí na nemoci, nemusí se stříkat, chuťově výborná, i na různá zpracování vhodná. To je podle mě výzva pro budoucí generace. Vrátit se k osvědčeným, nenáročným odrůdám, které možná nejsou extra produktivní, ale mají spoustu jiných předností, včetně dlouhověkosti. Protože té chemie je na trhu a v přírodě tolik, že to npochybně má negativní dopad na vše živé, včetně člověka. Je otázka, zda k tomu bude politická vůle, nebo chem lobby si své pole působnosti obhájí. Pokud se ale bez ní obešli předkové, byl by v tom čert, aby při našich znalostech genetiky jsme si problémem neporadili. Jsem přesvědčen, že je to reálné, jen se do toho většině asi nebude chtít...
Odpovědět
Nedávno jsem potkal pána, který si šel brát rouby do starého sadu. Asi hektarový, zašitý mezi poli, vysokokmenný, převážně s jabloněmi. Název odrůdy si nepamatuji, nikdy jsem ji neslyšel. Říkal, že je to stará odrůda, netrpí na nemoci, nemusí se stříkat, chuťově výborná, i na různá zpracování vhodná. To je podle mě výzva pro budoucí generace. Vrátit se k osvědčeným, nenáročným odrůdám, které možná nejsou extra produktivní, ale mají spoustu jiných předností, včetně dlouhověkosti. Protože té chemie je na trhu a v přírodě tolik, že to npochybně má negativní dopad na vše živé, včetně člověka. Je otázka, zda k tomu bude politická vůle, nebo chem lobby si své pole působnosti obhájí. Pokud se ale bez ní obešli předkové, byl by v tom čert, aby při našich znalostech genetiky jsme si problémem neporadili. Jsem přesvědčen, že je to reálné, jen se do toho většině asi nebude chtít...
pp
pavel peregrin
27.1.2023 18:08 Reaguje na Karel ZvářalNo nevím, jako pro svoji potřebu možná něco, ale jako produkce ve velkém se to nevrátí. Lidé si staré odrůdy idealizují, jenže tomu tak není, je tam snad jen ta větší odolnost vůči strupovitosti, ale jinak ty klady moc nejsou.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.1.2023 18:40 Reaguje na pavel peregrinZ čeho vznikly nové odrůdy? Z nejlepších starých. A i pro vlastní spotřebu to má (ekologický) význam, kéž by takových bylo víc! Jezdím starým žigulem, a každou chvíli mě někdo předjede, bliká, zastaví a ptá se, jestli to neprodám. Mám výborné servisáky, seženou veškeré náhr díly (bylo jich minimum- brzd obložení, spojka), takže ne všechno staré patří do zapomnění. Topí jak sauna a projede vším.
Odpovědět
Jakub Graňák
27.1.2023 19:04 Reaguje na Miroslav VinklerBez pesticidů bychom se obešli, stačilo by aby konzumenti akceptovali vyšší cenu potravin
Odpovědět
JB
Jarda Bobr
27.1.2023 20:03 Reaguje na Jakub GraňákPane Granák, vyžadovalo by to podstatně vyšší míru ruční práce.V 60-tých letech pracovalo v místním JZD 115lidí, převážně starších žen.Mandelinka se sbírala ručně,řepa se okopávala a jednotila ručně, okurky a jahody se okopávaly a plely ručně.Dnes má pole kolem vesnice propachtováné nebo ve vlastnictví zemědělec, který to obhospodařuje v 6ti lidech, jen na některé práce si najímá důchodce(sklizen brambor).Cca 30krav s automatickou dojírnou.Bez chemie to nedá.Bez chemie mám svůj 3000m2 pozemek(zelenina, ovoce,tráva, slepice) ale i tak dělám vyjímku u broskvoní, které bez postřiku proti kadeřavosti neurodí(stříkají se v době vegetačního klidu, mám 2 stromy).Hnůj beru od zemědělce, co vypěstuju mám pro rodinu,živit bych se tím nechtěl.Větší část zahrad ve vsi se s výměnou generace změnila v okrasné, ruční pěstování není v kurzu a dělají ho prakticky jen ti starší tak 60+, mě je 70+.Než by mladí sousedi trávu kolem plotu vysekávali, stříknou ji Roundapem a sekačkou sekají až těch 20cm od plotu, strunovkou by to bylo moc práce.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.1.2023 08:44 Reaguje na Jarda BobrKromě řepy se bez vysokého podílu ruční práce neobejde nic z Vámi jmenovaných plodin ani dnes. Vlivem rychle rostoucí rezistence proti insekticidům bude nakonec muset být i ta mandelinka sbírána ručně. Herbicidy lze do značné míry nahradit agrotechnikou a mechanizací - ale je to dražší. Insekticidy lze nahradit pomocí feromonů, které neničí necílové organismy, často právě přirozené regulátory škůdců. V tomto směru lidský výzkum šeredně zaostává, ačkoli např u květopase bavlníkového (poté co během několika málo sezón získal rezistenci proti DDT) bylo vyvinuto značné úsilí a dnes se proti němu jinak, než pomocí feromonů, ani nezasahuje. To samo máte u komplexu obalečů na jabloních - červivost jablek při použití technologie matení samců pomocí feromonu klesá pod hranici 1% a to bez rizika vzniku rezistence a zasažení necílových organismů. To samo je možno aplikovat u drtivé většiny polních škůdců hmyzího původu, jen je třeba investovat nemalé částky do výzkumu a akceptovat vyšší cenu produktu (řádově o jednotky %). U fungicidů je situace poněkud jiná - i když i zde lze nasadit houbu na houbu viz Polyversum. Bez pesticidů se asi úplně obejít nelze, viz Váš příklad s kadeřavostí, nicméně s trochou snahy a ochoty akceptovat vyšší ceny bychom mohli objem jejich použití velmi významně snížit.
Ps: jakožto 40+ plus hospodařím v podstatě stejně. Jsem však pro razantní omezení dostupnosti pesticidů pro laickou veřejnost, lidi s tím neumí dělat a dělají víc škody než užitku. Nejdnou jsem byl svědkem toho, že ani vysokoškolák s medicinským zaměřením, tudíž jedinec u něhož by člověk předpokládal, že chápe význam termínu účinná látka a význam správného dávkování, neumí namíchat postřik.
Odpovědět
Ps: jakožto 40+ plus hospodařím v podstatě stejně. Jsem však pro razantní omezení dostupnosti pesticidů pro laickou veřejnost, lidi s tím neumí dělat a dělají víc škody než užitku. Nejdnou jsem byl svědkem toho, že ani vysokoškolák s medicinským zaměřením, tudíž jedinec u něhož by člověk předpokládal, že chápe význam termínu účinná látka a význam správného dávkování, neumí namíchat postřik.
JB
Jarda Bobr
30.1.2023 22:34 Reaguje na Jakub GraňákPlodiny s ruční prací dnes nepěstuje.Jinak s Vámi souhlasím.
Odpovědět
JB
Jarda Bobr
27.1.2023 20:10 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinkler, myslím, že dělat to ručně prostě nestihnou.Ve vsi kde bydlím obdělává zemědělec cca 300ha v 6ti lidech(rodina) včetně cca 30krav, nedokážu si představit jak ručně sype jed do norek.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.1.2023 08:39 Reaguje na Jarda BobrJá netvrdím co má dělat. Jen, že povrchová aplikace je značně smrtelná pro necílové živočichy jako zajíc, bažant, koroptev.... Existují stroje na podpovrchovou aplikaci. No ale zda si ji může dotyčný na svoji malou plochu najmout?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.1.2023 16:24U všech škůdců je důležitá prevence. Pokud dravci nezvládají držet hraboše
na přijatelné úrovni, tak nezbývá nic jiného, než hraboše hubit jedy. Pro
zemědělce i ochranáře pouze dodám to, že všeho s mírou a pokud možno po
částech. Aplikovat dle návodu jedy například na třetině zasažených polí
a pokusit se odtamtud vypudit dravce plašením do doby, než bude jistota,
že byl jed hraboši zkonzumován a hraboši v rozkladu někde v norách. Pak
pokračovat zase jinde až do úplného dokončení zásahu. Hraboši si z toho
plašení nic nedělají, ale pohyb lidí u pole dravce odradí od lovu. Je to
jako u potkanů a myší. Kdo zanedbá prevenci, tak má o to více starostí.
Řeší někdo při trávení hlodavců ve městech dopad na predátory? Nikdo a
je to totéž, protože přiotrávený potkan může být i na louce za městem,
ale to ochranáři neřeší, protože o tom doposud ani nepřemýšleli.
Odpovědět
na přijatelné úrovni, tak nezbývá nic jiného, než hraboše hubit jedy. Pro
zemědělce i ochranáře pouze dodám to, že všeho s mírou a pokud možno po
částech. Aplikovat dle návodu jedy například na třetině zasažených polí
a pokusit se odtamtud vypudit dravce plašením do doby, než bude jistota,
že byl jed hraboši zkonzumován a hraboši v rozkladu někde v norách. Pak
pokračovat zase jinde až do úplného dokončení zásahu. Hraboši si z toho
plašení nic nedělají, ale pohyb lidí u pole dravce odradí od lovu. Je to
jako u potkanů a myší. Kdo zanedbá prevenci, tak má o to více starostí.
Řeší někdo při trávení hlodavců ve městech dopad na predátory? Nikdo a
je to totéž, protože přiotrávený potkan může být i na louce za městem,
ale to ochranáři neřeší, protože o tom doposud ani nepřemýšleli.
Karel Zvářal
27.1.2023 17:03 Reaguje na Břetislav MachačekKdysi v devadesátkách jsem u příležitosti pojížďky do Čech natáhl večer síť u vojtěškového pole. Téměř za úplné tmy dojel traktor a něco (nebyl to hnůj ani hnojivo) rozhazoval... Brzy se chytla pálenka, pak pustovka a dlouho se nedělo nic. Po desáté doletěli kalousi, chytlo se do půlnoci osm, ale byli mimořádně vzteklí a kousaví. Jestli to bylo způsobeno pozřeným hrabošem se zbytky preparátu, nebo to byla tak divoká rasa, to dodnes nevím. Ale nějaký vliv to na chování ptáků asi má, je otázka, zda se to později může projevit i jinak, tj např úhynem. Často nacházím na poli čerstvě uhynuté/otrávené hraboše, domnívám se, že v norce něco uhyne, někteří ale na povrchu. Otráveného dravce nebo sovu jsem nikdy na poli nenašel.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.1.2023 10:39 Reaguje na Karel ZvářalOno něco podobného je i u bodavosti přiotrávený včel, či
to, že navštíví makové pole. To i velmi mírná včelstva
bodají jako divá. Ono to je s tím jedem proti hlodavcům
sporné a v mém okolí to vždy v zimě zvládaly zimující
káňata rousná, ale letos asi zůstala doma, protože mírná
zima je i tam. Mimochodem už tři dny mi nad domem létají
na sever hejna hus, jako by už cítily jaro. Tu hraboši
zatím přemnožení nejsou, ale je na to slušně zaděláno,
protože 3/4 polí je oseto ozimy, řepkou a ten zbytek
čeká na kukuřici. Je to prostřený stůl a žádné hladovění.
Pamatuji dobu, kdy tu bylo hrabošů tolik, že po orbě
táhli do kukuřice a na silnici jich byly přejetých
stovky. Před pluhem jich utíkalo tolik, že to bylo jako
z hororu a za pluhem sotva chodili přežraní čápi. Na
podzim se rozlézali i po okolních zahradách a tehdy jsem
se i já odhodlal použít jed do děr přikrytých plechem.
Nevím, zda umírali i na povrchu, ale pod těmi plechy
jsem mrtvolky nacházel. Totéž bylo s hryzci díky potoku
tekoucímu přes zahradu a tam jsem taky rezignoval na pastičky, protože mi doslova zlikvidovali ovocné stromy.
Kočky žerou Whiskas a raději loví ptáky, než vysedávat
u nor a v zahradách nikdo jiný lovit hlodavce nebude. Ano
i oni mají své místo v přírodě, ale nic se nesmí přemnožit
a být pohromou. Nyní se mi daří prevence s pastičkami a
jed nepoužívám, ale kdo ví, až se bude situace opakovat.
Taky mám na zahradě 15 let hadník s metrovou užovkou, která
jim likviduje mláďata. Takže zatím to jde i bez jedů, ale
pokud dojde na takovou invazi, tak budu asi rezignovat.
Sousedovy potkany jsem loni odlovil do sklopců a když mu
pošel pes, tak už mají k jídlu pouze neposbírané vlašáky.
Měl na zahradě na zemi velký plech a pod ním tři kbelíky
slupek z ořechů.
Jinak teď jsem plašil sojku, která se přilétla nakrmit na
parapet okna, kde mám krmítko pro drobotinu právě proto,
aby jim to nežraly sojky a hrdličky balkánské. Je to už
totální ztráta plachosti sojek, které jsem v mládí
v lese pouze slyšel a nevídal. Dnes je vidím nejenom na
tom parapetu, ale i v centru města dokonce hnízdit!
Jó už nic není jako kdysi a pokud se u škůdců zanedbá
prevence, tak nastupuje radikální zásah. Kdysi stačilo
pokácet každý rok pár kůrovčáků a když se to přestalo
dělat preventivně, tak se musí kácet plošně.
Odpovědět
to, že navštíví makové pole. To i velmi mírná včelstva
bodají jako divá. Ono to je s tím jedem proti hlodavcům
sporné a v mém okolí to vždy v zimě zvládaly zimující
káňata rousná, ale letos asi zůstala doma, protože mírná
zima je i tam. Mimochodem už tři dny mi nad domem létají
na sever hejna hus, jako by už cítily jaro. Tu hraboši
zatím přemnožení nejsou, ale je na to slušně zaděláno,
protože 3/4 polí je oseto ozimy, řepkou a ten zbytek
čeká na kukuřici. Je to prostřený stůl a žádné hladovění.
Pamatuji dobu, kdy tu bylo hrabošů tolik, že po orbě
táhli do kukuřice a na silnici jich byly přejetých
stovky. Před pluhem jich utíkalo tolik, že to bylo jako
z hororu a za pluhem sotva chodili přežraní čápi. Na
podzim se rozlézali i po okolních zahradách a tehdy jsem
se i já odhodlal použít jed do děr přikrytých plechem.
Nevím, zda umírali i na povrchu, ale pod těmi plechy
jsem mrtvolky nacházel. Totéž bylo s hryzci díky potoku
tekoucímu přes zahradu a tam jsem taky rezignoval na pastičky, protože mi doslova zlikvidovali ovocné stromy.
Kočky žerou Whiskas a raději loví ptáky, než vysedávat
u nor a v zahradách nikdo jiný lovit hlodavce nebude. Ano
i oni mají své místo v přírodě, ale nic se nesmí přemnožit
a být pohromou. Nyní se mi daří prevence s pastičkami a
jed nepoužívám, ale kdo ví, až se bude situace opakovat.
Taky mám na zahradě 15 let hadník s metrovou užovkou, která
jim likviduje mláďata. Takže zatím to jde i bez jedů, ale
pokud dojde na takovou invazi, tak budu asi rezignovat.
Sousedovy potkany jsem loni odlovil do sklopců a když mu
pošel pes, tak už mají k jídlu pouze neposbírané vlašáky.
Měl na zahradě na zemi velký plech a pod ním tři kbelíky
slupek z ořechů.
Jinak teď jsem plašil sojku, která se přilétla nakrmit na
parapet okna, kde mám krmítko pro drobotinu právě proto,
aby jim to nežraly sojky a hrdličky balkánské. Je to už
totální ztráta plachosti sojek, které jsem v mládí
v lese pouze slyšel a nevídal. Dnes je vidím nejenom na
tom parapetu, ale i v centru města dokonce hnízdit!
Jó už nic není jako kdysi a pokud se u škůdců zanedbá
prevence, tak nastupuje radikální zásah. Kdysi stačilo
pokácet každý rok pár kůrovčáků a když se to přestalo
dělat preventivně, tak se musí kácet plošně.
JB
Jarda Bobr
28.1.2023 12:57 Reaguje na Břetislav MachačekMně na ořešáku často sedá káně, snažím se ji neplašit,myslím že mi likviduje hraboše i potkany.Slepice se mi nikdy neztratila ani jsem ji potrhanou nenašel, takže za mě na slepice nejde.Za to pod stromem(mám cca 10vysokokmenů a 20polokmenů) občas najdu zbytky z holuba(holuby mam volně, většina jich jsou přivandrovalci, se šlechtěnými dravci vždy v krátké době zatočili, ti polodivocí odolávají), na dvůr i zahradu zalétá krahujec a jestřáb(bydlím necelých 200m od lesa).Jako kluk jsem měl ochočenou straku, mládě vybrané z hnízda,sbíral jsem pro ni housenky a dostávala odřezky masa od řezníka,byla volně a přilétala mi na rameno žebrat o žrádlo, příští jaro zdrhla.Najít stračí hnízdo dalo hodně práce a chození a bylo to ceněné tajemství.Dnes jsou všude.
Odpovědět