https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustup-od-plastovych-obalu-v-supermarketech-dojizdi-na-nedomyslene-souvislosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ústup od plastových obalů v supermarketech dojíždí na nedomyšlené souvislosti

21.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plasty jsou špatné. Alespoň tak to vidí nakupující v britských supermarketech, kteří se teď dožadují k životnímu prostředí šetrnějším formám obalů. Jinak se ale na jejich konzumním chování nezměnilo nic a nárůst obalových alternativ zatím vede ke zvyšování produkce skleníkových plynů.  / Ilustrační foto
Plasty jsou špatné. Alespoň tak to vidí nakupující v britských supermarketech, kteří se teď dožadují k životnímu prostředí šetrnějším formám obalů. Jinak se ale na jejich konzumním chování nezměnilo nic a nárůst obalových alternativ zatím vede ke zvyšování produkce skleníkových plynů. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | 27707 / / Pixabay
Plasty jsou špatné. Alespoň tak to vidí nakupující v britských supermarketech, kteří se teď dožadují k životnímu prostředí šetrnějším formám obalů. Jinak se ale na jejich konzumním chování nezměnilo nic a nárůst obalových alternativ zatím vede ke zvyšování produkce skleníkových plynů. Píše o tom Independent.
 

Zpráva, nazvaná Plastové sliby, kterou nyní zveřejnila environmentální neziskovka Green Alliance (GA), mnoho potěšujících novinek nepřináší. V zásadě nás informuje o tom, že velkoobchodní řetězce a supermarkety, směrované tlakem environmentálně uvědomělé veřejnosti, přechází na šetrnější formy obalových materiálů a vyřazování jednorázových plastů z nabídky. A že tento přechod generuje mnohem více pro životní prostředí škodlivých látek, ať už po stránce vznikajících odpadů, nebo emisí skleníkových plynů. Jak autoři zprávy zmiňují, součástí problému je především nedostatečně informovaná veřejnost. Která si dnes sice o 800 % více stěžuje na přítomnost plastových obalů, ale v zásadě nijak neomezila své spotřební chování.

Dilema odpadů a plýtvání

Manažeři supermarketů pro GA zmiňují, že loňský rok byl „divoký“. „Povětšinou jsme evidovali poznámky, že plast je zlo a nemá mít nikde místo. Bez ohledu na jakákoliv pozitiva, který by mohl mít například při řešení problémů s plýtváním potravinami,“ říká Andre Opie z Britského konsorcia prodejců. „Plast je ale v mnoha případech tím nejlepším a nejefektivnějším obalovým materiálem. Příkladem je třeba okurka salátovka. Zabalená v plastu vydrží o 14 dní déle. Nezabalená se brzy stane neprodejným odpadem, promrhanou potravinou.“ Ve shodě se svými kolegy pak doplňuje, že je dnes třeba koherentní, souvislé strategie.

„Není to totiž jen o tom, že se zacílíme na vznik odpadů. Je třeba přemýšlet o environmentálních dopadech věcí, které kupujeme. O šetření a zužitkování zdrojů, neplýtvání. Ne jen o tom, že zredukujeme plasty v obalech.“ Lidé nenakupují méně, rozvážněji, šetrněji. Nesnaží se více zužitkovat to, co nakoupí. Nenechávat zbytky, nevyhazovat neprošlé zboží. Domácnostmi produkovaného odpadu není méně. „Když se dobereme toho, co si konkrétní zákazník dá do nákupního košíku, změnu jsme za poslední dvě léta nezpozorovali žádnou.“ Veřejné mínění, které se teď obrátilo proti jednorázovým obalům, totiž dočista ignoruje důsledky svého rozhodnutí a jeho širší souvislosti.

Nahradit plast? Ale čím, aby to neškodilo víc

Třeba nefunkční mechanismy recyklace obalů alternativních. Zpráva GA zmiňuje „varovný trend“ nárůstu jednorázových papírových sáčků. V čem je problém? Kromě toho, že pro výrobu papírového sáčku je třeba 4x více energie, než u plastového? Například to, že když započteme faktory jako poškození ozónové vrstvy, lidskou a ekosystémovou ekotoxicitu, znečištění vody a ovzduší, bylo by zapotřebí papírový sáček použít 43x, aby byl „lepší“ než ten plastový. Ale hlavně - papír sice není plast, ale pořád je to odpad. Nikdo nevěnuje pozornost tomu, zda je sáček vůbec zapotřebí. Jen se jedna forma odpadu nahrazuje jinou. Že papír dokážeme recyklovat? Ale to přece plasty také! Podobně zcestné je například nahrazení plastových příborů v bistrech a bufetech jednorázovou dřevěnou variantou. Emise související s jejich výrobou jsou větší, než u plastu.

GA zmiňuje, že rozhodnutí obchodních řetězců vzdát se plastových obalů bylo učiněno bez zvážení reálných dopadů alternativ na životní prostředí. Například pro metody adekvátního sběru, třídění, recyklace. „Zákazníci jsou obecně dost zmatení z toho, co je přírodní, bio, biologicky rozložitelné, kompostovatelné, biodegradabilní. Diví se pak, že na jejich popud supermarketem pořízené obaly nemizí, že se samy nerozkládají.“ Ne každá alternativa plastu je dobrá jen proto, že není plastem. Dřevovláknité lepené krabičky obsahují chemikálie, stejně jako papírové slámky. A při nesprávném přetřídění znehodnocují odpad, stejně jako tetrapaky v papírovém kontejneru.

Unáhlený a nepromyšlený přechod od jednorázových plastových obalů tak zatím v britských supermarketech a obchodních řetězcích mnoho dobrého nedělá.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

21.1.2020 06:26
Jedná se o stále se opakující jev, kdy hloupé nátlakové skupiny, samy sebe označující za ekologické, prosadí nějaký nesmysl a následně se diví, co způsobily.
Aby k tomu nedocházelo, měla by se společnost zamyslet nad tím, jak to omezit. Budou ochotny sdělovací prostředky u hlasatelů nových pravd sdělovat jakým druhem vzdělání prošli?
Pokud mi o biomase radí někdo, kdo neví, co to je, hned vím, jak mám s jeho radami naložit.
Odpovědět
ig

21.1.2020 10:04 Reaguje na Richard Vacek
Naprostý souhlas. Jen nevím, jak by to lidé akceptovali. Že je to nesmysl, věděli přemýšlející lidé už dávno předem, i tady na ekolistu se objevilo nemálo vcelku přesných předpovědí, jak to dopadne. Ale kdo jim naslouchal...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.1.2020 12:43 Reaguje na Richard Vacek
Společnost se zamyslit nemůže. To mohou pouze lidi.
Problém je v tom, že lidi musí samostaně myslet, ale současně toho musí hodně znát, aby se rozhodli správně. A v neposlední řadě vybrané ekologické chování často vyžaduje od člověka víc práce a víc času než neekologické. A na to spousta lidí není zvyklá.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

21.1.2020 08:12
všechny tyto akce jsou k ničemu, pokud se nepodaří vyřešit hlavní problém a to je přelidněnost. Člověk sám ze svojí podstaty se nikdy omezovat nebude (maximálně kosmeticky aby to jako vypadalo..) Přelidněnost se však nijak neřeší takže hurá ke smutným koncům. Já už to odpískal
Odpovědět
JH

Josef Horny

21.1.2020 14:37 Reaguje na Robert Jirman
To je staré klišé. Přelidněnost už se řeší sama. Zvyšováním životní úrovně, vzděláním. Už jen pár zemí světa má porodnost >3 děti na matku (převážně v Africe, Asie již má porodnost < 3). To je podstatný rozdíl, než byl např. před cca 50 lety, kdy byla porodnost v Asii i Africe >5 dětí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 09:19
Škodí prakticky vše, co prosazují zelení a co máme nařízeno z brusele.
Názorná ukázka toho, že zelení aktivisté i úředníci jen škodí a bylo by třeba je vymést z politické scény.
Odpovědět
ig

21.1.2020 10:03
Na nedomyšlené souvislosti dojíždějí všechny nápady aktivistů všeho druhu :-) Tihle lidé nejsou schopní systematické práce, jen prosazují okamžité nápady aniž by při tom přemýšleli jen půl tahu dopředu. Pak to takhle zákonitě dopadá. Kéž by se mohly znovu vrátit doby, kdy se mohl prosadit jen ten, kdo něco uměl...
Odpovědět
ad

21.1.2020 11:39
chce to nakupovat jídlo, jehož obal jde dobře separovat a třídit k recyklaci (není to směs papíru, pastu apod.). Já tedy mikrotenový sáček použiju několikrát dokud je přiměřeně čistý a pak doufám, že ho spalovna dobře spálí (za vzniku tepla využitelného k vytápění) a škodliviny zachytí ;)
Odpovědět
ig

21.1.2020 11:49 Reaguje na
Zrovna dneska jsem ráno kupoval v Bille rohlíky. Není jiná cesta než je dát do sáčku napůl papírového, napůl plastového. Papírový asi proto, že vypadá luxusněji a plastový aby pokladní viděla dovnitř. Z hlediska recyklace kombinace nevýhod papíru i plastu. Ale hořet bude dobře :-)
Odpovědět
JH

Josef Horny

21.1.2020 14:42 Reaguje na
Zatím se mi zdá, že řízené spalování většiny plastového odpadu v moderních spalovnách bude stejně nejvíce ekologické.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.1.2020 17:51 Reaguje na Josef Horny
Naprostá trefa. Odpad pálit, teplo využívat. jiná cesta není. Recyklace je možná, ale třetí nebo čtvrtá již možná není. Takže pálit co spálit lze je jediná cesta jak se nezasypat skládkami bordelu. Samozřejmě alternativy nejen k plastům hledat musíme, vratné obaly prosazovat kde jen to je možné...Ale to co vykládají zastánci nutného zdražení odpadů, a co odsouhlasili poslanci, aby se jako natáhly do kasy penízky pro rozjezd firem na recyklace je buď účelové darebáctví a vykrádání peněženek občanům, nebo to řídí nemehla.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

21.1.2020 22:45 Reaguje na Milan Milan
Docela mě zaujelo vaše pojetí: "alternativy nejen k plastům hledat musíme". Plasty jako takové jsou alterantiva původních materiálů jako kovy, dřevo, bavlna, sklo (miliony a miliony ušetřených tun). Dokonce bych řekl, že jsou jedním z pilířů prosperity, tím že základem je energetická surovina (ropa cca 10Kč/l). Nehledě k tomu, že způsobily revoluci ve zdravotnictví, které se bez neobejde. Jejich vlastnosti jsou již nenahraditelné. Nicméně přeji hodně štěstí ve hledání nových materiálů.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

21.1.2020 22:29 Reaguje na Josef Horny
Co myslíte, že se děje sice s vytříděnými, ale nepoužitelnými plasty ze žlutých kontejnerů. O cirkulární ekonomice, která v případě plastů nefunguje jako u zlata, spíš mluví ti, co o plastech nic neví. Každým přetavením, mechnickým zpracováním recyklátu degradují polymerní základy plastů. Reaktoplasty se nedají mechanicky zpracovat vůbec. Plasty s již zakázanými přísadami se také nesmí vracet do oběhu. Fyzikální zákony a chemie se nedají ohnout dle potřeby. Nabízí se Nerudovská otázka. O tom, že se spalují ve spalovnách se samozřejmě mluvit nesmí. Nicméně proč je nespalovat, když v průměru mají skoro dvakrát větší výhřevnost než průmerné uhlí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.1.2020 12:57 Reaguje na Miloš Večeřa
Přesně tak. Pás s plasty, kolem něhož stojí málo vzdělaní a špatně placení zaměstnanci a podle vzhledu ten plast vybírají a třídí je v podstatě velmi neúčinné třídění. Klidně může někdo vyhodit třeba uschovanou plastovou flašku od octa starou 40 let z průhledného měkkého PVC nebo podobně starou flašku na vincentku z tvrdšího PVC, kterou takový člověk na třídicí lince klidně vhodí mezi současné atypické plastové flašky. A potom je celá šarže takového recyklátu z takových flašek znehodnocena a vhodná tak maximálně na zahradní zatravňovací dlaždice nebo na průmyslové přepravní bedny atd.
Pokud má být třídění takových plastů skutečně efektivní, musí být každý kus plastového odpadu on line testován, třeba nějak pomocí odpařením mikromnožství laserem a následné průběžné analýzy, vizuální i složení emisních produktů, aby bylo poznáno skutečné složení takového kusu plastu a podle toho byl ten kus potom separován.
Jenže nic takového se zatím ani náznakem nevyvíjí, co vím, natož aby to bylo zavedeno a používalo se.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

21.1.2020 12:10
Připomenulo mi to nekonečnou hloupost, kterou projevila jedna Novozélanda, když jí nechali ochutnat Kofolu:

televizeseznam cz/video/jak-nas-vidi-svet/cizinci-poprve-ochutnavaji-kofolu-jejich-reakce-vas-nepotesi-63955616

Její rádobyekologické vidění světa zjevně vůbec nepochopilo, že je nesmyslné přes půlku planety převážet dalších 10 kilogramů skla jen kvůli malé ochutnávce...
Odpovědět
JV

Jan Volák

21.1.2020 13:43
No to zase objevili Ameriku. Je jasný, že ten papírový pytlík (na rozdíl od plastového) nevydrží 43 použití.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 14:01 Reaguje na Jan Volák
Spočetli, že by se ten papírový musel 43x použít, aby snížil sou ekologickou stopu na jednorázový plastový. Čili, že boj proti jednorázovým plastům je naprostá idiocie (ale od EU ani od ekologů se nic jiného ani očekávat nedá).
Odpovědět
JZ

Jakub Zika

22.1.2020 12:22
Škoda že ani samotný autor článku nepřečetl celou zprávu, kterou cituje, pořádně, natož někdo ze zde diskutujících.

To číslo "43x použít", které budí největší pozdvižení, se týká pouze "carrier bags", tedy pevných nákupních tašek, kde se opakované využití předpokládá. Netvrdím že jsou využít opravdu tolikrát, ale bylo by fajn aspoň ty fakta správně přepsat... Každopádně se dá předpokládat, že u malých sáčků bude tento poměr jiný - zpevněný papír pro pořádnou tašku určitě zanechá větší stopu, než obyčejný pytlíkový.

Jo a když už pan autor téměř celý článek jen přeloží a vycucne z jediného zdroje, slušelo by se rozlišit, co je citací a co je vlastní (bezpochyby odborný a podložený :D) názor. To, že dřevovláknité krabičky při nesprávném třídění znamenají ekologickou zátěž, to jste pane Dohnale vyzkoumal sám? V tom zdroji jsem o tom nic nenašel (pravda, četl jsem jen velmi zběžně). Není náhodou nežádoucí jakýkoliv špatně vytříděný odpad? A jak jste to tedy spočítal a porovnal, že zrovna ta brčka a krabičky zatracujete?

A nakonec, celá podstata je tady úplně mimo ne? Má smysl klást hlavní důraz na emise CO2 když jde o odpady? Pokud toto vezmeme do důsledku, neměli bychom ani recyklovat ani pálit a jen skládkovat, tam jsou přeci emise nejnižší ne?

Naopak nikde nebyly zohledněny ve výpočtech ty hlavní škody, které plasty působí - spousta úmrtí organismů nejen v moři, toxické mikroplasty zůstávající v přírodě, fakt že zdaleka ne všechen odpad je správně vytříděn, natož zrecyklován… A tak dál, vždyť to všichni víme.

Zásadní omezení spotřeby ve jménu přírody nemůžeme od průměrného spotřebitele realisticky očekávat, nezbývá tedy než produkovat méně škodlivě a především smysluplně počítat, co je větší zlo, nejen aplikovat na všechno kouzelnou formulku CO2 = zlo, co myslíte?

A pro pana Dohnala: radši než (blbě) opsat jakýsi zahraniční článek, bylo by super se nad problémem opravdu zamyslet.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.1.2020 13:50 Reaguje na Jakub Zika
Presne tak - pocitat enviromentalni dopad pouze pres namodelovane mnozstvi CO2 je extremne nestastne. Pytlik z papiru se opravdu v pohode rozlozi. Z vetsiny plastu, tak leda je "eroze" rozemele na kousky ktere dale ekosystemem putuji, muzeme jen doufat ze dorazi k nejake bakterii ktera tu chemikalii bude schopna zmetabolizovat (sezrat). Evolucni vyhodu s narustajicim mnozstvim takoveho "materialu" ma uz ted.

Plasty jsou tvrdy orisek - co se da udelat s velice rozmanitou smesi v zlutem kontejneru, a to pomijim znecisteni tuky atd? Prijde mi to jako jeden z nejtezsich problemu pro opravdu dlouhodobe fungovani civilizace. Projdete se po beznem (nejen) ceskem poli na kraji mesta. Za jednu lidskou generaci jsme dosli do stavu kdy je tam kazdych par metru kus plastu a bude tam jeste desitky let. Postupne se rozmelni... a bude tam stejne, jenom ho lidi "neuvidi".

Myslim si ze celkove minimum enviromentalniho dopadu urcite neni kombo "minimum energie, minimum CO2, superodolna chemikalie".
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

22.1.2020 12:33
Já bych tyhle studie bral s velkou rezervou, protože vím jak různé studie vznikají a jak jsou neobjektivní, často zásadně zkreslené tím kdo je financuje a zpracovává. Nezdá se mi že by plast byl o tolik šetrnější než papír. Jsou do toho započítané všechny náklady na výrobu už od těžby suroviny ? A hlavně všechny vlivy na živ. prostředí a na zdraví ? Jak to kdo nacenil ? Milony tun plastových odpadů všude možně v oceánech a přírodě po světě, kde se neví co s tím ? Nebo negativní vliv některých plastových obalů nápojů a tučných potravin na zdraví ? Ale ať je to jak je, pravda je ta, že lidi musí začít používat obalů co nejméně. Ale z toho co vidím v obchodech, tak drtivá většina je úplně mimo a ekologické aspekty nakupování vůbec neřeší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.1.2020 13:52 Reaguje na Tomáš Zeman
Tyhle studie jsou v podstatě nesmysl, protože prakticky vše současně má na ekologii jednak pozitivní jednak negativní vliv. A váhu těmto vlivům můžete přidělovat pokud ne zcela libovolně, tak jistě ve velmi široké škále hodnot, jimiž výsledek dopracujete, kam chcete, nebo kam jste to dostal zadáno.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.1.2020 13:04
Já spíš vidím problém v tom, že zmizí ty plastové obaly, které jsou masívnější a pevnější a dají se tak, pokud člověk chce a má použití, dále používat. Například spousta masívnějších plastových obalů vhodných tvarů se dá použít se dá používat jako misky pod květináč. Tam vydrží podstatně déle než dnešní prodávané misky pod květináče z recyklovaných plastů, které, i když jejich stěny jsou silnější a jsou dost masívnější, popraskají často už za půl roku. Právě proto, že plast použitý na jejich výrobu je už příliš přerecyklovaný a tudíž extrémně nepevný.
A budou nahražovány všelijakými extrémně tenkými, případně jen poplastovanými papíry, které se skutečně nedají nijak sekundárně použít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2020 08:43 Reaguje na Radim Polášek
Souhlas.
Druhou stránkou mince je, že ty extrémně tenké obaly budou představovat hygienické riziko (trhliny a únik ochranné atmosféry + bakteriální kontaminace), takže budou potřebovat buď výrazně šetrnější zacházení, nebo se půjde dolů s dobou použitelnosti, což bude obojí zvyšovat ekologickou / uhlíkovou stopu. Nebo si to budou lidé doma přebalovat pár vrstvami frešky a opět půjde uhlíková i ekologická stopa nahoru.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist