Ústup od plastových obalů v supermarketech dojíždí na nedomyšlené souvislosti
Zpráva, nazvaná Plastové sliby, kterou nyní zveřejnila environmentální neziskovka Green Alliance (GA), mnoho potěšujících novinek nepřináší. V zásadě nás informuje o tom, že velkoobchodní řetězce a supermarkety, směrované tlakem environmentálně uvědomělé veřejnosti, přechází na šetrnější formy obalových materiálů a vyřazování jednorázových plastů z nabídky. A že tento přechod generuje mnohem více pro životní prostředí škodlivých látek, ať už po stránce vznikajících odpadů, nebo emisí skleníkových plynů. Jak autoři zprávy zmiňují, součástí problému je především nedostatečně informovaná veřejnost. Která si dnes sice o 800 % více stěžuje na přítomnost plastových obalů, ale v zásadě nijak neomezila své spotřební chování.
Dilema odpadů a plýtvání
Manažeři supermarketů pro GA zmiňují, že loňský rok byl „divoký“. „Povětšinou jsme evidovali poznámky, že plast je zlo a nemá mít nikde místo. Bez ohledu na jakákoliv pozitiva, který by mohl mít například při řešení problémů s plýtváním potravinami,“ říká Andre Opie z Britského konsorcia prodejců. „Plast je ale v mnoha případech tím nejlepším a nejefektivnějším obalovým materiálem. Příkladem je třeba okurka salátovka. Zabalená v plastu vydrží o 14 dní déle. Nezabalená se brzy stane neprodejným odpadem, promrhanou potravinou.“ Ve shodě se svými kolegy pak doplňuje, že je dnes třeba koherentní, souvislé strategie.
„Není to totiž jen o tom, že se zacílíme na vznik odpadů. Je třeba přemýšlet o environmentálních dopadech věcí, které kupujeme. O šetření a zužitkování zdrojů, neplýtvání. Ne jen o tom, že zredukujeme plasty v obalech.“ Lidé nenakupují méně, rozvážněji, šetrněji. Nesnaží se více zužitkovat to, co nakoupí. Nenechávat zbytky, nevyhazovat neprošlé zboží. Domácnostmi produkovaného odpadu není méně. „Když se dobereme toho, co si konkrétní zákazník dá do nákupního košíku, změnu jsme za poslední dvě léta nezpozorovali žádnou.“ Veřejné mínění, které se teď obrátilo proti jednorázovým obalům, totiž dočista ignoruje důsledky svého rozhodnutí a jeho širší souvislosti.
Nahradit plast? Ale čím, aby to neškodilo víc
Třeba nefunkční mechanismy recyklace obalů alternativních. Zpráva GA zmiňuje „varovný trend“ nárůstu jednorázových papírových sáčků. V čem je problém? Kromě toho, že pro výrobu papírového sáčku je třeba 4x více energie, než u plastového? Například to, že když započteme faktory jako poškození ozónové vrstvy, lidskou a ekosystémovou ekotoxicitu, znečištění vody a ovzduší, bylo by zapotřebí papírový sáček použít 43x, aby byl „lepší“ než ten plastový. Ale hlavně - papír sice není plast, ale pořád je to odpad. Nikdo nevěnuje pozornost tomu, zda je sáček vůbec zapotřebí. Jen se jedna forma odpadu nahrazuje jinou. Že papír dokážeme recyklovat? Ale to přece plasty také! Podobně zcestné je například nahrazení plastových příborů v bistrech a bufetech jednorázovou dřevěnou variantou. Emise související s jejich výrobou jsou větší, než u plastu.
GA zmiňuje, že rozhodnutí obchodních řetězců vzdát se plastových obalů bylo učiněno bez zvážení reálných dopadů alternativ na životní prostředí. Například pro metody adekvátního sběru, třídění, recyklace. „Zákazníci jsou obecně dost zmatení z toho, co je přírodní, bio, biologicky rozložitelné, kompostovatelné, biodegradabilní. Diví se pak, že na jejich popud supermarketem pořízené obaly nemizí, že se samy nerozkládají.“ Ne každá alternativa plastu je dobrá jen proto, že není plastem. Dřevovláknité lepené krabičky obsahují chemikálie, stejně jako papírové slámky. A při nesprávném přetřídění znehodnocují odpad, stejně jako tetrapaky v papírovém kontejneru.
Unáhlený a nepromyšlený přechod od jednorázových plastových obalů tak zatím v britských supermarketech a obchodních řetězcích mnoho dobrého nedělá.
Přečtěte si také |
Umíme se zbavit malárie. Ale hrozí nám, že tím zničíme rovnováhu přírody, říká etik Marek Orko Váchareklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Richard Vacek
21.1.2020 06:26Aby k tomu nedocházelo, měla by se společnost zamyslet nad tím, jak to omezit. Budou ochotny sdělovací prostředky u hlasatelů nových pravd sdělovat jakým druhem vzdělání prošli?
Pokud mi o biomase radí někdo, kdo neví, co to je, hned vím, jak mám s jeho radami naložit.
Radim Polášek
25.1.2020 12:43 Reaguje na Richard VacekProblém je v tom, že lidi musí samostaně myslet, ale současně toho musí hodně znát, aby se rozhodli správně. A v neposlední řadě vybrané ekologické chování často vyžaduje od člověka víc práce a víc času než neekologické. A na to spousta lidí není zvyklá.
Robert Jirman
21.1.2020 08:12Josef Horny
21.1.2020 14:37 Reaguje na Robert JirmanJan Šimůnek
21.1.2020 09:19Názorná ukázka toho, že zelení aktivisté i úředníci jen škodí a bylo by třeba je vymést z politické scény.
Josef Horny
21.1.2020 14:42 Reaguje naMilan Milan
21.1.2020 17:51 Reaguje na Josef HornyMiloš Večeřa
21.1.2020 22:45 Reaguje na Milan MilanMiloš Večeřa
21.1.2020 22:29 Reaguje na Josef HornyRadim Polášek
25.1.2020 12:57 Reaguje na Miloš VečeřaPokud má být třídění takových plastů skutečně efektivní, musí být každý kus plastového odpadu on line testován, třeba nějak pomocí odpařením mikromnožství laserem a následné průběžné analýzy, vizuální i složení emisních produktů, aby bylo poznáno skutečné složení takového kusu plastu a podle toho byl ten kus potom separován.
Jenže nic takového se zatím ani náznakem nevyvíjí, co vím, natož aby to bylo zavedeno a používalo se.
Stanislav Hrouzek
21.1.2020 12:10televizeseznam cz/video/jak-nas-vidi-svet/cizinci-poprve-ochutnavaji-kofolu-jejich-reakce-vas-nepotesi-63955616
Její rádobyekologické vidění světa zjevně vůbec nepochopilo, že je nesmyslné přes půlku planety převážet dalších 10 kilogramů skla jen kvůli malé ochutnávce...
Jan Volák
21.1.2020 13:43Jan Šimůnek
21.1.2020 14:01 Reaguje na Jan VolákJakub Zika
22.1.2020 12:22To číslo "43x použít", které budí největší pozdvižení, se týká pouze "carrier bags", tedy pevných nákupních tašek, kde se opakované využití předpokládá. Netvrdím že jsou využít opravdu tolikrát, ale bylo by fajn aspoň ty fakta správně přepsat... Každopádně se dá předpokládat, že u malých sáčků bude tento poměr jiný - zpevněný papír pro pořádnou tašku určitě zanechá větší stopu, než obyčejný pytlíkový.
Jo a když už pan autor téměř celý článek jen přeloží a vycucne z jediného zdroje, slušelo by se rozlišit, co je citací a co je vlastní (bezpochyby odborný a podložený :D) názor. To, že dřevovláknité krabičky při nesprávném třídění znamenají ekologickou zátěž, to jste pane Dohnale vyzkoumal sám? V tom zdroji jsem o tom nic nenašel (pravda, četl jsem jen velmi zběžně). Není náhodou nežádoucí jakýkoliv špatně vytříděný odpad? A jak jste to tedy spočítal a porovnal, že zrovna ta brčka a krabičky zatracujete?
A nakonec, celá podstata je tady úplně mimo ne? Má smysl klást hlavní důraz na emise CO2 když jde o odpady? Pokud toto vezmeme do důsledku, neměli bychom ani recyklovat ani pálit a jen skládkovat, tam jsou přeci emise nejnižší ne?
Naopak nikde nebyly zohledněny ve výpočtech ty hlavní škody, které plasty působí - spousta úmrtí organismů nejen v moři, toxické mikroplasty zůstávající v přírodě, fakt že zdaleka ne všechen odpad je správně vytříděn, natož zrecyklován… A tak dál, vždyť to všichni víme.
Zásadní omezení spotřeby ve jménu přírody nemůžeme od průměrného spotřebitele realisticky očekávat, nezbývá tedy než produkovat méně škodlivě a především smysluplně počítat, co je větší zlo, nejen aplikovat na všechno kouzelnou formulku CO2 = zlo, co myslíte?
A pro pana Dohnala: radši než (blbě) opsat jakýsi zahraniční článek, bylo by super se nad problémem opravdu zamyslet.
Jiri Kovalovsky
26.1.2020 13:50 Reaguje na Jakub ZikaPlasty jsou tvrdy orisek - co se da udelat s velice rozmanitou smesi v zlutem kontejneru, a to pomijim znecisteni tuky atd? Prijde mi to jako jeden z nejtezsich problemu pro opravdu dlouhodobe fungovani civilizace. Projdete se po beznem (nejen) ceskem poli na kraji mesta. Za jednu lidskou generaci jsme dosli do stavu kdy je tam kazdych par metru kus plastu a bude tam jeste desitky let. Postupne se rozmelni... a bude tam stejne, jenom ho lidi "neuvidi".
Myslim si ze celkove minimum enviromentalniho dopadu urcite neni kombo "minimum energie, minimum CO2, superodolna chemikalie".
Tomáš Zeman
22.1.2020 12:33Jan Šimůnek
25.1.2020 13:52 Reaguje na Tomáš ZemanRadim Polášek
25.1.2020 13:04A budou nahražovány všelijakými extrémně tenkými, případně jen poplastovanými papíry, které se skutečně nedají nijak sekundárně použít.
Jan Šimůnek
26.1.2020 08:43 Reaguje na Radim PolášekDruhou stránkou mince je, že ty extrémně tenké obaly budou představovat hygienické riziko (trhliny a únik ochranné atmosféry + bakteriální kontaminace), takže budou potřebovat buď výrazně šetrnější zacházení, nebo se půjde dolů s dobou použitelnosti, což bude obojí zvyšovat ekologickou / uhlíkovou stopu. Nebo si to budou lidé doma přebalovat pár vrstvami frešky a opět půjde uhlíková i ekologická stopa nahoru.