V Brasílii demonstrují tisíce indiánů proti zákonu, jež je připraví o území

Mezi sérií nových opatření je mimo jiné návrh, aby za chráněná území původních obyvatel byla považována jen ta, která obývali indiáni v roce 1988, kdy byla vyhlášena současná brazilská ústava. Ostatní území, na nichž nyní indiáni žijí, by se tak otevřela pro těžbu nerostů a dřeva a chov dobytka.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | guentermanaus / Shutterstock

Indiáni v pestrobarevných sporých oděvech a s typickými čelenkami bivakují v centru brazilské metropole od nedělního večera, ve středu jich tam bylo podle organizátorů na 6000 tisíc, uvedl server televize Deutsche Welle. Mnozí z nich označili tuto demonstraci za "nejdůležitější akci století". Brazilská vláda se shromáždění snažila zakázat, respektive odložit, s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru, což ale ve středu nejvyšší soud zamítl. Bolsonaro přitom proslul lehkovážným postojem k nemoci covid-19 a protikoronavirová opatření opakovaně kritizoval.

Mezi sérií nových opatření je mimo jiné návrh, aby za chráněná území původních obyvatel byla považována jen ta, která obývali indiáni v roce 1988, kdy byla vyhlášena současná brazilská ústava. Ostatní území, na nichž nyní indiáni žijí, by se tak otevřela pro těžbu nerostů a dřeva a chov dobytka, což by znamenalo další kácení amazonského pralesa. Ten je přitom považován za "plíce planety", ze 60 procent je na území Brazílie a hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.

Indiáni ale namítají, že brát jako rozhodující rok 1988 je nespravedlivé, protože z četných území byli vyhnáni za diktatury v letech 1964 až 1985 a do roku 1988 se tam nestačili vrátit. "Tato genocidní vláda nás chce vyhladit. Vytrpěli jsme si toho už hodně a nejen nyní, ale v posledních pěti stech letech jsme zažili mnohé nespravedlnosti," citovala agentura AFP jednoho z účastníků demonstrace, který tak odkázal i na dobytí regionu Portugalskem.

Obavy z nové legislativy vyjádřil i zástupce OSN pro práva domorodých obyvatel Francisco Cali Tzay. "Pokud nejvyšší soud přijme (zákon) Marco temporal může tím spustit násilí vůči domorodým obyvatelům a konflikt v amazonském pralese," citovala Tzaye televize France24.

Bolsonaro od nástupu do úřadu v lednu 2019 udělal řadu kroků, za něž ho kritizovali ekologičtí aktivisté i ochránci práv domorodých obyvatel, kterých žije v Brazílii asi 900.000. Některé vládní návrhy v této oblasti zastavily soudy, uvedla AFP. Ta rovněž připomněla, že Bolsonarovi ve volební kampani pomohli finančně podnikatelé v masném průmyslu či dřevařské firmy.