V Indii spálili 2500 nosorožčích rohů ve snaze bojovat proti pytláctví
Zapalování hranic s rohy nedaleko národního parku Kaziranga, jenž je domovem ohroženého nosorožce indického, doprovázely desítky hinduistických kněží prováděním rituálů a zpěvem modliteb. V ohni skončily rohy nosorožců z indického státu Ásám, kteří zemřeli z přirozených příčin nebo je zabili pytláci. Úřady jejich rohy skladovaly po léta.
"Obchodování s nosorožčími rohy musí skončit a tvrzení, že tyto rohy mají léčivé účinky, je nepravdivé," prohlásil zástupce státu Ásám.
Zajímá vás otázka, proč se slonovina či rohovina místo prodání spálí? Přečtěte si tento text Mělo spálení nosorožčích rohů smysl? Nebo by bylo lepší s nimi naložit jinak?
V národním parku Kaziranga žije téměř 2500 nosorožců indických, vzácná zvířata chrání ozbrojení strážci, ale pytlákům se přesto daří některé nosorožce zabíjet. Jejich rohy pak prodávají zejména v Asii, kde někteří lidé věří, že má rohovina těchto zvířat léčivé účinky nebo funguje jako afrodisiakum. V samotné Indii je prodej nosorožčích rohů zakázán. Nosorožčí rohy jsou z keratinu, tedy stejné látky jako například lidské nehty.
reklama
V Peru zadrželi muže, který na těle pašoval přes 300 tarantulí a 100 stonožek
Tygří farmy v Jihoafrické republice pašují části těl zvířat do Asie
Hmyz na tělech mrtvých nosorožců poskytuje cenné údaje pro vyšetřování pytláctví