https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krkonosich-skoncil-posledni-ze-tri-projektu-na-zadrzeni-vody-v-krajine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších skončil poslední ze tří projektů na zadržení vody v krajině

2.2.2024 11:07 (ČTK)
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině. V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách, sdělili zástupci parku dnes na Světový den mokřadů.
 

"Význam mokřadů si uvědomujeme, i proto jsme ve snaze zlepšit jejich stav v posledních letech realizovali tři velké projekty," sdělil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Zachování nebo obnova přirozeného režimu mokřadních stanovišť je podle něj jedním z cílů, které si Správa KRNAP vytyčila.

"Dělá nám radost, že ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení prací dochází k obnově mokřadní vegetace. Obvykle už v další sezoně po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků," uvedl Böhnisch.

První dva projekty patřily k prvním rozsáhlejším pokusům o zlepšení stavu odvodněných lesních společenstev. Navázal na ně loni dokončený a zatím nejrozsáhlejší projekt Revitalizace mokřadů. "V jeho první části jsme přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy. V druhé části projektu jsme provedli zásahy na jednotlivých plochách," řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch vznikl systém přehrážek, které zpomalují či zastavují odtok vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním se podle Drahného likviduje odvodňovací systém a mokřad se obnovuje. Práce se týkaly 35 lokalit, zrušilo se přes 40 kilometrů odvodňovací příkopů hrazením a zahrnováním. "Řečí čísel, pokud by se zrevitalizované kanály naplnily, zadrží přibližně 120.000 m3 vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce. Ze všech upravených ploch bylo vybráno deset, na kterých je nastavené dlouhodobé sledování změn vegetace, hladiny podzemní vody, pH a teploty," uvedla garantka projektu a vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP Viera Horáková.

Krkonošské mokřady mají několik podob, jsou součástí Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoše, tedy evropské soustavy NATURA 2000, s výskytem řady chráněných druhů. V původním bezlesí na hřebenech hor jsou vrchovištní subarktická rašeliniště, která jsou ve střední Evropě výjimečným ekosystémem. Tato rašeliniště na území Krkonoš, například Úpské nebo Pančavské rašeliniště, jsou zařazena na seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, s polskými rašeliništi tvoří přeshraniční ramsarskou lokalitu, uvedl KRNAP.

"Kromě klasických rašelinišť máme v Krkonoších také rašelinné a podmáčené smrčiny, do jejichž podoby v minulosti značně zasáhl člověk. Odvodnil je," sdělil Drahný. Důvodů byla řada, na přelomu 18. a 19. století snaha rozšířit lesní porosty jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnosti, později pro sklářství a další průmyslová odvětví. "Odvodňování v 80. a 90. letech minulého století bylo snahou obnovit porosty po těžbách vzniklých jako následek emisního spadu a odumírání lesů. Faktem ale je, že odvodněním se snižuje hladina spodní vody, dochází ke zvýšené erozi," uvedl Drahný.

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště, která jsou na hřebenech hor součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima, srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To podle vědců vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů.

Největší ohrožení pro tyto cenné lokality podle správců národního parku představují návštěvníci Krkonoš, když nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v klidových územích KRNAP. V poslední době rašeliniště ohrožuje i nástup klimatické změny spojený s výkyvy počasí v podobě delších suchých období.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

2.2.2024 11:59
Revitalizovat mokřady je užitečné. Budovat nové rybníky je silně kontraproduktivní.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 12:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak ono záleží na tom, zda by se jednalo skutečně o rybník, tedy primárně chovný, nebo spíše "jen" o vodní nádrž, kde chov ryb nebude průmyslově provozován.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.2.2024 12:10 Reaguje na Radek Čuda
A o tom to celé je !
Nemusí být každý rybník automaticky chovný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.2.2024 12:19 Reaguje na Radek Čuda
No rybník je totiž budován jako těsná nádrž, takže zavodňuje okolí minimálně. Výpar z volné hladiny je značný. V největším suchu (kdy je vody třeba nejvíce) je to až 2 l/s z 1 ha. To je to je malý potok.
Většina rybníků je chovných kapřínů. No a tedy jednak silně znečišťují vodu přikrmováním, jednak vyžírají biotop, a zejména, majitel nedovolí odtok vody z rybníka zejména je-li sucho. Když naprší nejprve se doplní vyschlá hladina a teprve pak jde voda DO POTOKA. Rybníky vysušují odtok.
Místo rybníků je výhodnější polder, co zadrží vodu přim povodni a pak ji pomalu pouští. Ovšem bez ryb.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.2.2024 12:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Obojí je potřebné a mohou se doplňovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.2.2024 12:48 Reaguje na smějící se bestie
Potřebné třeba jo, ale rybníky vysušují povodí. Toť celé.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.2.2024 13:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nebyl bych na rybniky tak prisny. Co se toho vyparu a vysusovani/zvlhcovani okoli tyce tak verim, ze odpar z rybnika se da leckdy docela dobre merit, na rozdil od mokradu :) Rybniky obohacuji ekologickou rozmanitost sveho okoli a - pokud to primo neni vodni analogie prasecaku - i zkrasnuji krajinu. Da se v nich - pokud to neni ten prasecak - treba i koupat :)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 14:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vysušování povodí mokřady nedělají?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.2.2024 16:04 Reaguje na Jiří Svoboda
No taky, ale obvykle méně. Mokřad tak nedrží vodu. Je to spíše polder. No a do mokřadu obyčejně neteče potok.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 20:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Polder beru. Je ale třeba vyřešit hráz tak, aby byl odtok pomalý, málo závislý na výšce hladiny. Aby opravdu působil jako povodňový tlumič. Takové krajinné prvky jsou, myslím, nejcennější.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 12:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, u toho poldru bych byl opatrný, protože ono to vysychající bahno není taky úplně výhra ...

A poldr s rybami je docela zajímavý nápad.-))).
Teda, ne pro ty ryby. :-)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.2.2024 16:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Běžný rybník jistě nelze považovat za těsný ve smyslu vodotěsnosti břehů. Výjimkou jsou foliové rybníčky nebo koupací jezírka. Záleží na geomorfologii okolí. V ploché krajině se často do okolní půdy v březích rybníka dá při napouštění rybníka "napustit" značné množství vody. Některé rybníky lze napustit pouze na určitou kótu nad níž další voda skrytě uniká do propustné vrstvy hornin a mizí v jiném povodí. I v členitém terénu, kdy jsou břehy rybníka strmé sahá zvodnění okolních geologických a půdních horizontů jednotky až desítky metrů daleko. Lze to ověřit kontrolní půdní sondou dosahující několik decimetrů pod normální hladinu rybníka. Potom stačí změřit hladinu po delším vypuštění (třeba letnění) a následně dva tři týdny po opětovném napuštění rybníka ;) Hrátky s výparem jsou obtížně porovnatelné. Odpaří víc vody za stejných podmínek les nebo rybník o stejné ploše?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 13:10
"Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch vznikl systém přehrážek, které zpomalují či zastavují odtok vody z mokřadu."

Proč tam musí být systém překážek a nestačí jedna, která něco vydrží, a navíc by umožnila měnit výšku hladiny tak, aby byla voda při přívalových deštích zadržena a odtékala postupně?
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

4.2.2024 20:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Protože terén v horách bývá svažitý?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.2.2024 15:32
Dokud se podobné projekty na "ucpání" odvodňovacích struh v krajině nezavede po celém státě, tak se ve své podstatě nic nezmění.
Jestliže tam, kde kdysi bývaly stružky hluboké po "kotníky", jsou dnes stále zákopy jako z I. Světové války, krajina bude stále suchá.
Není problém, aby hrázky v melioračních strouhách měly i funkční stavidlo, které by se otevřelo v silně mokrém období a před sklizní, tak by snad neměl být problém začít s revitalizací krajiny na celém území státu.

Tohle musí být dáno nějakým předpisem, protože pokud se podíváte kolik je dotčených vlastníků pozemků v okolí melioračních struh, tak prakticky jednotlivé projekty budou násobně náročnější v získání souhlasů, než vlastní stavbě hrázek, které navíc mohou být i prefabrikované, strouhy mají téměř stejný profil.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2024 20:28 Reaguje na Pavel Jeřábek
Stavidlo by hlavně mělo mít u dna malou trubku a nahoře přepad.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.2.2024 16:52
k a ž d é zachycování vody je potřebné a dokonce má přednost před lesem, natož pak loukou (vypasenou např. bizony!): NP by měly les kolem močálu vykácet (dříve se odvodňoval), aby močály jakožto vzácné přírodní partie se rozšiřovaly. Vodní plochy výparem vody ochlazují, zvlhčují vzduch, zvyšují hladinu spodní vody (rybník s folií jsem neviděl), žijí zde nejvzácnější živočichové - obojživelníci, zadržují přívalové srážky, mohou sloužit i pro zavlažování, poskytují vodu ostatním živočichům, pokud potok vysychá, stále ještě dlouhodobě mohou uvolňovat vodu (pokud majitel nezastaví stavidlo) atd,atd. Jistě jsou plné toxického bahna, protože se do nich vše splavuje, ale to není důvod je nezřizovat. Voda je nejdůležitější ze všeho, celý Egypt žije z Nilu, kdyby tam Nil nebyl, tak je tam jen vyprahlá vysušená poušť přehřívají vzduch možná více než CO2. Naopak řeky jsou kontraproduktivní, protože voda z nich odtéká pryč. Mnohem lepší je nádrž, která zavlažuje celou krajinu- voda zůstává v půdě nebo zvlhčuje vzduch (a ochlazuje).
Odpovědět
HH

Honza Honza

5.2.2024 06:57
Jak vypadala původní krajina? P. Vinkler píše o stepích plných býložravců, což je zcela v rozporu s dnešní klimatickou situací. Naopak i v mongolských stepích je nutno sázet stromy, zadržovat vodu, snižovat stavy býložravců.
Řeky měly rozsáhlé písčité pláže, kde se v loužích zachycovala voda, meandry, slepá ramena- opět zachycov. vody, neměly zvýšené zpevněné břehy a voda po větším dešti se rozlévala po loukách, byly (potoky apod) přehraženy padlými stromy, bobřími hrázemi. Jaký byl asi výpar z těchto rozsáhlých zavodněných ploch? Průtok musel být mnohem menší než dnes, ale voda se zachycovala v krajině. Takováto krajina je podle p. Macháčka neslučitelná s civilizací, ale podobné kroky v tomto směru, tam kde je to možné, jsou jediná alternativa oteplování a vysušování. Bez toho příroda klimatickou krizi nezvládne.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist