V Rosicko-oslavanské uhelné pánvi obce zjišťují možnost využití důlních vod

No MVE to jo, ale spád je si 1m.

A při 40 l/s, to by mohlo hodit i výkon 200 W. To jistě stojí za hřích!

kdyť to není ani na jednu mikrovlnku?

V Oslavanech je naše nejhlubší šachta snad přes kilometr hloubky. Dala by se využít na gravitační akumulátor, nebyl by problém tam umístit mohatunové závaží, možná je tam i vedení pro těžní klece. To by byl úplně jiný výkon.

Tyto "akumulátory" jsou nákladné na pořízení( extrémně pevná lana, převodovky a konstrukce včetně materiálu zátěže, aby zátěž byla
co nemenší v poměru k její hmotnosti), ale taky na údržbu jámy.
Proto se jámy po ukončení těžby zasypávají. V Ostravsko-Karvinském revíru jich byly desítky a všechny tak hluboké, ale pokud chcete do
jámy něco spouštět, tak z ní musíte čerpat i důlní vodu a to taky
něco stojí. Co se slanou vodou je další problém a tak se čerpá
pouze z horních pater a spodní patra se ponechají osudu včetně spodní části těžní jámy. Jó pane být to tak jednoduché, tak to
by nikdo nestavěl přečerpávací elektrárny a bateriová úložiště.
A co vy? Nepostavíte si k solárům nějakou věž na kterou v létě
vytáhnete sluncem závaží a v zimě rozsvítíte nouzové osvětlení
chodeb v bytovce? Že se to nevyplatí? A vyplatí se to u těžní
věže a nebo to bude dotovaný nesmysl?

Nevím, jaké složení mají jejich důlní vody, ale na Karvinsku jsou mírně slané a nehodí se mimo léčebných účelů k ničemu. Jsou spíše problémem, který chtěl minulý režim řešit zachycováním v rozestavěném "Ostravském moři" a které nový režim nedokončil. Slaná voda se tak pouští do řeky a
bez jejího čerpání hrozí, že bude vytlačovat na povrch methan pod tlakem
do různých prostorů a kde hrozí výbuch. To už se mimochodem v minulosti
stalo a stát se opět může. No a v řece působí sůl negativně na sladkovodní
organismy, což vyústilo v Polsku a Německu k otravě ryb v Odře slanomilnými řasami. Pokud má důlní voda v rosicko- oslavanské pánvi podobné složení,
tak je spíše problémem a nikoliv nějakou výhrou.

já jsem dělal svého času za bolševika na Ludvíku v Ostravě Radvanicích důlního zámečníka a vodu jsem občas chodil na noční čerpat. voda byla neskutečně slaná a hořká jak tam v ní byly rozpuštěny ty různé soli asi jak někde v lázních. roury 100 byly za krátkou dobu zanešeny usazeninami i na 1/2 profilu. když jsem třeba v takovém prostředí museli někdy instalovat dopravník aj. tak byl 1 zcela tou solankou zcela promočen a to pak byla lahůdka pro kůži na těla a na ksichtu ! kolikrát byl 1 olezlý jako při ekzému či lupénce ! ale samo čerpání té vody bylo o.k. neb jsem celou šichtu většinou prospal na odkoru. musel jsem si ale ovšem najít na štrece nějaké suché místo.

a o jakém ostravském moři to hovoříš ?kde jako mělo být ?

Když pojedete vlakem mezi O.Hrušovem a Bohumínem, tak po
pravé straně jsou kolem Heřmanického rybníku křovím zarostlé hotové části dost vysokých hrází. To "moře" mělo do sebe zahrnovat Heřmanický rybník, Nový stav atd. ohraničené kopcem pod Záblatím u Bohumína, haldou ŽD Bohumín, haldou
v O. Heřmanicích a mezi nimi těmi hrázemi. Jeho účelem
měla být sedimentace důlních vod, kdy těžší slaná voda
se drží u dna a navíc se objem vody zmenšuje i odparem
z obrovské plochy. Tím by jí do Odry přes Rychvaldskou
stružku odtékalo minimum. Salinita vody měla mít blízko
vodě mořské a plocha nádrže měla být vskutku obrovská.
Dnes je to pase, protože na daném místě je vyhlášena
Ptačí oblast Heřmanský stav a Poolší, čímž padá jakákoliv
naděje na dokončení. Bohužel se ty rozestavěné prostory
staly navíc černou skládkou a nevypadají nyní vábně. Je
to klasický "bordel" nedokončené stavby nechané napospas.
Jinak ty rybníky jsou rájem pro ptactvo a rybáře, ale já
bych odtamtud ryby jako rybář raději nekonzumoval. Jsou
desítky let napájeny jak důlními, tak splaškovými vodami
Od Orlové, přes Rychvald až po okraje O. Heřmanic. Pokud
se vám bude chtít, tak si tam zajeďte a je to poučné v
tom, že když už stavbu zastavím, tak se musím postarat,
aby se nestala skládkou a ostudou regionu.

Mě vždycky překvapí ten bezbřehý, technologický optimismus, jako že tu přírodu lze bez obav a skrupulí dojit a dojit. Takže díky, pane Machačku, za připomínku té ekologické katastrofy s Prymnesium parvum z loňska (ofiko 360 tun jenom ryb). Ano, hlavním původcem extrémních hodnot vodivosti (salinity) jsou v Odře důlní vody ze Slezska a potom RCC Rokita u Brzegu a ČOV Glogow (asi roura KGHM). A zvýšená salinita je hlavním faktorem, který řase uvyklé na brakické podmínky "mydlí" schody do Střední Evropy.
Ale přál bych Vám pánové vidět, jak teď Poláci kmitají ... chemické vojsko v pozoru, HZS denně na výjezdech, kdokoli zavolá úhyn, má do hodiny speciální komando u ruky a už berou vzorky, pitvají ryby a druhý den TZ, ministryně ŽP týdně porady na výjezdech ... a taky co peněz tama teče ... aby ... zastavili přírodu a mohli zesplavňovat jako by se nechumelilo ...
No, ale jestli se ukáže, že P. parvum dokáže vegetovat a prosperovat i hluboko pod 1500 µS/cm tak máme zaděláno na pořádný prů..r, protože jsme si řeky zku...li stejně jako oni ... ale těch lumenů, co chtějí zesplavnit Labe do Pardubic a Odru k Bohumínu a Děčín jim chybí ke štěstí ... bože, kolik nás ta nevzdělanost bude ještě stát ...
Ale na počasí se vymlouvat můžeme, to jako né že ne! Čtyři byli ... nepřátelé komunismu, jestli si dobře vzpomínám na ty počty po těch létech, žáno.

To, že záchranné složky kmitají tu sůl a řasu ale nezadrží.
Základem je buď nečerpat(technický nesmysl i po ukončení těžby)a nebo ji někde zadržet, aby nevytékala do toků. Byla
tu ta šance, ale už není. Ohledně splavnění pouze tolik, že
na salinitu vody nemá vliv, ale umožňuje regulaci průtoku
při případných havarijních stavech otevřením jezů nad místem
otravy a průplach místa otravy. Přírodní řeka by měla být
přírodní po všech stránkách a nikoliv pouze svým přírodním
tokem s meandry, slepými rameny atd. K čemu je mi přírodní
tok ve kterém tečou splašky, sůl a jiné jedy, které pak
sedimentují v tišinách, kde při vhodných podmínkách sežerou
kyslík a udusí ryby? A co takto znečištěné slepé rameno plné
kontaminovaného bahna, kde mimo nejodolnějších tvorů vše
pár dnů po naplavení povodní hyne? Na průplachy schází i ty přehrady, ale ani to není dlouhodobým řešením, když ty jedy
posíláme po proudu jinam. Prapůvod je ve zdrojích znečištění a ty se stále řeší stylem: nečistoty jsou v NORMĚ a když ne,
tak je naředíme a už jsou. Tady je kámen úrazu a kdo zná
profil Odry přes Polsko po naši hranici, tak ví, že pár
kilometrů plavebního kanálu až do Ostravy obcházejícího Hraniční meandry Odry nijak výrazně řeku neovlivní. Kanál
si vystačí s minimem vody nutné pro ztráty na zdymadlech
a zbytek může být téměř stojatou vodou. Ono to je jako se
vším, na co stát nemá peníze a tak proti tomu poštve část
"vědců" a aktivistů. No a má jisté, že se to nebude stavět.
Mohu uvést řadu příkladů od přehrad, kanálu, jezů, jaderné
elektrárny po různé obchvaty, až po rušení ekologických
lokálek a jejich dočasné nahrazení autobusy, které jako
neefektivní nahradí individuální doprava. Stát je na tom
špatně a je nutno zdůvodnit, proč nic nestaví a daleko
lepší je výmluva na nesouhlas ekologů, než přiznat špatné
hospodaření a prázdnou pokladnu. Kdo zná třeba ty Hraniční meandry, tak ví, že i malá povodeň vyplaví hnízda kulíků a jiných ptáků, ta vetší i břehulí a kanál mohl být bypassem, který by tu katastrofu odvedl bokem. No a naopak když by bylo po hnízdění, tak by tam mohla konat ta povodeň. Pokud se vám shodou náhod sejdou povodně v době hnízdění tři roky po sobě, tak se pak všichni diví, kam se ti ptáci ztratili. Prostě bez potomstva zestárli a vyhynuli. Tak je bylo možné při hnízdění chránit před tou povodní a mimo hnízdění nechat vodu modelovat koryto řeky. Co člověk zničil, tak se má taky
snažit napravovat a nikoliv složit ruce do klína a říkat, že
matka příroda vyřeší za nás. Prdlajs, ona to sice vyřeší,
ale bude se nám to líbit, když vyhynou některé druhy a jiné
budou hrát nově prim? Příroda je totiž taková a dává šanci
těm průbojnějším, ba až agresivnějším a není žádnou charitou
jakou dělají ochranáři při marné ochraně některých druhů.