Vatikán vstoupil do debaty o klimatu: varuje před táním ledovců
Studie se zaměřuje na zkoumání ubývání ledovců ve světových velehorách a vyzývá – což je v případě papežských vědeckých institucí spíše neobvyklé – k rychlé akci. Zdůrazňuje, že tání ledovců má dalekosáhlý dopad na životy milionů lidí a ohrožuje například jejích přístup k pitné vodě. „Naším úkolem je zajistit, aby všichni obyvatelé této planety měli svůj chléb vezdejší, mohli dýchat svěží vzduch a pít čistou vodu,“ uvádí dokument v úvodu. „Jsme si dobře vědomi, že pokud chceme spravedlnost a mír, musíme chránit naše prostředí. Přimlouváme se k Bohu, aby nám to pomohl naplnit.“
Rychlá akce je nezbytná
Domnívá se přitom, že nyní je opravdu nezbytné přistoupit k rychlé akci. Autoři ve studii navrhují tři hlavní oblasti činnosti: okamžité snížení emisí oxidu uhličitého a padesátiprocentní snížení emisí další polutantů. Ale také doporučují věnovat větší pozornost adaptacím, tedy přípravě na dopady klimatických změn v konkrétních oblastech.
„Změny horských ledovců jsou po celém světě velmi rychlé a je zřejmé, že budou mít dalekosáhlé důsledky,“ konstatoval Paul Crutzen, další z autorů studie. „Musíme si zároveň uvědomit, že naše znalosti o změnách ledovců jsou stále omezené. A je tedy potřeba spojit síly a snažit se hledat společná řešení. Tato studie Papežské akademie věd významně přispěje k rozšíření povědomí o tomto problému,“ dodává.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Teď to máme potvrzeno - 13. 5. 2011 - Jan ŠimůnekAteismus není náboženství, aneb "pokud by ateismus byl jedním z náboženství, tak by tlačítko "off" na televizi bylo jedním z televizních programů" (cituji z jedné internetové diskuse).Pokud se týká toho druhého vašeho postřehu, tak je, pochopitelně, ve vědě řada oblastí, kde se dá bádat, aniž by to (bezprostředně viditelně) narušilo křesťanské náboženské doktríny. Vzhledem k tomu, že církev měla na vzdělání celá staletí monopol (a poté ještě nějakou dobu fungovalo oligopol s odštěpenými církevemi), tak není divu, že nadaní a schopní lidé končili coby kněží nebo mniši. Nicméně jejich možnosti byly vždy omezované církevní doktrínou a pokud ji překročili, tak byli buď pronásledováni (třeba ten Descartes, Bacon skončil na doživotí v klášterní klauzuře, G. Bruna rovnou upálili) nebo nějak od vědy odstaveni (G. Mendel byl nahnán do funkce opata, což mu znemožnilo pokračovat ve vědecké práci a po jeho smrti byly všechny jeho záznamy spáleny, takže se zachovalo jen to málo, co vyšlo tiskem). |