https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-svete-pribyva-hromadnych-uhynu-prumyslove-chovanych-lososu-pise-bbc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ve světě přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, píše BBC

8.3.2024 18:05 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na lososích farmách používají. Informovala o tom dnes BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.
 

Vědci tvrdí, že lososi teď hynou častěji a ve větším měřítku, než tomu bývalo dříve. Zkoumali přitom chov globálně, včetně největších producentů v Norsku, Británii a Kanadě.

S komerčním chovem lososů v klecích začalo v 60. letech Norsko a od té doby chov prošel řadou změn. Odvětví v posledních desetiletích rychle expandovalo a dnes přibližně 70 procent lososa, který se ve světě zkonzumuje, pochází z komerčního chovu. To ale už dlouho vzbuzuje kontroverze, mimo jiné kvůli obavám z různých nemocí ryb, úniků do volné přírody a celkovému dopadu chovu v klecích na životní prostředí.

Vědci mají zdokumentovány případy většího výskytu hromadného úhynu lososů, který zahrnuje i náhlý úhyn milionů ryb. K nejčastějším příčinám patří podle expertů jednak nemoci, jednak vliv oteplování moří v důsledku změn klimatu. Ve Skotsku vládní údaje ukázaly, že tam loni uhynulo více než 17 milionů lososů. To je nejvíce za dobu sledování. Producenti to zdůvodnili vyšší teplotou oceánů. V některých jiných zemích je ale situace ještě horší. Norsko uvádí, že ze všech komerčně chovaných ryb jich loni náhle uhynulo téměř 17 procent.

Aby měli vědci lepší představu, podívali se na údaje za posledních deset let ze zemí, které produkují 92 procent lososa chovaného na farmách. Zjistili, že v tomto období předčasně uhynulo celkem 865 milionů komerčně chovaných lososů. Případů hromadného úhynu postupně přibývalo v Norsku, Kanadě a Británii.

Nejenže postupně narůstá frekvence úhynů, podle autorů se zvyšuje i počet uhynulých ryb. Autoři zprávy odhadují, že maximální ztráta pro každý případ hromadného úhynu může potenciálně dosáhnout 5,14 milionu ryb v Norsku, 5,05 milionu v Kanadě a více než jeden milion ryb v Británii.

"Neustále se zvyšující proměnlivost oceánského prostředí, zejména v důsledku klimatických změn, může znamenat, že více produkčních míst bude těmto událostem vystaveno častěji," řekl hlavní autor studie Gerald Singh z University of Victoria v Kanadě. Značnou roli podle něj hrají i technologické postupy, jako je využití podvodních kamer a umělé inteligence (AI).

Novější postupy při komerčním chovu podle Singha tlačí lososí farmy do riskantnějších podmínek a umožňují zvyšovat produkci. Ruku v ruce s tím ale narůstá i riziko hromadných úhynů ryb.

Autoři uvádějí, že technologie, jako je vzdálené monitorování rybích farem v reálném čase, může pomoci ospravedlnit jejich umístění na místa vzdálenější od pobřeží. Pokud je ale rybí farma daleko od pobřeží, komerční chov je riskantnější a provozovatelé farem nemusejí být schopni včas zachytit případné hrozby. Větší závislost na technických prostředcích tak ve skutečnosti vede ke zvýšení rizika pro ryby samotné.

Aktivisté za zákaz komerčního chovu lososů říkají, že tato nová studie je alarmující. Zdůrazňuje podle nich, že rozhodnutí učiněná člověkem v kombinaci s oteplováním oceánů mají vliv na nepříznivé životní podmínky, ve kterých ryby musejí žít.

"Úhyn je pouze jedním z mnoha vážných problémů, které se týkají životních podmínek lososa chovaného na farmě," řekla Kirsty Jenkinsová z organizace OneKind. Lososy podle ní trápí například mořské vši a nemoci, trpí stresem a žijí v přeplněných klecích. "Toto odvětví se ukázalo jako neschopné či neochotné se reformovat. Je tedy nutné se ptát, zda má chov lososů nějaké místo v soucitném a udržitelném potravinovém systému," dodává Jenkinsová.

Někteří odborníci se ptají, zda odvětví komerčního chovu lososů může přežít v situaci, kdy se objevuje čím dál více hromadných úhynů ryb. Singh z kanadské univerzity si myslí, že chov bude globálně pokračovat, ale že častější úhyny a s tím spojené náklady mohou v některých komunitách tuto činnost ohrozit.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

8.3.2024 19:29
Právě proto, jak se lososi chovají a kolik chemie se do nich cpe, tak je že zásady nejím. Podle mého názoru a podle toho, co jsem si stačil kolem toho nastudovat, je uměle chováný losos potravina, která škodí našemu zdraví nejvíc.
Jinak mám ryby velmi rád, ale já si sám rybu chytnu ( většinou kapra )
Odpovědět

Pavla Žídková

9.3.2024 10:51 Reaguje na Václav Hellebrand
Naštěstí lososa nejím.
Odpovědět
MR

Milan R

9.3.2024 14:10 Reaguje na Václav Hellebrand
Nemam pocit, ze by prumyslove chovany kapr byl nejak zasadne lepsi, nebo horsi nez prumyslove chovany losos. A co jsou do rybniku schopni narvat rybari a co tam natece z poli, o tom se myslim radeji nebudeme bavit. Ale co potom kupovat, ze?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.3.2024 13:13 Reaguje na Milan R
Průmyslově chovaný kapr je v bio kvalitě, protože se do něj necpou hormony a antibiotika jako do lososů. U lososích farem záleží na maximálním využití klecových chovů, což vede k neskutečné koncentraci ryb na jednotku objemu vody. A díky té koncentraci je tam vyšší riziko nákaz a stres. Obojí se majitel snaží kompenzovat léčivy, což jak vidno ne vždy funguje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2024 10:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Většina těch hormonů antibiotik se dá v podobě všelijakých reziduí moderními metodami v tom mase najít. A takové maso potom vyřadit ze spotřeby.
Takže to s tím přecpáváním lososů chemikáliemi není tak akutní, jak by se z článku zdálo, chovatelé jsou dnes v tom směru dost omezováni.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2024 10:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Co se týká kaprů, řekl bych, že částečně to u našich rybářů není zvykem, částečně na rozdíl od chovu lososů se chov kaprů provádí v uzavřeném přírodním biotopu a to i když se jedná o intenzívně krmený rybník. Antibiotika, hormony a podobně by tak z kaprů končily v rostlinách a živočiších přírodních potravních řetězců, docházelo by tak k rozsáhlé kontaminaci přírodních biotopů a k hromadění těch látek v některých článcích těch potravních řetězců. A někteří ptáci nebo obojživelníci jsou na tyto cizorodé látky extrémně citliví.
Zatímco moře, kde se lososi chovají, je v měřítku těch chovů otevřený biotop. Oni to nacpou do těch lososů v klecích a to, o se z těch lososů vyloučí, s cirkulací mořské vody nebo snad i stěhováním klecí se rozptýlí do obrovské rozlohy, kde to (zatím) nevytváří žádné škodlivé efekty.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.3.2024 17:41 Reaguje na Radim Polášek
Viděl jsem reportáž o chovu lososů na těch farmách. Pod těmi klecemi je moře úplně mrtvé. Takže nic se nerozptýlí. Padne to na dno a tam to zabíjí vše živé.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.3.2024 07:55
Komerční chovy ryb jsou způsob, jak ekologicky a šetrně získávat rybí bílkoviny jako potravu pro lidi. A současně šetřit divoké populace ryb. Mnohem horší pro životní prostředí by bylo, kdyby se místo komerčních chovů stejné množství ryb lovilo z přírodních rybích populaci.
Zelení aktivisti tak za jdou proti lidem, u nás poškodili lidi prosazením zákazu klecových chovů slepic, tady chtějí škodit lidem poškozováním chovů lososů.
Odpovědět

Pavla Žídková

9.3.2024 10:51 Reaguje na Radim Polášek
Nemohu říci, že bych s vámi souhlasila. Člověk už tolikrát poškodil ekosystémy svou neurvalou touhou po zisku, včetně chovů drůbeže s kapacitami 200-300 ti ks kusů a více. Jitěže nejde lovit ty ryby z volného moře, ale také je nejde narvat v takové koncentraci na omezeném prostoru.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.3.2024 20:03 Reaguje na Pavla Žídková
1*
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.3.2024 10:04 Reaguje na Pavla Žídková
Lidé mají hlavně neurvalou touhu stále něco jíst.
A dnes už není prostor na to, aby si každý podstatnou část potravin vypěstoval s motykou na políčku za chalupou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.3.2024 22:16 Reaguje na Radim Polášek
Částečně souhlasím a částečně ne. Chovy ryb jsou dobrá věc. Asi znáte termín " ryby nastojato". Tak domácí chovy karasů, pstruhů a kaprů jsou celkem v pohodě oproti tomu, co vidíte v těch chovech lososa, viděla jsem 2 ve Skotsku. Tam opravdu byly ryby nastojato a mně se to zdá o to horší, že lososi přece jsou dravci a asi samotáři. Neříkám, že takové podmínky jsou všude, ale v některých z nich zvítězila hamižnost, možná konkurence nad rozumem a lidským přístupem. Bohužel to zase lživě schovávají za jakési oteplení a jen tím degradují článek.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.3.2024 18:16 Reaguje na Jarka O.
To jen otázka přiměřených úprav té produkční technologie.
Každopádně je umělý chov i ryb prostě trend, který se nedá zvrátit.
Odpovědět
Mz

Miluna z Hor

9.3.2024 08:21
no až začnem výrazně sklízet staletí neplacené negativní externality bude nekonečně hůř ... uvidíme že rozdíl mezi kulturní zemí a brutálním chaosem Haiti jsou tři dny hladu ....
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.3.2024 22:18 Reaguje na Miluna z Hor
.. 3 dny blackoutu..
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.3.2024 16:44
Jedná se o přirozený vývoj, který jsme zažili i jinde. Od lovu se přešlo k chovu hospodářských zvířat, od sběru kořínků k zemědělské velkovýrobě.
Rybolov byl poslední málo intenzivní oblastí, ale i tam se dostávají procesy, které umožňují to, že si lososa může dovolit každý a dokonce za ceny nižší než je kapr z tuzemských rybníků.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.3.2024 19:19 Reaguje na Richard Vacek
No, a i proto je všechno v prdeli. Člověk a jeho nenažranost :)) Více a více, rychleji a rychleji, my nechceme žít, my si chceme dopřávat! :)

A než se tu objeví nějaká nižší, ale dobrácká duše, která začne šermovat "nutností nakrmit svět": https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Plytvani-jidlem-vice-nez-miliarda-tun-potravin-se-kazdy-rok-vyhodi/
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.3.2024 07:32 Reaguje na Anyr
Ale kdepak. Díky intenzivní velkovýrobě nepotřebujeme obhospodařovat tak velké plochy a můžeme je nechat divočině. Návrat k lovu a sběratelství kořínků by znamenal totální likvidaci veškeré přírody a stejně by to k uživení těch miliard lidí nestačilo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.3.2024 18:19 Reaguje na Richard Vacek
Přesně tak.
krásně je to vidět na hydroponii nebo akvaponii v úplně uzavřených prostorech. Třeba u bylinek jedna sklizeň nějak za i jenom tři týdny a to pořád dokola celý rok. Produktivita na jednotku plochy nějak až stokrát vyšší než na běžném poli.
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.3.2024 10:09 Reaguje na Anyr
A to si myslíte, že při méně intenzivních produkčních postupech by se potraviny nekazily, nezbývaly by, ...?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.3.2024 09:41
Lidstvo opouští tisíce let fungující soužití s přírodou a má s tím stále
více problémů. Uměle chováme ryby, ale ty které vyrostly v přírodě samy
necháme uhynout stářím a shnít(lov chyť a pusť). Chováme chráněná zvířata
končící v kafilérii, abychom dovezli maso a krmiva pro zvířata z polí po
vykácených pralesích. Pálíme ropu na polích při "výrobě" biopaliv s velmi
spornou efektivitou a hlavně s negativními následky pro půdu. Stavíme na
orné půdě továrny na "ekoelektroatuta" a chválíme se, jak jsme ekologičtí.
V jedněch lesích necháme dřevo zetlít, abychom z jiných udělali pole a
nebo seštěpkujeme i poslední větévku. Je to pouze selektivní HRA na EKO
a nikoliv komplexní přístup k přírodě. Základem je neplýtvat zdroji a
nenechat ty ryby umírat v přírodě stářím, ale včas je zkonzumovat a
pak nebude nutné jiné intenzivně chovat. Pěstovat cokoliv raději méně
intenzivně na větší ploše, než někde nic a jinde půdu drancovat. Totéž
v lesích využít hodnotnou dřevní hmotu a zbytky nechat lesu bez toho
energetického využití. Stavět POUZE tam, kde se něco bourá a pracně
a draze rekultivuje. U aut jít cestou sdílení, taxislužeb a vozidel
šitých na míru spotřebitelům. Není EKO vozit s jednou osobou i tunovou
hmotnost vozidla a nebo metrákové baterie. EKO je naopak velmi úsporný
malý spalovací motor v lehkém vozidle s minimálními dopady na spotřebu,
parkování a kapacitu silnic. U hromadné dopravy pak raději poloprázdný
spoj, než žádný a cesta přetížená individuální dopravou a ulice plné
zaparkovaných aut. Co nepůjde regulovat finančně, tak se bude muset
bohužel regulovat jinak, ale stejně k tomu jednou dojde. Kdysi jen u
nás v ulici bylo jedno auto, nyní je jich 15 a stále přibývají. Tam,
kde byl trávník, stojí auta, tak kde měli lidé zahrádku je garáž, tam
kde byl park je parkoviště. A je to pořád málo a málo i když se platí parkovné, silniční daň a dálniční poplatky. Je to totéž jako u těch
lososích farem, kde časem dochází na neudržitelnost, protože se jim
vyrábí potrava drancováním ryb v jiných mořích a místní vody kolem
farem připomínají smradlavou žumpu plnou výkalů. Opouštíme rozumné
využití čistě přírodních zdrojů za cenu ničení přírody někde jinde
a bušíme se v prsa, jak jsme ekologičtí. Nejsme, protože pouze ta
negativa odsouváme jinam, aby nebyly tak na očích. Ekologický není
ani krám, kde končí jídlo z plného regálu v odpadu, ale krám, kde
je vyprodán i poslední kus z regálu a až pak se vyloží nové zboží.
Vím, že to není komfortní, ale toto je ta udržitelnost, když se vše
spotřebuje beze zbytku, než aby se nezkonzumované vyhodilo. Naši
předci nezabili prase dříve, dokud se to předchozí nedojedlo. Oni
ani nepekli chléb dříve, než byl zkonzumován tem předchozí. Jablka
a jiné ovoce sušili a zavařovali a nežádali je čerstvé z dovozu až
z N. Zélandu. To je ta udržitelnost, ale taky návrat trochu zpět,
abychom tu mohli být i v budoucnu.
Odpovědět

Radek Čuda

11.3.2024 16:07
Je nás víc jak 8 giga a dříve nebo později to bude 10 giga ... prostě přemnožené lidstvo tahle planeta nedá, takže buď značná část někam vypadne ... a na to teda zrovna moc nevypadá:-( ... nebo je jen otázko co se podělá dřív a co později.

On ten Malthus nebyl žádnej pitomec.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2024 10:24 Reaguje na Radek Čuda
Přemnožení jsme vzhledem k naší původní přírodní komunitě lovců a sběračů už tak 5 - 10 tisíc let. Od doby, kdy počty lidí na zeměkouli se zvýšily odhadem nad hranici asi 500 tisíc jedinců. Od té doby objevujeme a pro náš život otvíráme stále nové a nové niky. Jen proto je nás asi na zeměkouli asi dvacet tisíckrát víc než tehdy.
A pokud ve své inovační aktivitě nepolevíme, budeme pořád otevírat nové niky a budeme je pořád osidlovat a pořád budeme mít před sebou nějaký volný prostor.
Odpovědět

Radek Čuda

14.3.2024 15:10 Reaguje na Radim Polášek
Myšlenka byla taková, že s ohledem na počet lidské populace je prostě průmyslové zemědělství absolutní nezbytností. Sice to není úplně to nejhezčí, viz. například zde uvedený chov lososů, ale bez něj ty giga lidí prostě neuživíme.

Samozřejmě, čím ohleduplněji k přírodě to půjde, tím lépe, ale na věci to nic nemění.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist