Ve světě přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, píše BBC
Vědci tvrdí, že lososi teď hynou častěji a ve větším měřítku, než tomu bývalo dříve. Zkoumali přitom chov globálně, včetně největších producentů v Norsku, Británii a Kanadě.
S komerčním chovem lososů v klecích začalo v 60. letech Norsko a od té doby chov prošel řadou změn. Odvětví v posledních desetiletích rychle expandovalo a dnes přibližně 70 procent lososa, který se ve světě zkonzumuje, pochází z komerčního chovu. To ale už dlouho vzbuzuje kontroverze, mimo jiné kvůli obavám z různých nemocí ryb, úniků do volné přírody a celkovému dopadu chovu v klecích na životní prostředí.
Vědci mají zdokumentovány případy většího výskytu hromadného úhynu lososů, který zahrnuje i náhlý úhyn milionů ryb. K nejčastějším příčinám patří podle expertů jednak nemoci, jednak vliv oteplování moří v důsledku změn klimatu. Ve Skotsku vládní údaje ukázaly, že tam loni uhynulo více než 17 milionů lososů. To je nejvíce za dobu sledování. Producenti to zdůvodnili vyšší teplotou oceánů. V některých jiných zemích je ale situace ještě horší. Norsko uvádí, že ze všech komerčně chovaných ryb jich loni náhle uhynulo téměř 17 procent.
Aby měli vědci lepší představu, podívali se na údaje za posledních deset let ze zemí, které produkují 92 procent lososa chovaného na farmách. Zjistili, že v tomto období předčasně uhynulo celkem 865 milionů komerčně chovaných lososů. Případů hromadného úhynu postupně přibývalo v Norsku, Kanadě a Británii.
Nejenže postupně narůstá frekvence úhynů, podle autorů se zvyšuje i počet uhynulých ryb. Autoři zprávy odhadují, že maximální ztráta pro každý případ hromadného úhynu může potenciálně dosáhnout 5,14 milionu ryb v Norsku, 5,05 milionu v Kanadě a více než jeden milion ryb v Británii.
"Neustále se zvyšující proměnlivost oceánského prostředí, zejména v důsledku klimatických změn, může znamenat, že více produkčních míst bude těmto událostem vystaveno častěji," řekl hlavní autor studie Gerald Singh z University of Victoria v Kanadě. Značnou roli podle něj hrají i technologické postupy, jako je využití podvodních kamer a umělé inteligence (AI).
Novější postupy při komerčním chovu podle Singha tlačí lososí farmy do riskantnějších podmínek a umožňují zvyšovat produkci. Ruku v ruce s tím ale narůstá i riziko hromadných úhynů ryb.
Autoři uvádějí, že technologie, jako je vzdálené monitorování rybích farem v reálném čase, může pomoci ospravedlnit jejich umístění na místa vzdálenější od pobřeží. Pokud je ale rybí farma daleko od pobřeží, komerční chov je riskantnější a provozovatelé farem nemusejí být schopni včas zachytit případné hrozby. Větší závislost na technických prostředcích tak ve skutečnosti vede ke zvýšení rizika pro ryby samotné.
Aktivisté za zákaz komerčního chovu lososů říkají, že tato nová studie je alarmující. Zdůrazňuje podle nich, že rozhodnutí učiněná člověkem v kombinaci s oteplováním oceánů mají vliv na nepříznivé životní podmínky, ve kterých ryby musejí žít.
"Úhyn je pouze jedním z mnoha vážných problémů, které se týkají životních podmínek lososa chovaného na farmě," řekla Kirsty Jenkinsová z organizace OneKind. Lososy podle ní trápí například mořské vši a nemoci, trpí stresem a žijí v přeplněných klecích. "Toto odvětví se ukázalo jako neschopné či neochotné se reformovat. Je tedy nutné se ptát, zda má chov lososů nějaké místo v soucitném a udržitelném potravinovém systému," dodává Jenkinsová.
Někteří odborníci se ptají, zda odvětví komerčního chovu lososů může přežít v situaci, kdy se objevuje čím dál více hromadných úhynů ryb. Singh z kanadské univerzity si myslí, že chov bude globálně pokračovat, ale že častější úhyny a s tím spojené náklady mohou v některých komunitách tuto činnost ohrozit.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Václav Hellebrand
8.3.2024 19:29Jinak mám ryby velmi rád, ale já si sám rybu chytnu ( většinou kapra )
Milan R
9.3.2024 14:10 Reaguje na Václav HellebrandZbyněk Šeděnka
10.3.2024 13:13 Reaguje na Milan RRadim Polášek
13.3.2024 10:28 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTakže to s tím přecpáváním lososů chemikáliemi není tak akutní, jak by se z článku zdálo, chovatelé jsou dnes v tom směru dost omezováni.
Radim Polášek
13.3.2024 10:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZatímco moře, kde se lososi chovají, je v měřítku těch chovů otevřený biotop. Oni to nacpou do těch lososů v klecích a to, o se z těch lososů vyloučí, s cirkulací mořské vody nebo snad i stěhováním klecí se rozptýlí do obrovské rozlohy, kde to (zatím) nevytváří žádné škodlivé efekty.
Zbyněk Šeděnka
14.3.2024 17:41 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
9.3.2024 07:55Zelení aktivisti tak za jdou proti lidem, u nás poškodili lidi prosazením zákazu klecových chovů slepic, tady chtějí škodit lidem poškozováním chovů lososů.
Pavla Žídková
9.3.2024 10:51 Reaguje na Radim PolášekViktor Šedivý
10.3.2024 10:04 Reaguje na Pavla ŽídkováA dnes už není prostor na to, aby si každý podstatnou část potravin vypěstoval s motykou na políčku za chalupou.
Jarka O.
9.3.2024 22:16 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
10.3.2024 18:16 Reaguje na Jarka O.Každopádně je umělý chov i ryb prostě trend, který se nedá zvrátit.
Miluna z Hor
9.3.2024 08:21Richard Vacek
9.3.2024 16:44Rybolov byl poslední málo intenzivní oblastí, ale i tam se dostávají procesy, které umožňují to, že si lososa může dovolit každý a dokonce za ceny nižší než je kapr z tuzemských rybníků.
Anyr
9.3.2024 19:19 Reaguje na Richard VacekA než se tu objeví nějaká nižší, ale dobrácká duše, která začne šermovat "nutností nakrmit svět": https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Plytvani-jidlem-vice-nez-miliarda-tun-potravin-se-kazdy-rok-vyhodi/
Richard Vacek
10.3.2024 07:32 Reaguje na AnyrRadim Polášek
10.3.2024 18:19 Reaguje na Richard Vacekkrásně je to vidět na hydroponii nebo akvaponii v úplně uzavřených prostorech. Třeba u bylinek jedna sklizeň nějak za i jenom tři týdny a to pořád dokola celý rok. Produktivita na jednotku plochy nějak až stokrát vyšší než na běžném poli.
Viktor Šedivý
10.3.2024 10:09 Reaguje na AnyrBřetislav Machaček
11.3.2024 09:41více problémů. Uměle chováme ryby, ale ty které vyrostly v přírodě samy
necháme uhynout stářím a shnít(lov chyť a pusť). Chováme chráněná zvířata
končící v kafilérii, abychom dovezli maso a krmiva pro zvířata z polí po
vykácených pralesích. Pálíme ropu na polích při "výrobě" biopaliv s velmi
spornou efektivitou a hlavně s negativními následky pro půdu. Stavíme na
orné půdě továrny na "ekoelektroatuta" a chválíme se, jak jsme ekologičtí.
V jedněch lesích necháme dřevo zetlít, abychom z jiných udělali pole a
nebo seštěpkujeme i poslední větévku. Je to pouze selektivní HRA na EKO
a nikoliv komplexní přístup k přírodě. Základem je neplýtvat zdroji a
nenechat ty ryby umírat v přírodě stářím, ale včas je zkonzumovat a
pak nebude nutné jiné intenzivně chovat. Pěstovat cokoliv raději méně
intenzivně na větší ploše, než někde nic a jinde půdu drancovat. Totéž
v lesích využít hodnotnou dřevní hmotu a zbytky nechat lesu bez toho
energetického využití. Stavět POUZE tam, kde se něco bourá a pracně
a draze rekultivuje. U aut jít cestou sdílení, taxislužeb a vozidel
šitých na míru spotřebitelům. Není EKO vozit s jednou osobou i tunovou
hmotnost vozidla a nebo metrákové baterie. EKO je naopak velmi úsporný
malý spalovací motor v lehkém vozidle s minimálními dopady na spotřebu,
parkování a kapacitu silnic. U hromadné dopravy pak raději poloprázdný
spoj, než žádný a cesta přetížená individuální dopravou a ulice plné
zaparkovaných aut. Co nepůjde regulovat finančně, tak se bude muset
bohužel regulovat jinak, ale stejně k tomu jednou dojde. Kdysi jen u
nás v ulici bylo jedno auto, nyní je jich 15 a stále přibývají. Tam,
kde byl trávník, stojí auta, tak kde měli lidé zahrádku je garáž, tam
kde byl park je parkoviště. A je to pořád málo a málo i když se platí parkovné, silniční daň a dálniční poplatky. Je to totéž jako u těch
lososích farem, kde časem dochází na neudržitelnost, protože se jim
vyrábí potrava drancováním ryb v jiných mořích a místní vody kolem
farem připomínají smradlavou žumpu plnou výkalů. Opouštíme rozumné
využití čistě přírodních zdrojů za cenu ničení přírody někde jinde
a bušíme se v prsa, jak jsme ekologičtí. Nejsme, protože pouze ta
negativa odsouváme jinam, aby nebyly tak na očích. Ekologický není
ani krám, kde končí jídlo z plného regálu v odpadu, ale krám, kde
je vyprodán i poslední kus z regálu a až pak se vyloží nové zboží.
Vím, že to není komfortní, ale toto je ta udržitelnost, když se vše
spotřebuje beze zbytku, než aby se nezkonzumované vyhodilo. Naši
předci nezabili prase dříve, dokud se to předchozí nedojedlo. Oni
ani nepekli chléb dříve, než byl zkonzumován tem předchozí. Jablka
a jiné ovoce sušili a zavařovali a nežádali je čerstvé z dovozu až
z N. Zélandu. To je ta udržitelnost, ale taky návrat trochu zpět,
abychom tu mohli být i v budoucnu.
Radek Čuda
11.3.2024 16:07On ten Malthus nebyl žádnej pitomec.
Radim Polášek
13.3.2024 10:24 Reaguje na Radek ČudaA pokud ve své inovační aktivitě nepolevíme, budeme pořád otevírat nové niky a budeme je pořád osidlovat a pořád budeme mít před sebou nějaký volný prostor.
Radek Čuda
14.3.2024 15:10 Reaguje na Radim PolášekSamozřejmě, čím ohleduplněji k přírodě to půjde, tím lépe, ale na věci to nic nemění.