Ve světě přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, píše BBC

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Vědci tvrdí, že lososi teď hynou častěji a ve větším měřítku, než tomu bývalo dříve. Zkoumali přitom chov globálně, včetně největších producentů v Norsku, Británii a Kanadě.

S komerčním chovem lososů v klecích začalo v 60. letech Norsko a od té doby chov prošel řadou změn. Odvětví v posledních desetiletích rychle expandovalo a dnes přibližně 70 procent lososa, který se ve světě zkonzumuje, pochází z komerčního chovu. To ale už dlouho vzbuzuje kontroverze, mimo jiné kvůli obavám z různých nemocí ryb, úniků do volné přírody a celkovému dopadu chovu v klecích na životní prostředí.

Vědci mají zdokumentovány případy většího výskytu hromadného úhynu lososů, který zahrnuje i náhlý úhyn milionů ryb. K nejčastějším příčinám patří podle expertů jednak nemoci, jednak vliv oteplování moří v důsledku změn klimatu. Ve Skotsku vládní údaje ukázaly, že tam loni uhynulo více než 17 milionů lososů. To je nejvíce za dobu sledování. Producenti to zdůvodnili vyšší teplotou oceánů. V některých jiných zemích je ale situace ještě horší. Norsko uvádí, že ze všech komerčně chovaných ryb jich loni náhle uhynulo téměř 17 procent.

Aby měli vědci lepší představu, podívali se na údaje za posledních deset let ze zemí, které produkují 92 procent lososa chovaného na farmách. Zjistili, že v tomto období předčasně uhynulo celkem 865 milionů komerčně chovaných lososů. Případů hromadného úhynu postupně přibývalo v Norsku, Kanadě a Británii.

Nejenže postupně narůstá frekvence úhynů, podle autorů se zvyšuje i počet uhynulých ryb. Autoři zprávy odhadují, že maximální ztráta pro každý případ hromadného úhynu může potenciálně dosáhnout 5,14 milionu ryb v Norsku, 5,05 milionu v Kanadě a více než jeden milion ryb v Británii.

"Neustále se zvyšující proměnlivost oceánského prostředí, zejména v důsledku klimatických změn, může znamenat, že více produkčních míst bude těmto událostem vystaveno častěji," řekl hlavní autor studie Gerald Singh z University of Victoria v Kanadě. Značnou roli podle něj hrají i technologické postupy, jako je využití podvodních kamer a umělé inteligence (AI).

Novější postupy při komerčním chovu podle Singha tlačí lososí farmy do riskantnějších podmínek a umožňují zvyšovat produkci. Ruku v ruce s tím ale narůstá i riziko hromadných úhynů ryb.

Autoři uvádějí, že technologie, jako je vzdálené monitorování rybích farem v reálném čase, může pomoci ospravedlnit jejich umístění na místa vzdálenější od pobřeží. Pokud je ale rybí farma daleko od pobřeží, komerční chov je riskantnější a provozovatelé farem nemusejí být schopni včas zachytit případné hrozby. Větší závislost na technických prostředcích tak ve skutečnosti vede ke zvýšení rizika pro ryby samotné.

Aktivisté za zákaz komerčního chovu lososů říkají, že tato nová studie je alarmující. Zdůrazňuje podle nich, že rozhodnutí učiněná člověkem v kombinaci s oteplováním oceánů mají vliv na nepříznivé životní podmínky, ve kterých ryby musejí žít.

"Úhyn je pouze jedním z mnoha vážných problémů, které se týkají životních podmínek lososa chovaného na farmě," řekla Kirsty Jenkinsová z organizace OneKind. Lososy podle ní trápí například mořské vši a nemoci, trpí stresem a žijí v přeplněných klecích. "Toto odvětví se ukázalo jako neschopné či neochotné se reformovat. Je tedy nutné se ptát, zda má chov lososů nějaké místo v soucitném a udržitelném potravinovém systému," dodává Jenkinsová.

Někteří odborníci se ptají, zda odvětví komerčního chovu lososů může přežít v situaci, kdy se objevuje čím dál více hromadných úhynů ryb. Singh z kanadské univerzity si myslí, že chov bude globálně pokračovat, ale že častější úhyny a s tím spojené náklady mohou v některých komunitách tuto činnost ohrozit.