https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vecne-chemikalie-v-pite-vode.co-ukazal-pruzkum-vody-ve-40-ceskych-mestech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

„Věčné chemikálie“ v pitné vodě. Co ukázal průzkum vody ve 40 českých městech?

12.10.2021 16:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ve studii Tomáše Cajthamla byly zkoumány vzorky pitné vody ve 43 českých okresních městech.
Ve studii Tomáše Cajthamla byly zkoumány vzorky pitné vody ve 43 českých okresních městech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Havas PR Prague
„Co způsobují? Všechno,“ říká chemik Tomáš Cajthaml o takzvaných „věčných chemikáliích“. Využívají se k výrobě voděodolného oblečení, nepřilnavého nádobí nebo obalů na potraviny, jako jsou sáčky na popcorn a obaly na fastfoodové jídlo. Dnes je najdeme téměř všude. Byly nalezeny i ve vzorcích pitné vody ve 40 českých okresních městech, které zkoumal tým chemika Tomáš Cajthamla. Ten tyto výsledky, které považuje za zneklidňující, představil v úterý 5. 10. v Senátu ČR.
 
Chemikálie, o kterých se v Senátu mluvilo, se nazývají perfluorované a polyfluorované sloučeniny (zkráceně PFAS, perfluorinated alkylated substances). A je jich mnoho – asi 4700. Dvě z nich (PFOS a PFOA) jsou v současnosti zakázané, protože prokazatelně ohrožují lidské zdraví (a nejen lidské) již při velmi nízkých koncentracích. Jsou spojovány se zvýšeným rizikem rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Některé PFAS snižují plodnost u žen, zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, onemocnění placenty nebo nižší porodní váhy novorozenců. Mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém nebo snižovat účinnost očkování.

Člověk je účinkům PFAS vystavován především při konzumaci kontaminované vody, ryb a mořských živočichů. Jsou odolné vůči rozkladu a zůstávají v prostředí od doby, kdy jsme je začali používat. Nemizí. Navíc se rozpouštějí do vody, a proto jsou často přítomné právě v ní, popřípadě v tělech ryb, kde se hromadí.

Jejich koncentraci v pitné vodě zkoumal tým Tomáš Cajthamla. Vybral si 32 látek ze skupiny PFAS a zjišťoval, zda je najde v kohoutkové vodě českých okresních měst. Našel. Nejvyšší koncentrace při jednom z odběrů byla ve Zlíně, kdy se pohybovala na horní hranici maximální přípustné koncentrace doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Bezpečné limity

Limity toho, kolik chemických látek je považováno za bezpečné, jsou velmi nespolehlivým vodítkem. Stanovují se totiž pro každou jednotlivou látku zvlášť. My se ale setkáváme s celou řadou z nich. A všechny koncentrace se pak sečtou v jednom lidském těle. U PFAS je navíc stanoven pouze limit pro vodu. Jejich koncentraci v potravinách nikdo nezjišťuje.

Limity se navíc určují politickým rozhodnutím a liší se zemi od země. Například v USA, kde se problémem PFAS zabývají o 20 let déle než u nás, je jejich limit téměř poloviční. Podle Martina Pivokonského z Akademie věd se dá říci, že neexistuje stoprocentně bezpečný práh pro tak problematické látky, jakými perfluorované a polyfluorované sloučeniny jsou.

Proč se to děje?

Kdekoho v tuto chvíli napadne otázka, jak je možné, že se vystavujeme látkám, které mohou představovat tak velké riziko pro zdraví. Je to proto, že používáme látky, jejichž všechny účinky prostě neznáme. Zakazujeme až ty, které jsou prokazatelně nebezpečné. A proces prokazování nebezpečnosti látek je zdlouhavý. Může trvat 30 nebo 50 let, než se prokáže, že má účinky zdraví škodlivé.

„Na trhu je 100 000 chemických organických látek. A máme jich dobře toxikologicky zcharakterizovaných 500. O 70 000 nevíme naprosto nic. A i když víme něco z jedné skupiny, přesto je zakazujeme po jednotlivých látkách a nehledíme na to, že ostatní jsou tomu velice podobné a mohou způsobovat stejné problémy,“ vysvětluje Cajthaml.

Perfluorované a polyfluorované součeniny jsou používané od 40. let 20. století. Některé jejich vlastnosti jsou užitečné, například způsobují nepřilnavost teflonu, přidávaly se do goretexového oblečení, kdysi také do pečicího papíru. Dodnes se nacházejí v některých obalech na potraviny, které odpuzují mastnotu – sáčcích na popcorn a obalech fastfoodových řetězců. Látky PFOS a PFOA, jejichž použití je již zakázáno, se nadále přidávají do hasicích pěn – mají na to výjimku ze zákona. Proto jsou nejvíce kontaminovanými územími ty, kde se provádějí hasičská cvičení, jako letiště a armádní zóny.

Ilustrační fotografie vzorků zahrnutých do průzkumu Arniky o chemikáliích v potravinových obalech.
Ilustrační fotografie vzorků zahrnutých do průzkumu Arniky o chemikáliích v potravinových obalech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Arnika

Jsou nezničitelné?

Přestože v řadě výrobků se od používání perfluorovaných a polyfluorovaných látek ustupuje, zůstávají kolem nás ty, které jsme od 40. let 20. století vyrobili. Jejich přízvisko „věčné“ není náhoda – z prostředí nemizí, jen jím neustále kolují.

Z tohoto pohledu je problematická například recyklace krabic na pizzu, kam se PFAS kdysi přidávaly a dnes v rámci recyklovaného papíru zůstávají v oběhu. Navíc se rozpouštějí ve vodě, kam se z jiných aplikací uvolňují. Část z nich je zachycena v čistírně odpadních vod, kde se koncentrují v čistírenském kalu. Ještě donedávna se tento kal využíval ke hnojení zemědělských polí, protože půdě dodává řadu potřebných živin. Spolu s nimi ale i toxické látky, které se v kalu zachytily, například PFAS.

„Čistírenské kaly by se měly sušit a pálit,“ doporučuje Lukáš Dvořák z Technické univerzity v Liberci. „Věčné chemikálie“ jsou sice velmi odolné, ale 1 000 °C nepřežijí. „Pyrolýza je jediný způsob, jak PFAS zničit,“ potvrzuje Tomáš Cajthaml, že přece jen máme k dispozici cestu, jak se těchto chemikálií zbavit.

Zároveň je třeba říci, že monitoring pitné vody zkoumal vodu, která již prošla úpravnou vody. To znamená, že tyto chemikálie prošly přes čistírnu i úpravnu vody.

Zázrak teflonové pánve, nepřilnavost.
Zázrak teflonové pánve, nepřilnavost.

Odstranit je umíme

Pokud bychom se zaměřili na jejich důsledné odstraňování, pak technologie na to jsou. Zvedly by ale náklady na čištění vody a tím pravděpodobně i její cenu.

Jedním z nepopiratelných závěrů, ke kterým znalosti o perfluorovaných a polyfuorovaných sloučeninách vedou, je, že je v prostředí nechceme a měli bychom omezovat jejich využívání. Prvními kroky by mělo být jejich nahrazení ve všech výrobcích, kde to možné je: v hasicích pěnách a materiálech odpuzujících vodu a mastnotu.

V Evropské unii je zákaz perfluorovaných látek tématem jednání. V prosinci 2019 poslaly vlády Nizozemí, Dánska, Švédska a Lucemburska s podporou Norska dopis, kde navrhují jednat o zákazu celé skupiny perfluorovaných látek. Evropská chemická agentura tento postup podporuje.

„Některé státy a prodejci si rizika PFAS uvědomují. Dánsko legislativně zakázalo používání PFAS už v roce 2019 a ukázalo se, že je možné tyto chemikálie bez problémů nahradit bezpečnými alternativami. Evropská unie a zbytek světa by měly urychleně dánský příklad následovat,” uvádí Karolína Brabcová z Arniky, která se chemickými látkami v prostředí dlouhodobě zabývá.

Senátorka Hubáčková na jednání senátní komise navrhla, že by si Česká republika mohla vzít agendu PFAS jako téma českého předsednictví v Radě EU.

Podzemní vody

V monitoringu vody se ukázalo, že balené minerální vody obsahovaly PFAS méně, zřejmě proto, že se tyto látky částečně zachytily v jílovitých půdách.

„Z hlediska prevence jsem se v jedné věci trošku vyděsila. V novele vodního zákona jsme připustili vypouštění odpadních vod do vod podzemních,“ upozorňuje senátorka Hubáčková, že stav, kdy jsou podzemní vody méně kontaminované, nemusí trvat dlouho.

„My jsme si tady krásně řekli, jak jsou podzemní vody kvalitnější, jak jsou zdravější. A přesto čerpáme 50 % těchto vod pro průmysl na jeho technologické procesy. Protože ony jsou dokonce levnější,“ upozornila na další problém senátorka Jitka Seitlová.

Ceny podzemní vody jsou poloviční ve srovnání s povrchovými, a průmysl logicky využívá nejlevnější možnou variantu. Tento stav je neudržitelný i podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly. Apeloval na senátory, aby ze svých pozic iniciovali ekonomickou novelu využívání vod. „Neustále jsme v rozporu se základní ideou vodního zákona. Když to zjednoduším, tak podzemní vody by měly být přednostně určeny pro zásobování obyvatel pitnou vodou.“

Nevyvolávat paniku

Zároveň byl ale Kubala tím, kdo v průběhu jednání komise Voda – sucho upozorňoval, že v životě jsme vystavováni řadě chemických látek. A apeloval na to, aby se zprávou o výsledcích monitoringu pitné vody nevzbudila panika.

Tomáš Cajthaml ale nesouhlasí s tím, že by výsledky jeho týmu měly být bagatelizovány. „Větší problém se znečištěním jsme neměli od dob DDT a PCB,“ tvrdí.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Josef Volfík

12.10.2021 12:03

...„Věčné chemikálie“ v pité vodě...
Jeden umí psát, druhý číst. Takže v té vaší redakci pisatel je trouba a ten co umí číst nepřišel.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.10.2021 13:12
Věčné ty chemikálie určitě nejsou, existuje určitě jejich poločas rozpadu, který se dá snadno zjistit. To by mělo být za prvé. Jestli to jsou desítky let nebo víc.
A potom by měly jít odstraňovat z vody poměrně snadno absorbcí na správný sorbent.
Co se týká jejich likvidace, zřejmě by bylo vhodné, i přes odpor zelených aktivistů, podprovat výstavby spaloven odpadů, kde by šly i tyto látky likvidovat. Ideálně s energetickým využitím získaného tepla. Ať už, po rozvaze, ve formě spalování vysušených čistírenských kalů, kde by se mimochodem likvidoval i další zelený strašák - mikroplasty. Nebo spalováním pouze použitých absorbentů.
Odpovědět
JM

Joska Malý

12.10.2021 14:33
Už dlouho si říkám, jak by byl svět krásným místem, kdyby ekologisté bojovali proti chemickém znečištění, racionálním využívání pitné vody, péči o krajinu a půdu a možná i růstu populace ve třetím světě stejne vehementně jako bojují proti spalování fosilních paliv a jaderné energetice.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.10.2021 15:49
Po celý život jsme obklopeni nespočetným množstvím chemikálií. CHemikálie mohou být škodlivé, nebo prospěšné, ale drtivá většina z nich má na nás vliv nepatrný. Kdo to myslí s ochranou vážně, měl by se přesunout do vakua, i když i tam námi procházejí různé částice, elektrická, magnetická a gravitační pole.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2021 16:05 Reaguje na Richard Vacek
A chemikálie jsou do nás " huštěny " reklamou v médiích/televizích, pod tlakem.
Odpovědět
JM

Joska Malý

12.10.2021 16:52 Reaguje na Richard Vacek
Nastudujte si něco o endokrinních disruptorech.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.10.2021 19:33 Reaguje na Joska Malý
Z nedostatku vážnějších problémů se vytahují tyto, popřípadě mikroplasty. Vše podstatné, co nás zdravotně poškozovalo, je totiž díky našim předkům už minulostí.
Odpovědět
ig

12.10.2021 18:31
Zrovna tohle je naprosto zbytečné znečištění. Proč musí být v krabici na pizzu a v pečicím papíru nerozložitelné látky mi není moc jasné. Tyhle látky se mohly šetřit pro průmysl, kde jsou v některých oborech nenahraditelné (třeba maziva na bázi perfluorovaných alkylétherů budou nezbytná ve vysokotlakých kompresorech na vodík, už starej Haber si zoufal, že tam žádnej olej nevydrží :-))
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.10.2021 18:43
Tohle co obsahuje článek vím již hodně dlouho.Proto piju pouze krabicové víno
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.10.2021 19:48 Reaguje na karel krasensky
Ne, problém není v obsahu, ale v obalu. Ta krabice je z papíru pokrytého, příp.posprejovaného tenoučkou fólií, aby v ní víno uchovalo kvalitu nebo nevyteklo. Stejně mléko v kartónu, ale to vás tuším nezajímá. Musíte pít víno ze skla. Nejlépe ještě vratného nebo flašky sám recyklovat. :-)
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.10.2021 20:07 Reaguje na Jarka O.
Není pravdou,že se v deliriu tremens člověku zjevují bílé myši jak se z oblibou píše.Když to na mě občas přijde vídím něco uplně jineho.Kalouska s nataženou pravici v které třímá krabicové víno a říká dej si ještě mě to taky chutná
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.10.2021 21:56 Reaguje na karel krasensky
Však je Kalous původem organický chemik, tak ví co je dobré. Na jeho víno pozor radši, mohl by v něm být metanol. Po tom je trochu rychlejší delirium než po nějakých perzistentnich mikroplastech. Výhoda je ptotijed, čistý etanol.
Odpovědět
JO

Jan Omasta

13.10.2021 00:43
Já jsem pro, aby znečištění chemickými syntetickými látkami zůstávalo tak jak je. Když chcete být zdraví, nečtěte a neposlouchejte pořady demagogů, jako je pan Tuna. Jemu vadí milióntiny a milardtiny různých reziduí. Ale co je opravdu škodlivé, o tom ani slovo. Např. kadmium jehož koncentrace stoupla za 30 let 2,5 násobně. Potraty, rakovina, neplodnost, únava, předčasné stárnutí. A co dělá ten váš nezničitelný perfluorovaný uhlovodík? Nic. Pan Tuna je populista. On vám nic nepříjemného, jako třeba že kadmium odstanit z přírody lze jen s enormními náklady. A místo toho vám bude vykládat, co chcou lidi slyšet. Že stárnutí nepostihuje všechny stejně, ale že jej vyvolává přítomnost stopových množství bezvýznamných syntetických chemických látek.
Odpovědět

Jirka Černý

13.10.2021 10:26
Jako zastánce klasické litinové pánve v kuchyni jsem tedy dost eko podle všeho.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist