Vědci z Akademie věd budou šlechtit nové plodiny odolné vůči klimatické změně

Nové plodiny odolné vůči klimatické změně a vhodné pro udržitelné zemědělství budou šlechtit vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) a dalších institucí. Vědci se budou zabývat mimo jiné cílenou modifikací genetické informace, zaměří se na plodiny, jako je například ječmen, řepka olejka nebo hrách. Na pětiletý výzkum získají z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) 435 milionů korun, informovala AV ČR.

"Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci udržitelným způsobem v době změny klimatu je jednou z největších výzev současnosti. Už nyní zaznamenáváme extrémní výkyvy počasí. Negativní vliv na rostliny se bude postupně zvyšovat, což ohrožuje světovou produkci potravin. Je chvályhodné, že se Evropská unie snaží být progresivní a usiluje o snižování negativního vlivu zemědělství na životní prostředí," řekl Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR.

Podle Doležela je nutné rychle reagovat na požadavky Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), jejíž opatření mohou způsobit snížení rostlinné produkce až o 23 procent. Dohoda předpokládá snížení používání chemikálií o 50 procent a hnojiv o 20 procent. S tím by měly pomoci nově vyšlechtěné plodiny.

Vědci se zaměří na plodiny, které jsou pro Česko významné, jako je ječmen, řepka olejka nebo hrách. Například hrách dokáže vázat dusík v půdě a je zdrojem bílkovin. "Kromě toho se budeme věnovat výzkumu rostlin, které jsou vhodné ke studiu konkrétních procesů důležitých pro šlechtění, jako jsou genomové konflikty, způsob rozmnožování a tolerance vůči stresu a interakce s patogenními půdními houbami. Podle potřeby využijeme ve výzkumu i modelovou rostlinu huseníček rolní," řekl Doležel.

Letošní výzvy Špičkový výzkum OP JAK se účastnilo 74 projektů, projekt ÚEB AV ČR Nové poznatky pro plodiny nové generace se umístil na pátém místě a v sekci zemědělských věd byl nejlépe hodnocený. Na projektu se bude podílet celkem osm vědeckých týmů z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého.

„Věříme, že se nám díky spolupráci s dalšími partnery podaří využít nové biotechnologické metody tak, aby mohly co nejdříve sloužit současnému zemědělství. Bude se jednat zejména o editování dědičné informace, které je základem nových šlechtitelských postupů. Bez cílené modifikace dědičné informace bude téměř nemožné vyšlechtit plodiny s vlastnostmi, které současné odrůdy postrádají,“ řekl Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR.

---

reklama

---