https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-poprve-objevili-mikroplasty-v-placente-obavaji-se-dusledku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské placentě, obávají se důsledků

22.12.2020 16:48 | ŘÍM (ČTK)
"Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození," stojí v závěrech studie.
"Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození," stojí v závěrech studie.
Foto | freestocks / Unsplash
Vědci poprvé objevili mikroplasty v placentě a obávají se, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. "Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku," citoval list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.
 

Skupina italských gynekologů a porodníků zkoumala vzorky placenty šesti zdravých těhotných žen, kterým se narodily zdravé děti. U čtyř z nich se našla nejméně desítka částeček mikroplastů, ale celkové množství bude zřejmě mnohokrát vyšší, protože analýzou prošla jen zhruba čtyři procenta placenty.

"Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození," stojí v závěrech studie, kterou otiskl odborný magazín Environment International.

Objevené částečky plastů měly rozměry kolem deseti mikronů (0,01 milimetru), což znamená, že byly natolik malé, že se mohly dostat do krevního oběhu. Zda se mikroplasty dostaly i do těla nenarozených dětí, není jasné.

Znečištění mikroplasty už zasáhlo v podstatě celou planetu. Plasty se našly v Antarktidě i na Mount Everestu, lidé je ve velkém konzumují spolu s jídlem či vodou a také je vdechují. Jejich účinky na zdraví zatím nejsou prozkoumané, podle vědců je ale třeba je pečlivě sledovat, zejména u dětí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.12.2020 17:17
Podle množství plastů v těle mohou aspoň stanovovat, kde se člověk narodil a žil.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.12.2020 19:36 Reaguje na Karel Zvářal
No nevím, vzhledem k tomu, že jsou skoro všude, tak bude s určitostí možno stanovit maximálně planetu:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.12.2020 19:56 Reaguje na Jakub Graňák
Víte, proč jsem to napsal? Dnešní kriminalisté jsou při nálezu oběti schopni určit podle uhlíku a jiných prvků v těle, kde vyrůstal a žil. Byl to nějaký případ ohořelé mrtvoly z Londýna a nakonec jeho totožnost takto vypátrali. Ale tak jako je pohyb lidí, je i transport zboží po světě tam a zpátky, takže určovat totožnost někoho, kdo nakupuje ne od místních pěstitelů, ale od kosmopolitních řetězců, mi přijde trochu odvážné...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.12.2020 17:46
Bohužel, zde je vidět, kam všude to může dojít. Nikdo není schopen říci,
jaké to může mít následky pro lidstvo do budoucna. Zatím, jsme zděšeně zírali na množství kusových plastů v zažívacím traktu mořských ptáků a třeba želv. Nyní už víme o mikroplastech ve vodě, potravinách, lidech zvířatech. Dopady nikdo nezná a obranu taky. Stále ale budou "vědci" tvrdit, že ekologičtější je PETka než vratné sklo, protože má nižší
uhlíkovou stopu. Mi už je ten CO2 ukradený, já chci konzumovat vodu
a potravu bez mikroplastů, které mne možná zabijí dříve, než nějaké
"přehřátí" planety. A nejsou to pouze ty plasty, ale i jiná spotřební
chemie, která nás doprovází na každém kroku v zájmu čistoty a hygieny.
Mnohdy se o tom neví a pouze tuší, jindy ví a tají. Klidně se to
prodává a ještě masivně reklamuje. Kdysi zateplovali sousedův dům
polystyrénem, který zarovnávali rašplováním a jemný prach létal po
okolí. Nehledě na vdechování, tak zaneřádili pozemky v okolí a zobaly
to třeba i slepice a s trávou to žrali i králíci. Ještě dnes se to
děje u tvarově členitých zdí a nikdo to neřeší. Žijeme tak "zdravě"?
Prdlajs a ne zdravě, pouze v zájmu snižování energetické náročnosti
staveb zaneřádíme okolí plasty a z budoucí recyklovatelné sutě vyrobíme
nebezpečný odpad. Tak samo z dřevěného masivu chemický dřevotřískový paskvil a ještě tomu dáme certifikát ekologicky šetrné stavby. Je to
hra na ekologii, ale ve skutečnosti se jedná o nové ropáctví v zájmu
snižování CO2.
Odpovědět

Jirka Černý

22.12.2020 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak, domek ze dřeva napuštěný sajrajtem že když se po deseti letech kolem kope do země vykopou se v podstatě netknuté odřezky že stavby. Něco z OSB desek nazvat drevostavbou je obecně dost odvaha.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.12.2020 17:56
Několikrát jsem tady na EKOLISTU vyjádřil obavy nad plastovým znečištěním ŽP a označil je za podstatnější problém než emise CO2.
Kam už budeme muset dojít, aby se někdo probudil ? A možná tam už vůbec taky nedojdeme...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.12.2020 19:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Poptejte se p. Šimůnka, ten jednorázové plasty doslova miluje:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2020 08:17 Reaguje na Jakub Graňák
Díky jednorázovým plastům jsme už dávno nevymřeli na nějakou epidemii, proti níž by byl současný covid jen prkotina.
MMCH, tažení proti jednorázovým plastům se nejspíš na téhle epidemii také alespoň trochu podepsalo.

A u jednorázových plastů je asi nejlepší potenciál pro jejich zpětný odběr k recyklaci nebo ekologické likvidaci. To, že se tak nedělo a neděje, je jen výsledek totální neschopnosti EU.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2020 08:13
Zcela reálně:
Ty plasty jsou "teď" problém, protože máme fungující metodiku na jejich hledání. V reálu musely být v tělech lidí už někdy před 50 - 70 lety, zejména ve vyspělých zemích.
Druhá věc je, že se někdy v 60. až 70. letech dělaly běžně pokusy s latexovými (což je v podstatě taky plast) kuličkami různé velikosti, které se dávaly do potravy dobrovolníků a potom byly hledány v jejich krvi (a nalézány do velikosti kuliček srovnatelné s buňkou kvasinky pekařského droždí - ta ostatně projde do krve taky).
Čili by to asi stálo za udělání nějaké retro studie, která by mohla pomoci objektivnímu zhodnocení těch mikroplastů. NBapř. zjistit, jak dlouho žili a na co zemřeli dobrovolníci z výše zmíněných pokusů. Tedy, pokud vůbec je na něčem takovém zájem, a autorům podobných článků nejde jen o snahu vyvolat "environmentální děs".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.12.2020 14:08 Reaguje na Jan Šimůnek
A jaký latex máte na mysli s těmi kuličkami? Víte, že latex je kapalný, že vytéká po naříznutí kůry některých druhů stromů, na př.: Hevea braziliensis, Fikus elastica a další. Většina latexů obsahuje jedovaté a kůži dráždivé složky.
Pokusy, o kterých píšete, se určitě běžně nedělaly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.12.2020 08:46 Reaguje na Jiří Daneš
Latex roní i např. listový salát a mnoho dalších jedlých rostlin. Ty kuličky po určité době, nebo vlivem určitých chemikálií, ztuhnou.
Pokus jsme měli popsán v učebnici fyziologie už v 70. letech minulého století. A prokázal, že mezerami mezi enterocyty se ze střevního obsahu do krevního oběhu mohou dostat částice o velikosti buňky Saccharomyces cerevisiae. Tedy o něco větší než červené krvinky. A děje se tak zřejmě kdykoli, kdy něco sníme. A dělo se tak zcela jistě i u našich předků a nějak se s cizorodými částečkami v krvi vypořádat museli, jinak bychom tu nebyli.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

23.12.2020 17:39
To , že se objevily mikroplasty tak za to můžou v posledních letech vylepšené laboratoře, kde díky moderním elektronickým přístrojům najdou de fakto všechno všude. podobné je to i v zemědělství s pesticidy. Zatím , ale nebyla zjištěná žádná zdravotní komplikace s mikroplasty spojená.
Já bych spíš, zvláště v dnešní době, obával nanovláken. Ty kdyby se nekontrolovaně rozmohly v přírodě a pak v organizmech tak to by mohl být vážný problém. Představte si, že síťka z nanovláken dokáže filtrovat viry a při tom není vidět.
Odpovědět

Jirka Černý

23.12.2020 22:06
Je až absurdní že jako dítěti individuální civilizace je mi plast až na vyjímky naprosto cizí. Pokud to jde a že to jde v naprosté většině jsem pro použití železa, papíru, dřeva.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.12.2020 10:29 Reaguje na Jirka Černý
Je popsána rakovina vedlejších nosních dutin u pracovníků dřevozpracujícího průmyslu (hlavně nábytkáři) zpracovávajících za vzniku prachu a jemných pilin některá exotická dřeva.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.12.2020 20:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Ona každá práce prováděná dlouhodobě se může negativně
projevit na zdraví. Ne nadarmo kdysi existovala tabulka
rizikových povolání a důchodové skupiny 1,2,3 podle toho,
kde člověk převážně pracoval. Dnes jsou v jednom pytli
všichni a ještě je důchodová hranice navýšena o 5 let.
Tak se stane, že se mnozí ani důchodu nedožijí a jiní si
ho ve zdraví užívají 30 let. Tu jde ale o to, že těm
mikroplastům se nikdo nevyhne, pokud budou časem ve vodě,
vzduchu a potravinách. Pak budou i v lidech a pouze nové
vědecké poznatky zjistí jejich vliv na lidské zdraví, jako
se dnes posuzuje zaprášení plic, otravy těžkými kovy atd.
Bagatelizovat neznámé je hloupost a je lépe to preventivně
eliminovat. Všude pozdě ještě není a lze to minimálně brzdit. Psal jsem o zateplování budov polystyrénem jehož
jemné zbytky létají vzduchem a mohou být vdechnuty i dětmi
z okolí staveb, když už by se zaměstnanci chránili respirátory. Samozhášivé látky použité v tomto materiálu jsou pěkný svinčík, jakož třeba i chemie z různých
dřevotřísek používaných na nábytek a jiné stavební prvky.
U azbestu je to pomalu šílenství, co s ním a už si tu
zaděláváme na něco podobného znovu. Je to momentálně hit,
jak šetřit teplem a u dřevotřísek jak nahradit levně masiv.
A jsme tu zase u kšeftu a penězích. Zdraví se odkládá na
později, než raději myslet preventivně. Nejsem alarmista,
ale určitá dávka opatrnosti by neškodila pro všechny.
No a u těch nábytkářů bych se dnes spíše přikláněl k té
chemii, kterou používají k lepení "dřeva", která se při
řezání pálí, odpařuje a nebo je s prachem vdechována. Z
toho masivu a ještě exotických dřev toho u nás asi moc
nebude. To je materiál tak pro nejhornějších 10 000.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.12.2020 09:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty nádory byly původně popsány z rozvojových zemí, kde se moc té chemie nepoužívá (a v některých dřevech byly karcinogenní látky nalezeny, takže to sedí i z této strany). U nás by se mohlo jednat o překližky a podobné materiály, mající na povrchu dýhy z těchto dřev, a jejich finální plošnou úpravu.

Pokud se týká toho azbestu, tak tam vidím zásadní problém v tom, že řada prací, které popisovaly jeho šílenou nebezpečnost, byla placena firmami, vyrábějícími jeho náhražky, které jsou buď podstatně dražší a srovnatelně účinné, nebo cenově srovnatelné a méně účinné. Takže potřebovali protiazbestovou kampaň, aby se prosadili na trhu. Azbest navíc vyvolává odlišný typ nádoru plic než kouření nebo radon, tento nádor je a byl extrémně vzácný, takže i kdyby všechny tyto nádory byly vyvolány azbestem, o čemž si dovoluji docela pochybovat, byl by to naprosto zanedbatelný problém oproti kouření a patrně i radonu. Azbest se navíc uvolňuje i z některých kamenů, které se používají jako štěrkové výplně. V Brně byl před nějakou dobou problém s vysokými hodnotami azbestu ve vnějším vzduchu v souvislosti s generálkou některých ulic (např. trasa z centra na Kraví horu). Ty izolační výplně jsou zdrojem v daleko menší míře. Problém nastane spíš, když se "kvůli azbestu" nějaký dům bourá nebo přestavuje (nebo mění střešní krytina), protože právě tím se dostane ten azbest ven. Někdy se ovšem bourá z ryze politických důvodů, např. ve Východním Berlíně sbourali "kvůli azbestu" Palác republiky bývalé NDR, docela pěknou moderní stavbu.

"Předběžná opatrnost" sice vypadá hezky, ale kdyby ji naši předkové důsledně aplikovali, tak bychom dosud nepoužívali oheň a neslezli ze stromů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist