Vědci zjistili, že hojná produkce spermií snižuje vlaštovkám věk dožití
11.3.2023 00:33
(ČTK)
Vlaštovky se podle Míčkové dožívají průměrně dvou až pěti let, což z nich dělá ideální kandidáty pro studium stárnutí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Cílem výzkumu bylo podle Albrechta zjistit, jestli se s přibývajících věkem samců mění kvalita a produkce spermií. "Ta se dá měřit jako velikost zduřelého kloakálního výčnělku, který u pěvců v době hnízdění slouží jako rezervoár spermií," vysvětlil Albrecht.
Podle autorky publikace Kristýny Míčkové výzkum prokázal, že mladší jedinci produkují méně spermií než vlaštovčí samci ve středním a vysokém věku. "Výsledky navíc naznačují, že vlastní produkce spermií může být nákladná – samci, kteří během života investovali relativně hodně do produkce spermií, se v průměru dožívali nižšího věku," dodal Albrecht.
Na analýze vlaštovek obecných pracovali vědci 13 let. Tito ptáci se podle Míčkové dožívají průměrně dvou až pěti let, což z nich dělá ideální kandidáty pro studium stárnutí. "U lidí bychom museli dřít několik stovek let, abychom takový výzkum dokázali udělat, a naráželo by to na zjevné etické problémy," řekl ČTK Albrecht.
Na dotaz ČTK Albrecht zároveň nastínil, že vlaštovky jsou mnohem více promiskuitní než lidé, a úspěšnost samců přímo souvisí s tím, kolik zplodí mláďat s jinou než svou sociální partnerkou. Odborníci si tak momentálně kladou otázkou, zda se investice do spermií vlaštovčím samcům vyplatí či nikoliv.
"V dalším kroku se proto zaměříme na studium vztahu mezi produkcí spermií a celoživotní schopností samců plodit mimopárové potomky – je možné, že i přes poněkud kratší délku dožití vede vyšší produkce spermií ke stejnému počtu za život zplozených mláďat jako u déle žijících samců," doplnil Albrecht.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ústav pro výzkum obratlovců v Brně má ve sbírce desítky tisíc položek
Zoologická konference v Brně představí stovky příspěvků o výzkumu zvířat
Cestu k udržitelnému svícení hledají vědci u mořského žahavceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Karel Zvářal
11.3.2023 07:44Nevím no, jestli v maštali u lesa s jedním párem vlaštovek, jsou ty pravé podmínky pro promiskuitu:-) Asi by bylo vhodnější se zaměřit na produkci mláďat, neb jejich vysoký počet (5-13) za léto vyčerpá rodiče mnohem více, než produkce spermií.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.3.2023 08:04Navíc je tu spousta proměnných, které není možné zohlednit: množství hmyzu v okolí, počet útoků predátorů (krahujec, ostříž), rozdílná zimoviště - s odchytem/lovem a bez, život v semikolonii (varování) nebo na samotě atd atp).
To by šlo dělat u chovaných ptáků ve standardních podmínkách (holubi, andulky), kde k té promiskuitě je mnohem mnohem blíž, než u rozptýleně žijících vlaštovek.
Odpovědět
To by šlo dělat u chovaných ptáků ve standardních podmínkách (holubi, andulky), kde k té promiskuitě je mnohem mnohem blíž, než u rozptýleně žijících vlaštovek.
va
vaber
11.3.2023 09:02 Reaguje na Karel Zvářalmůj soused má psa a kočku,jsou spolu téměř stále, na zahradě i velikostí k sobě dobře pasují,
já psovi říkám ,,Švihák Lázeňský,,
vždy uteče a obskočí všechny feny v širokém okolí ke kterým se může dostat,
když to na něj příjde přefikne i tu kočku, je to taková několika vteřinová rychlovka a kočka se nijak nebrání,
kočkopes z toho ještě nebyl, kolem se toulá i dost kocourů ,tak má kočka vždy jen koťata
Odpovědět
já psovi říkám ,,Švihák Lázeňský,,
vždy uteče a obskočí všechny feny v širokém okolí ke kterým se může dostat,
když to na něj příjde přefikne i tu kočku, je to taková několika vteřinová rychlovka a kočka se nijak nebrání,
kočkopes z toho ještě nebyl, kolem se toulá i dost kocourů ,tak má kočka vždy jen koťata
Karel Zvářal
11.3.2023 09:20 Reaguje na vaberPoslední text jsem přidal sem, ale nějak blbne odeslání...
Odpovědět
va
vaber
11.3.2023 08:51to je taková filozofická otázka,
co je lepší ,
být celý život otrokem nebo jeden den králem
Odpovědět
co je lepší ,
být celý život otrokem nebo jeden den králem
Karel Zvářal
11.3.2023 09:07 Reaguje na vaberVlaštovky nejsou kurovití, kde ta promiskuita, resp polygamie, se může promítnout do délky života. Jaký je rozdíl v délce života kohouta - vítěze na tokaništi s těmi odbitými - tam by to mělo význam. Efekt promiskuity se zveličuje, neb všichni jedinci, kteří se dožili dnešní doby, mají +- stejně kvalitní geny.
To už potom srovnávat život sultána (s harémem) se životem mnicha či poustevníka. A řek bych, že se to bude lišit v jednotkách let/procent, nikoliv v násobcích (2-5), jak uvádějí u vlaštovek, které jsou pod permanentním predačním tlakem. Prostě vypíchnout ukazatel, který ani náhodou nepostihuje komplexitu přežitelnosti.
Odpovědět
To už potom srovnávat život sultána (s harémem) se životem mnicha či poustevníka. A řek bych, že se to bude lišit v jednotkách let/procent, nikoliv v násobcích (2-5), jak uvádějí u vlaštovek, které jsou pod permanentním predačním tlakem. Prostě vypíchnout ukazatel, který ani náhodou nepostihuje komplexitu přežitelnosti.
Karel Zvářal
11.3.2023 09:19U domácích zvířat probíhá spermiogeze neustále, jiné je to u divokých, se sezónní říjí. V sexuálním chování se promítá celkové zdraví (výživa, imunita, genetické/rodové předpoklady), takže za sebe bych byl velmi opatrný podsouvat promiskuitě nižší přežitelnost. Něco jiného je promiskuita u polygamních ptáků, něco jiného u krmivých, kde si otec své "hříchy" musí tvrdě odpracovat. Proto bych sledoval množství odkrmených mláďat, nikoliv velikost semenných váčků. S mladou samicí, která neumí stavět hnízdo (první jí spadne) odchová jedno hnízdění, se zkušenou na starém hnízdě 2 i 3. A zejména v deštivém počasí je krmení velmi vysilující, někdy ptáci i kolabují.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.3.2023 20:23Mám tomu rozumět tak, že i vlaštovky zastávají názor, že je lépe se umilovat k smrti než v domově důchodců vzpomínat na pracovní úspěchy?
Odpovědět
Karel Zvářal
12.3.2023 08:09 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak jako se rychle "vydojí z podoby" (odepíše) vysokoužitková dojnice, o většinu větví přijde nejplodnější ovocnáč, podobné je to v přírodě. Zvětšená kloaka jistě není důvodem kratšího života, za to může vysoká produkce mláďat, resp. vysilující péče o ně.
To je jako bych dělal korelaci kratší délky života mezi výrobci a distributory cigaret. Poněkud chměchný výzkum (chybná premisa), že, když každý ví, že je třeba sledovat spotřebu u kuřáků.
Odpovědět
To je jako bych dělal korelaci kratší délky života mezi výrobci a distributory cigaret. Poněkud chměchný výzkum (chybná premisa), že, když každý ví, že je třeba sledovat spotřebu u kuřáků.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.3.2023 15:06 Reaguje na Karel ZvářalJinými slovy - ten pták se neusouloží, ale udře při péči o početné potomstvo.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.3.2023 15:40 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaU nich je to tak kraťounká záležitost (2-4 sec.), že to představuje energetický ekvivalent max. čtvrtminuty volného letu. O nějakém záletničení se dá s úspěchem pochybovat (možná nízké jednotky procent), neb inkubující samičku/hnízdo M hlídá, často prozpěvuje poblíž. Vlaštovka je pověstná svou věrností (hnízdu, partnerovi), takže rád zhlédnu dokument o vlaštovčí promiskuitě-)
Páry, které hnízdí (zejména) podruhé (cca 50%), riskují v případě několikadenních dešťů a ochlazení v 8.-9. nejen ztráty mláďat, ale samy hromadně hynou na totální vyčerpání (hlad, paraziti, predace) - vlastní poznatek.
Odpovědět
Páry, které hnízdí (zejména) podruhé (cca 50%), riskují v případě několikadenních dešťů a ochlazení v 8.-9. nejen ztráty mláďat, ale samy hromadně hynou na totální vyčerpání (hlad, paraziti, predace) - vlastní poznatek.
Karel Zvářal
12.3.2023 17:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPři výzkumu budkové populace jsem zjistil 46% dvouletých, 16% tříletých a 1,5% čtyřletých nocujících koňader, nejstarší brhlík byl sedmiletý. U těch drobných pěvců je mortalita vysoká, proto mívají hodně mláďat, protože mají hodně nepřátel a chybí jim lékařská (veterinární) péče. V zajetí se však dožívají tito ptáčci i více jak deseti let, max. 15, tvrdé podmínky v divočině jejich život ale výrazně zkrátí. Se spermatogenezí bych to však do souvislosti určitě nedával.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.3.2023 22:05"Statní paroháči investují do svých mohutných výsad, aby si zkrátili svůj plodný život".-) Když pominu ten ryzí antropomorfismus, tak je známo, že v přírodě vítězí silnější. Plodnost je dar, nikoliv prokletí.
Postavit hypotézu na paradoxu, chce opravdu nebývalý talent, nebo něco, co pojmenovat ze studu ani nedokážu. A chybí-li autorům odvaha reagovat na jiný názor, resp. poznatky, lze to vysvětlit dvěma způsoby. Ani jeden nehovoří v jejich prospěch. Jaká je životnost samců vzácných druhů, kteří jsou od sebe vzdáleni i desítky km, od těch, co žijí v nahuštěných koloniích? Jsou to násobky let života, nebo spíše několik procent rozdílu?
Omlouvám se za dlouhý projev, ale vyjít toto začátkem dubna, tak se tomu zasměji. Má-li to být myšleno vážně, tak se směji ještě víc. Ale alespoň v něčem jsem se poučil: Samci (vědomě a účelně) INVESTUJÍ... Přírozený vývoj s tím nemá nic společného.
Odpovědět
Postavit hypotézu na paradoxu, chce opravdu nebývalý talent, nebo něco, co pojmenovat ze studu ani nedokážu. A chybí-li autorům odvaha reagovat na jiný názor, resp. poznatky, lze to vysvětlit dvěma způsoby. Ani jeden nehovoří v jejich prospěch. Jaká je životnost samců vzácných druhů, kteří jsou od sebe vzdáleni i desítky km, od těch, co žijí v nahuštěných koloniích? Jsou to násobky let života, nebo spíše několik procent rozdílu?
Omlouvám se za dlouhý projev, ale vyjít toto začátkem dubna, tak se tomu zasměji. Má-li to být myšleno vážně, tak se směji ještě víc. Ale alespoň v něčem jsem se poučil: Samci (vědomě a účelně) INVESTUJÍ... Přírozený vývoj s tím nemá nic společného.
