Vědec: K vyrovnání růstu teploty o jeden stupeň by bylo potřeba až 100 ml srážek
Ansorge poznamenal, že pro českou krajinu jsou typické časté srážky. Dlouhá období bez srážek, která se vyskytovala v posledních letech, nejsou obvyklá. „Průměr srážek v ČR je od 550 do 800 milimetrů, celorepublikově je to 680 milimetrů," řekl. V Česku jsou podle něj i lokality, kde naprší méně, než kolik se potenciálně vypaří.
Poukázal také na to, že voda je pro krajinu nezbytná, protože ochlazuje mikroklima. To znamená, že u vody je příjemnější klima než ve městech, kde chybí klimatizační efekt vody. "To je hlavní důvod, proč potřebujeme, aby voda v krajině zůstala," řekl.
Ansorge také upozornil, že z větších řek do ČR přitéká pouze voda z Ohře a Lužnice, je tedy nutné hospodařit s vodou, která zde naprší. V dlouhodobém průměru se podle něj vypaří 72 procent srážek, které naprší, a 28 procent odtéká. Změna klimatu tedy povede většímu vypařování vody, delším obdobím sucha a tím i vysušenější krajině, míní vědec.
V současnosti podle něj zatím změna směřuje spíše k pesimistickým scénářům, ty nejhorší počítají až s růstem o více jak čtyři stupně Celsia do roku 2100. Optimistické scénáře předpovídají růst o 1,5 stupně Celsia.
Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos upozornil na to, že Česko se kvůli změnám klimatu nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody. Uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností kolem roku 2030, zatímco dříve se takový růst teploty čekal v roce 2040. V ČR v současnosti 50 procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Nekula řekl, že z disponibilního objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek.
reklama
Dále čtěte |
Dnes je úlohou ekologických organizací bránit to, čeho už bylo v ochraně životního prostředí dosaženo, říká nový ředitel Greenpeace Pavel Gruber
Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka Evropské komise
Letošní časný nástup jara se podobá rekordnímu před dvěma lety, uvedli vědci
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
pepa knotek
16.8.2023 19:13Pavel Hanzl
16.8.2023 22:15 Reaguje na pepa knotekVladimir Mertan
17.8.2023 07:20 Reaguje na Pavel HanzlVaša teória o vzniku zrážok je tiež pomerne svérázná. Rosným bodom je daný vznik hmly, prípadne rosy ale nie dažďa. Zrážky vznikajú vplyvom tlakovej níže, čo je dané charakteristickým vzostupným prúdením v cyklóne. https://sk.wikipedia.org/wiki/Tlakov%C3%A1_n%C3%AD%C5%BE Naopak pekné počasie nám prináša tlaková výš. Vzduch klesá k povrchu, zohrieva sa (adiabaticky) a vlhkosť klesá. https://www.encyklopedia.sk/encyklopedia/index.php?action=yes&pojem=Tlakov%C3%A1_v%C3%BD%C5%A1
Jaroslav Pobeha
18.8.2023 14:20 Reaguje na Pavel HanzlVyšší výpar oceánov spôsobí viac pary v atmosfére a vyššia teplota pár aj vzduchu silnejšie konvektívne bunky. Tie budú stúpať vyššie a o to viac sa ochladia vo veľkých výškach - následok sú silnejšie búrky.
S vyššou teplotou klímy budú v letách silnejšie monzuny, roztiahnu sa Hadleyho bunky , tým sa dostanú monzúny viac na sever a juh.
V zime budú moria tiež teplejšie a aj v tom období z nich bude viac zrážok v subtropoch. Na sahare napríklad teraz sneží každý druhý - tretí rok, čo sa kedysi dialo výnimočne.
Pavel Hanzl
16.8.2023 22:18 Reaguje na pepa knotekpepa knotek
17.8.2023 11:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2023 11:20 Reaguje na pepa knotekPokud státní mafie zasekne za 3 roky sekeru státního deficitu o skoro BILIÓN!!! to je TISÍC MILIARD!!, je to ekonomický zločin první kategorie.
Za to by byly aspoň ČTYŘI temelínské bloky.
Richard Vacek
16.8.2023 19:54Jaroslav Řezáč
17.8.2023 08:49 Reaguje naMnoho " vědců" raději prodává CO2 bláboly. Tím netvrdím, že CO2 je nějaká paráda, ale měli bychom vidět více než se zaměřovat jen na takový fokus a vidět, že nejteplejší oblasti jsou nejteplejší, že tu půdu před zvýšením teploty nic nechrání a stává se kamenem.



