Vědec: K vyrovnání růstu teploty o jeden stupeň by bylo potřeba až 100 ml srážek
Ansorge poznamenal, že pro českou krajinu jsou typické časté srážky. Dlouhá období bez srážek, která se vyskytovala v posledních letech, nejsou obvyklá. „Průměr srážek v ČR je od 550 do 800 milimetrů, celorepublikově je to 680 milimetrů," řekl. V Česku jsou podle něj i lokality, kde naprší méně, než kolik se potenciálně vypaří.
Poukázal také na to, že voda je pro krajinu nezbytná, protože ochlazuje mikroklima. To znamená, že u vody je příjemnější klima než ve městech, kde chybí klimatizační efekt vody. "To je hlavní důvod, proč potřebujeme, aby voda v krajině zůstala," řekl.
Ansorge také upozornil, že z větších řek do ČR přitéká pouze voda z Ohře a Lužnice, je tedy nutné hospodařit s vodou, která zde naprší. V dlouhodobém průměru se podle něj vypaří 72 procent srážek, které naprší, a 28 procent odtéká. Změna klimatu tedy povede většímu vypařování vody, delším obdobím sucha a tím i vysušenější krajině, míní vědec.
V současnosti podle něj zatím změna směřuje spíše k pesimistickým scénářům, ty nejhorší počítají až s růstem o více jak čtyři stupně Celsia do roku 2100. Optimistické scénáře předpovídají růst o 1,5 stupně Celsia.
Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos upozornil na to, že Česko se kvůli změnám klimatu nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody. Uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností kolem roku 2030, zatímco dříve se takový růst teploty čekal v roce 2040. V ČR v současnosti 50 procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Nekula řekl, že z disponibilního objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
pepa knotek
16.8.2023 19:13Pavel Hanzl
16.8.2023 22:15 Reaguje na pepa knotekVladimir Mertan
17.8.2023 07:20 Reaguje na Pavel HanzlVaša teória o vzniku zrážok je tiež pomerne svérázná. Rosným bodom je daný vznik hmly, prípadne rosy ale nie dažďa. Zrážky vznikajú vplyvom tlakovej níže, čo je dané charakteristickým vzostupným prúdením v cyklóne. https://sk.wikipedia.org/wiki/Tlakov%C3%A1_n%C3%AD%C5%BE Naopak pekné počasie nám prináša tlaková výš. Vzduch klesá k povrchu, zohrieva sa (adiabaticky) a vlhkosť klesá. https://www.encyklopedia.sk/encyklopedia/index.php?action=yes&pojem=Tlakov%C3%A1_v%C3%BD%C5%A1
Jaroslav Pobeha
18.8.2023 14:20 Reaguje na Pavel HanzlVyšší výpar oceánov spôsobí viac pary v atmosfére a vyššia teplota pár aj vzduchu silnejšie konvektívne bunky. Tie budú stúpať vyššie a o to viac sa ochladia vo veľkých výškach - následok sú silnejšie búrky.
S vyššou teplotou klímy budú v letách silnejšie monzuny, roztiahnu sa Hadleyho bunky , tým sa dostanú monzúny viac na sever a juh.
V zime budú moria tiež teplejšie a aj v tom období z nich bude viac zrážok v subtropoch. Na sahare napríklad teraz sneží každý druhý - tretí rok, čo sa kedysi dialo výnimočne.
Pavel Hanzl
16.8.2023 22:18 Reaguje na pepa knotekpepa knotek
17.8.2023 11:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2023 11:20 Reaguje na pepa knotekPokud státní mafie zasekne za 3 roky sekeru státního deficitu o skoro BILIÓN!!! to je TISÍC MILIARD!!, je to ekonomický zločin první kategorie.
Za to by byly aspoň ČTYŘI temelínské bloky.
Richard Vacek
16.8.2023 19:54Milan Milan
16.8.2023 22:42Jaroslav Řezáč
17.8.2023 08:49 Reaguje na Milan MilanMnoho " vědců" raději prodává CO2 bláboly. Tím netvrdím, že CO2 je nějaká paráda, ale měli bychom vidět více než se zaměřovat jen na takový fokus a vidět, že nejteplejší oblasti jsou nejteplejší, že tu půdu před zvýšením teploty nic nechrání a stává se kamenem.