https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedec-zemedelstvi-neni-pricinou-zmeny-klimatu-oteplovani-ho-ohrozuje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědec: Zemědělství není příčinou změny klimatu, oteplování ho ohrožuje

12.1.2024 00:52 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na konferenci v Senátu to řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Zemědělství je podle něj zároveň nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat.
 

Žalud uvedl, že průměrná roční teplota v posledních 60 letech výrazně roste a zatímco mezi lety 1800 až 1960 byl roční průměr na území Česka 6,7 stupně Celsia, v tomto tisíciletí je to již 8,7 stupně Celsia. Rok 2023 bude nejteplejším rokem v ČR a průměrná teplota bude 9,7 stupně Celsia, doplnil. Podle předběžných informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty v zemi počítat. S růstem teploty se zvyšuje výpar vody a to s sebou logicky přináší sucho, protože množství srážek v krajině se nijak výrazně nemění, upozornil Žalud.

Podotkl také, že Česko vypouští z celkového objemu emisí asi 0,5 procenta a v přepočtu na obyvatele je 20. největší emitent na světě a na pátém místě ze zemí EU. Na obyvatele je také množství emisí vypouštěných v ČR čtyřnásobné, než je světový průměr.

V ČR tvoří podle Žaluda zemědělství šest procent z celého objemu emisí, zbytek tvoří další sektory, především energetika a průmysl. Poznamenal, že málokdy se mluví o tom, že pokud se k zemědělství připočte lesnictví, tak se ukáže, že v krajině se díky fotosyntéze uloží 27 procent emisí. "Zemědělství je ve světové bilanci vlastně pozitivní," řekl. Žalud poukázal také na to, že v zemědělství se vypoušějí jiné látky než CO2, které je v tomto sektoru minoritní. Připomněl, že největší podíl na světových emisích skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty, tvoří oxid uhličitý, a právě proto se přistupuje k dekarbonizaci a zavírají se uhelné elektrárny.

Změny klimatu agrární sektor a lesnictví výrazně ovlivní. "I kdyby se podařilo dodržet Pařížskou dohodu o oteplení pouze o dva stupně, stejně se plocha postižená suchem zvětší dvojnásobně," podotkl vědec. Uvedl, že v posledních 15 letech bylo sucho i v letech, které byly srážkově normální, a například v roce 2015 mimořádné sucho způsobilo v zemědělství ztráty za 11 miliard Kč. Sucho vedlo i k tomu, že lesy začaly odumírat a v roce 2015 začaly samy emise vypouštět, což je anomální, doplnil. Právě na opatření proti výparu vody z krajiny se musí podle něj zemědělství zaměřit.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

12.1.2024 06:31
Jsem opoti p. Žaludovi z Mendelovy univerzity naprostý laik, přesto je mi jasné, že funkce lesa a zemědělství pro přírodu nespočívá hlavně v ukládání uhlíku, které všichni vzývají, ale že les a dobrá půda zachycují vodu, les stabilizuje klima. Bez funkčí přírody je uhlíková neutralita naprosto k ničemu!
Jelikož je koloběh dřeva (a rostlin) nekončící proces, stále je na stovky let v rostlinách uhlík vázán, i když se z nich nakonec do vzduchu uvolní. Na to není třeba dělat konference, právě tak, že se otepluje, to ví každý.
Semináře nutno dělat pro to, aby les byl funkční, aby dobře rostl, aby zachycoval vodu. Aby půda v zemědělství (i v lese) byla kvalitní, aby obsahovala hodně organických částí, dobře vázala vodu.
O vodu se musí starat jak lesníci, tak zemědělci.
Bránit následkům oteplení, které přijde i s vaší uhlíkovou neutralitou!
Ztráty jsou 11 mld, po oteplení 20 mld, pokud příroda zkolabuje jsou ztráty nevyčíslitelné. Je třeba se tedy proto zamyslet, co dělat, když se neodvratitelně oteplí, jaké úpravy technologie pěstování rostlin zvolit, jak přírodu připravit na toto oteplení a sucho. Je třeba změnit myšlení, ustoupit od některých přírodovědných zájmů- přírodní procesy v NP, diverzifikace a zachování všech druhů v přírodě. Bránit sukcesi a podporovat suchomilé rostliny.
Když někdo má covid, zabalím ho do postele a nebudu ho otužovat!
Když se někdo dusí, uvolním dýchací cesty, podám kyslík!
Nebudu dumat nad tím, že by člověk měl zhubnout!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.1.2024 07:15 Reaguje na Honza Honza
1*
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.1.2024 09:03 Reaguje na Honza Honza
Souhlas !
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

12.1.2024 13:50 Reaguje na Honza Honza
100***
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.1.2024 17:21 Reaguje na Honza Honza
Jenže on to bude setsakramentský rozdíl, pokud se nám během 100 let oteplí o 2 nebo 4 °C. Pak by ani ty vaše funkční lesy nemusely fungovat a byly by nahrazeny stepí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.1.2024 07:04
Naštěstí vyšší koncentrace CO2 zvyšují odolnost rostlin vůči suchu. A oteplení prodlužuje vegetační sezónu, což je rovněž fajn v oblastech, kde jsou dlouhé zimy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.1.2024 17:24 Reaguje na Richard Vacek
Ano, to je pravda a teď ještě dodejte to nefajn.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.1.2024 08:09
Špatné zemědělství, tj obnažená půda po většinu roku, přispívá k vytváření tepelných ostrovů v krajině (nejsou jimi pouze města!). S měnícím se klimatem je tedy na pořadu dne jak složení plodin (silně bych omezil kuku) a změna agrotechniky, tj volba k suchu odolnějších plodin, ale zároveň i pozdějších (neskorých), které při prodloužené vegetační době chrání půdu jednak před erozí, ale také přehříváním (vysoušením). V tom vidím ještě nemalé rezervy.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.1.2024 08:43
Právě zemědělství zcela změnilo krajinu a vodní poměry v ní.... je to jako bychom se ptali co bylo dřív vejce nebo slepice ..

Velmi zajímavá přednáška např. 6 minuta:

https://www.youtube.com/watch?v=HpLdYNGJ2rI
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.1.2024 08:54 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Bez zemědělství by lidé byli stále jenom lovci a lezli by po stromech a žili v jeskyních, ale planeta by zřejmě nebyla přelidněna.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.1.2024 09:05 Reaguje na smějící se bestie
Určitě by nebyla přelidněna, a hlavně za pomoci fosilu obracená/a "vzhůru nohama". Zemědělství je součástí problému, nikoliv jen obětí měnícího se klimatu. To je jako bych nadával na změnu tváře krajiny - chucpe jak vyšité!-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.1.2024 09:12 Reaguje na smějící se bestie
Toto nerozporuji pěstování obilí je největší vynález lidstva...
V té přednášce udává přednášející fakt, že pouze 4% savců od myši po slona jsou volně žijící zvířata 96% jsou lidé a hospodářská zvířata atd...
Tak mě nějak nadzvedl titulek článku.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.1.2024 09:11
Při vší úctě k panu profesorovi mám jiný názor. Nejdříve musíme dát dohromady zemědělskou půdu, kterou jsme doslova zprznili průmyslovým velko zemědělstvím.

Zdravou půdu poznáte podle toho, že má vysokou vodozádržnost a bohatý půdní život , odvislý od organického uhlíku apod.
Taková půda daleko lépe odolává změnám klimatu.
Vědí to všichni , všichni to uznávají , ale tlak tržní společnosti v podání agrobaronů , kterým jdou a ruku zkorumpovaní politici, je daleko silnější.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2024 19:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, souhlasím.
Odpovědět
va

vaber

12.1.2024 09:36
odborníci by se měli podívat na video
https://www.youtube.com/watch?v=8fGe-CPWZlE
tam je vidět co dělá zemědělství,
The Church Forests of Ethiopia
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2024 15:10
Nemám co bych dodal. Předcházející diskutéři už napsali totéž, co tvrdím
taky. Chováme se macešsky k zemědělské půdě a to v zájmu EKOLOGISMU, který
z ní dělá zdroj k výrobě energetických paliv pomocí chemie. Takto se půdu
nepodařilo zničit žádné společnosti před příchodem ekologistů. Začalo to řepkou do nafty a pokračuje biopalivy nové generace+ biomasou do bioplynek.
K tomu narvou na pole místo potravin soláry a další chemii na odstranění
rostlin pod soláry. Z lesů plánují plantáže podřadných dřevin pro energetiku
a proto plánují vybití zvěře, aby jim to neoplocené nesežrala. Nakopat hýždě
je ekologistům málo, že takto ničí přírodu a zdůvodňují to bojem proti CO2.
Čím zdravější lesy a zemědělství, tak méně CO2 i bez těch šaškáren.
Odpovědět
MO

Marián Ozábal

12.1.2024 21:10
Zaujímalo by ma aké sú aktuálne čísla týkajúce sa pomeru základných druhov pestovaných plodín. Koľko percent plochy poľnohosporárskej pôdy je využívané na pestovanie plodín určených priamo ľuďom, koľko pre krmivá pre hospodárske zvieratá, koľko pre bioplynky, koľko zaberie repka,...
Ak by niekto poznal tieto čísla budem vďačný .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist