Velká zpráva o klimatu, které si nikdo nevšimne

Včera došlo ke zveřejnění zprávy o jednom z nejdůležitějších témat lidstva: rozsahu probíhající klimatické změny. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal druhou část své čtyřdílné Šesté hodnotící zprávy. Přináší souhrn současných vědomostí o tom, jak změna klimatu dopadá na lidi a ekosystémy a jak se tomu přizpůsobujeme. „Za svůj život jsem viděl mnoho vědeckých zpráv, ale žádnou jako tuhle. Zpráva IPCC je sbírkou lidského utrpení a usvědčující obžalobou v neúspěšné odpovědi politiků na změnu klimatu… Tahle rezignace na odpovědné klimatické rozhodování je kriminální,“ uvedl na včerejší konferenci generální tajemník OSN António Guterres.

„Nikdy nešlo o víc,“ doplnil ho Hoesung Lee, předseda IPCC.

Skleníkové plyny pocházející z činností člověka již způsobily globální oteplení přibližně o 1,1 °C ve srovnání s obdobím 1850–1900. S tímto vzestupem teploty vědci spojili mnohé extrémní klimatické jevy, například vlnu veder na tichomořském pobřeží v červnu 2021, masivní lesní požáry v Kalifornii a Oregonu nebo silné záplavy v západní Evropě.

S jakýmkoli dalším vzestupem teploty se dá očekávat i větší rozsah podobných pohrom. A výhled do budoucnosti říká, že teploty dále porostou. Překročení hranice +1,5 °C se očekává do 20 let.

Důsledky toho už všichni prožíváme. V České republice se na polovinu snížil počet dní, kdy trvale mrzne, oproti době před šedesáti lety. Přesto, že nejsou vidět změny v množství srážek, kvůli změnám teploty vznikají problémy s vodní bilancí. „Všechny stromy, keře, ptáci se chovají jinak než před 60 lety,“ ilustruje klimatolog Miroslav Trnka, že klimatická změna se již dotkla všech živých tvorů na planetě.

Změna klimatu ohrožuje existenci přírodních systémů, na nichž závisíme pro své přežití všichni. Lidská činnost již změnila 75 % půdy na planetě. Téměř 75 % zdrojů pitné vody je nyní využíváno k výrobě plodin a chovu hospodářských zvířat. Eroze půdy na polích je více než stokrát vyšší než míra tvorby zeminy. Do roku 2050 se odhaduje až 29% nárůst nákladů na obiloviny. To je jen malý výčet údajů, které zpráva shrnuje.

„Mrzí mě, že představujeme tento výstup v době ruské agrese, protože jsem přesvědčen, že každý z nás má dnes úplně jiné myšlenky než se zabývat změnou klimatu, a je to logické,“ uvedl na tiskové konferenci v ČHMÚ klimatolog Radim Tolasz, zástupce České republiky v IPCC. Zpráva je výsledkem čtyřleté práce 270 autorů ze 67 zemí, má asi 3500 stran.

„Svět má hodně problémů, které musí řešit. Změnu klimatu, její zmírňování a adaptaci na její projevy považuji za nejdůležitější. Je to problém, který se dotýká každého z nás, bez ohledu na naše sociální, politické nebo mezinárodní postavení,“ apeluje Tolasz, aby zveřejněné klimatické informace nebyly zapomenuty ve víru jiných událostí.

Vědci a vědkyně vybízejí k tomu, abychom proměnili fungování lidské společnosti směrem k větší klimatické odolnosti. Klíčovou roli v tomto procesu má hrát i ochrana biodiverzity a obnova ekosystémů. K zachování ekosystémových služeb bude podle nich třeba zajistit účinnou ochranu přírody na rozloze 30–50 % povrchu Země.

Kromě zmírňování dopadů klimatické změny je nevyhnutelné, že se jejím dopadům budeme muset rychleji přizpůsobovat. Nová zpráva IPCC ale upozorňuje, že bez rychlého snižování emisí nebude adaptace dlouhodobě udržitelná.

„Zpráva přitahuje naši pozornost k funkčnosti české adaptační strategie, kterou resorty podle vlastního vyhodnocení chronicky neplní. Situace je kritická především v oblasti lesů, půdy a krajiny, to jest ekosystémů, které dlouhodobě degradují, a zároveň jsou klíčové pro naši odolnost vůči klimatickým rizikům typickým pro Česko," uvádí Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA. Kárníková upozorňuje na problém rezortismu, kdy ministerstvo životního prostředí například revitalizuje vodní toky, zatímco ministerstvo zemědělství je opevňuje.

„Adaptujeme se velmi málo a velmi neefektivně,“ shrnuje Anna Kárníková.

Přitom vědci tvrdí, že adaptace může být nákladově efektivní, pokud se provede včas. Odhadované náklady na adaptaci rozvojových zemí jsou ale pětkrát až desetkrát vyšší než veřejné finance na ně určené. V každém případě je potřeba adaptační opatření dělat co nejdříve, při větším oteplení budou náročnější nebo už nebude možné je provést.

„Už polovina lidstva žije v podmínkách klimatického ohrožení,“ uvedl na tiskové konferenci v ČHMÚ Michal Brože, vedoucí kanceláře OSN v Česku. Do tohoto čísla jsou započítáni například i lidé žijící v České republice v oblastech opakujících se bleskových povodní.

Dopady změny klimatu se ale v různých regionech světa výrazně liší. Zpráva upozorňuje na to, že nejcitelněji jsou často zasaženy ty nejchudší regiony. Část lidí tak klimatická změna zřejmě vyžene z jejich domovů a budou hledat nové. Ti nejchudší ale nebudou mít na opuštění své země prostředky a povede to u nich k zacyklení chudoby.

Přestože odpověď na klimatickou změnu je zřejmě neadekvátní po celém světě, některé státy si vedou ve srovnání značně lépe. „Jsou země, kde je dobrá praxe lepší než v České republice. Podobně velké země v Evropě, které by nám mohly sloužit jako vzor, jsou Nizozemí a Dánsko. Nizozemsko proto, že pro ně je to existenční záležitost. Tam se od konce 80. let o změně klimatu v inženýrských kruzích a naprosto běžně a tvrdě mluví, protože to je riziko, které nemohou připustit,“ komentuje Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR.

Přístup Dánska je podle něj relativně překvapivý, protože pro ně klimatická změna nepředstavuje přímé ohrožení. „Pro ně je změna klimatu komfortní z pohledu zemědělství a jejich agrární politiky,“ uvádí Trnka. „U nás přemýšlíme, jak dostat věci, které už děláme, do strategie (odpovědi na klimatickou změnu – pozn. red.), která se vymýšlí. Dánové otázku postavili asi před 12 lety tak, co by změna klimatu mohla přinést Dánsku. A co by mělo být prioritou,“ uzavírá Trnka s odkazem na zaměření Dánska na výrobu větrných turbín.

---

reklama

---