Velké sucho v Amazonii ohrožuje tropický prales
Mnoho oblastí bylo zničeno, což má vliv nejen na přežití mnoha živočišných druhů. Kvůli uvolňování CO2, které bylo doteď vázané v dřevní hmotě, se mohou urychlit změny klimatu.
Ničení Amazonského pralesa se stává globálním problémem, který může přispívat k podstatným změnám životního prostředí i v oblastech velmi vzdálených od amerického kontinentu.
Dva týmy vědců z NASA analyzovaly mizení zelených ploch v pralese a na základě získaných dat vypracovaly zprávu. Sucho v Amazonii začalo mezi červencem a srpnem 2010. Již v říjnu stejného roku bylo možné pozorovat v pralese jisté změny. Kromě Amazonky byly suchem vážně postiženy i další řeky patřící do jejího povodí. Například hladina řeky Negro začala klesat v srpnu 2010 a v říjnu se dostala na historické minimum. Ani s příchodem dešťů, které nastaly tentýž měsíc, se řeka nedokázala vzpamatovat.
Podle vědců z NASA se poměr zeleně na mapě pralesa začal podstatně snižovat. Právě zkoumání plochy zeleně je považováno za jeden ze způsobů, jak poznat zdraví pralesa. Odhaduje se, že suchem byla postižena oblast o rozloze zhruba dva a půl milionu čtverečních kilometrů.
Všechny předpovědi ukazují, že teplotní růst bude pokračovat i v příštích letech. Názory se liší pouze v tom, o kolik teplota vzroste. Srážky budou nepravidelné, množství vlhkosti se sníží stejně jako vody v oblasti Amazonie. Pralesní vegetace se změní a dlouhodobě se stane více podobná prérii či savaně než pralesu.Podle zprávy Davida Sanze „La gran sequía del Amazonas“ zveřejněné na serveru Climaticocambio.com dne 15. června 2011.
reklama
Dále čtěte |
V ostrůvcích pralesa, zbylých po kácení, se životu nedaří
Brazilská vláda zavedla ochrannou známku na produkty pocházející z Amazonie
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v AmazoniiOnline diskuse
Sucho v Amazonii - 14. 7. 2011 - CSNevieme, aká kombinácia faktorov spôsobila jarný a jesenný podstav v roku 1963 (leto bolo v norme). Ale perióda výskytov výraznejších miním (menej ako 1500 cm) bola do 60.rokov zhruba raz 10 rokov, od polovice 90.rokov ich napočítame hneď 5, čiže perióda je priemerne 3 roky. Podobne ako pri teplotách, je to o štatistike a trendoch. Aj u nás sa zvyklo hovoriť o 10, 20, 50, 100-ročných vodách a od r. 1997 tu máme niekde 10- až 20-ročnú vodu každý druhý/tretí a 50-ročnú každý 5. rok.Hydrologických faktorov je určite veľa ale pointa článku je taká, že v súčinnosti s odlesňovaním, ktoré od roku 1963 určite pokročilo (a to aj v povodí Rio Negro) a zvýšením priemerných globálnych teplôt o pár desatín, dochádza k zmenám, ktoré predstavujú nie kladnú ale zápornú spätnú väzbu, teda zosilňujú svoje príčiny. |
