https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/velky-tynec-podruhe-behem-tri-tydnu-celil-bleskove-povodni-obec-hleda-reseni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Velký Týnec podruhé během tří týdnů čelil bleskové povodni, obec hledá řešení

28.6.2024 00:41 | VELKÝ TÝNEC (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | blasbike / Depositphotos
Podruhé za tři týdny čelil ve středu večer Velký Týnec na Olomoucku bleskové povodni. Po prudké bouřce voda z okolních polí opět rychle zaplavila několik ulic, ve kterých zatopila sklepy domů a garáže.
 
Vedení obce se kvůli opakujícím záplavám dohodlo s Povodím Moravy na vyčištění dvou místních potůčků. Zároveň chce s pomocí státních úřadů přimět zemědělce, aby upravili obhospodařování okolních polí a snížili tak odtok dešťové vody do obce ležící mezi svahy.

Obecní úřad také plánuje oprášit 20 let starý projekt na vybudování suchého poldru, který by vodu přitékající z polí včas zachytil, řekl starosta Velkého Týnce Petr Hanuška (Nestraníci).

Obyvatelé Velkého Týnce v posledních týdnech s obavami čtou každou předpověď o blížících se bouřkách. Nejinak tomu bylo i ve středu.

"Pokaždé, když začne pršet, tak doma na meteorologické stanici sleduji přibývající milimetry srážek. Ve středu nejprve napadlo sedm milimetrů a přestalo. Říkal jsem si, tak to je fajn. Pak ale přišla od Přerova další bouřková vlna a to už byla katastrofa. Nebylo vidět na metr, byla vichřice a do toho obrovské přívaly vody," uvedl Hanuška.

Ukazatel množství srážek na domácí meteostanici šel rychle nahoru a zastavil se na 57 milimetrech. "Pole v okolí takové množství vody už nedokázala absorbovat, " podotkl Hanuška.

Bahnitá voda ve středu večer do části Velkého Týnce přitekla po silnici z okolních polí a rychle naplnila dva místní potůčky. Stejně jako na začátku června pak zaplavila pozemky a suterény několika domů hlavně v Sadové a Bystřické ulici.

"S hasiči jsme na přístupovou cestu k domu dali pytle s pískem, ale moc to nepomohlo. Voda nám zaplavila garáž a sklep," řekl ČTK starší obyvatel Velkého Týnce, který včera ráno vynášel věci ze sklepa a poté ho uklízel. Obyvatelům s úklidem pomáhají dobrovolní hasiči, obec zajistila kontejnery na vodou zničené věci.

Obecní úřad se podle starosty snaží riziko nenadálých záplav už delší dobu snížit. Posílil kapacitu kanalizace v ohrožených částech Velkého Týnce a vyčistil a prohloubil meliorační příkopy, kterými voda odtéká pryč.

"Snažíme se udělat maximum, bohužel reliéf okolní krajiny je takový, jaký je," podotkl Hanuška, podle které je nutné stále častějším přívalovým dešťům přizpůsobit obhospodařování polí v okolí Velkého Týnce.

Zástupci Velkého Týnce se proto v červenci sejdou s odborníky ze Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). "Potřebujeme poradit, jakým způsobem by zemědělci měli v našem krajinném reliéfu hospodařit. Od místních zemědělců totiž neustále slyšíme, že potřebují dodržovat osevní plány," podotkl starosta.

S Povodím Moravy se už obec dohodla na vyčištění koryt dvou potůčků. "Čištění má začít v srpnu. Říkali nám, že po vyčištění koryto Beroňky pojme dvouletou až pětiletou vodu, protože více jeho kapacitu zvýšit nelze. Včera tady přitom podle mého odhadu byla 50 až 70letá voda," upozornil starosta.

Obyvatelé Velkého Týnce jsou z častých záplav rozladění a svoji nevoli často obrací směrem k vedení obce. "Mají pocit, že pro zlepšení situace můžeme udělat víc," řekl starosta.

Obecní úřad se bude snažit při jednání se zástupci Povodí Moravy, SPÚ a SZIF oprášit projekt na vybudování suchého poldru ve směru na nedalekou Velkou Bystřici, který před 20 lety zkrachoval kvůli tehdejší neochotě soukromého zemědělce, na jehož pozemcích měl být postaven.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

28.6.2024 05:46
Hledat může.
Když přijde přívalový déšť, tak většinou nic nepomůže, zvláště když jsou nevyčištěné škarpy, kanalizace, vodoteč - což je téměř běžné, že !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.6.2024 07:01
Jak se dívám na foto, je to jak všude (i u nás) zastavěné údolí, domy a zahrady silně omezují vodoteč. Například u nás je blesková povodeń spočítána na 12 m3/s, ale potok (normálně asi 0,5 či 2 l/s) teče rourkami fi 50 cm po zahradách a místy i pod domy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.6.2024 07:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono by se mělo vždy zvážit, proč takový maličký čůrek teče tak velikým údolím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.6.2024 08:47
Včera o tom v TV mluvil jejich starosta. Prostě přívalový liják a nikoliv
jako těch 30 mm ve Zdoňově a k tomu roky nevyčištěná vodoteč. Ta neměla
kapacitu vodu bezpečně odvést přes obydlenou oblast. Všechny ty hry na
zpomalení odtoku zanesenými koryty vodotečí se zákonitě projeví jejich
neschopností zvládat nenadálé situace. Naši předci nebyli hloupí, když
ta koryta měla násobně větší kapacitu proti normálu a my si hrajeme na
mudrlanty a vytváříme zpět plytká koryta , která oni zkapacitnili, aby
nebyli vyplaveni při každém větším dešti. Snad se někteří poučí a budou
nad obcemi budovat suché poldry a místo plytkých koryt přes obydlená
území budou tato koryta budovat s dostatečnou kapacitou pro přívalové
deště. Jen si proboha lidé nenechte radit někým, koho se to netýká a
který se kochá plytkým potůčkem tekoucím přes vesnici, který se vyleje
mezi domy při kdejakém větším dešti. U nás jsme měli a máme moudré
vedení města, které po roce 1997 navýšilo hráz suchého poldru tak,
že se pouze chodíme po přívalovém dešti koukat, kolik zachytil vody,
která nás pravidelně zaplavovala. Od té doby klid mimo části, které
poldr nechrání a kde se plánují jiné úpravy vodotečí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.6.2024 09:18 Reaguje na Břetislav Machaček
No a tak se může zastvět kolem potoka.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Píšete o předcích, kteří budovali velká koryta, a zároveň že vás voda pravidelně zaplavovala. Takže něco z toho neplatí, nebo nefunguje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.6.2024 14:26 Reaguje na Petr
U nás velká koryta nebyla po celé délce potoka v zastavěné
části a ani ta by nestačila bez suchého poldru tu vodu vždy
pojmout a odvést. Proto poldr a koryto nebylo třeba zvětšit.
Ono totiž záleží místo od místa na něčem jiném a nelze na
různá místa aplikovat jednotné postupy. Prostě někde poldr,
někde zkapacitnit koryto a jinde změnit hospodaření na půdě. Leckteré obce ani nevyplavila voda z polí, ale i z lesů a
nebo pouze voda ze zástavby, pokud neměla kam odtékat. Je
to případ od případu jinak a společným jmenovatelem jsou vždy přívalové srážky, proti kterým ale neexistuje 100% ochrana!
Každopádně nedělat nic pouze přidělává práci po povodni.
Víte jak se pár let za 1. republiky živil můj děda? Oni
totiž těžili takzvané "kamence", což byly štěrkové lavice
v řece Odře u Bohumína. Řeka tak byla hloubější, než nyní
a i bez ochranných hrází v současné výšce pojala více vody
při povodních. Jsou to obyčejné počty o průtočném profilu
krát rychlost proudění. Pokud profil zmenším a proudění
brzdí meandry a jiné překážky v toku, tak se tok zpomalí
a začne se rozlévat i tam, kde se nikdy nerozléval. Někde
to je možné a dokonce žádoucí, ale v obydlených oblastech
nikoliv. Dnes je trend zpřírodnit toky řek překážkami
stromů pokácenými bobry, meandry a zaneseným korytem.
Budiž, ale pak vysvětlete lidem proč je voda zaplavuje,
když předtím se tak nedělo. Oni to místní vesměs vědí,
ale proti ochranářům nemají šanci dosáhnout změny.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.6.2024 09:23
No před 3 týdny jsem viděl pěknou ukázku řešení. Jasenice, mají přes ves poměrně široké a hluboké přírodní koryto jako louka a uprostřed vinoucí se potůček.
https://mapy.cz/letecka?source=muni&id=5270&ds=1&x=16.1658119&y=49.2600598&z=20
Odpovědět
JS

Josef Sedláček

28.6.2024 10:42
Trvalým řešením je provedení komplexních pozemkových úprav, jejichž součástí jsou i protierozní a protipovodňová opatření, na které se v projektu tzv. společných zařízení vyčlení potřebné pozemky bez ohledu na případný nesouhlas vlastníka dotčeného pozemku. Vlastníci k tomuto účelu určených pozemků obdrží rovnocennou náhradu na jiném místě řešeného katastrálního území. Jsou-li nad obcí svažité pozemky, budou rozděleny po vrstevnicích vedenými poldry a mezemi, které přívalové deště spolehlivě zachytí. Zvláštní je, že vlastníkům zemědělských pozemků nevadí, že deště jim splavují ornici, která je tím nejcennějším, co na pozemku mají.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 12:07 Reaguje na Josef Sedláček
Pro vlastníky zemědělských pozemků jsou nejcennějším, co na pozemku mají, pachtýři, kteří jim platí nájem. Takže ne, nevadí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.6.2024 14:47 Reaguje na Josef Sedláček
Pokud bude stavbě přiznán status veřejně prospěšné stavby, tak je
možné nejen pozemky směnit, ale i za finanční náhradu vyvlastnit.
Mimochodem mnoha vlastníkům ani není známo, kde jejich pozemek
přesně leží a natož aby se zajímali o stav půdy na daném pozemku.
Několik generací bude ještě trvat, než budou vlastníky ti, co
na nich hospodaří a ani u nich nemáte jistotu, že budou konat jak
by měli. Víte kolik jich tak nekoná ani na vlastní půdě a jejich
krédem je krátkodobý zisk? Ono jim ale ani často nic jiného
nezbývá a pěstují to, co vydělává a nikoliv to, co půda potřebuje.
Ve ztrátě pracují pobírači ekodotací, ale ti národ neuživí, ba
právě naopak ho ždímají o ty dotace. Základem je kvalita půdy
a až pak jsou meze, průlehy a poldry. Bez půdy schopné maxima
zásaku voda přeskočí meze, průlehy i poldry. Půda plně nasáklá
už ale taky vodu nepřijme a ani ty meze, průlehy a poldry. To
je případ opakovaných přívalových dešťů, kde musí existovat i
možnost odklonu toku mimo obydlenou oblast nějakým bypassem.
Tím má kamarád vyřešen problém u rybníka na potoce, kterému
pro takové případy vytvořil na úkor části rybníka obtok. Rybník
se mu tak nezanáší při povodních jako předtím a nehrozí ani
protržení hráze a vyplavení ryb.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.6.2024 18:17
Dnes šel šot z Přerovska - a já si řekl šiš marja! - tři dlouhé potoky svedené do jedné obce - a baráky mají nazázené "podél vody". Takže opět oblíbená Darwinovka aneb záliba stavět v záplavovém území (když ne nalepeni na rušnou cestu). Ale aspoň je čím zásobit večerní zprávy:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.6.2024 20:53 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-bylo-to-rychle-pri-bleskovych-povodnich-na-prerovsku-plavala-i-auta-40478217#utm_content=freshnews&utm_term=bou%C5%99ky%20povodn%C4%9B%20novinky&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Jen pro dokreslení: na té třetí (skládané) fotce je vidět to rozlivové území - a to může být klidně z pětisetleté či tisícileté vody, ale v průběhu věků se ta rovná niva mezi kopci vytvořila. Ano, dá se tam stavět a bydlet...ale také je dobré se pojistit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 10:53 Reaguje na Karel Zvářal
Takhle se stavělo a staví v celém světě a taky je vyplavuje voda
a bahno. To není na žádnou Darwinovku, ale koncentrace obydlí do
údolí potoků a řek měla praktický význam. Studny nemusely být tak
hluboké jako ve svazích, které navíc mohly i ujíždět. Údolím navíc
vedly komunikace a stavělo se kolem nich, protože ty cesty byly
drahou investicí a každý se snažil být blízko obecní cesty a nemuset si stavět cestu svou někam na samotu. Navíc koncentrace obydlí lidem lépe umožňovalo obranu před lapky a zloději. Takže nemějte lidem za zlé, že stavěli podél toků nejenom domy, ale i cesty a železnice. Každé údolí je nejsnazší pro cestování i život, než se lopotit přes kopce a v kopcích bydlet. Stačí se pozorně koukat po světě, kde se
staví a proč. Jo a taky si všímat, proč se leckde ve vesnici voda
rozleje a proč tak tomu nebývalo v minulosti. Ta kvanta mostů, můstků a zatrubnění toků ty toky brzdí více, než kdysi brod a tok
udržovaný bez stromů spadlých do koryta. V rodišti mého otce byl
u prvého jezu na Olši nad obcí občan pověřený vytahováním dřeva
ze záchytného brlení na jezu. Měl právo to dřevo užívat a nebo
i prodávat jiným k otopu. Několikrát denně ho vytahoval z vody
a na břehu sušil pro zájemce. Dnes je jez zrušen a dřevo putuje tokem tak dlouho, dokud se nezarazí o pilíř mostu a nevytvoří z mostu přehradu. Naši předci na rozdíl od vyznávačů divočiny
věděli, že koryto toku musí být průchodné i při normální hladině,
aby se pak za povodně nestalo hrází s rozlivem do obydlené části
obce. Takže žádný Darwin, ale lidé zapomněli na základní podmínky
života kolem vodních toků. Eliminovat překážky v korytě a čistit,
čistit a čistit preventivně, aby se to nemuselo dělat za povodně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 11:00 Reaguje na Karel Zvářal
Nechci být hnidopich, ale jak by asi po tom skutečném přívalovém
dešti ,jaké denně sužují lidi po celé republice dopadl Zdoňov?
Byly by tam ještě ty tůně a nebo by byly zaneseny hlínou z polí?
Těch 30 mm za dva dny totiž leckde znamená pouze zavlhnutí pár
centimetrů povrchu pole a k přívalovým srážkám má setsakra daleko.
Mimochodem u nás těch 30 mm spadlo za hodinu a půl a taky NIC!.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.6.2024 12:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Dopadl by špatně, ale to si p. Malík nemůže připustit, je přece profík s třiceti lety praxe.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 10:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Zdoňov je v pramenné oblasti, na hranici rozvodí, takže sakra rozdíl! Už jsem psal výše - v popisované obci se slévají tři dlouhé (až 6km) potoky. A těžko budou "čistit" naplaveniny v nivě - jen zprůjezdní cesty a zpevněné plochy. S každou další bouřkou se terén zvyšuje, nejen zanášené koryto, ale i rozlivy. A poučovat mě o tom opravdu nemusíte. Byl jsem to já, kdo zde zvedl toto téma.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2024 11:32 Reaguje na Karel Zvářal
Mimo názoru na Zdoňov souhlasím se vším, co jste
zde i v článku napsal. Zdoňov nás rozsoudí za pár
let, nebo po skutečném přívalovém dešti a nikoliv
po běžných srážkách popsaných p. Malíkem. Ty totiž
nemohly prověřit všechny popsané přínosy úprav.
Na to odedávna platí: Nechval dne před večerem !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 13:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Ten projekt je veskrze pozitivní, dost dobře nechápu, proč je tak ostře odsuzován. Vím o podobných tůních/"rybníčcích" v okolí a z jara se odtud ozývá hlasité skřehotání. Co se týká aktuálních rychlých povodní, na fotkách jsou domy postavené na nivě - rovná, občas zaplavovaná plocha... tady se rozhodnout stavět..., do toho bych určitě nešel. A je tam spousta baráků ve svahu, nemají ani vlasní studnu, ani vlastní vrt plynu, ani vlastní pole či zahradu. V 21. století to už není nutná podmínka přežití.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.7.2024 08:47 Reaguje na Karel Zvářal
Také vím o podobných rybníčcích, tůních ale ty nejsou již od jara vysychavé. Ani barák ve svahu není zárukou toho, že se jim neprožene ta přívalová vlna. Zde alespoň oprášili to, co tu již hodně let mělo stát. No a pokud nezůstane pouze u toho oprášení a dojde i na realizaci, tak možná o Velkém Týnci ve spojitosti s přívalovými dešti slyšíme naposledy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.7.2024 08:34 Reaguje na Jarek Schindler
Jistěže, stačí sešikmené vyasfaltované korýtko s odbočkou ke každým vratům a půlhodinový čůrek je zárukou, že se budou volat hasiči. Fenomenální projekt!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist