https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetrne-elektrarny-ztezuji-migraci-sobum.bez-jejich-pohybu-je-ohrozen-i-permafrost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Větrné elektrárny ztěžují migraci sobům. Bez jejich pohybu je ohrožen i permafrost

19.2.2021 16:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Opatrní sobi raději nic neriskují a větrnou elektrárnu se pokusí obejít v uctivém oblouku. Údaje z GPS obojků a telemetrická měření u divokých exemplářů naznačují, že v 79 % případů se zvířata k větrníku nepřiblíží na 5 kilometrů. Což už je pořádná zacházka, pokud máte hlad.
Opatrní sobi raději nic neriskují a větrnou elektrárnu se pokusí obejít v uctivém oblouku. Údaje z GPS obojků a telemetrická měření u divokých exemplářů naznačují, že v 79 % případů se zvířata k větrníku nepřiblíží na 5 kilometrů. Což už je pořádná zacházka, pokud máte hlad.
Sob polární se také počítá k druhům, které jsou ohroženy klimatickou změnou. Ovšem ne tak přímočaře, jak by se očekávalo. Oteplení severu by totiž mělo teoreticky jejich populacím spíše prospívat. Jenže jednou z momentálních příčin hynutí sobů je spíš proaktivní snaha bojovat proti klimatickým změnám s pomocí obnovitelných zdrojů energie. Nové větrné elektrárny se totiž staví do cesty migrujícím stádům, která pak snáze vyhladoví.
 

Téma kolizí živočichů s větrnými elektrárnami patří k bolestným. Připomíná nám, že ani příhodně čistý zdroj energie není bez poskvrnky. Dosud se převážně diskutovalo o tom, že nezamýšlenými oběťmi střetů s listy rotorů turbín větrných elektráren jsou především ptáci a netopýři, kteří při letu ve výškách narazí na nečekanou překážku. Jenže jak ukazují aktuální případy ze Skandinávie, problémy s větrnými elektrárnami mohou mít i ti, co chodí po zemi. Třeba za potravou táhnoucí sobi, jejichž tradiční migrační trasy se počítají ve stovkách až tisícovkách kilometrů.

Tradiční cesta s nečekanými překážkami

Podobné výlety mezi tundrou (v létě) a severským lesem (v zimě) podnikají už desítky tisíc let, takže jen nelibě nesou, když se jim do důvěrně známé cesty postaví nějaký neznámý a na pohled nedůvěryhodný objekt. Třeba obří větrník. Jak dokládá výzkum švédské zooložky Anny Skarinové, opatrní sobi raději nic neriskují a takovou vizuální překážku se pokusí obejít v uctivém oblouku. Údaje z GPS obojků a telemetrická měření u divokých exemplářů naznačují, že v 79 % případů se zvířata k větrníku nepřiblíží na 5 kilometrů. Což už je pořádná zacházka, pokud máte hlad.

K prodloužení trasy je ale třeba připočítat obcházení další infrastruktury větrných farem: vedení napětí, manipulační cesty. I těm se sobi intuitivně snaží vyhnout. Migrace tak ve finále připomíná pohyb minovým polem, při níž se sobi zmateně a nekoordinovaně pohybují z místa na místo, a snaží se prorazit tam, kde zatím ještě žádná elektrárna k vidění není. A takových míst ubývá. V sezóně se ve švédském vnitrozemí přitom pohybují hlavně březí samice a samice s mladými, které si podobné vysilující zacházky fyzicky dovolit nemohou. A protože neví, že na ně obří rotující větrník nezaútočí, mohou padnout (a padají) vyčerpáním. Jak často se to děje?

Dosud se diskutovalo o tom, že oběťmi větrných elektráren jsou především ptáci a netopýři, kteří při letu ve výškách narazí na nečekanou překážku. Jenže jak ukazují aktuální případy ze Skandinávie, problémy s větrnými elektrárnami mohou mít i ti, co chodí po zemi.
Dosud se diskutovalo o tom, že oběťmi větrných elektráren jsou především ptáci a netopýři, kteří při letu ve výškách narazí na nečekanou překážku. Jenže jak ukazují aktuální případy ze Skandinávie, problémy s větrnými elektrárnami mohou mít i ti, co chodí po zemi.
Foto | Timo / Flickr

Mají hlad. Takže mají smůlu

V posledních letech byly ve Skandinávii opakovaně popsány případy hromadného úmrtí desítek a stovek zvířat (a případ z roku 2016 o 323 sobech zabitých bleskem, by si teď možná zasloužil trochu jinou interpretaci). Oficiálním zdůvodněním bylo, že sobi uhynuli hlady, a tedy v důsledku klimatických změn. V této souvislosti se ale hodí zmínit, že jen ve Švédsku bylo v roce 2018 instalováno 1013 větrných elektráren, dalších 1696 bylo schváleno ke stavbě a 1838 čekalo na schválení. A většina připravovaných instalací je přitom zamýšlena v méně dostupných a izolovaných lokalitách, kde sice nedráždí lidské oko, ale oči sobů (a také dalších kopytníků a velkých šelem) je tu nepřehlédnou.

Nejrůznější terénní bádání na divokých suchozemských zvířatech a jejich vztahu k větrným elektrárnám běží od roku 2012 a výsledky jsou překvapivě konzistentní. I když máte čtyři nohy a nelétáte, je pro vás větrník často nepřekonatelnou překážkou. Stejné problémy mají také sobi ve Finsku a Norsku. Kde, jak zaznívá od roku 2016, výstavba větrných farem narušuje jak přirozené chování zvířat, tak i tradiční způsob obživy lidí z etnika Sámi (Laponců). Ti totiž už hezkých pár tisíciletí fungují jako pastevci doprovázející na pravidelném tahu své vlastní, částečně domestikované soby.

I s nimi se musí vyhýbat novým stavbám v krajině, ale přitom nemohou vést zvířata již jednou vypaseným koridorem. Což je s každou další větrnou elektrárnou těžší. Etnikum, čítající 100 000 tradičním způsobem žijících obyvatel dálného severu, sice požívá ochrany UNESCO, ale proti větrným elektrárnám jsou prakticky bezbranní.

Hra na dialog

„Přístup developerů obnovitelných zdrojů energie je velmi naivní,“ říká například Åsa Larsson-Blind, prezident Laponské rady. „Oni vidí jen to, že do krajiny vloží pár větrníků, takže pastvin nám vlastně neubude. Nechápou ale souvislosti, to, že se na ně zvířata nebudou moci dostat a že takový větrník je pro divoká zvířata stokrát horší překážkou než ropovod.“

Laponci se snaží o svá práva soudit, ale zatím nepříliš úspěšně. Když začali brojit proti norskému komplexu větrných farem Fosen, zajišťoval tehdy 288 MW energie. Momentálně projekt zajišťuje 1 GW energie a dál roste, s plánem na 4GW, aniž by se jednání nějak posunula.

Miliony pasoucích se, migrujících a sníh sešlapávajících zvířat zásadním způsobem přispívá k tomu, že permafrost, jindy trvale zamrzlá a nyní tající půda, zatím netaje takovým tempem. V permafrostu je přitom vázáno dvakrát více uhlíku, než kolik je momentálně v atmosféře.
Miliony pasoucích se, migrujících a sníh sešlapávajících zvířat zásadním způsobem přispívá k tomu, že permafrost, jindy trvale zamrzlá a nyní tající půda, zatím netaje takovým tempem. V permafrostu je přitom vázáno dvakrát více uhlíku, než kolik je momentálně v atmosféře.
Foto | Alcino / Flickr

„Oni jen předstírají hru na dialog,“ dodává Larsson-Blind. Laponci v Norsku a Švédsku přitom na obnovitelné zdroje energie už v minulosti dopláceli. Během výstavby patnácti přehrad na řece Luleälven byly zatopeny jejich prapůvodní osady i posvátná místa. Museli se odstěhovat. A teď je na ně vyvíjen nátlak, ze stejných důvodů, znovu. Na počátku 20. století bylo 70 % severských území prakticky netknutých a téměř nezmapovaných. Nikdo jiný tu kromě Laponců po tisíce let dohromady nežil. A teď, když se tu v posledních dekádách budují obnovitelné zdroje, se stávají nežádoucími.

„Lidé Sámi nejsou ti, kdo přispívali ke klimatickým změnám, ale vypadá to, že budeme ti, kteří ponesou jejich břímě,“ dodává Gunn-Britt Retter, environmentalista Laponské rady. „To, co se tu odehrává s výstavbou větrných elektráren, není klimatická spravedlnost ale klimatická nespravedlnost. Je to ekonomická a kulturní likvidace etnika, ve jménu obnovitelných zdrojů energie.“

Bez sobů bude tepleji, ale nikoliv lépe

Paradox, při němž dopad zelené energie, která má být odpovědí na klimatické změny, drtí obyvatele postižené klimatickými změnami, jde ale ještě o něco víc do hloubky. Skandinávské země, které se pro budoucnost vybaví větrnými elektrárnami a zbaví se tím stád divokých sobů i komunit domorodých pastevců, si totiž moc nepomůžou.

Oněch 500 000 volně se pasoucích, migrujících a sníh sešlapávajících zvířat na území Švédska (a 1,2 milionu domestikovaných sobů v Norsku a hypotetický milion sobů v Rusku) totiž zásadním způsobem přispívá k tomu, že permafrost, jindy trvale zamrzlá a nyní tající půda, zatím netaje takovým tempem. V permafrostu je přitom vázáno dvakrát více uhlíku, než kolik je momentálně v atmosféře.

Skandinávský sever s větrnými elektrárnami (budovanými proti klimatickým změnám), ale zato bez sobů (vytlačených větrnými elektrárnami) by tedy byl pořádný problém pro globální klima. Ano, sobi jsou druhem, ohroženým klimatickými změnami. Ale dočista jinak, než by se zdálo.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimiír Masák

19.2.2021 09:12
Větrníky - jak ekologické, sluneční elektrárny - jak ekologické!
A to vše proti globálnímu oteplování, které způsobuje současné globální OCHLAZOVÁNÍ.
Je to nesmysl. Ano protože to je důsledkem periody slunce a letošek je začátkem dekády chladu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2021 11:47 Reaguje na Vladimiír Masák
Bohužel, není.
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
ig

19.2.2021 10:03
To jsou teda myšlenkové konstrukce :D :D :D

A když se likvidují celá města kvůli těžbě uhlí (lithia, kobaltu, mědi, vodním elektrárnám) tak je to asi ok :-) Energie není zadarmo na lusknutí prstů a nikdy nebude. Měli bychom se na věci dívat reálně a ne se stavět do tábora příznivců nebo odpůrců a podle toho všechno vidět s kognitivním zkreslením.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.2.2021 10:25 Reaguje na
Tohle nejsou žádné myšlenkové konstrukce, tohle je realita. A co se týče těch likvidací měst - člověk ta města postavil, tak má právo je zase zlikvidovat. Ale ta příroda tady byla mnohem dříve než Homo sapiens, takže člověk nemá právo tu přírodu ničit. Zejména když ji neumí znova vytvořit. Město se dá postavit znova, ale člověk neumí vytvořit žádný nový druh. A co se týče zaniklých druhů, tak úplně stačí ty tanečky okolo vymírajících bílých nosorožců. A to je jediný druh. Pokud zanikne celý takový biotop, člověk neudělá vůbec nic, akorát bude bezmocně přihlížet jaký negativní vliv to bude mít na životní prostředí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2021 11:51 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No právě. V ničení přírody (kromě jiných projevů pahltnosti) je dost dominantní těžba a hlavně spalování fosilního uhlíku.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

19.2.2021 12:34 Reaguje na Pavel Hanzl
A tak budeme místo těžby a spalování fosilního uhlíku přírodu ve velkém ničit těžbou a dopravou vzácných kovů pro výrobu zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie a spoustou "vedlejších" efektů právě těchto zařízení. Nějak mi uniká ten významný přínos pro tu zachraňovanou přírodu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2021 19:39 Reaguje na Marcela Jezberová
Ten podstatný rozdíl je v objemu, nejen v budoucnosti. Prakticky všechny prvky, které se používající pro OZE jsou recyklovatelné, na rozdíl od fosilu i jádra. A hlavně jsou v x násobně nižších objemech.
Ten vliv 40 miliard tun CO2 ročně emitovaných do atmosféry má přímo děsivé důsledky. Už dnes, kdy celý ekosystém začíná kolabovat.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

19.2.2021 15:30 Reaguje na Pavel Hanzl
V pořádku ! Rok 2033 je tu za pár měsíců !! Konec používání uhlí, bez reálné náhrady z této energie. Čím nahradit uhelné medium v elektrárnách a teplárnách obytných aglomerací člověka. Souhlasím s náhradou tohoto media a v následné době i ropných produktů. Kde hledat rovnocenou čistou energii za tyto ....... ? České slunce i vítr dokáží zásobovat nejen domácnosti ale i slévárny , válcovny sklářský průmysl a jiné života nezbytné formy pro život člověka ??? Lidská populace rok od roku stoupá nikoli klesá,a tedy i nároky na výživu a obživu jsou náročnějšími a dražšími.Jak dokázali pekaři, řezníci, pivovarníci v době správy území šlechtickými rody bez dovozu a vývozu mt uživit nejen sebe ale i své poddané. Dnes je rozvoj a řízení státu a společnosti na politicích a dotacích z eu(rvhp). Někam se vytratil schopnost sebepřežití. Jistě vymření druhů v jiném kontinentu je varováním, ale vymření a vyhubení v vlastním regionu je o to smutnějším, že se to týká každého jedince tam žijícího. A nejedná se jen o Babiše, Paroubka nebo Prymulu. Ale těch různých neználků zblblých henlainy,konvičky nebo landy. Profesní vzdělání jde bohužel do kopru a to i vzhledem vzdělávacím zařízením.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2021 21:48 Reaguje na Krejcar Stanislav
"V Dánsku loni (2020) vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což byl nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent".
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-obnovitelna-energie-uz-je-hlavnim-zdrojem-elektriny-v-eu
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

20.2.2021 09:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak se liší Dánský průmysl od Českého ?? Jak v Dánsku dokáží solár a vítr uplatnit ve firemní výrobě ? Dokáže ČR se obejít bez ŠA, Hyundai, Toyota grup, Iveco+Sor +Zetor+Tatra ?? Jak by na tom asi bylo Dánsko pokud by podobné výrobní firmy mělo na svém území ????
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2021 19:18 Reaguje na Krejcar Stanislav
Dánsko je nato celkem podobně, i když průmysl máme silnější. Ale spotřeba elektřiny bude podobná. Ale mají hlavně větrné moře. A nejsou 100 let za opicemi, jako my.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.2.2021 17:34
Kdysi bývaly dvouletky a pětiletky. Teď jsou tu zelené cíle a úderníci
se snaží termín dokonce zkrátit. To, zda je to reálné nepřemýšlejí a
jdou za tím hlava nehlava. Veškerá taková přehnaná aktivita bez zpětné
vazby na přírodu v bezprostředním okolí, je pro aktivisty odjinud zcela
vedlejší, protože přednější je vytýčený cíl. Škody a přešlapy nezkoumají
za pochodu, ale čekají až bude splněno. Pak začne kolečko nápravy a nebo
alespoň zmírnění škod. Vytýčí se nové cíle a hurá je zase splnit. Kola
byznysu se točí závratným tempem a producenti větrníků a fotovoltaiky
si mnou ruce. Taky už zavětřili těžaři vzácných kovů a producenti těch
"zázračných" baterií, které budou zálohovat i týdny bez slunce a dny
bez větru. Roztočí se tak i kola výroby těchto technologií a je jim
fuk, kdo to zaplatí a zda se to vyplatí. Oni si na své přijdou tak
jako tak, když je to oficiální politika EU a nehrozí "zmoudření".
Sobům se nedivím, protože znám místo kolem větrníků, kde se náhle
vytratil ptačí zpěv a zvířata. Ani lidé už na tento kopec nechodí
za přírodou, ale kouknout se na to monstrum. Po nějakém čase mají
divný pocit a peláší pryč. V zahraničí lidé opouštějí své domy
často vzdálené stovky metrů a domy bývají neprodejné. Je to ale
"čistá" energie podle těch, kteří bydlí od větrníků kilometry.
Těm je ale osud sobů, ptáků, netopýrů a místních obyvatel fuk.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

23.2.2021 13:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Ptačí zpět se vytrátil především proto že ptáci obecně nesnáší pro své hnízdění jakékoliv pravidelné vybrace...

pokud narazí na něco co má nějakou pevnou frekvenci vyhýbají se tomu obloukem.
Ono ostatně udělejte experiment - ze zahrady se jde snadno zbavit myší tím že tam dáte pár větrníků co budou dělat v půdě "randál".

blbé je že pak většinou přestnou nést slepice pokud je máte poblíž.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2021 19:14 Reaguje na Vaclav Sobr
Já mám zkušenosti přesně opačné, na kraji dálnice D1 žije někde přímo myšoviště, přitom rukou přímo cítíte, jak celá betonka vibruje. Trvale a pořád.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2021 19:16 Reaguje na Vaclav Sobr
Jednou si kosáci pstavili hnízdo přímo v živém plotě u ulice, kde je prašno a jezdí tam kromě aut taky tramvaj. Přitom zahrady se táhnou do kopce a dost daleko od silnice.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.2.2021 09:26
Zastaralá a konzervativní příroda musí být poražena v boji za ekologickou budoucnost planety.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist